Porod za odměnu
- Porod
- matynka
- 23.06.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jako těhotná jsem ráda četla deníčky ostatních a představovala si, jaký bude ten můj porod. Proto bych se teď o poslední den mého druhého těhotenství chtěla podělit.
Mé druhé těhotenství probíhalo bez obtíží, pouze jsem byla sledovaná na hematologii z důvodu trombocytopenie a preeklampsie v prvním těhotenství.
Tehdy dvouletá dcera mi zajišťovala bohatý program a abych se nenudila, tak jsem v podstatě celé těhotenství pekla catering pro jednu kavárnu v Praze, starala se o dům a zahradu a s manželem se chystali na rekonstrukci domu. Říkala jsem si, že jestli neporodím před 30. tt, budu při tomto tempu šťastná. 30. tt minul jako voda a já se dostala do 38+5.
Ten den jsem ráno byla objednaná na hematologii, doktorka říkala, že mám hodně vysoký tlak a že si myslí, že porod brzy přijde. Doporučila mi sledování tlaku doma a kdyby se nesnižoval, abych vyrazila do porodnice. Dceru nám hlídala moje sestra, tak jsme ještě vyrazili nakoupit a pak honem domů dodělat pár věcí na domě. Den předtím jsme malovali, tak jsem potřebovala ještě doopravit malbu v koupelně, manžel věšel lustry a dodělával detaily.
Odpoledne jsem si změřila tlak, byl vysoký a začínalo mě lehce pobolívat v podbřišku. Čekali jsme ještě na závoz stavebního materiálu od známého. Já jsem se snažila ještě něco poklidit s tím, že jsem začínala mít tušení, že kvůli tlaku večer do té porodky budeme muset vyrazit.
Začala jsem vytírat takřka s první kontrakcí.
Vím, že to zní neuvěřitelně, ale prodýchla jsem jí a pokračovala. Za chvilinku další. Říkala jsem si, že je asi na čase si to začít psát.
Bylo 17:05, po dalších dvou kontrakcích a v 17:15 mi došlo, že už asi nevytřu.
Dala jsem si spršku, upravila se a zavolala manžela, že asi vyrazíme. Pobalili jsme a jeli. Cestou jsem volala sestře, ať si dcerku nechá u sebe, že jedeme do porodky, ale že z toho asi nic nebude. Oproti kontrakcím z prvního, vyvolávaného porodu byl tohle zatím čajíček.
Trochu jsem manžela cestou popoháněla. Z mého chování asi usoudil, že jedeme na výlet. Zaparkoval pod porodnicí, že ten kousek dojdeme. Procházka to celé ale asi krapet zrychlila a mě při čekání na výtah napadlo, že jestli se zasekne někde v patře, porodím v něm. To už jsem měla kontrakce po dvou minutách, ale daly se dobře rozdýchat.
Na příjem jsme dorazili v 18:15 a já jim s nohama křížem odpovídala na jejich dotazy. Naštěstí pochopily, že už je to asi trochu krize a moc se nevyptávaly a rovnou mi udělaly vyšetření. Při vyšetření doktorka povídá, že to tam drží jen na plodových blanách (?). Nerozuměla jsem a říkám, na kolik jsem otevřená. A ona, že na 9 nebo 10.
Vůbec jsem to nechápala, na sál mě vezli už na křesle.
Stačila jsem si jen odskočit na wc a převlíknout. Dali mi monitor, ale bylo slyšet, že při kontrakcích se syn ztrácí.
Doktorka se rozhodla, že mi píchne vodu a nechala mě ležet na pravém boku, aby syn dorotoval. Prý až budu cítit tlak, at zavoláme a byla pryč. Pak následovali ještě dvě kontrakce a obrovský tlak na konečník.
„Zvoň.“
Manžel nic. „ZVOŇ!!!“
Zazvonil a v tu ránu tam byly 3 ženy a šlo se na tlačení. První kontrakce se mi nevydařila a na druhou byl syn venku. Bylo 18:45, necelé 2 hodinky od první kontrakce se mi s váhou 3020 g a 48 cm narodil syn Matyáš.
A bonbonek na závěr? Bez stehu a bez poplatku za tatínka u porodu – podle doktorky nám to u takového fofru ani nebudou účtovat.
Musím říct, že jsem si nikdy nemyslela, že porod bude taková pohodová událost v mém životě, na kterou budu ráda a často vzpomínat. Výrazně to nebolelo, proběhlo to rychle a navíc jsem dostala dáreček v podobě mého úžasného syna. Takový porod bych přála vám všem.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1576
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 922
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1614
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 668
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 392
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20472
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2876
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2584
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1744
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....