Porod a šestinedělí je za námi

Mé těhotenství bylo krásné, užívala jsem si ho. Termín porodu jsem měla 14. 7. 2012. Eliška se však rozhodla podívat se na svět dřív. Předem jsem věděla, že přirozený porod by byl u mě zázrak, Eliška se nechtěla otočit hlavičkou dolů, byla otočená zadečkem a hodně nízko. S císařským řezem jsem byla smířená, nebála jsem se ho. Bylo mi řečeno, že jak začnou kontrakce nebo odteče plodová voda, mám přijet do porodnice.

025.JPG 025.JPG
025.JPG

v porodnici

  • 1
002.JPG

první den doma

  • 1
001.jpg

5 týdnů

Od 22. 6. mi bylo divně, necítila jsem se nejlépe, byla jsem i víc plačtivá, chtěla jsem přítele u sebe. V sobotu mi bylo pořád stejně, tak jsem si myslela, že pojedeme do porodnice, ale ono nic. V neděli mi bylo dobře, byla jsem se ještě podívat na hasičské závody. V pondělí mi zase bylo hůř a postupně se to stupňovalo. Večer jsem si šla lehnout, ale spát mi nešlo.

Bylo něco kolem 22. hodiny a já jsem začala cítit více a více podbřišek, měla jsem tlaky od vrchu břicha směrem dolů, přes konečník až do vnitřní strany stehen, ale nebylo to nic pravidelného. Když jsem se tak převalovala hodinu a půl, vzdala jsem to, šla jsem do obýváku, zapnula počítač a začala na internetu hledat, jestli to můžou být kontrakce a začínající porod nebo ne.

Tady na eMiminu jsem se dozvěděla, že je to asi ono, tak jsem stopovala pravidelnost, spíš tedy nepravidelnost. Holky z naší skupiny mi pomohly zkrátit čas nespaní asi 2 hodiny. Pak jsem šla zkusit zase spát, ale nešlo to. Přítel se vzbudil, tak jsem mu pověděla, že asi budeme muset do porodnice, tak mi vynadal, že jsem ho nevzbudila dřív. Chtěla jsem ho nechat vyspat, což jsem mu řekla, šla jsem si chystat věci a on ať ještě spí.

Kolem 3. hodinny ranní jsem ho vzbudila, že pojedeme, že to nejde vydržet, že bolestí lezu pomalu po zdi, on se jen obrátil se slovy, že to ještě vydržím a usnul. To já jsem už skoro brečela, jak mě podbřišek bolel. V půl 5. jsme vyjeli. Nechtěla jsem však rodit ve Znojmě, které bylo 10 minut autem, ale v Břeclavi, která je hodinu cesty. Ani bolesti mi nezabránily v tomto rozhodnutí, tak jsme se vydali do Břeclavi.

Myslela jsem, že mě první vyšetří a až pak případně přijmou, ale bylo to naopak. První přijetí, převlečení do jejich mega košile, pak monitory, vyšetření s konstatováním, že se Eliška neotočila, ale že jestli chci, můžu rodit normálně. Což jsem s hrůzou v očích odmítla. Pak odchod na pokoj, napíchnutí kapačky, cévkování a čekání na odvoz na sál. Pořád jsem si žila s tím, že jdu pod celkovou narkózu.

Když jsem se chystala na odvoz, zeptala se mě sestra, jestli vidím bez brýlí. Řekla jsem jí, že jo, ale ne ostře, tak ona, že je vezme s sebou. Ani toto mi nepřišlo divné. Až na sále jsem byla vhozena do reality, že budu mít epidurální anestezii. Ani jsme se nestihla začít bát a už mi anestezioložka vysvětlovala, jak mi najde na páteři bod, co musím a nesmím udělat já, a už to bylo. Eliška byla během pár minut venku, ani mi nemuseli tlačit na břicho, šla krásně ven.

Eliška se narodila 26. 5. 2012 v 8:44, měla 44 cm, 2440 g, krásný dolíček ve tváři, řev na celé kolo.

V porodnici to probíhalo asi jako všude. Kojení nám nešlo, Eliška neměla sílu na sání. Tak jsem ji dokrmovala přes stříkačku. Až na jeden večer, kdy mi Elišku rvala novorozenecká sestřička k prsu snad půl hodiny, řvoucí, rudou, vzpouzející se, jsem byla se vším spokojená. Toto jsem však obrečela, byla jsem z toho špatná, což podpoře kojení nepomohlo. Z porodnice jsem odcházela v neděli s tím, že prostě za každou cenu chtějí, aby každá maminka kojila. A já jsem to nesplnila.

Doma jsem se s Eliškou sžívala rychle. V úterý jsem ji v klidu přiložila k prsu, po pár neúspěšných pokusech se nakonec podařilo a já jsem začala kojit. Mou radost však překazila dětská doktorka – Eliška nepřibírala, ale měla ještě míň než při propouštění z porodnice. Musela jsem tak znovu začít přikrmovat po kojení. Do dneška to tak děláme, pouze mé mléko ji nezasytí, i když zpočátku teče jako z vodovodního kohoutku.

Už jsem se s tím srovnala, jsem ráda, že Eliška přibírá krásně na váze a je zdravá. Jen máme problémy s kakáním, ale doufám, že i to se časem srovná :) Řadím se k maminkám, které dávají svým dětem UM, vadí jim dotazy, proč plně nekojí a podobné. Ne vždy to jde, i když se snažíme, co to jde. Ale necítím se jako neschopná maminka, dávám své dceři to, co můžu a doufám, že částečné kojení nám vydrží co nejdéle. Užívám si s Eliškou volné chvíle, kdy nespinká, dávám jí lásku a jsem moc ráda, že ji mám. A nejen já, i přítel ji miluje.

Je krásné poslouchat její brblání, vidět, jak se snaží pást koníčky, jak pozoruje hračky a jiné podněty, které kolem sebe má, jak se z „mimozemšťana stává pozemšťan“ (tak pěkně to napsala jedna maminka v mé oblíbené skupině :))

Dneska končíme šestinedělí a já čekám, jestli se něco změní, jestli třeba nezačne v noci déle spát :-D Ale i kdyby ne, budu ji milovat stejně, ne-li víc :)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
lucka83
46226
10.8.12 09:01

Moc hezký deníček :hug:,gratuluji k malé :kytka:.
Taky sem zvědavá jak se mi povede kojit :P

  • načítám...
  • Zmínit
werunkaw123
14090
10.8.12 09:20

Krásný deníček :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
sibi
875
10.8.12 09:49

Krásné, taky jsem rodila v Bv, a asi jsme chytli tu stejnou sestru :zed:. jinak s na porodní a na 6tinedělí nemohu stěžovat

  • načítám...
  • Zmínit
mmuerka
5938
10.8.12 10:08

Moc hezky napsaný deníček :potlesk: taky čekáme Elišku, termín máme 2.11. a také si těhotenství úžasně užívám :) Přeju hodně radosti s tou vaší beruškou a to kakání se spraví, uvidíš :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
zlatý retrívr
235
10.8.12 10:10

Moc hezké, blahopřeji k narození Elišky. Uvidíte, že bude už jen líp a nechá Vás vyspat v noci. Určitě to všechno trápení vystřídá její hezký úsměv :hug: Dnes je plno maminek které krmí mimča UM, přeji hodně zdravíčka Vám oběma. :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
klara123
1505
10.8.12 16:01

To je hezké :potlesk: Tak ať se vám, holky, dobře daří :*
ps: Máme taky Elišku-míry 43cm, 2330g-to je podobné, jako u Vaší holčičky :kytka: a taky jsem musela dokrmovat, malá si neuměla tolik vysát…

  • načítám...
  • Zmínit
Lenula-xy
7397
12.8.12 12:52

Mony krásný deníček :potlesk: a gratuluju k malé :kytka: Ani se ti nedivím, že ve Znojmě jsi rodit nechtěla, mám tam s něma trošku zkušenosti a ne teda dobré :( možná se to už změnilo, ale taky bych tam rodit nechtěla

  • načítám...
  • Zmínit
verca34
8
14.8.12 14:07

Moc hezký deníček. Na ty komentáře o nekojení se vykalšli. Já tím také prošla. První dcera se narodila v době asi snad největšího kojícího boomu. A když se mi s vypětím všech sil podařilo kojit „jen“ 7 týdnů a víc ani ťuk, hodně jsem to obrečela a připadala si jako neschopná matka. Ale nakonec jsem se s tím srovnala a z Kačenky je krásná 12-ti letá slečna, která ATB nepotřebuje co rok dlouhý. A u druhé dcery jsem to už neřešila vůbec, tu jsem kojila jenom v porodnici a dál to prostě nešlo. Podle mně je totiž důležitější, aby miminko mělo spokojenou a klidnou maminku. A teď je to pomalu 10-ti měsíční ďáblík, plný života a zdravý jak „řepa“. :P

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Můj porod, ke kterému to přítel nestihl