Reklama na kojení

Já své děti kojím! A kojím je ráda. Nejenže je to pro ně prý ta nejlepší možná alternativa výživy a máme s sebou jídlo všude po ruce, ale je to i velmi ekonomicky zajímavé.

V poslední době často slyším názory, jak je každá nastávající maminka masírována tím, jak je kojení to nejdůležitější, nejzdravější, že kojit může skoro každá, a ta co nekojí je špatná máma. Prý tyhle řeči stresují, a ve svém důsledku dokonce škodí.

Chápu, že ne každému kojení vyjde. Je opravdu dost maminek v mém okolí, které se s kojením potýkaly a skončily s umělým mlékem. Zaplaťpánbůh za něj, opravdu na něm vyrostlo hodně dětí (včetně mě) a jsou zdravé, chytré a vazby s matkami mají taky v pořádku. Jen mi to nějak nesedí statisticky. Kdyby poměr kojených a nekojených dětí v mém okolí znamenal přežití v přírodě, tak by tu už dávno byla planeta opic. Asi už lidstvo opravdu ztrácí základní instinkty pro přežití.

Já své děti kojím! A kojím je ráda. Nejen že je to pro ně prý ta nejlepší možná alternativa výživy, máme s sebou všude jídlo po ruce, ale je to i velmi ekonomicky zajímavé. Ke všem těmhle výhodám patří ještě jedna třešinka na dortu: Kojení je neskutečně hezké!

Teď, když je mému druhému synkovi 6 měsíců, si to uvědomuji snad pokaždé, když se ke mě přitiskne a saje si svou dávku mlíčka. Nějak mi dochází, že takhle blízko jsme si teď a už nikdy to nebude těsnější. Asi za tu směs klidu a štěstí mohou z velké části hormony, kterými jsme vybavené, aby nás kojení bavilo, ale to nijak nesnižuje hodnotu pocitů, které mám, když vidím mého chlapečka, jak pravidelně saje a pomalu usíná.

Jen mi trošku vadí ta nepřenositelnost pocitů. Já prožívám speciální druh štěstí a lásky, kterou nepochopí ten, kdo ji taky nezakusil, a tak si o tom nemám s kým popovídat. Tak proto tenhle deníček!

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
ANEBjája
4275
9.11.12 12:48

Kdybych byla v přírodě, jsem přesvědčená, že bych syna kojila, ale jelikož všichni kolem mě po porodu byli odborníci a mysleli si něco jiného a např. v porodnici mi i nedovolili syna kojit (po sekci, která se nakonec ukázala zbytečnou, zvládli bysme to i přirozeně, ale to nemohl nikdo dopředu vědět)… byla jsem přesvědčená, že vím, co mám dělat, aby to fungovalo, ale všichni mi tvrdili, že jsem prvorodička, co nebyla na žádným kurzu o kojení a že oni to dělají celý život atd. a tak je syn od dvou měsíců na UM, poté, co jsem se na odborníky vykašlala a dala mu pořádně najíst (z flašky)… veškerá péče „odborníků“ byla k tomu, že syn se nenaučil pořádně přisát a tak byl věčně hladový :zed: přišla jsem kvůli tomu skoro o mléko, protože prostě nebyla poptávka. a skončili jsme u flašky

takže ono je to relativní. ne všechny mámy, co skončí na UM tam skončí jen proto, že zrovna ony nemůžou kojit. já jsem mohla, ale teď už to nejde :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
jruz
872
9.11.12 12:52

„Kdyby poměr kojených a nekojených dětí v mém okolí znamenal přežití v přírodě, tak by tu už dávno byla planeta opic. Asi už lidstvo opravdu ztrácí základní instinkty pro přežití.“

Souhlasím, že lidstvo ztrácí instinkty pro přežití, o tom žádná řeč. Ale nemožnost kojit ani není tak o instinktu (ano, je tam jak u děcka, tak u matky), ale na daných životních podmínkách a stavu matky či novorozence (a je jedno jestli teď, nebo před 2000 lety). Páč v přírodě bychom rodily děti jak na běžícím pásu, holt by z těch 10 dětí přežily třeba 3, prostě to tak chodilo dříve a lidé s tím uměli žít. Když mléko nebylo, tak jej vzali od krávy/osla/kozy/ovce/velblouda a krmili děcko tímto. V tropických oblastech Afriky a Asie ještě měli výhodu, že jim mohli udělat k tomu vývar z rýže, který též zasytil a je jakž takž stravitelný i pro děcka.

Jinak tady bude dost mamin, které si o tom s tebou rády pokecají, nejsi jediná, kdo to tak cítí. Já kojila plně do 4 m, pak postupná ztráta mléka tak na 20 ml/j dávka, až v roce vyschlo. Je to rozhodně super pocit, když se prcek přisosne a hlavně když to jde. Ale neumíš si představit tu rozpolcenost a zklamání a kolikrát i fyzickou bolest matek, které mléko ztrácejí, bojují s tím, probrečí týdny nebo měsíce kvůli tomu, nebo mají bradavky v takovém stavu, že to nakonec prostě nejde :(.

„Prý tyhle řeči stresují, a ve svém důsledku dokonce škodí.“ – za mne ano, mne tyto řeči a neustále mletí o tomto opravdu stresovaly a myslím, že i přispěly k tomu, že se nepodařilo znovu rozkojit. A rady typu „tak si ty kecy nepřipouštěj“ byly na prd, páč každý jsme jiný a někdo je splachovací v onom a někdo v tamtom.
Jinak sosejte, co můžete, je fajn, že máte možnost si to užívat. :kytka:

Příspěvek upraven 09.11.12 v 12:55

  • načítám...
  • Zmínit
Miriska
14552
9.11.12 12:57

Kojím už rok a měsíc a to jsem původně byla rozhodnutá kojit „jen“ do 6 měsíců. Tak nějak to vyplynulo samo a je fakt, že to je opravdu ekonomicky výhodné :mrgreen: Ted mám předsevzetí skončit do Vánoc :think:

Příspěvek upraven 09.11.12 v 12:57

  • načítám...
  • Zmínit
Ali-Ali
11117
9.11.12 13:50

Jak tu nekdo poznamenal, kdybychom vsechno nechali na prirode, tak se spousta deti ani nenarodi, spousta mamin umre pri porodu a z 10 narozenych deti by do dospelosti prezily 3. takze argumenty prirodou nechme stranou…
jinak si taky myslim, ze soucastna „masaz“ kojenim je spis skodliva. ja jsem byla uplne v nervu, ze sve dite neukojim, kdyz prestal pribirat, tak jsem se hned nechala zblbnout, ze mam prikladat co dve hodiny, lit do sebe kojici caje atd. pak se ukazalo, ze mlika jsem mela dost, po snaze laktaci zvysit pak az moc, byl z toho sileny zanet, troje antibiotika, skoncila jsem na chirurgii, tu ucpaninu mi museli rozrezat a drenovat, ani pak jsem kojit nechtela prestat, nalivanim prsou se mi rana spis horsila, zlepsilo se to, az kdyz jsem kojit prestala. i kdyz se mi na jednu stranu oddechlo, tak mi to bylo lito, ty momenty, kdy maly krasne pil mi samozrejme chybely…
ted je na UM, stoji me to 2500 mesicne. a co mi treba hrozne vadi je, ze na pocatecni UM nesmi byt zadne promo akce, takze nejsou nikdy zadne slevy a dokonce ani v DM si nemuzete na UM pouzit kupon na 25% slevy. ja mam to stesti, ze to financne preziju, ale lituju mamin, co ziji akorat z materske… Chapu, ze chteji zamezit propagaci UM, ale vazne je nezbytne, aby byly zakazene slevy?? kvuli kuponu snad nikdo kojit neprestane…

  • načítám...
  • Zmínit
Ali-Ali
11117
9.11.12 13:53

Jo, ja byla z tech reci ve stresu taky a nejvic, kdyz mi nekdo rekl: „kdyz se budes stresovat, tak prijdes o mliko“ - jo tak to fakt cloveku doda!

  • načítám...
  • Zmínit
evick2
3540
9.11.12 14:06

Řekla bych že v dnešní době se všechno moc pitvá! Ženský jsou ve stresu ještě dřív než se něco vůbec začne dít. Už dopředu ví že porodu bude hrůza, že kojení horor a pak se hrozně diví že ejhle ono to fakt nejde. Když to nejde tak to nejde no nevím proč bych se hroutila a div né od početí bych měla navštěvovat všemožné kurzy jen aby mi něco neuteklo. Protože když nepůjdu na kurz světe div se porodím taky a rady nějaké řadové sestry jsou kolikrát cennější než laktační poradkyně.
Asi bych radila lidi neřešte furt něco, zastavte se a podívejte na ty své zázraky, co máte doma a přestaňte vyšilovat.
Edit. samo to není reakce vždycky to popletu :oops:

Příspěvek upraven 09.11.12 v 14:06

  • načítám...
  • Zmínit
jruz
872
9.11.12 14:37

Tak, tak, nestresuj se, musíš být v poho - rada nad zlato - konkrétní a věcná :D
A já si tak říkala, no jasně, proč bych se měla stresovat, jsem prvorodička a vím velké h,,, mám doma zdravé děcko, zdravé dva psy, kteří chtějí 3× denně chcát, bydlení v druhém patře v bytě (nesnáším byt, jsem původem z domu se zahradou), chlapa, co jezdí domů jednou za 14 dní na dva dny (teď už naštěstí každý den), mámu na jednu stranu 130km, zbytek rodiny na druhou 150km, kámoše to samé, a když jdu ven, tak místo, aby se se mnou bavili lidi jako dřív (politika, divadlo, kecy o ničem a o všem), tak se mě každý zeptá, jestli kojím a jak čůráme a kakáme :zed: tož jsem fakt happy. juch.

  • načítám...
  • Zmínit
fletnicka
126
9.11.12 14:54

To ti moc přeju, že to máš tak v pohodě. Pro mě bylo kojení 7 měsíců utrpení - 7× zánět prsu, mykóza bradavek, málo přibírající dítě. Všechno jsem to přetrpěla a vydržela až do té doby, než se dcera sama v 7 měsících odstavila, měla chudera víc rozumu než já. Nic se nemá lámat přes koleno.

A s tou přírodou bych to tak horké neviděla. Jsem historik, takže vím, že ani v minulosti nebyly všechny matky kojící, některým to prostě taky nešlo. Dítě dostalo mléko hospodářských zvířat. Některé to přežilo, jiné ne.

S tou ekonomikou bych to taky tak růžově neviděla - za odsávačku, homeopatika, kojící čaje, vložky do podprsenky a několik kojících podprsenek jsem utratila tolik peněz, že mi to zas až takový rozdíl nedělá. Prostě obojí má svá pro a proti. Takže jo, kojení je bezva, je skvělé pro dítě, má se to v každém případě zkusit, ale když to nejde, tak proč se nervovat.

  • načítám...
  • Zmínit
catherine100
30556
9.11.12 15:05

Já jsem přesvědčená o tom, že kojím jenom proto, že jsem si myslela, že to nepůjde a byla jsem smířená s UM…nakonec všechny zdravotní výsledky dopadli dobře, mladej to kupodivu zvládnul a kojím do teď, ráda bych s tím sice sekla, ale moje dítko je jaksi proti :lol:
Takže kdyby se maminky tím kojením nestresovaly a nebylo tolik protivných a otravných LP možná by kojilo nakonec víc ženských než teď :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
Katyty
9967
9.11.12 15:22

Je super, že Ti kojení jde, že Tě baví, že si ho užíváš, že je krásné a nemáš do krve rozedrané bradavky a nemusíš každé kojení cedit slzy. Moc Ti to přeju a gratuluju.

Ještě nemám dítě, ale kdybych měla a kojení mi nešlo, byla bych po Tvým děníčku pěkně v depce. Píšeš to, jako by ty mamky kojit nechtěly, ale ony chtějí. A dost těžce nesou, že jim to nejde. A že o všechno, co píšeš, přichází… Že tím snad zklamávají sebe, své dítě, očekávání přírody.. nebo já nevím, jak to popsat. Dávají si to za vinu. A zbytečně se tím trápí.
Já taky fandím kojení, taky bych moooooc chtěla. Ale v naší rodině to nikomu nešlo, takže počítám i s touhle možností. Nechci se nechat vtlačit do pozice, že se kvůli tomu, že to nejde a nejsem tak dokonalá jako ostatní, budu cítit méněcenná…

Nemyslím to nijak zle, jen jsem po přečtení měla takový smutný pocit. Tobě samozřejmě přeju, ať si to užíváte co nejdýl ;)

  • načítám...
  • Zmínit
vantili
283
9.11.12 15:39

Myslím že je to celé hlavně o mentální vyzrálosti. Já bych řekla, že čím je rodička mladší, tím víc do ní všichni „hustí“ moudra, tím víc podléhá mediální masáži, tím víc se stresuje a bojí a nakonec to dopadá jak to dopadá.
Já měla mimčo „až“ v 28 letech a můžu říct, že to pro mě bylo akorát. Přála jsem si ho, užívala si těhotenství, nebála se porodu ani kojení, zkrátka jsem byla v pohodě, smířená s tím, že kdyby to náhodou nešlo, tak se vlastně nic moc neděje. Porod krásný, kojení úžasné (když se malá v 9ti měsících odstavila, tak mi to bylo líto, ale co už, nebudu jí rvát prso za každou cenu). Bylo a je mi úplně šumák co si kdo myslí a co říká, je mi fuk co je „správně“. Já svému dítěti rozumím nejlíp a stačí k tomu tak málo. Jen si trošku věřit. A to taky radím všem maminkám. Poslouchejte svoje instinkty a nebojte se jít i proti stádu.

Příspěvek upraven 09.11.12 v 15:52

  • načítám...
  • Zmínit
Elin29
763
9.11.12 16:46

AAAch..zas ta kojící masáž..já bohužel tu šanci kojit ani nedostala..první dcera-plánovaná sekce, dcera ok..ale já měla komplikace, takže jsem rozřezaná, na hadičkách a nadopovaná medikamenty ležela řadu dní o dvě patra níže než moje mimi, za ty strašné dny jsem jí viděla jen jednou, kojit nebylo možné, takže jí sestřičky asi musely něčím nakrmit a světe div se-přežila to..druhá dcera-akutní sekce-v tomto případě už nešlo jen o můj život ale i o její život, vyndali jí ze mě o dva měsíce dřív-následoval měsíc na Jipu v inkubátoru a na hadičkách a kyslíku-kojení v tomto případě zhola nemožné..a opět na UM docela zdárně přežívá..takže ano moc ráda bych kojila své děti ale někdy to prostě nelze a nehodlám se proto věšet..a propo..nejvíc mě dorazili lidi co jsme potkali na první prochajdě s druhou dcerkou-ne aby se zeptali třeba jak se daří ale první otázka vždy byla-KOJíte..NE NEKOJím..to je ALE šKODA.. :zed: :pocitac: :cert:..takže kojení i nekojení zdar.. :kytka: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Alenaxxxx
907
9.11.12 16:47

Mám knihu s názvem „Žena“ z r. cca 1920, věnuje se podrobně porodu i kojení a tam se píše, že dřív byly matky svým dětem dobrými kojnými, ale dnes (myšleno 1920) ve městech mnoho žen nekojí. Taky psali, že míra přežití dětí kojených do 1 roku je 80%, zatímco u dětí nekojených je to číslo přímo vražedné, přežilo pouhých 20% do roku. Informovali podrobně o riziku najmutí si kojné (že se často přenese nějaká ošlivá pohlavní choroba na dítě) a že Nestle vyrábí UM.
Takže problém s kojením tu byl i před 100 lety…

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
9.11.12 17:45

To kojeni je fakt krasna vec a nejsem proti, ale uz mi to nekdy prijde az silene, dokonce neslusne se na neco takoveho hned jako prevni zeptat :think:
Je to fakt o veku, kdejaka maldounka maminka se proste zhrouti, protoze ji to porad budou vnucovat, kdezto zena, ktra vi, ze nejcenejsi je dite vubec mit, tohle resit nebude a kdyz ano, tak ne tak fanaticky :mrgreen:
Tem co koji tak at si to uzivaji a tem co ne, taky ;) ;) ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Gladys
31594
9.11.12 18:14

Mně přijde, že se kojení moc prožívá. Každá druhá stresuje, aby kojila, o kojení je napsáno, jak je skvělé, ale v praxi podpora kojení zoufale pokulhává, ranný kontakt s matkou není dostatečně podporován, laktační poradkyně jsou zároveň dětskými sestrami a víme, jaký zrovna dětské mají na šestinedělí šrumec… Šíří se o kojení strašlivé bludy, kojení se různě upravuje, ovlivňuje, často ke škodě než k užitku.
Před prvním porodem jsem si o kojení načetla první poslední a v podstatě to bylo až směšné - musela jsem se dozvědět z mnoha různých zdrojů, že kojení je přirozené a že mám zkrátka kojit - že nemám řešit rozestupy, délky kojení, kolik nakojím, že se mám zkrátka nechat vést svým dítětem, ono totiž na rozdíl od nás poučených a zpracovaných matek opravdu ví, jak se to dělá, jak často a dlouho se to dělá.

  • načítám...
  • Zmínit
Vermilion
313
9.11.12 18:18

Tak zatim jsem v komentarich zadnou maminku, co to ma jako autorka denicku a pise komentar v podobnem duchu, nenasla :-) takze ono na te neprenositelnosti pocitu nebo jak to pise autorka prece jen neco bude :-) Me kojeni prislo jako opravdovsky zazrak prirody, ani tehu ani porod me tak nedojali nebo neoslnili, az pri kojeni mi najednou doslo, ze jsem mama. Bohuzel se kojeni poradne nerozjelo, ze zdravotnich duvodu jsme v 2 mesicich presli na UM, coz jsem obrecela a taky jsem se citila presovanb spolecnosti v kojeni za kazdou cenu pokracovat a nebyl to dobry pocit.

  • načítám...
  • Zmínit
evick2
3540
9.11.12 18:59

@Vermilion to máš pravdu já to taky nenapsala.. Tak já jsem si užila rozkousané, roztrhané bradavky i zánět s horečkama… a přesto bych kojení za nic neměnila.. myslela jsem, že kojit budu jen do 6měsíců, pak to teda utnu v 9 a 15m a odstavil se sám i tak na to budu s láskou vzpomínat :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
ankasz
6271
9.11.12 20:13

Gratuluju ke kojení, mám to taky tak a to u všech třech děti, první jsem kojila 8.měsíců, ukončila jsem ho protože jsem šla do prace, druhé 13.tam byl konec kvůli dalšího těhotenství a malý bude mít 11.m. a určitě jen tak končit nebudeme.
Chápu, že některým ctenarkam to je líto, a takový deníček je zamrzí, ale copak tu není třeba plno deníčků o uzasnych porodech, co pak matky, které měly dlouhý komplikovaný porod, který třeba skončil akutní sekcí, taky těm šťastným nikdo nevycita, že o tom psaly, tak proč vyčítat denicek o šťastném kojení?

edit. neměla to být reakce, ale jak normálně denicky nekomentuju, tak jsem hold klikla jinam :oops:

Příspěvek upraven 09.11.12 v 20:15

  • načítám...
  • Zmínit
marketa612
880
9.11.12 20:22

@ankasz máš úplnou pravdu, ale na mě tam třeba špatně působí ten vykřičník za první větou ;) a fakt první co mě napadlo, když jsem to četla, bylo snad si to nepřečte nějaká maminka co nekojení právě oplakává. autorce ale gratuluju, že je všechno jak má být :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
nepřihl. Betty1981
9.11.12 20:45

To Ti přeju, mně nebylo dáno kojit ani celé šestinedělí, takže mi chyběl ten kontakt s malou a nakonec i 2500,– z rozpočtu…Ale jsem s tím absolutně srovnaná, i když zpočátku mě to dost sebralo.
Spíš mě zaráží, jak se všech všichni na potkání ptají, jestli kojí…asi mám kolem sebe spoustu divných lidí, ale mně se to nestalo :nevim:

  • Upravit
ankasz
6271
9.11.12 20:55

@marketa612. Tak je fakt, že ten vykřičník je tam zvolený poněkud nešťastně, ale věřím, že pisatelka tím určitě nechtěla říct : „hele já kojim, a vy né“!

  • načítám...
  • Zmínit
dadasik
1130
9.11.12 21:15

Jojo kojení je nadherná vec a že mam štestí jsem si bohužel uvedomila teprve až pred nekolika dny, kdy jsem musela dokrmovat nutrilonem, protože jsem mela malo mlíčka. Byla jsem z toho hodne špatna, ukapla mi i slza, naštestí přítel me podržel že tu mlíkarnu rozhejbeme i kdyby mel přenest hory, taky že jo, najednou jsem se zklidnila a přestala se stresovat a vyšlo to takže uz druhy den dlabeme bez dokrmu :) Uvedomila jsem si jak tenká je hranice kojit-nekojit a velmi si toho vážím… A ženy co nekojí si jiste najdou jiný zpusob sblížení… přítel si našel sblížení pri prebalovaní:) Kamarád který mi radil celou dobu (je to porodnik) mi říkal že pokud se to nerozhejbe at si z toho nic nedelam že pproste místo kojení vzajemne navažeme pocit blízkosti treba jemnymi masažemi který jsou pro miminko příjemné, hlavne i když nekojíte pořád jste ta kdo tomu malýmu tvorečkový vdechnul život a to uz Vám nikdo nikdy nevezme:)

  • načítám...
  • Zmínit
Verylka
5682
9.11.12 21:51

Ano i ja byla masirovana tim jak se MUSI kojit a take jsem se o to snazila…
jenze kdyz vam po porodu na oddeleni sestinedeli nikdo neukaze JAK kojit je to trosku problem..po porodu nam dovezli na pokoj TV pustili video o tom jak je kojeni JEDINA mozna varianta obzivy meho prvorozeneho syna a tim to haslo… nekojite? tady mate kloboucek… nejde? tu mate flasku.. nikdo vam neukaze JAK to dite prilozit k prsu aby se chytilo i kdyz mate mleka ocividne dostatek…nikdo na vas nema cas ;-)
nevzadala jsem se a doma jsem se po tydnu boje krasne rozkojila.. zazivala jsem (pote co jsem prekonala prvotni stres ze mi to nejde) uzasne pocity neskutecneho sblizeni se svym ditetem a uzivala jsem si to plnymi dousky…ovsem jen do doby kdy syn zacal veskere nakojene mliko blinkat obloukem ven :-(
bohuzel syn patri do skupinky deti s diagnostikovanym Gastroezofageálnám refluxem… a i kdyz jsem vyzkousela vsemozne figle, medikamenty, doplnky zahustovadla a ja nevim co stejne to bylo prd platne a my po mesici oboustranneho trapeni (ja byla v nervech ze kluk nepribira a porad blije a kluk permanentne hladovy) s kojenim prestali a ja se chopila odsavacky a dalsi 2 mesice jsem k ni byla prilepena a odsavala a odsavala a odsavala aby mel kluk MM… presne 3 mesice po porodu proste mliko z tydne na tyden doslo a bylo po „srande“ i ja jsem najela na UM a teda dira v rozpoctu byla neskutecna.. bylo mi to neuveritelne lito ale z mostu jsem kvuli tomu neskocila.

ono holt to kojeni obcas proste nejde i kdyz matka i dete chteji a je i dostatek mleka… :-(

timto preji autorce aby kojila tak dlouho jak jen to bude mozne :kytka: a nekojicim maminam vzkazuju ze nejsou o nic horsi matky proto ze nekoji a davaji miminu UM ;-) dulezite je ze dite i matka jsou spokojeni ;-) :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Olion
2693
9.11.12 22:15

Jako prvorodička jsem byla vyděšená, vyčerpaná a unavená. Porod jsem měla snadný ale v nemocnici kde jsem ležela na mě prostě nikdo neměl čas takže jsem dceru viděla a přiložila poprvé po 6 hodinách a znovu mi jí dali až za dalčích 11 hodin. Ikdyž jsem si pro ní několikrát byla na čápovi tak mě sestřičky odbyli s tím že ted na mě nemají čas a že mi dceru přivezou až ho mít budou. První kojení probíhalo tak že mě sestřička SEŘVALA. Přímo na mě křičela co jsem to za neschopnou holku, že pořádně neumím držet ani dítě ani prso. Když se malá přisála tak se sestřička otočila na podpatku a odešla s tím že je to v pořádku. Vrátila se po 20 minutách. Malé jsem pomocí malíčku vytáhla bradavku. Až teprve když jí sestra odnesla jsem si všimla že malá byla chycená špatně. Takže jsem měla dvorce samou modřinu. Bradavky rozkousané do krve. Z nemocnice jsem odcházela pomalu na reverz. Nechtěli mi dát odsávačku abych mohla vynechat alespoň jedno kojení na zahojení. Dcera se šptně chytala. U prsa se vztekala kroutila. takhle jsme se trápili 4 měsíce. Nekojila jsem plně. Jen 10 dní na dovolené u tchýně. Doma jsem měla plno stresu. Dříve ale nebyl takoví tlak na lidi. Maminky prvorodičky kolem sebe měli oporu ve svých matkách a babičkách. Já dostala jen radu kojit co 3h v době kdy jsem neměla ještě pořádně nastartovanou laktaci, od kamarádky co ještě v den porodu měla mléka přebytek a sama opustila kojeni po 2m protože jí to neba.

  • načítám...
  • Zmínit
Samamama
5473
9.11.12 23:26

Musím podotknout, že té „mediální masáži“ ohledně kojení nepodléhají jen mladé rodičky, podléhala jsem i já, stará rodička. Kojit jsem chtěla, původně mě ani nenapadlo, že by to měl být problém, brala jsem to jako brnkačku, bojovala několik měsíců, leč marně. Nejhorší na tom nakonec bylo to, jak jsem se cítila skoro méněcenná, že jsem to nezvládla, že jsem selhala, přitom teď vím, že je to kravina. Ale když si občas přečtete některé brožury o příkrmech, tak někdy tam ani není varianta, jak mají postupovat matky, které nekojí podle obecně daných doporučení (teda aspoň těch 6M), tudíž lehce paranoidní povahy jako já v tom čtou opět mezi řádky, co že jsem to za neschopnou matku.
Jinak výhody kojení pro matku a dítě nijak nepopírám a přeju všem, aby se jim dařilo co nejlépe.

  • načítám...
  • Zmínit
Eilaan
10.11.12 04:39

Při čtení komentářů mi běhal mráz po zádech - to už tu vážně nikdo nemůže napsat, že je v pohodě a rád na světě? Já jsem přesně ten případ, který při 2. porodu málem zůstal na sále a píšu autorkám deníčků o krásných porodech nenávistné komentáře? Když se zlobíte na sestry v porodce, které vám špatně poradily, tak si to nevylévejte na autorce. Ano, také si myslím, že masáž s kojením může být dnes až škodlivá - ale od odborníků či rádoby odborníků… A vyznání o kráse vlastního prožitku přece není masáž.

Jinak mě vážně zaráží, jak jsou matky v porodnici nesvéprávné, nechají na sebe řvát atd. Pokud jste si tedy na daný personál nestěžovaly, je to vaše chyba. To se potom nedivte, že si dovolují!!! Já si tedy ani v porodnici nenechala do ničeho mluvit, když se mě sestřička v noci po kojení ptala, jestli, jsem odříhla a namazala zadeček, odpověděla jsem jí, že ne a že mi to vážně nevadí. Koukala, ale nedovolila si nic říct. Zadeček doteď mažu tak 1× za 3 přebalování a dítě žije zdárně bez nejmenší opruzeniny a neodříhvala jsem už 1. dítě, které mělo příšerný reflux a při odříhnutí letělo většinou vše ven. (My teda s refluxem kojili rok a 5 měsíců, nevidm moc důvod proč nekojit??? Akorát jsme měli od půl roku léky proti překyselení žaludku. To mě jen zarazilo v jednom komentáři…) Zrovna tak si nikdo nedovolil říct nic na dudlík, pouze když 1× ležel u dítěte v postýlce, sestra ho před dětskou vizitou šoupla pod peřinku aby nebyl vidět s tím, že to mají zakázané… :-D Za mně - to že si od personálu necháte vše líbit je jen vaše volba! Ke mně by si to nikdo nedovolil a když jsem byla v porodnici s 1. dítětem a kojení mi nešlo, prostě jsem si vydupala, že se mi budou věnovat. Kdyby se tak choval každý, začnou se tam konečně k nám, maminkám chovat slušně a reakce tady nebudou tak plačtivé!

  • Upravit
Altche
578
10.11.12 04:50

Já jsem se kojení bála, mám citlivý bradavky, obecně nesnáším, když mi na ně kdokoliv sahá (chudák můj manžel), natož cucat! Ale měla jsem pevný předsevzetí to zkusit a kliku - nebyl nejmenší problém. Dcerka se hezky přisála, mlíka bylo dost a ono to vůbec nebylo nepříjemný, naopak! Měla jsem kliku, že mi ani nepopraskaly bradavky, kojila jsem rok. Jsem velkej zastánce kojení, i když ne za každou cenu a ne do tří let :D Ale rozhodně stojí za to vyhledat laktační poradkyni, když se to v porodnici nerozjede, a nezvdávat to bez boje. O husách, co nechtějí kojit kvůli postavě nebo nezávislosti, ani nemluvim.

  • načítám...
  • Zmínit
alda
291
10.11.12 05:32

Já myslím, že nám chybí kontinuita v rodině, v komunitě. Když moje teta před čtyřiceti lety měla vpáčené bradavky a nemohla kojit svoje dítě, tak jí ho dva dny kojila sousedka která zrovna měla půlroční rozkojené dítě a to rozkojené dítě tetě půjčovala několikrát denně na přisátí aby se jí bradavky vytáhly ven. Po pár kojeních jí to rozkojené dítě opravdu bradavky vytáhlo, děti zase prohodily zpátky a všechno bylo dobrý.
V dnešní době všechno zvládají lidi sami, nebo jen za podpory odborníků a přitom často by stačila sousedská výpomoc a nebo rada a žádný stresy by nemusely být.

  • načítám...
  • Zmínit
Verda73
342
10.11.12 07:23

Můj názor je, že se to opravdu moc prožívá. Jak je to nutné, že to zvládne každá…Já před prvním porodem ani nic o kojení nečetla, po druhém pár článků, ale hned jsem to zaklapla. Prostě jsem si říkala, bud budu kojit, nebo ne. Obě děti byly císařem, první akutní, druhý plánovaný. Mlíko se mi začalo trošičku tvořit až třetí den. Takže dětem dávali mražené mat. mléko co měli, já pak začala kojit, ale bylo toho málo. Tak jsme vždy dostali UM na dokrmení a tak i z porodnice odcházeli. Obě děti byly žravci :lol: takže jim bylo jedno, jestli pijou z prsa, nebo z lahve a hbitě přecházely z jednoho na druhé :D Po týdnu jsme přijeli domů, já koupila mlíko na dokrmení, jednou si ho vzaly a pak už ne, protože jsem se najednou rozkojila a dokrmovat už nebylo třeba. A kojila jsem 11měs. pak už děti nechtěly.

  • načítám...
  • Zmínit
catherine100
30556
10.11.12 07:44

No to se mi líbí, kecy, že jsou maminky nesvépravné…já jsem normálně držka, která si nenechá líbit ani studený jídlo v restauraci, ale v té porodnici je to jiné, já sama byla zničená, vysílená, byla jsem ráda, že mi malého brali k sobě a na hádání jsem fakt neměla.....do toho rozházené hormony, kdy bych normálně sestru seřvala, tak teď jsem bulela…takže prosím nenazývej nikoho nesvéprávným když víš prd…

když jsem byla potom hospitalizovaná s malým ve 3 měsících tak už jsem si taky dupla - spal tam se mnou v posteli i měl dudlík i přes protest primáře, ale v té porodnici je to všechno čerstvé, citlivé, nové :! :! :!

  • načítám...
  • Zmínit
Eilaan
10.11.12 08:46

@catherine100 Viz Tvůj 1. příspěvek - ty otravné a protivné LP budou prostě tak dlouho, dokud si nebudeme my pacientky, mamky stěžovat. Netvrdím, že to musí být rovnou v porodnici, může to být klidně po propuštění. Ale kritizovat a nic neudělat je asi zbytečné… Já si tedy nemůžu na přístup v nejmenším stěžovat, ale vybrala jsem si nejlepší porodnici i doktora. Udělala jsem maximum co jsem mohla a pak jsem také byla spokojená. A se sestrami jsem se hádala právě po 2. porodu, když jsem byla totálně dobitá po embolii plodovou vodou a ztrátě min. 3 litrů krve. Naopak v normálním životě nijak prořízlou pusu nemám, ale za dítě mi stojí zato se bít a zařídit první poslední. Nechtěla jsem se hádat, jen si myslím, že bychom se měli v Čechách naučit, že jsme s lékaři a zdrav. personálem rovnoprávnými partnery. Uznávám, že to bude asi dlouho trvat, než se změní mentalita jejich, ale tomu musí předcházet změna mentality naší. :-D

@alda Jinak jo jo, s tímhle přesně 100% souhlas! Kamarádka se také nemohla rozkojit (prý má krátké bradavky… :?: ) Přesně jsem si říkala, že kdybychom si zkusily prohodit děti, bylo by po problému. Možná že dřiv byly stejné problémy s kojením, ale holt si ženy vypomáhaly. Četla jsem zas článek o Africe (už nevím konkrétně…) že tam jde zas dítě od prsa k prsu po celé vesnici tak dlouho, až je syté. Já když někde řeknu, že jsme si na zájem se sestrou nakojily děti když bylo potřeba, každému mohou vypadnout oči. :lol:

  • Upravit
Petka333
10.11.12 09:08

Naprostý souhlas, měla jsem to stejně. Do porodnice jsem už jela s UM, navíc dítě mělo komplikace, 4 dny od porodu jsem ho neviděla do té doby mělo sunar z hlave. Vůbec mi to nevadilo, ani v těhu jsem si o kojení nečetla, takže šok, když najednou bylo mlíko a dítě ho chtělo. Kojení pak šlo bezvadně, bez problémů. Většina mých kamarádek, které „strašně“ chtěly kojit pak měly problémy… myslím, že je to s psychikou spojené hodně… Ted mám zas opačný problém, přestávat se mi nechce, a asi bych už pomalu měla…

  • Upravit
tonj
10.11.12 09:31

Mně se deníček líbí. Není to žádná kojící masáž. Já začala kojit v pohodě až když jsem se vyprdla na zadní mlíko, přední mlíko, kojit nejdřív po 2 hodinách, kojit z jednoho prsa, z druhýho, střídat, nestřídat… a jiné vědecké poznatky. Jediná věc, která mi pomohla a myslím, že jsem to četla tady na Emiminku, že nejméně problému s kojením mají národy co nemají hodiny. Začala jsem kojit malého jak chtěl a paráda. A samozřejmě když to nejde tak to nejde, UM není nic špatnýho - taky jsem na něm vyrostla a jaká jsem pěkná 8)

  • Upravit
Mišanila
10.11.12 09:54

Eilaan
ne každá zvládne být asertivní a nenechat si nic líbit jako provorodička. To je každá vykulená, všechno je nové, po porodu jseš fyzicky kolikrát vyřízená, do toho hormony, kdy tě rozbrečí kdejaká prkotina. A jsou lidi, co jsou prostě slušní a hádat se neumí, takže se nedivím, že si přímo v porodnici některý nechají leccos líbit.

Ale souhlasím s tebou, že pokud to nezvládnou se ozvat hned, tak by si měly stěžovat klidně později. Až se doma všechno srovná a zpětně si uvědomí, co všechno je špatně, tak napsat klidně po pár měsících mail a stěžovat si na chování personálu.
Protože jestli si nebudeme stěžovat, tak se nic nezmění a o děsném chování sester čtu v každém druhém deníčku, takže to je pořád docela časté i proto, že se matky neozvou. A taky mě štve, že o tom akorát některý vykládají v diskuzích, ale neudělají nic proto, aby se to změnilo.

Jo a taky souhlas s tím, že zdravotnický personál nám nemá co rozkazovat a my jsem klienti, to se tady furt moc nenosí. Já se klidně pohádám s doktorem nebo se setrou, pokud se mi nelíbí jejich chování. Zrovna při hospitalizaci s dcerou mě chtěla jedna vystrčit z ordinace, když ji měla napíchnout kanylu se slovy „my to tady takhle děláme“., tak jsem ji v klidu řekla, že to je možný, ale že já jdu dovnitř. Nezmohla se na slovo, asi to ještě nezažila :) protože hodně rodičů si to líbit nechá.

  • Upravit
zerezmijka
9358
10.11.12 10:02

Nečetla jsem příspěvky přede mnou.

Článek hezky napsaný. A hlavně bez chyb a stylisticky moc zajímavý, což je tu vzácné. ;) S kojením to cítím stejně možná právě proto, že i já mám to štěstí kojit své děti bez problémů.

Příspěvek upraven 10.11.12 v 10:02

  • načítám...
  • Zmínit
Ajuše
1312
10.11.12 10:13

Kdyby člověk nemohl využívat moderní způsoby čehokoliv a šlo by jen o přírodu a statistiku, tak nekojím, jelikož moje dítě by tu teď se mnou nebylo :(. Díky bohu za to, že ty možnosti jsou.
Ono to speciální štěstí má každý jiný ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Lu78
774
10.11.12 10:14

Ano, ten pocit blízkosti je úžasný a nepřenositelný… A teď si představ, že bys kojila dvojčata v tandemu! Občas jsem nevěděla, na kterou holčičku se dívat dřív a úplně jsem se z nich dojímala k slzám :hug:
A po tom dojímání miminka odložit stranou, vyhrabat se z kojicího polštáře a s pocitem rezignace jít do kuchyně udělat UM, protože mlíka nemám dost, abych nakrmila 2 děti naráz… :oops:

  • načítám...
  • Zmínit
Saroya
17629
10.11.12 12:45

Pokud by mnoho odborníků ženy nechaly s jejich dětmi, věřím, že by jich kojilo mnohem víc. ale stresující pobyt na šestinedělí, zbytečná rutina a vyrušování opravdu na pohodě, která je nezbytná pro dobré kojení, nepřidá.

  • načítám...
  • Zmínit
campionka
59
10.11.12 19:58

Tak já za sebe můžu říct, že kojení se mi nelíbilo, bylo to nepříjemný a dost stresující. Ale každá to má jinak.

  • načítám...
  • Zmínit
Cuarentena
8071
10.11.12 20:58

Kojila jsem děti strašně dlouho, prostě mi to šlo tak nějak od přírody, je pravda, že u prvního to byly boje a četba odborné literatury (internet jsme neměli) a vzdorování blbým radám okolí. Ale nejsem zvyklá něco lehce vzdát a přežila jsem i krize se skoro celodenním přikládáním. Musím ale přiznat, že jsem na to prostě asi fyzicky vybavená, někdo to štěstí nemá. A taky jsem pohodlná na vyváření flašek a dudlíků a míchání sunaru atd. Takže doufám, že jestli tohle těhotenství dobře dopadne, budu kojit zase. :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
holubvkurniku
6956
10.11.12 21:15

Draha pisatelko, uvedom si ale kolik deti driv umiralo :|

  • načítám...
  • Zmínit
Pudloslava
43039
11.11.12 05:55

Je to hezke, kdyz to takhle jde, gratuluji a preji ti to. Nezdavidim.

anebjájo - já měla kursy, nadstudovano pred porodem, kontaktovala laktacni poradkyne, vsechny dostupne pomucky, presvedceni, nadseni, odhodlani, podporu okoli. Bojovala jsem 4,5 mesicu (dite tu dobu nevidelo flasku) a tech mesicu lituji.
O tom to jen neni. Kazde zene neni dano.
Nektere to jde samo, nektera si to s nejakymi obetmi vybojuje. Je na vlastnim uvazeni jak velka obet toji jeste za to.
Zpetne hodnoceno kojeni i UM maji svoje prednosti i nevyhody, rekla bych, ze se to zhbruba vyrovna.

Ty jo, ted jsem precetla par dalsich prispevku a jsem sokovana z toho, kolik zen ma potize s kojenim, ac bylo presvedceno, ze to pujde.
Takze damy, zaciname zrejme nad kojnymi prevazovat, je cas, aby se nazorova houpacka ustalila v rovnovazne poloze. Abychom zas nejakou potencialni kojnou nevydesily.

Příspěvek upraven 11.11.12 v 06:00

  • načítám...
  • Zmínit
EvaG
10937
11.11.12 07:32

Za mě deníček co nestojí za to číst. Víš kolik je maminek co chtějí kojit a nejde to? Víš kolika maminkam jsi ublížila? Víš kolik maminek je v depresi? Než něco takového napíšeš tak se nad s sebou zamysli. Já první kojení vybojovala i když to bylo s depresemi, druhé ne. Prostě ty komplikace byli veliké. Kdo nezažil nepochopí. :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
evick2
3540
11.11.12 07:52

A proč někdo nemůže s hrodstí napsat že kojí? Že mu to jde? Že je to krásná věc?! Jak už tu padlo to že má někdo porod rovnající se hororu neznamená že píše pichlavý poznámky k porodu za 3 hodiny odbytýmu?!!

  • načítám...
  • Zmínit
vychuchol
9
11.11.12 09:07

Jsem ráda za každou kladnou reakci. Byla jsem roznesena na kopytech za svoje pocity… :lol:

Příspěvek upraven 11.11.12 v 09:18

  • načítám...
  • Zmínit
vychuchol
9
11.11.12 09:21

…a přeces ho přečetla. Nebylo mým záměrem byť jediné čtenářce ublížit. Opravdu jsem jen popsala moje moc hezké pocity, které nejsou zbraní hromadného ničení.

  • načítám...
  • Zmínit
Cuarentena
8071
11.11.12 09:33

To jsou trošku silná slova, že pisatelka někomu ublížila. Moc to dramatizuješ, když to nejde, tak to nejde, nakonec, v dnešní době o tolik nejde.
Ale je zajímavé, že v době války, když nebylo umělé mléko dostupné, všecky matky najednou kojily, najednou to šlo. :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
Ono to prostě funguje skoro všem, až na nějaká možná dvě procenta. Jenom se to ženské snaží brát moc rozumově a nevěří, že něco tak jednoduchého může od přírody fungovat. A nechají se ovlivňovat hloupými radami maminek a babiček, které většinou samy nekojily.

  • načítám...
  • Zmínit
Cuarentena
8071
11.11.12 09:36

Jinak, někdo bude kojit tak, že děcko bude mít v půl roce šest kilo, jiné děcko bude mít dvanáct. Ale tak to prostě asi je, záleží, jak moc tučné máme která mléko a jaký metabolismus mají naše děti, jestli hodně spalují nebo hodně ukládají, slabší dítě je třeba ze začátku budit a co nejvíc přikládat, aby se zlomil začarovaný kruh.

  • načítám...
  • Zmínit
dvojmatka
5278
11.11.12 10:09

Ano - kojení je krásné, dojemné, úžasné…kdyžy to jde!! :srdce: kojení je ovšem trápení, deprese, slzy, krev a bolest, když to nejde!! :roll: zažila jsem oboje! jsem šťastná, že jsem mohla zažít ten okamžik, kdy se to 1,7kg dítko přisálo a ty malinký tvářičky makaly a malinký ručičky objímaly prso…nádhernej pocit! ale nejsem si jistá, jestli to pak stálo za ty 3 měsíce marného boje o ukojení dvojčat a následný trauma z kojení :oops: :roll:

každopádně díky bohu za UM :pankac:

a komu to kojení jde, tak užívejte těch dojemných pocitů…třeba si jednou na ně smutně vzpomeneme, až nám ten puberťák řekne „ne.er matko“ :mrgreen: a tuhle větu berte s nadsázkou… ;)

  • načítám...
  • Zmínit
hanka.br.
30422
11.11.12 10:47

Stejně tak by mohly deníčky o kráse mateřství ublížit snažilkám, deníčky o rodině ublížit rozvedeným, deníčky o přirozených porodech těm, které ho zažít nemohly…atd.Pokud má v sobě někdo tolik závisti, že ho netěší radost a štěstí druhých, to musí být smutný život - a možná by se nad ním měl zamyslet on sám dřív, než to začne radit druhým.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Chvíle, na kterou nechci zapomenout

Porod po sekci