Pomóc, rodím!
Ano, asi takto by se to dalo nazvat. Fakt už jsem si myslela, že to bude a ono nic. Tak já se byla v noci taky podívat v porodnici. :lol: Jen tak se jim jako připomenout, že to mám taky za pár.
Ve 22:58 mě chytly šílený bolesti. Měla jsem i silné stahy. Když to trvalo už hodinu (přerušovaně), řekla jsem si, že asi už je čas. Tak jsem šla vzbudit tátu, ten pomalu ve slipech běžel pro auto na parkoviště přes půlku sídliště, já se zatím oblíkla, máma čapla tašku do porodnice a šla semnou k autu, který měl táta už před domem. 
Pes čuměl jak péro z gauče, co se to děje, nic chudák nechápal, že skoro v půlnoci jančíme. No do porodky jsme dorazili asi za 10 minut, máme to pod kopcem, nebyly žádný kolony na Plzeňský, tak to bylo coby dup. V Motole jim málem zboural závoru u parkoviště. Prej: „Šup, rychle, dcera rodí.“ Ten chlap na něj koukal jak na blázna. Normálně auto zapíchnul na příjmu pro sanitky 
, vyložil mě na ten vozejk, píchnul mě do haly a: „Počkej tady, nikam nechoď, hned sem tady, jdu zaparkovat.“ Já fakt holky nemohla já se tlemila jak tele.
Táta to tak prožíval, že jsem si chvíli myslela, že bude rodit on . No a než táta zaparkoval, tak se ke mě vrhnul nějaký zřízenec, že prej jako co mi je a co chci. Tak suveréně říkám, že asi rodím a už mě chtěl vést na vyšetřovnu. Tak mu říkám moment, že čekám na svého tátu, aby ho nekleplo, že tam nejsem. No v tu ránu byl u nás a já jela na vyšetřovnu. Tam mě píchli na monitor ( 
konečně vím, jak to vypadá ), po asi 30 minutách mě odpojili, přišel mě vyšetřit doktor a říká: „Tak maminko, planý poplach. Ještě uděláme ultrazvuk, ale vypadá to, že tento týden to ještě nebude. Jste ještě úplně zavřená.“
Holky, já přísahám, já tam začla bulet jak želva! Já se tak těšila a ono nic! 
Malej je asi nějakej línej. Táta zatím v čekárně spokojeně chrupkal a já k němu přišla a říkám: „Vstávat a cvičit.“ Vylítnul jak raketa a když mě viděl, jak jsem v pohodě, pochopil, že se porod ještě nekoná. Byl trochu zklamanej. Máma zatím (V NOCI!!!) stihla obvolat všechny známý, že rodím. No dovedete si představit ten poprask? Já furt zvedám telefony a říkám známým, že to byl planý poplach. 
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1547
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 910
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1575
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 652
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 385
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20318
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2584
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2863
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2577
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1735
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
ale zase hezky, jak to tata prozival 
,neboj ono to přijde a to už pak poznáš že je to ono 
Zapřísahala jsem opakovaně manžela, že nikomu nesmí napsat, až pojedem do porodnice, aby tam nevolali, jak to vypadá. Samozřejmě tajně napsal svojí máti, která pak vyvolávala. 
Naštěstí byl rychlej porod a v noci, takže volala ráno těsně po porodu. Ale zavolat do mýho tlačení, tak budu vraždit.
