Na vlně hormonů
- Ostatní
- anahry
- 06.08.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Toto psaní není žádným ponaučením, ani žádné dogma. Je to pouze má zkušenost, se kterou se chci podělit.
Poprvé jsem antikoncepci začala užívat v šestnácti letech, a to i přesto, že jsem se sexuálním životem ještě zdaleka nezačala. Moje matka, zkušenostmi otřískaná učitelka na dívčím učilišti, věděla, že i v těchto letech je možné „radovat“ se z potomka. Na gynekologii mě téměř dokopala. Tenkrát byla antikoncepce brána za normální součást dívčího bytí. Nežádoucí účinky nebyly (byly, ale to zatím nikdo nezkoumal), zdraví to neškodilo, neškodilo to vlastně ničemu. Začala jsem tedy zobat. Potají jsem doufala, že mi vyrostou prsa jako mým spolužačkám. Bohužel, nevyrostly.
Po nějaké době planého užívání jsem usoudila, že když tedy beru antikoncepci, měla bych přijít o panenství. Mezi spolužáky se lovit nedalo, byla to pro mě ucha s beďary, a tak jsem ulovila instruktora v tanečních. O dvanáct let staršího. To, že jsem panna, jsem mu úspěšně zatajila a on nic nepoznal (alespoň si to dodnes myslím).
První sexuální zkušenost jsem tedy měla za sebou a třeba mi vůbec nedošlo, že bych měla použít kondom. Ne kvůli otěhotnění, ale kvůli pohlavně přenosné nemoci. Ale brala jsem přeci antikoncepci, tak se mi nemohlo nic stát.
Pak jsem potkala svou první lásku. Ovšem moje tělo začalo protestovat. Menstruaci jsem měla téměř nepřetržitě nebo jsem alespoň špinila. Klid jsem měla tak pět dní v měsíci. Gynekoložka mě vyšetřovala a vyšetřovala a když zjistila, že nic nevyšetří, změnila mi pilule. Ačkoliv s dodatkem, že antikoncepce je v dnešní době téměř dokonalým preparátem, který nemůže ženskému tělu uškodit, právě naopak. Potíže po nějaké době ustaly, cyklus se srovnal a moje první láska mi dala vale.
Roky ubíhaly, vdala jsem se, zrekonstruovali jsme dům a zhodnotili, že je čas mít dítě. Slavnostně jsem dobrala po jedenácti letech nepřetržitého užívání poslední antikoncepční prášek a za rok a půl otěhotněla.
Narodila se nám krásná dcerka. Když jí bylo 10 měsíců, už jsem klusala na gyndu pro recept. Už mi nebylo šestnáct, tudíž jsem věděla, že antikoncepce má vedlejší účinky a že to není až takový zázrak, ale i přes výčet možností alternativní ochrany proti početí mi pořád vycházela jako nejspolehlivější.
Paní gynekoložka, mladá, fundovaná, příjemná mi nabídla supermoderní antikoncepci se sníženým množstvím hormonů, která je šetrná i k životnímu prostředí, potažmo k rybám. A cena? Devět stovek na tři měsíce. No, ty rybičky mě přesvědčily, tak jsem opět začala „mlsat“.
Po nějaké době mě naprosto, ale naprosto přešla chuť k sexu. Přičítala jsem to stresu ze studia, nevyspání a tak dále. Vlastně jsem o tom ani tak moc nepřemýšlela. Prostě nemám chuť, no. S manželem jsme se ale milovali a já hrála, jak je to bezva a že mě to děsně baví. K tomu jsem se ještě potají mazala lubrikačním gelem, aby neměl pocit, že mě nevzrušuje (vím, zní to divně, ale je to prostě chlap). Hrůza.
Následně se mi zhoršily vlasy, tři týdny v měsíci mi na obličeji bydlela vyrážka a některé dny jsem byla tak přecitlivělá, že mě rozbrečelo i manželovo „Ahoj“. Pak se přidaly návaly vzteku. Vytočila mě i úplná kravina a když jsem jednou vzteky rozšlapala žehličku, protože se mi nedařilo vyžehlit košili, začala jsem se záměrně sledovat. Všechno to střídání nálad se dělo přesně ve stejnou dobu v závislosti na cyklu. Když jsem měla čtyřdenní pauzu od braní pilulek, vyrážka mi z obličeje zmizela. Přecitlivělost přicházela ve dny, kdy bych měla mít ovulaci a agresivní stavy těsně před menstruací.
Trvalo to přes rok, než mi to všechno došlo. Opravdu nejhorší byl ten vztek. Chovala jsem se jak zvíře zahnané do kouta a někdy to ventilovala i před svojí dcerou. Pak mě žralo svědomí, že viděla, jak se chovám. Těžko se to popisuje a zároveň se nabízí se otázka, proč jsem se neovládala, ale ono to opravdu nešlo. Abych to ale upřesnila, nekřičela jsem na svou dcerku, ale na věci kolem.
V červnu jsem antikoncepci vysadila a už první týden bez ní se mi neuvěřitelně ulevilo. Vyrážka zmizela, výkyvy nálad taky, vrací se mi chuť k intimnostem a celkově se zase začínám poznávat. A pokud se nám podaří další špunt, bude to bonus navíc.
Za mě, antikoncepci nechci už ani vidět. Nechci, aby mě řídily umělé hormony. Chci být sama zodpovědná za své nálady a za svoje zdraví (jak duševní, tak fyzické). Možná je ještě moc brzy, ale už řeším otázku, jak se budu chránit po dalším dítěti. Deset jich mít nechci a zároveň se chci milovat bez rizika. Ale to už je na jiné psaní…
Děkuji všem za přečtení.
Přečtěte si také
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 2201
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 1426
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1013
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 2009
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 1272
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
Asistentka ve škole šikanuje mého autistického syna: „Jsi neschopný,“ řekla mu
- Anonymní
- 29.05.26
- 2464
Můj syn Vilda je úžasný kluk. Je chytrý, ve škole mu to pálí a svět vidí s fascinující upřímností. Má ale lehkou poruchu autistického spektra. Nechápe sarkasmus, ironii ani to, že si z něj někdo...
Můj syn se ve škole trápí, systém nás nechal na holičkách. Rok čekáme na PPP
- Anonymní
- 29.05.26
- 4377
Mám tři děti. Se staršími dvěma šla škola skoro sama. Jasně, občas se nechtělo psát úkoly, ale základy naskočily přirozeně. Pak přišel Ondra. Můj nejmladší, veselý kluk, který je ale v učení o něco...
Přítel vydělává mnohem víc než já. Přesto chce, abychom platili všechno napůl
- Anonymní
- 29.05.26
- 4579
David vydělává přes sto tisíc. Má skvělý manažerský plat, zatímco já jako učitelka nemám ani polovinu. Přesto chce, abych platila všechno napůl. Ten rozdíl je obrovský. Každý máme svůj účet, jenže...
Pozvali jsme tchyni s tchánem na oběd. A oni si v kastrůlku přinesli svoje jídlo
- Anonymní
- 29.05.26
- 3964
Poslední „rodinný“ oběd mi bude ležet v žaludku ještě dlouho. Tchyni moje jídlo nikdy nebylo dost dobré, ale tohle byl vrchol. Celé dopoledne jsem strávila u plotny, abych se zavděčila. A výsledek?...
Sexuální obtěžování v MHD: Styděla jsem se tak, jako bych ten hnus páchala já
- Anonymní
- 29.05.26
- 1766
Venku už se vzduch tetelil horkem, letos máme ten květen fakt hodně teplý. V narvaném autobuse linky 204 bylo k zadušení. Seděla jsem u okénka a snažila se nevnímat ten upocený chaos kolem sebe....