Nika, Adámek a kamarádi - od Ireny
- Rodičovství
- bobik2
- 26.06.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holčiny, zdravím vás všechny v těchto parných dnech. Nemám žádné konkrétní téma, o kterém bych chtěla psát a také mozek v tomto vedru odmítá spolupráci, a tak to bude jen pár řádek o našem všedním žití doma a na zahrádce (díky za ní).
Vstáváme teď relativně slušně, nejdřív většinou okolo půl sedmé a to je přijatelné i pro mě. Udělám Vikískovi mlíko a těch dalších 5 minut (kdy pije) využívám k relaxaci. Pokud vstávají s Ondrou zároveň, jsou schopni si pohrát chvíli spolu aniž by byl hned řev. Většinou si zalezou pod postel, různě se schovávají a skáčou a blbnou spolu, to je nádhera je pozorovat a v těch chvílích je moc miluju a samozřejmě ještě když spíJ. Chvilku na to už ale nastává rodeo - ani jeden se nechce převlékat a tak je honím po bytě s oblečením, pak Ondra nechce snídat atd atd., myslím, že je to zbytečné rozebírat. Snažím se kluky „vykopat" ven třeba i na procházku, dokud není velký pařák a pak už do oběda vydržíme u bazénu na zahradě. Ondra koupání miluje, Viki tam tak dlouho nevydrží. Problém mám trochu s koordinací těch dvou, když jsem na ně sama a Vik už chce z bazénu pryč a Ondra ne. Máme totiž bazén na střeše garáže, což celou manipulaci s dětmi zhoršuje. Následují pravidelně různé strkanice mezi kluky, rvačky o něco, řev a následné vysvětlování a výchovné metody, které mám pocit dost selhávají. Pak se chtějí oba utišit nejlépe naráz u mě v náručí, což já nezvládám a je opět řev. Potom záleží na mě, jak už moc jsem vyčerpaná a buďto to nějak ustojím a nebo na ně začnu řvát. Poslední dobou toho mám fakt dost neboť Vik má pravděpodobně režim „asi zuby" a Ondra „asi všechno", takže okolo nich lítám jako hadr na holi. Jedna z mála věcí, na kterou se upínám je, že Ondráš půjde od září do školky a bude toho na mě trochu míň - aneb jedno dítě = žádné dítě.
Přes poledne dávám Ondru nekompromisně spát, protože vedro snáší špatně a byl by zbytečně protivka ještě víc než je a tak si užívám aspoň 2 hodinky oázy klidu, kdy čerpám sílu na zbytek dne. Odpoledne opět nic světoborného, buď jsme na zahradě nebo jedu s kamarádkou na koupaliště. Kluci jsou tam relativně nejhodnější, bazének pro děti pozvolný, tobogán mírný, vzrostlé stromy, takže i stín, prostě pohoda.
Večer s vypětím posledních sil ukládám kluky okolo půl deváté a někdy i později (hlavně Ondru) a pak se snažím dohnat nějaké resty v domácnosti a nebo už jen sedím a koukám ne moc inteligentně. S Davidem si vypijeme skleničku vínka nebo kafíčko na terase - to je oáza klidu a vykládáme si o těch našich zlobidlech, co který udělal úžasnýho a jak jsou jedinečný a chytrý a geniálníJ, hihi. Prostě když spí, tak se ta úmorná realita mění v super pohodu.
Doufám, že deníček nevyzněl moc pesimisticky, protože se máme jinak moc dobře a užíváme si léta plnými doušky.
Šuldo, užij si krásnou dovolenou a hodně relaxuj, pokud ti to babi s Nikou dovolí!
Hani, ať se vám rekonstrukce domečku vydaří!
Jani, jsi šikulka, jak vše zvládáš - těhu s Neználky, Kajku, práce na zahrádce - sběr jahod. Moc ti bříško sluší, i když chápu, že v těch vedrech je to úmorné.
Niko, držím palce do dalšího „boje" na cestě za „novou svobodou".
Mějte se všichni sluníčkově a papa
Irena, Ondra a Viktor
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1423
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 830
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1449
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 602
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 360
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19833
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2565
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2820
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2543
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1708
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....