Naše Kristýnka
- Rodičovství
- kristy84
- 18.09.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je to už více než sedm měsíců, kdy jsem se stala maminkou jedné úžasné holčičky a ráda bych se s vámi podělila o své těhotenství, porod a mateřství, dokud mám vše v živé paměti.
S přítelem jsme spolu od mých 16 let, po devíti letech vztahu jsme se rozhodli, že bychom moc chtěli miminko a tak jsem vysadila antikoncepci a nechávala to osudu. Měsíce utíkaly, ale stále se nedařilo. Snažila jsem se příliš nestresovat, i když červíček pochybností a žárlivosti vůči kamarádkám, které mezitím rodily krásná miminka, ve mně hlodal. Po roce snažení jsem to konzultovala se svým doktorem, přikláněl se k tomu, že ještě pár měsíců počkáme a pokud neotěhotním do půl roku, pošle nás na vyšetření, že jsme mladí a určitě se zadaří.
Trápilo mě to, další měsíce čekání? Rozhodla jsem se zaujmout jiný postoj. Zkrátka jsem si řekla, že jednou to miminko mít budeme, věřila jsem tomu, že se to jednou povede, další týdny a měsíce plynuly. Oba jsme byli pořád v práci a čas hrozně rychle utíkal. Asi po roce a půl, kdy k nám miminko pořád nepřicházelo, jsme se rozhodli odjet na dovolenou s tím, že až se vrátíme, tak nás pan doktor objedná na vyšetření.
Dovolená neměla chybu, krásně jsme si odpočinuli, zrelaxovali a na nic nemysleli. Vrátili jsme se, nastoupili zpátky do práce a já si po několika dnech uvědomila, že už mám asi týden zpoždění. Přikládala jsem to ale dovolené a změně prostředí a nevěřila tomu, že by to opravdu vyšlo! Běžela jsem do lékárny pro test a byly tam //
Cítila jsem se skvěle a nedocházelo mi, že ve mně opravdu roste malý človíček, náš zázrak. Po tak dlouhé době. Oba jsme byli strašně šťastní.
Od 4. měsíce jsem zůstala doma na neschopence, měla jsem nízko položenou placentu, takže jsem byla celé těhotenství hlídaná a musela na sebe být opatrná. Utíkalo mi to ale rychle, užívala jsem si dny odpočinku, nakupovala pro naše zlatíčko, scházela se s kamarádkami a zkrátka dělala věci, na které jsem předtím neměla čas. V 18. tt jsme se dozvěděli, že čekáme holčičku
Rozhodli jsme se pro jméno Kristýnka.
TP jsem měla stanovený 27. 1. 2012. Vzhledem k problémům s placentou, kdy jsem se celé těhotenství bála, aby se naší holčičce nechtělo na svět dřív, se jí u mě v bříšku zalíbilo natolik, že jsem ještě 9 dní přenášela. Ke koci už to byla docela fuška
Bříško jsem měla tak na dvojčata a 23 kg navrch. Konečně ale přišel ten den. 4. 2., dva dny předtím, než jsem měla mít nástup do porodnice na vyvolání, mi praskla ve dvě odpoledne voda. Raději jsme hned vyrazili a na nic nečekali.
Cestou do porodnice začaly slabé bolesti, ale zatím to bylo naprosto v pohodě. Byla jsem šťastná, že se naše maličká konečně přihlásila, a nemohla se dočkat, až tu konečně bude s námi. Po příjezdu do porodnice, vstupním vyšetření atd., jsem šla na předporodní pokoj, kde mi pravidelně měřili ozvičky. Přítele poslali domů s tím, že to hned tak nebude.
Kolem půl sedmé večer, kdy jsem se zatím neotvírala, porod nijak nepostupoval, se doktorům přestal líbit monitor a rozhodli se porod vyvolat. To bylo kolem sedmé večer. Do té doby jsem neměla skoro žádné bolesti, ale to, co nastoupilo do deseti minut od zavedení tabletky, mě úplně ohromilo. Jen jsem ještě stačila zavolat příteli, ať přijede zpátky, že mi porod museli vyvolat, a tím pádem to bude rychlejší.
Kolem osmé jsem šla už na porodní pokoj, no, šla, spíš mě tam PA s přítelem dovlekli
Bolesti byly opravdu intenzivní, nebyla mezi nimi žádná pauza, ani chvilička odpočinku na nabrání sil, u vyvolávaného porodu to tak bývá, jak mi řekla PA, bývá to rychlejší, ale o to bolestivější. Nemohla jsem na nic myslet, jen na malou, abychom to už měly za sebou a vše bylo v pořádku.
Většinu porodu jsem strávila ve vaně, přítel mi byl celou dobu velkou oporou, pouštěl mi na bříško horkou sprchu, mluvil na mě, utěšoval. Když mi PA kolem půl dvanácté v noci řekla, že za chvíli musíme natočit monitor, říkala jsem si, že to nemůže myslet vážně, v těch bolestech. Naštěstí se malá začala hlásit na svět, ucítila jsem velký tlak, dobelhala jsem se za podpory přítele a PA na porodní box a šlo se tlačit.
5. 2.2 012 v 0:55, 11 hodin od prasknutí vody, se narodila naše Kristýnka
3540 g a 49 cm
Zdravá a nádherná ![]()
Po porodu jsem ale příliš krvácela, naši maličkou jsem si směla pochovat a přiložit jen na malou chviličku. Na ten nepopsatelný pocit štěstí, lásky a úlevy, nikdy nezapomenu. Kristýnku odnesli a já musela na revizi, nezavinovala se mi děloha, byla jsem zevnitř potrhaná. Po hodině jsem to měla za sebou, hned po probuzení jsem se ptala po malé. PA mě uklidnila, že mi ji přivezou, až budu na šestinedělí a trochu si odpočinu.
Když mě převezli na pokoj, stejně jsem nespala ani vteřinu. Nešlo to. Pořád jsem musela myslet na naši holčičku a na chvíli, kdy mi jí konečně přivezou. Mezitím jsem šla se sestřičkou do sprchy, kde jsem díky velké ztrátě krve a revizi 2× omdlela. Pak už jsem se ale celkem rychle zotavovala, 12 hodin od porodu jsem už měla naši maličkou u sebe a nemohla se jí nabažit ![]()
Po necelých čtyřech dnech jsme šly s Kristýnkou domů. Rozkojila jsem se a myslela si, jak nám to doma krásně půjde. Po třech měsících boje, kdy malá málo sála, u prsa usínala a nebylo sil ji vzbudit natolik, aby se napapala, nepřibírala, a když, tak minimálně, neustále plakala, já neustále kojila, v podstatě jsem nic jiného nedělala, v noci jsem k ní vstávala pomalu co hodinu, jsem se rozhodla přejít na lahev a bylo to to nejlepší, co jsem mohla udělat. Od toho dne je naše Kristýnka to nejhodnější a nejspokojenější miminko a užívám si s ní každého dne. Už má šest zoubků, krásně papá a je to bystrá a moc šikovná holčička, kterou nadevše milujeme.
Chtěla bych poděkovat svému příteli, který je pro naší malou tím nejlepším tátou, jakého jsem si jen mohla přát a taky naší holčičce, která si nás vybrala za své rodiče.
Doufám, že bude mít šťastný a spokojený život, uděláme pro to vše, co bude v našich silách.
Moc Tě milujeme, zlatíčko naše ![]()
Přečtěte si také
Jedna drzá žákyně mi znechutila mojí práci. Její rodiče se ještě pustili do mě
- AnetaMar
- 22.11.26
- 1040
Učím na základní škole už osmnáct let. Vždycky jsme se setkávala s dětmi, které byly fajn a dalo se s nimi vyjít. A pak s těmi, které dělaly problémy. Ale čím jsem starší, tím hůř to nějak zvládám....
Mohli jsme adoptovat holčičku. Manžel si to ale na poslední chvíli rozmyslel
- AnetaMar
- 22.11.26
- 569
Když jsme začali s adopcí, měla jsem pocit, že se nám konečně splní sen, na který jsme tak dlouho čekali. Jenže ve chvíli, kdy už jsme poznali malou holčičku a doma jí připravovali pokoj, manžel...
Mám skvělého manžela, přesto ho podvádím. Milence se nedokážu vzdát
- Anonymní
- 22.11.26
- 1010
S manželem jsme spolu patnáct let, máme dvě děti, hypotéku a život, který by nám leckdo mohl závidět. Nikdy jsem neměla důvod si stěžovat. Přesto jsem se zamilovala do jiného muže. Nejdřív jsme si...
Kamarádka si ze mě udělala svou nonstop psycholožku. Už to nebudu trpět
- mořesnů
- 22.11.26
- 361
Včera mi kamarádka volala potřetí během jediného dne, aby mi znovu vyprávěla, co jí napsal její bývalý manžel. Zrovna jsem vařila večeři, děti se hádaly o ovladač a já měla v telefonu dalších šest...
Synovi jsem slíbila gympl. Začínám ale silně pochybovat, že na to má
- AnetaMar
- 22.11.26
- 323
Přijímačky jsou až na jaře, ale u nás doma už se několik měsíců neděje nic jiného. Chci, aby se syn dostal na gymnázium, a udělám pro to všechno. Jenže poslední dobou mám pocit, že jediný, kdo se o...
„Já jsem dítě!“ sdělila mi 17letá slečna a dál měla boty na sedadle v autobuse
- Dajdulína1993
- 21.11.26
- 1026
Nikdy jsem se nepovažovala za konfliktního člověka. Nejsem ten typ, co by vyvolával hádky v řadě u pokladny nebo korigoval cizí lidi na ulici. Ale zkrátka mám ráda, když věci fungují tak, jak mají,...
Manžel mě pořád vláčí po příbuzných. Když chci jednou zůstat doma, jsem sobecká
- mořesnů
- 21.11.26
- 820
V sobotu ráno jsem se těšila, že si konečně přispím, jenže manžel už měl sbalenou tašku a čekal u dveří. Tentokrát jsme totiž měli jet na oběd k jeho rodičům. Minulý víkend jsme byli u mojí mámy,...
Manžel se vzteká, že synovi všechno chystám. Tak ať si to teď vyřeší sám
- mořesnů
- 21.11.26
- 750
Manžel mi vyčetl, že z našeho devítiletého syna vychovávám nesamostatného chlapa. Prý už je dost velký na to, aby si sám připravil oblečení, sbalil aktovku a pamatoval na tělocvik. Když jsem mu...
Přišla jsem si pro prášky na nervy. Doktorka mi řekla něco, co jsem nečekala
- AnetaMar
- 21.11.26
- 896
Už nějakou dobu mám pocit, že se každou chvíli sesypu. Jsem protivná, všechno mě rozčiluje, špatně spím a občas mi tak buší srdce, že se leknu, jestli se mnou něco není. Někdy mě rozbolí hlava tak,...
Manžel vyžaduje dokonalé Vánoce plné tradic. Já se chci zbavit Vánoc i manžela
- mořesnů
- 21.11.26
- 730
Letos jsem pochopila, proč můj manžel nikdy nechtěl děti. On totiž sám nikdy nepřestal být dítětem. Je nám oběma něco přes třicet, potomky neplánujeme a dlouho mi vyhovovalo, že si můžeme žít po...
Gratuluji k miminku
pekny denicek…