Porod Ondříka 9. 4. 2011
- Porod
- Verumin
- 27.04.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem si vždy přála rychlý porod, ale takový fofr opravdu nikdy nečekala. Byl první den po mém termínu porodu (TP 7. 4.), jeli jsme klasicky na páteční kurz plavání s Petříkem, nic neukazovalo na to, že by si to snad konečně Ondrášek už rozmyslel a maminku vysvobodil od všech těhotenských neduhů.
Bříško mě čas od času ztvrdlo, někdy zabolelo jakoby do podbříšku, ale nic výjimečného to nebylo. Jeli jsme na nákup, koupili jsme poslední věc, a to balík pití do porodnice, co mi ještě chybělo a jeli jsme domů.
Když jsme dojeli domů kolem osmé hodiny večerní, tak mě bříško mírně pobolívalo. Ještě jsme s manžou vtipkovali, jestli mi něco jako ještě nechybí, že by se pro to hned otočil, abychom už teda fakt rodili 
Manža si dal víno s kolou a já mu naznačila, že se něco děje, že jdu spát, kdyby náhodou, tak ať jsem trochu odpočatá. Usmál se a řekl, že si dá tedy jen jednou , že další už míchat nebude. Kdyby…
No nikdo jsme tomu nevěřili, kdo by taky věřil. Ondru jsme vyháněli různými babskými radami, dokonce jsme byli v brněnské ZOO 4 hodiny a nic nezabralo.
ALE…
Ve 3:04hod mě vzbudila silná kontrakce! Jako druhorodičku mě to už nedokázalo rozhodit, v hlavě mi šlo, tak to doma vydržíme zase co nejdéle a pak teprve až budu mít kontrakce po 7 minutách, tak nějak vyrazíme. Vstala jsem a šla na záchod. Za 10 minut tzn. ve 3:14 hodin další silná kontrakce, po ní následovalo dvojité vyprázdění stolice Ale stále jsem byla v klidu
Když tu po 7 minutách, tzn. ve 3:21 hodin další kontrakce! Najednou mi hlavou proběhlo nějak rychle po sobě… a šla jsem vzbudit manžela. Říkám: „Vstávej, mám kontrakce po 7minutách, měli bychom asi vyjet“, on se začal pomalu probouzet a točit v posteli, do toho jsem po 5 minutách, tzn. ve 3:26hod rozdýchávala čtvrtou kontrakci A psala smsku babičce, ať jde za námi do podkroví k Petříkovi, že pojedeme…
Najednou další kontrakce, tentokrát po 3 minutách, tzn. ve 3:29hod. To už mě přišlo více než podezřelé, že to jde tak rychle! Jen jsem sprdla manžu, že jako jedeme IHNED Vyskočil z postele, oblékl se, nachystal mě oblečení, vzal kabely a čekal, než se zesleču z pyžama a obleču na cestu, netušil že interval kontrakcí se ještě zkrátí… chudák, když si to tak přebírám v hlavě musel být z toho uplně hotový. A to ještě nevěděl co ho čeká
No od oblíkání už jsem si intervaly nepočítala, neb jsem stihla dvě kontrakce než jsem si oblékla rifle, hlavou mi šlo, jen že je to nějak moc rychlé a že cesta je daleká - cca 30 minut do Bohunic!
Cestu do porodnice si vybavuji jen jako bláznivou jízdu, kdy jsme při 190km/hod frčeli po silnici, policisté nepolicisté, plná dvojitá neplná dvojitá… Malého jsem cítila každou kontrakci víc a víc mezi kostmi venku! DĚS! Při sjezdu z dálnice k Bohunicím , jsem už nahlas Ondráška prosila, ať tam ještě chvilku vydrží, že tam už budeme. Vrátnicí jsme profrčeli, zaparkovali jsme na přednostově místě, manža vzal doklady a průkazku a spěchali jsme na porodní sály.
V čekárně ve 4:10 hod jsem usedla na židli a myslela že už u další kontrakce malý už opravdu vypadne ven. Manža zazvonil, nikdo nikde, zaťukal a pak už jsem jen slyšela dupot personálu. Ihned dovnitř se slovy: „Sundejte si kalhoty a kalhotky“, PA jen do mě sáhla a se slova: „branka tam ještě je, to stihneme do boxu“ jsme se všichni rozběhli. Já po cestě chytla kontrakci, myslela jsem že se pokadím a přitom že mi malý vypadne na zem. Podotýkám box je od vyšetřovny max 10 metrů.
Ulehla jsem na lůžko, PA se na mě podívala a říká: „Můžete tlačit“, kontrakce-tlačení-nic! PA odbíhá se slovy: „Vám ještě nepraskla ani voda?“, vrací se, praská mi samovolně Tlačím! Následuje malý nástřih a Ondrášek je venku ve 4:15 hod!
Jak jsem psala na začátku, vždy jsem si přála druhý porod rychlý, ale takhle rychlý jsem si ani nepředstavovala… Asi se na mě na jednu stranu usmálo štěstí a patřím k těm co od první kontrakce až po narození dítěte to trvá 1 hodinu a 11 minut. Ale nechtěla bych už nikdy zažít ten pocit, kdy člověk tlačí dítě při každé kotrakci paradoxně dovnitř a prosí ho, aby tam ještě pár minut vydrželo
Jinak, náš Ondrášek se narodil s mírami 3520 g, 51 cm 9. 4. 2011 ve 4:15hod!
A ten den u nás bylo hodně větrno! Vše jakoby ten větr urychloval, nejen porod ale i následné rozkojení, pobyt v nemocnici (jen 3 dny). Prostě vše !
Díky, že jste se dočetli až sem a všem přeji co nejrychlejší porody, ale aspoň s trošku časovou rezervou na dojezd
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1630
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20596
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
HLAVNĚ at je malý zdravý a ty spokojená mamča dvou roštáků 
rodit mám až na konci září.
