Mám pocit, že je toho na mě vážně moc

Někdy je potřeba se ze všeho vypovídat, jako třeba teď. Předem se omlouvám všem, kterým bude to, co tu píši, připadat hloupé, ale už je toho na mě prostě moc a potřebuji se vypovídat. Ani nevím, kde začít.

Možná tím, že tenhle stav začínal před půl rokem, kdy táta přišel domů s papírem z nemocnice, s nejistým nálezem na slinivce, nejspíše rakovinou, takže průšvih ohromných rozměrů. Akorát jsme u našich i s malou byli, chtělo se mi brečet, křičet zoufalstvím. A pak, jako by toho nebylo málo, táta zkolaboval, nemohl dýchat, no děsné, nedokážu popsat ten strach. Prý něco se srdíčkem, nahazovali ho hodinu. Jakoby se ve mně něco stáhlo a od té doby začaly potíže s dýcháním (jsem astmatička), mám potíže se spánkem, přišlo mi, že ani jako máma nestojím za nic, o manželce ani nemluvě.

Táta začal chodit na chemoterapie, protože nemohli určitě říct, zda je to rakovina nebo ne. Po třetí chemoterapii začal otékat, skončil v nemocnici, v celkové bilanci s 30 kg vody v těle. Od samého začátku nám doktoři říkali, že se máme připravit na vše, hlavně na to nejhorší. Ale táta bojoval, tři týdny bojoval, než umřel. Už je to 6 týdnů a pořád tomu nemůžu věřit, že tu není, bylo mu jen 59, to není věk na umírání. Nechal tu manželku, 4 děti, dvouletou vnučku. Tak moc to bolí a nějak se s tím nemůžu pořád srovnat, zdravotní potíže vlivem stresu moc neustupují, takže nejenže je mi smutno, ale ještě abych řešila neustále to, že nemůžu dýchat, v noci nespím a přes den jsem jako gumák, co se nemůže na 100 % věnovat potřebám své malý berušky.

Ano, moje malá beruška. To je další věc, proč mám pořád nervíky. Je to dle mého názoru šikovné zlatíčko, trošku uřvané, vztekavé, ale neměnila bych za nic na světě. Jenže je tolik věcí kolem ní, které mi dělají hlavu. Například kontakt s dětmi, je velmi mizivý, dá se říct. V novém bydlišti zatím nikoho neznáme, ono tu moc dětí stejného věku není, a ačkoli mají manželovi známí děti stejného věku, naše dcerka je u nich na nějaké černé listině, protože je jediná, kterou nezvou na oslavy narozenin, na společné vycházky, hraní na písku, apod. A když se někde náhodou potkáme, hned na ni koukají s prominutím jak na zaostalé dítě, protože jejich děti plynně mluví ve větách, nenosí už plínky, apod.

Teruška už ale krásně žvatlá, zkouší slova, i když to jsou patvary, neumíme pořád některá písmenka, ale celý den mluví jako o život, den ode dne lépe. Na nočník nechodíme, to je pravda, což mě trápí. Sice si na něj sedne, ale jen s kalhotami. Jakmile jí chci sundat kalhoty, začne šílený řev, pláč, prohne se do luku. Nechápu proč, plínku nechce, chce nosit kalhotky, ale nedojde si ani na nočník, ani na toaletu. Zkoušeli jsme uplácení, motivace, prostě nic nezabírá. Nechce taky pořádně kousat, ne, že to neumí, umí, ale po pár soustech ji to nebaví a polyká celá sousta, takže velmi často se dávíme a já v náporu infarktu vyklepávám jídlo z krku ven. Už ani nevím, co pořád vařit, aby jí to nevázlo v krku, jdou jen omáčky, polévky, a to nám s manželem upřímně leze krkem.

Ptám se sama sebe, co dělám špatně, jestli jsem vážně tak zlá máma, tak špatná máma, jestli jí je se mnou vůbec dobře. Pro rady si nemám kam jít, máma mi jen řekne, že my tohle nedělali a že neví. Relax nemám taky žádný, protože máma bydlí 30 km daleko a je to jediná osoba, která by nám dítko pohlídala, jenže to v jejím stavu po tátově smrti nejde, takže hlídání nulové a já si ani nemůžu udělat čas sama pro sebe, který tak moc potřebuji. Nevím, jestli dává smysl ta šílenost, kterou tu píši, ale trápí mě to a užírá.

Omlouvám se všem, pokud to čtení bylo příšerné.

Lucka

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
brabla
23.9.12 04:45

Ahoj Lucko, nikdy jsem na žádný deníček neodpovídala, ale po přečtení toho tvého jsem musela. Chci ti říct, že určitě nejsi zlá ani špatná máma a je mi hrozně líto, pokud si to myslíš. Máš teď prostě jen hrozně moc problémů najednou, které tě trápí. A už jen to, že je zvládáš(i když možná podle tebe špatně)znamená, že jsi obrovsky silná. Kdoví kolik těch vašich rádoby známých by zvládlo to, co ty. Určitě si nic nevyčítej, o svou malou se staráš, jak nejlíp dovedeš a hlavně s láskou. A ona to určitě ví. A co se týče kamarádů pro dceru, tak zkus třeba nějaké mateřské centrum nebo jdi prostě na hřiště, kde jsou děti. Vím, že ani má odpověď, ani nic jiného ti teď hned nepomůže. Jediné, co pomůže je čas. Tak se prosím drž a miluj svou dceru a všechno bude fajn. S obdivem Šárka

  • Upravit
Eilaan
23.9.12 06:20

Úplně chápu, jak zle se teď cítíš… :-( Před 10 lety mě potkala také velká ztráta a tu čas léčí opravdu velmi pomalu. :-( Co se ale týče Vaší holčičky, neboj, máme syna (2 roky a 9 měsíců) a stále chce plínku (když mu ji nedám, slýchám „maminko, PROSÍM, prosím plínku!!!“ :-) Tchýně mé sestry říkala, že oba syny naučila chodit na nočník s odřenýma ušima do 3 leté prohlídky a to byla panečku jiná doba! ;-) Já teď doufám, že se to naučí ve školce, kam teď od září chodí.

Také nám nejí, i když problémy s polykáním nemá - to musí být ještě horší. Má ale jen 11,5 kg a děti o rok mladší ho už přerostly na výšku i váhu. Kousat také nechce, takže maso a třeba i v polévce, to je velký problém, syslí si ho do torbiček a pak už nechce další sousto… Jí také asi jen 3 jídla a máme to stejně jako vy, s manželem je už nenávidíme. A ve školce zatím nejí VŮBEC NIC.

Hlavně Tě ale chci uklidnit ohledně komunikace s dětmi. Náš malý byl dost velký asociál (v porovnání s jinými), nikdy nekomunikoval s ostatními a každého od sebe odháněl. Měla jsem velké obavy - v rodině máme poruchu autistického spektra, ale letos v létě najednou z ničeho nic obrátil a začal s dětmi komunikovat! Bylo to jako zázrak ze dne na den! Ne že by byl dodnes nějaké zvlášť společenské dítě, ale ve školce prý také s dětmi komunikuje. :-D HURÁ! Tak zkus vyčkat.
z
A co se týče úrovně mluvení dětí ve školce - (jsou tam od 2 let) - hooodně dětí tam mluví podobně, jak popisuješ u dcery.
Ono u té vaší asi momentální situace v rodině nenahrává momentálnímu vývoji, děti jsou hrozně citlivými radary, ale zas na druhou stranu jsou hrozně plastické a až vše trochu přebolí, uvidíš, že vývoj půjde skokově dopředu!!!

Takže o tom, že bys byla špatná matka nemůže být ani řeči, holt ta naše zlatíčka mají drobné problémy, za které my ale nemůžeme (nikdo není 100% rodič). ;-) A přeji Ti hlavně ať držíte pohromadě s manželem a vším nakonec v dobrém projdete! My teď máme druhého chlapečka a zatím se zdá být o 100% méně problémový - vetšin

  • Upravit
fatige
23.9.12 06:50

Ahojky,
vím jak se cítíš, protože mě umřel táta minulý týden. Šok o to větší, že to bylo náhle a nikdo z nás to nečekal. Jak píše Brabla.. najdi si v okolí nějaké mateřské centrum ( u nás máme DDM, kde provozují spoustu aktivit od malování, cvičení až po jenom posezení maminek s kafíčkem a dohledem na hrající si děti).A plíny… neřeš! Každý to má jinak a až bude chtít na nočník, tak bude.Jsi určitě skvělá máma a zvládneš to… vždyť víš, že ženská vydrží víc jak kůň :).Drž se Lucinko :srdce: :srdce:

  • Upravit
Miš-El
3069
23.9.12 08:11
:hug:
  • načítám...
  • Zmínit
maxema
43
23.9.12 08:15

Napřed přijmy moji upřímnou soustrast. Určitě nejsi špatná matka, jen jsi se ocitla v těžké životní situaci a podle mě ji docela zvládáš…Neboj, bude líp

  • načítám...
  • Zmínit
ezenduska
84
23.9.12 08:45

Tvého táty je mi líto, kolem mě také umírá čím dál víc lidí kteří na to nemají věk a je to strašně nespravedlivé :-(

S plínama to neřeš, malé dej čas a zkus to třeba až za měsíc či dva. budeš překvapená jaký pokrok udělá ;-)

v městě kde žiji v podstatě od malička s pár přestávkama taky nemám žádné kamarádky, natož někoho s dětmi s kým bych mohla chodit ven na písek. Starší synek dochází už do školky takže ten má kontakt tam a mladší si taky bude muset počkat do školky.

Promiň jen mě fakt rozesmálo to jak jsi strašně unavená a jak by jsi potřebovala hlídání pro malou… Já jsem 95% času sama na své dva kloučky a to prosím bydlíme s babičkou a dědou dětí ve stejným baráčku, druhá babička bydlí asi 10 minut od nás- ale že by si je jedna babička či druhá vzala na procházku ven, nebo někam na výlet o tom nemůže být ani řeč. doma jsem už 5 let, z toho 2 roky jsem dvojnásobná máma a malej mi dává řádně zabrat. celá prospaná noc bez vstávání před 5 hod neznám, když jde spát po obědě tak já nemůžu protože chvíli na to příjde manžel z práce a pak letím pro druhého do školky- tam chodí od září. Manžel má dvě práce a když příjde pak domů tak má ještě spoustu práce doma. takže vše je na mě, odpočinek o víkendu je nemožný to si můj manžel musí odpočinout aby mohl zase v pondělí vyrazit vydělávat korunky v plné síle a ty tady píšeš o tom jak strašně potřebuješ relax… 8o :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
tonj
23.9.12 09:09

Ahoj, já ti ze své zkušenosti chci poradit, ať si necháš na chvíli napsat antidepresiva, není to žádná ostuda a pomůže ti to z nejhoršího. Dneska už jsou ty léky fakt vymakané, nejsou to žádné oblbováky, tu bolest ze ztráty nevymažou, ale pomůžou ti to hnusné období snáze překonat. I malá bude určitě spokojenější, když ty budeš v pohodě a všechno zvládnete! Každý se naučil na nočník a mluvit tak, tak neboj :*

  • Upravit
BohunkaP
22093
23.9.12 09:22

Je mi moc líto, co se tatínkovi stalo… Moje maminka zemřela před třemi lety, ze dne na den, bez jakékoli předchozí nemoci - bylo jí 62 let. Opravdu to není věk na umírání, takové věci člověk nečeká. Opravdu je mi to moc líto… věř mi, že časem se srovnáš - i když se to už nikdy nespraví, ta mezera v životě Ti zůstane nadosmrti, tak ta bolest časem otupí. Dokážeš se zase smát, žít a těšit ze života.

Co se týče Tvé dcerky - že Vás známí nezvou na oslavu, to vůbec nemusí být kvůli ní. Já si také domů nezvu lidi, kteří mi třeba nejsou sympatičtí, i když mají třeba děti „vhodné“ k těm mým. Kamarádství není jen o dětech, v tomto období si musejí vyhovovat i rodiče… Takže jestli jste si třeba nesedli Vy dospělí, tak se holt nedá nic dělat, nemusí to být o dítěti.

Jestli děláš něco špatně, to by bylo na delší debatu o konkrétních problémech, ale k tomu teď není vhodná doba, ani to nebylo účelem deníčku… Pamatuji si na některé z Tvých diskusí, v lecčems jsme se neshodly - ale každopádně myslím, že nejsi špatná máma, udělala bys pro malou první poslední.

  • načítám...
  • Zmínit
jediný andílek
1034
23.9.12 09:49

Přeju ať se malinká zlepší. hodně trpělivosti maminko

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
23.9.12 09:54

Určitě jsi hodně silná a všechno zvládneš :palec: Každý má naloženo tolik, kolik unese.

  • načítám...
  • Zmínit
PusinkaMartinka
9397
23.9.12 10:35

Hodně sil a pevné nervy… a asi ti to říká každý, ale neboj bude líp :-D

  • načítám...
  • Zmínit
Samamama
5473
23.9.12 13:48

Je mi líto, žes přišla o tátu, byl mladý, ale zrovna pro rakovinu slinivky je to, myslím, „oblíbený“ věk, jak občas určitě slyšíš i z médií u známých osob. Jestli se z umrtí tatínka a dalších věcí necítíš dobře a odráží se to i ve fyzických potížích, měla by ses beze studu obrátit na psychiatra, myslím, který by ti doporučil přechodně nějaká šetrná antidepresiva, to fakt není ostuda, jak si bohužel řada lidí pořád myslí (základní antidepresiva může napsat kdekdo, i obvoďák, ale já osobně bych to nechala na odborníkovi, který vybere ta nejvhodnější).

Co se týče dcerky, tak to samozřejmě moc řešíš, každá ti tady napíše, že některé dítě zvládá věci dřív, jiné déle. Náš malý (2 a 1/4 roku) je pořád na plenkách, nočník odmítá, na WC se vyčůrá jen když je doma nahatý, oblečený si neřekne včas a taky si klidně řekne o plenu, navíc už je zima, takže už nahatý doma být nemůže, takže odplenkování v tuto chvíli vzdávám a odkládám třeba zas na jaro. Vidím na hřišti, že mnohem menší děti jsou bez plen, a co? A mluvení je taky individuální, viděla jsem holčičku v necelých 2 letech mluvit krásně srozumitelně v delších větách a zase děti ve 3 letech téměř nemluvící a myslím, že ve výsledku, po nástupu do školy na tom budou všechny stejně. A navíc to může být náhlé, náš prcek se třeba hodně rozkecal během posledního měsíce (i když rozumím mu často jen já :mrgreen: ). A jídlo? To samé, každý to má nějak. Zase- náš sice zvládá kousky bez potíží, ale zase mám problémy do něj dostat cokoli, co „smrdí vitamínem“, tj. ovoce, zelenina apod., to mě taky štve. A popravdě, taky preferuje omáčky, nebo aspoň šťávy k masu, „suchá“ jídla typu rizoto do pusy nevezme. Takže vydrž, tyto drobné detaily se rychle změní.

  • načítám...
  • Zmínit
werumka
115
23.9.12 18:41

@ezenduska Ach ta empatie, že? :mrgreen: Sice hodně vydržíš, ale stěžovat si jak vidno musíš taky, tak nesrovnávej :mrgreen: Každý máme hranici únosnosti jinde.

  • načítám...
  • Zmínit
dvojmatka
5278
23.9.12 21:06

Předně - upřímnou soustrast! ztráta táty v tak mladým věku a navíc je to ještě čerstvý - nedivim se, že se cítíš, tak jak se cítíš! to astma a zdravotní stav s tím souvisí a to hodně! mě se rozvinula alergie a astma v době rozvodu a teď jsem bez problémů a léků!

v první řadě určitě začni tím zdravotním stavem - vyřeš to astma a když zajdeš k psychologovi, tak uvidíš, že věci půjdou najednou řešit líp. to jak tu někdo zmínil, že nechápe, jak můžeš být unavená, neví o čem mluví - já to naprosto chápu, protože jsem si prošla depresí! člověk nespí, celý noci se převaluje, čučí do tmy, nemůže dýchat, srdce buší a vstávání ráno je za trest! člověk je bez energie a chuti cokoliv dělat! dobrá psychoterapie a někdy i antidepresiva pomůžou - zlepší se i to fyzický zdraví!! ;) :hug:

a s malou Tě uklidním - mám kolem sebe samý ty super šikovný děti - hodný, poslouchají, od roka půl bez plen, od roka půl krásně mluví, hrajou si s hračkama a naše čertidla? nočník je super odstrkovadlo nebo klobouk, ale sedět se na něm nebude a dělání potřeby na jedinej koberec v bytě je to nej :zed: teď se teda trochu rozmluvily a dokonce občas spojí i dvě slova jako „miminko páče“ ale ve větách teda fakt nemluví :roll: a hrát si moc neumí - jen dělaj binec a krámujou…taky asi dělám něco špatně! ne nedělám - miluju je nade všechno a to Ty svojí malou taky a to je nejdůležitější ;) drž se :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
panenka87
13770
23.9.12 21:50

Ahoj, je mi moc líto, co se stalo :( Musí to být těžké! Špatná máma určitě nejsi, není důvod si to myslet! Ale prožila jsi velmi těžké období a tvoje tělo reaguje tak, že se ti asi objevily úzkosti (hodně to souvisí s tím dechem a vůbec s psychikou samotnou) Dobrá zpráva je, že pokud by to byla úzkost, dá se to v dnešní době velmi dobře řešit a mohla by jsi mít aspoň o jeden problém míň, při tom všem trápení.
Drž se :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
23.9.12 23:05

@ezenduska Tak si napis taky denicek a my ti ho pochvalime, jak si dobra :mrgreen: :mrgreen:
PS:jak si tim pomohla zakladatelce nechapu, unika mi smysl :nevim: :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
23.9.12 23:12

Zakladatelko vyslovuji uprimnou soustrast-…
ja myslim, ze je toho na tebe moc a opravdu se porad i s odbornikem, bylo toho proste opravdu moc na Vas vsechny…dobra mama jsi, toho se neboj :srdce: ;) ;) ;) ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Ivtcha
8940
24.9.12 14:36

Luci, znám Tě odsud z emimina a vzhledem k tomu, že mám stejně starou dceru, viděla jsem hodně témat, které jsi založila a četla jsem od Tebe hodně příspěvků. Je smutné, co se Ti stalo, o tom žádná, ale dle mého názoru jde především a hlavně o Tebe a Tvoji vystresovanou hlavu. Stresuješ od narození své dcery kvůli všemu, i kvůli maličkostem a nedokážeš se na věci dívat s nadhledem. Dceruška už není miminko a měla by sis mateřství začít už trošku užívat a uklidnit se. Tatínkova smrt musí časem přebolet, ale ostatní se přece dá řešit v klidu a bez stresu. Malá Ti nekouše? Tak zůstaň u polévek a omáček a uvařte si s manželem něco dobrého jenom pro vás dva. Nechodí na nočník a nemluví? No a co? Každé dítě se to jednou naučí, dříve nebo později. Máte u vás nějaké cvičení pro děti nebo mateřské centrum? Tak šup do něj, tam se seznámíš. Nebo se seznam tady přes emimino, určitě najdeš nějakou maminku z okolí. A co zajet za maminkou třeba na víkend nebo na pár dní? Pomůže Ti s dcerkou, odpočineš si, popovídáte si a chlap to bez Tebe taky pár dní vydrží a pak se na sebe aspoň budete těšit.
Luci být Tebou, tak si přestanu všechno tak strašně brát a začnu si trošku užívat života, vždyť rodičák přece není jenom stres. Je to v Tvojí hlavě a Ty jediná si můžeš pomoct :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
kačenka1
4222
24.9.12 15:33

@ezenduska jsi prostě borka, jediná se dvěma dětmi :potlesk: :potlesk: :potlesk:

luciashek nejprve upřímnou soustrast :hug: :hug: :hug:

Co se Terky týče, neboj všechno dožene, hlavně nesrovnávej, každý dítko je originál a chce svůj čas :pankac: Zkus co radí holky, nějaký MC, nějaký klub maminek a třeba si tam s některou maminou padneš do noty a Terka bude mít kamarádku…

Přeju hodně sil, budeš je potřebovat :hug: :kytka: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
LuckyLuc
6
25.9.12 22:27

Milá Lucko tak jesli vy jste špatná matka tak já taky a myslím že spousta maminek… 8o..nejsme jedna s těch které se dítku věnujou na 10000% nemám tolik času mám 4 děti ve věku 18měs. 6let 8let a 11let je to fuška a jsme na ně skoro sama sice mám skvělého partnera kterej se snaží pomáhat ale jelikož mám první 3dítka s bývalím manželem kterej neplatí alimenty o děti se vůbec :evil: nezajímá tak je pořád v práci aby jsem se trošku měli ale podotíkám jen trožku volnej víkend jednou do měsíce ..ale abych se vrátila k tématu jsem věčně unavená snažím se věnovat každému dítku individualně ale také slýchám ze všech stran jako malej (18měs.) nemluví a ještě nechodí na nočník ještě má flašku dlabu na ně malej má času dost nikam nespěchá já také né tak tohle vůbec nehrotím :lol:…hlavně děti my taky nikdo nepohlídá maximálně můj taťka s jeho manželkou moc rádi tam jezdí ale pořád ještě chodí do práce tak toho volna taky moc nemají moje máti ta vidí vnoučata tak 2krát do roka a to bydlí cca 1km od nás a tchýně a tchán to je kapitola sama o sobě, takže čas sama prosebe 0 :zed: jen aby jste věděla že vtom nejste sama a když se takhle vykecáme vypíšeme tak nám to určitě trochu pomůže podpoříme se navzájem a dodáme si sílu :potlesk:.Před 8lety jsme ztratila na rakovinu svou babičku byla pro víc než máma z větší části mě vychovávála tak vím jak Vám je :hug:.přeji vám spoustu sil mějte se krásně :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Tsugumi Shika
204
26.9.12 14:13
:srdce: :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
madrianova
1638
27.9.12 20:31

Ahojky, zrovna dneska jsem si musela stříknout kapky krizovky/bachovy esence/kvůli depce:-), kvůli malé, jsem z ní na mrtvici…nechce jíst, vyhazuje jídlo z pusy, pak má hlad, celý den vztek, luky, kope, nechce přebalit, nechce oblíct, vyslíct, strašnej cirkus, hysteráky, doma, venku..v noci vůbec nespí, spím několik měsíců tak 2 hodiny a už nemůžu…chjoo…

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Můj porod aneb drama do poslední chvíle