Nebuď labilní a spi!

Tak tuhle větu vyslovil včera můj milovaný manžel a já nevěděla, zda se smát či ho rovnou praštit. A teď, proč vůbec tahle věta zazněla... popíši vám to stejně jako jemu: Když jsem byla v pubertě a vlastně i do doby, než se nám narodil Honzík, jsem se musela uculovat nad větami, které pronášela moje máma a babičky. Určitě je znáte taky.

Ty jsi byla nedávno takové krásné miminko a teď jdeš na střední, maturuješ, vdáváš se (doplňte vlastně jakoukoliv „větší“ událost). Ve chvíli, kdy jsem tyto věty slýchala, říkala jsem si, že to přece nemůže být nedávno když už je to 15-25 let. A ten čas přece vůbec neletěl. Každý den jsem se těšila na něco, až to přijde, a vždycky to bylo tak vzdálené. To nemluvím o těhotenství a těšení se na to, až tu Honzík bude s námi.

Nyní bych se měla mamince i babičkám a vlastně všem, kterým jsem se smála, když tyto věty pronášeli, hrozně moc omluvit a říct jim: už to chápu a měli jste pravdu. Nyní je to 3,5 měsíce od narození Honzíka a já zjišťuji, že jsem si ho vůbec neužila jako malého miminka, a teď už mi přijde jako veliký kluk. Z ležícího a brečícího miminka je nyní 66 cm a 7,3 kg veliký kluk jak buk. Umí se na nás krásně usmívat, povídá si s námi. Pase koníčky a dokonce se dnes už několikrát sám překulil na bříško.

A každý večer, když uléhám do postele vedle jeho postýlky si říkám: ten den tak hrozně utekl a už se nevrátí a Honzík je každým dnem větší a šikovnější. Až bude maturovat nebo se ženit, budu přesně jako moje maminka a babičky. Budu brečet a vzpomínat na to, jak jsem ho přebalovala, krmila a převlékala.

A ty, můj milovaný manželi, jsi stejně labilní jako já, protože vím, že se ti hlavou honí to samé co mně :-D Tak prostě budeme veliká labilní rodinka. Hlavně že se máme rádi :-D

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
fragola
24837
6.7.11 00:33

Ani nevíš, jak ti rozumím :wink: Já jsem byla vždycky děsně vysmátá, když mamka kvůli něčemu takové ronila slzu… Nechápala jsem. Co máme děti, už chápu 8-) Je to strašný, ale přijde mi to před chvíli, co se naše nejstarší narodila a loni už šla do školy - brečela jsem. Teď si šla pro první vysvědčení - řvala jsem jak želva. A těch momentů bude ještě hodně :-D Prostě, děti nám rostou a nám nezbývá, než si nachystat ještě hodně kapesníčků :wink:

Příspěvek upraven 06.07.11 v 00:33

  • načítám...
  • Zmínit
mamcapavca
4762
6.7.11 08:55

jé holky mluvíte mi úplně z duše..zrovinka včera jsem koukaala na fotky a vzpomínala jak naše již 4 leté sluníčko ukončilo první rok ve školce,a zapřemýšlela,že vlastně za dva roky už půjde do školy,no prostě brečím jako želva a k tomu čekáme druhé dítě,již kočím 6.měsíc a přijde mi to jako bych se to včera dozvěděla..no prostě zase jen brečím..já brečela i před těhu..takže sláva labilním lidem
ps…ted to mám jen o něco větší..no hormony :mrgreen: ale jinak jsem bečela i před těhu :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
katynka21
2976
6.7.11 09:38

Super deníček…a nejhorší na něm je, že je to naprostá realita. Možná tě uklidní, že takových je nás víc, dokonce si troufám říct, že všechny maminky to prožíváme stejně.
Každý den si říkám přesně jako ty, jak to strašně letí…já si pořád ještě nestihla nějak uvědomit těhulení a najednou má mrňous 9 měsíců :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
sterezie
6.7.11 10:22

hlásím se taky k labilním :mrgreen: :kytka:

  • Upravit
Aladina
7584
6.7.11 10:29

Tys mě pobavila. Já si vždycky večer říkám, že jsem labilní a nemůžu usnout. :mrgreen:

Náš starší jde v září do školy - ostuda jistá. A když šel poprvé do školky, tak jsem taky řvala v šatně já.

  • načítám...
  • Zmínit
tripetri
9622
6.7.11 10:35

Mluvíš mi z duše :hug: Taky sem labilní :lol: Včera sem koukala na Hlavu rodiny a hodně sem se přemáhala, abych neřvala jak želva, když sem si představila, že „za chvilku“ se mi Berunka vdá a odejde od nás za nějakým chlapem 8-o :lol: Včera se narodila a už má skoro 7 měsíců :-(

  • načítám...
  • Zmínit
kocicka18
288
6.7.11 13:21

Joj, holky jsem ráda že v tom nejsem sama:-D

  • načítám...
  • Zmínit
Verumin
2033
6.7.11 13:22

Jak píšeš i manža je labilní !

Můj to veřejně přiznává že je to v pr…i jak ten čas letí,… Nedávno jsem nosila v břiše prvorozenýho a on letos ukončil první školkový rok, druhého syna jsem rodila na začátku dubna a ejhle on už má skoro 3měsíce,…
Myslím že tohle trápí opravdu každou maminku, když vidí jak ten čas plyne a nejde vzít zpět.

Já si ještě nedávno naivně myslela že druhoho miminka si člověk užije víc, už ví co a jak nebojí se ale opak je pravdou,…
Plyne mi to ještě víc!

Ikdyž se snažím druhému věnovat když je první ve školce a naopak když spí druhý tak se věnovat prvnímu (všechno ostatní dělám až ti moji tři chlapy spí 8-o ) tak tu brečím taky jak želva že se nenaději a první půjde do školy a druhý do školky :cry: :cry: :cry:

  • načítám...
  • Zmínit
Tera:)1
6326
6.7.11 16:57

Tak já jsem taky nějak labilní :mavam: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
brumdinka
25123
6.7.11 17:19

jo jo utíká to strašně moc, našemu malýmu už budou
4 měsíce, ten starší právě dokončil první třídu a přinesl první vysvědčení, jako včera je když sme s nim šli poprvý do školy a jako včera mi přijde doba, kdy byl stejně tak malinkej jako jeho mladší bráška a ono už je to 7 let …

jo jo to říkám furt děti stárnou jen my sme pořád mladý :mrgreen:

mno užívejte si dětiček dokud jsou malý strašně rychle to uteče ......

  • načítám...
  • Zmínit
neumisa
26335
6.7.11 17:46

tak jsem taky labilní … mé malé miminko jde v září do třetí třídy a mé druhé miminko nastupuje do školky … a přitom to není tak dávno, kdy jsem si říkala, už aby uměl(i) sedět, už aby uměl(i) chodit, už aby uměl(i) mluvit … a jak bych teď byla ráda, kdyby leželi, kam je položím a chvíli drželi pusu zavřenou :lol: :lol: :lol:

Příspěvek upraven 06.07.11 v 17:46

  • načítám...
  • Zmínit
Bayuska
17042
6.7.11 19:22

Tvůj deníček mi až vehnal slzy do očí… taky jsem labilní 8-).
V posledních dnech mě často napadá, jak ten čas strašně letí. Už to snad ani není pravda, že byl Adámek takové maličké miminko. Teď už je mu 20 měsíců a při prohlížení fotek mnou pořádně cloumá nostalgie.
Musím to brát ale z té druhé strany - těšit se na každý další den, co nového se naučí, předvede a čím mě potěší :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
delice
1906
6.7.11 22:59

Taky mám kolikrát na krajíčku, když vidím jak je moje miminko už samostatné, kolik má opravdových kamrádů, prožívám jeho úspěchy a trpím, když se mu nedaří. Je mu šest let a po prázdninách půjde do školy. Jsem doma s mladším ještě rok a něco, ale už ted vím, že až půjde poprvé do školky, že mi to asi utrhne srdce. Přitom kolektiv miluje, tak jako starší, ten ani nechtěl jít první den domů. To já jsem cíťa, strašně to najednou letí!

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Příspěvek nevyspalého otce

Jak jsme to krásně zvládli