Porod Petříka 16. 2. 2008
- Porod
- Verumin
- 03.11.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Z dob, kdy jsem byl ještě ŠUDLA aneb jak to všechno začalo :)
Budu Vám to vyprávět, jak mi to tvrdí moji hodní rodičové 
Všechno to začalo po letitém vztahu mých rodičů… Prý už si užili dost a chtěli si začít užívat život úplně jinak. Maminka v únoru vysadila prášky, aby si pročistila tělíčko pro mě a v květnu si řekli, že už je čas
Protože je prý tatínek hřebec tak se jim to povedlo hned na poprvé a 18. května 2007 jsem byl „zadělán“. Mamince to potvrdili začátkem června a už se na mě jen a jen těšili… Protože maminka měla na začátku nějaký zdravotní problémy, pan doktor jí napsal neschopenku a od 10. července 2007 byla maminka doma…
Během mého vývoje stihli dodělat podkroví a vzít se… To jsou ale šikulky! Hlavně tatínek, protože maminka už byla hlídaná a hlavně nadávaná, co zase tahá apod.
Nooo, co Vám budu vyprávět, v bříšku bylo krásně… Sice mě maminka neustále utlačovala smíchem, který někdy nebral konce, ale jinak pro mě dělala, co mohla… Papala prý vitamíny, pila domácí kravský mlíčko, jezdila se mnou na výlety. Dokonce i s taťkou v kamionu jsme jezdili týden… To si pamatuji, tatínek mi do bříška vyprávěl, jak jsou nalevo kravičky a napravo voda, že jedeme přes koleje, kde jezdí vlak a další. Je pravda, že jak si se mnou v bříšku povídali, tak si povídají do teď A já už se jim snažím samozřejmě odpovídat, ale oni pořád nerozumí…
Asi se ale ptáte, co ten ŠUDLA, že? To byl můj pracovní název Protože maminka s tatínkem nevěděli jestli budu Terezka nebo Petřík A hlavně proto, že když mě pan doktor kontroloval ultrazvukem, tak jsem si ručičkami pořád šudlal obličej:) Schválně jsem se jim otáčel zádičkama, aby nemohli vidět moji identitu, ale i tak se jim to povedlo…
Dokonce na kontrole v 32.tt zjistili i moje pohlaví a bylo po překvapení… Maminka si oddychla, protože holčičku opravdu až tolik nechtěla, tatínkovi to bylo v celku jedno… Jsem se v bříšku na této kontrole i červenal, protože to moje přirození rozebírali a ještě jsem nebyl na světě 
No a aby toho nebylo málo tak si „ho“ nechali natočit v 3D zobrazení…
Po této kontrole následovalo, děsivé nakupování všech známých v oblíbené bledě modré barvě… I když se maminka snažila, tlumit tento nátlak barvy, stejně převládá No, jsem zvědavý jestli, když se jim podaří Terezka, jestli chudák taky tu růžovou bude muset nosit, já se totiž s ním moc rád podělím o tu modrou…
No a 11. února 2008 jsem měl první termín, kdy jít na svět… Propočty nepropočty, copak mi tu bude někdo rozkazovat, kdy už jít ven, když mi tam bylo dobře… Ani náhodou. Já vím nejlíp, kdy je čas… Jenže protože maminka už přenášela, jak tvrdili doktoři, tak ji hned toho 11. února udělali Hamiltnův hmat, aby mi to trochu urychlili, ale i tak nic… Tak šla maminka na kontrolu 14.února a udělali jí ho znovu a dali si ještě víc záležet.
NECHÁPALI, ŽE JSEM ČEKAL AŽ SE TATÍNEK VRÁTÍ Z CEST KAMIONEM, ABY O TO NEPŘIŠEL !
A konečeně 15. února 2008 jsem už toho měl dost a řekl jsem si, že už jdu ven
Maminka to zatím netušila… Jela totiž s dědečkem nakupovat do Tesca, protože se tatínek večer v 21:00 hodin vracel s kamionem do Brna, tak toho využili k nákupu… To už jí, když odjížděli kolem 19:00 hodiny, pobolívalo bříško, ale protože to nebylo nic hroznýho, nijak to neřešila a prý ji to ani nenapadlo, že by to mohl být začátek:)
V Tescu už pobolívání začínalo přicházet pravidelněji a dokonce dědeček jí, říkal že chvílema nějak červená, ale protože byla maminka prvorodička, pořád se tím nezaobírala, říkala si, třeba zaražený prdíky Když pak dojeli i s tatínkem konečně domů, už bříško bolelo víc… Tak si šla dát sprchu, jestli to nejsou poslíčci a nic… Pořád to bylo stejný…
Domluvila se s tatínkem, že ať nic nepije a že jde zkusit usnout… Kolem 22:00 hodiny usnula a vzbudila se ve 23:45 hodin, to šel tatínek akorát spát (koukal na telku) a už měla kontrakce po deseti minutách… I tak se jí mezi kontrakcema podařilo na chvilku usnout, ale kolem 2:00, už ani nespala… Jen zavřela oči a za chvilku už byly kontrakce znovu… Protože se zkracovali a maminka chtěla být co nejdýl doma, tak to vydržela do 3:00 hodin a pak si šla dát vanu k babičce a dědečkovi, protože nic nerozehnala a kontrakce měla po pěti minutách, zavelela a jelo se
Tatínek chudák, byl nervózní, ale zvládl to na jedničku, ve 4:00 hodiny už mamince točili v porodnici monitor a byla otevřená na 3cm… Protože všude bylo plno, maminku dali na nadstandartní pokoj, kam jen chodila porodní asistentka kontrolovat… Vše probíhalo v pořádku, maminka se otvírala výborně, ale voda nechtěla prasknout, tak jí paní asistentka pomohla a říkala že do 6:00 hodin jsem na světě…
Pak se vystřídala služba, přišla další paní asistentka a potvrdila co už bylo řečeno… Jenže pak přišel nějaký zlom a já jsem nebyl dost sestouplý dole a bylo 6:00, pak 7:00, pak 8:00 hodin a maminka už strácela sílu… Kontrakce jí hodně vyčerpávaly… Pak paní asistentka řekla, no nic jdem na to, do 9:00 už musí být venku… Maminka se tedy připravila, aby zatlačila, ale už neměla moc sil, navíc ji začali přestávat kontrakce…
Tak jí museli píchnout oxytocin a kontrakce zesílily a hlavně zrychlily:( Maminka tlačila a tlačila, ale hlavička nechtěla ven, tak mamince udělali nástřih hráze, ale pořád to nešlo… Tatínek musel mamince držet i kyslík u nosu a pusy, abych ho měl dostatek já, protože jsem se zasekl mezi kostma a měli strach o moje zdraví…
Ale pak přišli další kontrakce, maminka tlačila, byla napomenuta, že má mít zavřený oči a nemručet a pak šup a byla hlavička venku… Pro maminku to byla velká úleva a zbytek tělíčka už šlo samo:) Maminka, říká že jsem brečel, už když jsem byl po ramínka venku… Hned jsem přece o sobě musel dát vědět, ne? Když nám to obou dalo tolik námahy…
Pak tatínek rychle přestřihl pupeční šňůru, pěkně mě položili mamince na bříško a tak začal můj život… Prý jsem hrozně koukal na tatínka, paní asistentka a pan doktor se tomu smáli, jak koukám, měl jsem uplně upřený pohled Pak mě vzali očistili a zabalili do zavinovačky… A šup k mamince… Konečně k prsu, ale nic neteklo… Jen taková trošička… Ale to je jiný téma..
Jo a abych nezapomněl, když jsem vykoukl konečně na ten svět tak zrovna padaly vločky sněhu
A mým prostřednictvím, maminka ještě jednou moc děkuje tatínkovi, že tam s ní byl, že jí byl tak velkou oporou… I když si asi ani neuvědomuje, jak moc velkou… Bez něho a jeho povzbuzování by kontrakce a čekání na svolení k tlačení určitě nevydržela!
A JÁ DĚKUJU VÁM OBOUM, ŽE MĚ MÁTE ! VŠECHNO VÁM TO URČITĚ VRÁTÍM
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1599
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1638
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20619
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
A teď jsou to raraši velký co? 
