Porod kleštěmi
- Porod
- terkamls
- 22.04.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Asi jako každá prvorodička jsem si neuměla představit, jak takový porod probíhá. Opravdu to tolik bolí? Zvládnu to bez epiduralu? Jak dlouho to bude trvat? Na všechny tyto otázky jsem našla odpověď 14. 3. 2012, kdy se nám narodil syn Martínek.
Užívala jsem si těhotenství, během kterého jsem neměla nějaké větší problémy. Ve 36. týdnu, 11. 3., jsem byla podruhé na kontrole v nemocnici, doktor mi řekl, že je vše v pořádku a porod je ještě daleko. Kdyby jen v tu chvíli věděl, jak hodně se zmýlil ![]()
13. 3. po sedmé večer jsme šli s manželem popřát jeho babičce, která bydlí v patře pod námi, k svátku. Když jsme tam dorazili, cítila jsem slabé bolesti v břiše (asi jako při menstruaci) a ucítila jsem mokro v kalhotkách. Odešla jsem nahoru a ve chvíli, kdy jsem dorazila na záchod, tak jsem slyšela lupnutí a poté mi ve velkém začala odtékat plodová voda. Zavolala jsem manžela, vzali jsme tašku do porodnice a jelo se.
V porodnici Praha-Vinohrad jsme vyřídili papírování, a pak mě připojili na monitor, kde se už objevily i slabé kontrakce, které mě nějak moc nebolely. Poté mě zkontroloval doktor, který mi řekl, že jsem otevřená asi na jeden centimetr a že to bude ještě chvilku trvat, než porodím. Kolem půl desáté jsem se dostala na pokoj, kde se mě ujaly dvě porodní asistentky. Manžela poslaly domů s tím, že to bude ještě nějakou dobu trvat a před samotným porodem mu zavolám, aby mohl být s námi.
Větší bolesti začaly kolem jedenácté, musela jsem si vždycky sednout, protože vsedě to pro mě bylo příjemnější a trochu snesitelnější. Během večera a noci mi přišli dát třikrát kapačku, jelikož jsem měla pozitivního streptokoka. PA mi řekla, abych se zkusila vyspat, abych nebyla pak tolik unavená, krásná rada, ale spát jsem nedokázala, bolesti byly čím dál tím větší. Nakonec jsem šla do sprchy na míč, abych si trochu ulevila. Intenzita kontrakcí se tím nesnížila, ale bylo to rozhodně příjemnější.
Kolem půl třetí ráno mě přišla prohmatat PA a byla jsem otevřená tak na dva centimetry. Ptala jsem se, jestli můžu dostat epidural, ale řekli mi, že je na něj ještě brzy. Kolem páté ráno, kdy už byly kontrakce opravdu hodně silné a já se na míči pořádně svíjela, mi řekli, že půjdu na přípravu k porodu, následoval klystýr, holení aj. PA mě opět prohmatala a s překvapeným výrazem mi oznámila, že nic z toho nestíháme a jdeme rodit. Ještě jsem stihla zavolat manželovi (naštěstí bydlíme 10 minut od nemocnice), a pak už jsem šla na porodní sál.
Manžel naštěstí porod stihl
Byl to pro mě děsivý zážitek. Bolesti byly obrovské, a i když jsem asi milionkrát slyšela o tom, jak správně dýchat atd., tak jsem samozřejmě ze začátku tlačila do krku (taky jsem byla druhý den trochu ochraptělá
Tlačila jsem, co to dalo (alespoň mně to tak připadalo), ale pořád nic. Mladý doktor zavolal na pomoc staršího, já jsem tohle ani moc nevnímala, mezi kontrakcemi jsem dostávala kyslík a zvlhčovali mi rty tamponkem nacucaným vodou.
Manžel se mě snažil povzbuzovat, ale já jsem to ani pořádně nevnímala. Ke konci jsem je už i prosila, aby mi pomohli. Ani jsem pořádně nevnímala, že doktor vzal kleště, PA mi lehká na břicho, já zatlačila, doktor strčil kleště dovnitř a Martínek byl venku v 6:39 ráno. Po porodu mi ho hned dali na břicho, připadal mi strašně maličký, ale nádherný ![]()
Placenta šla ven krásně, horší bylo zašívání, jakýkoliv dotek mi byl nepříjemný a rady doktora, abych se uvolnila, mi v tu chvíli přišly nesplnitelné. Nohy se mi šíleně klepaly, ale byla jsem šťastná, že to mám za sebou a maličkej je na světě
Rekonvalescence po porodu u mě trvala trochu déle, ale po 18 dnech po porodu jsem se už začala cítit dobře
Do té doby mě stehy a rána bolely. Jinak pár dní po porodu jsem se nemohla pořádně posadit, vstávání z postele pro mě byl horor, stejně tak chůze.
Teď už máme doma měsíčního chlapečka, kterého moc miluji a je naprosto v pořádku a porod začíná být už jen vzpomínkou.
Přečtěte si také
Dceřiny spolužačky chodí do školy jako lehké děvy. Proč jim to rodiče dovolí?
- Anonymní
- 11.10.26
- 13
Ráno před školou je někdy zajímavější podívaná než módní přehlídka. Jen místo modelek postávají před vchodem holky, kterým ještě není ani patnáct. A já si čím dál častěji říkám, jestli jsem jediná,...
Manželka mě šokovala návrhem. Prý má nápad, jak oživit náš milostný život
- Anonymní
- 11.10.26
- 60
S Lídou jsme spolu už nějaký ten pátek. A poslední roky je náš milostný život dost nudný. Před ní bych to neřekl, ale tuším, že to cítí podobně. Ani jeden jsme nějak nedokázali vymyslet, jak ho...
Občas s ním spím jen proto, aby byl doma klid. A začínám z toho mít špatný pocit
- Anonymní
- 11.10.26
- 63
Přiznat si to není zrovna příjemné. Někdy s přítelem spím, i když sama vůbec nemám chuť. Ne proto, že by mě nutil. On na mě netlačí tak, abych nemohla říct ne. Spíš tlačím sama na sebe a mám pocit,...
Máma chce, abych k ní jezdila častěji. Jenže mě pokaždé rozhodí
- Anonymní
- 11.10.26
- 73
Moje máma si poslední dobou stěžuje, že k ní málo jezdím. A já vlastně chápu, že jí to může být líto. Jenže kdykoli se návštěva blíží, začínám mít trochu sevřený žaludek. Vím totiž, jak bude probíhat.
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 633
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1394
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 2085
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 659
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 583
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 1085
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...