Můj první super rychlý porod
- Porod
- ABAB
- 18.11.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jsou to skoro dva roky, co jsme se dozvěděli, že jsme v očekávání. Těhotenství bylo celkem pohodové, až na ty nevolnosti, které jsem měla do 5 měsíce. Na porod jsem se těšila, hltala jsem všechny časopisy o porodu a četla si taky vaše deníčky.
Ráno mě trochu pobolívaly záda, ale ta mně bolela už pár dni před tím. Vůbec jsem netušila, že ten den porodím. Nevylezla jsem z postele, pustila jsem si dvd a dívala se na filmy. Bolest zad nepřestávala, ba naopak, bolelo to čím dál víc. Tak jsme poprosila manžu, ať mi přinese na ty záda elektrickou peřinku (která suprově hřála a bolest trochu povolila), ale ne na dlouho, potom se začala vracet, tak jsem si zapisovala první kontrakce, ty byly po 10 minutách. Řekla jsem manželovi, že pojedeme do porodky a kdyžtak nás pošlou domů.
Vyjeli jsme kolem 14. hodiny. V porodnici jsme se nahlásili, že budu asi rodit
Šla jsme si pěkně naměřit ktg. Tam se jak na potvoru žádné kontrakce neukázaly, jen malé. Museli si myslet, že jsem nějaká blbka, která nepozná stahy. Tak pojďte, maminko, ještě vás vyšetří pan Dr. Po vyšetření mi bylo sděleno, že to na porod v žádném případě nevypadá a že jsem otevřená na 1 prst. A že si mám příští týden dojít na rizikovku. Podle mojí výšky 152 cm a mým maxi břuchem, že neví, jak vůbec dopadnu.
Tak jsme jeli domů, já nas**ná, že s takovými bolestmi budu čekat do příštího tydne
To byla hrozná představa… fůůj! Domů jsme dojeli kolem půl 4. Šla jsme se naložit do horké vody, ta mě trošičku pomohla od bolesti. Ale jen na chvilku, vylezla jsem a šla si zahopsat na balon, ale po té vaně se ten porod tak rychle rozjel, že jsme stála a měla jsme strašné nutkání tlačit. Říkala jsem si, pane bože, tlačit nemůžu.
Šup, honem obléci, vzít tašku a jedeme. No, v autě to byla hrůza, každou minutu jsme zastavovali a já to rozdýchávala, vsedě to nešlo, musela jsem stát. Cesta nám trvala třičtvrtě hodiny. Tak jsme se tam konečně doplazili a doktor si mě odchytl zrovna na chodbě a říká, copak? A já, už jsme tu zas. To bylo půl 7. Prohlédl mě a říkal, že jsem otevřena na 10 cm, jde se na sál! A já, cožééé, už? Ještě jsme vypsali papíry, napíchli mi antibiotika a šlo se na sál, bylo čtvt na osm. PA mi píchla vodu a ať si klidně zatlačím. Lehla jsem si na bok, malá sestoupila a šlo se rodit. Na 5 zatlačení byla ve 20:46 venku. Porod byl super rychlý!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1595
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1633
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 686
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20607
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....