Rodiče versus babička

Ahoj emimiňačky, o víkendu se mi stala nemilá věc o kterou bych se s vámi ráda podělila a zjistila jaký máte na tuto situaci názor vy a jak byste pokračovali dál, protože si připadám absolutně bezradná.  Jak jen to napsat ve zkratce, no prostě moje mamka, dětí babične jde neustále proti mé výchově a veškerá upozornění typu,  respektuj mé výchovné metody a věc kterou jsem právě jim zakázala jim nepovoluj, nechce akceptovat.

Jednou mi dokonce řekla, že to dělat bude a nepřestane s tím abych věděla jaké to bylo, když jí to dělal její táta - mimochodem tenkrát to dopadlo tak , že mne děda nakonec do mých 12 let vychovával a já přesto, že mi u nich nikdy nic nechybělo, nemohu mámě zapomenout, že mne jim jentak odevzdala, já bych to nikdy neudělala, i kdybych měla se svou matkou přestat mluvit. No abych přešla k věci zase jsme byli na víkendu u babičky a babička ustavičně povolovala co mi zakázali. V něděli to vyhrotilo. Malý přišel s babičkou domů po hodinové vycházce se psem, stál u dveří a dožadoval se další vycházky, já odmítla s tím, že je venku velký vítr a příšerná zima a on je ještě stále nastydlí. Na to babička zavolala mé sestře, jestli s ním nechce jít ven, protože mi s ním jít nechceme, já jí upozornila, že tak to není a uvedla věc na pravou míru. Pak babička položila telefon, vzala kluka za ruku, v ruce hru a odcházela aniž by nám cokoliv řekla. Na otázku mého manžela kam jde, mu odcekla, že mu dotoho nic není a kam by asi šla se hrou v ruce ( k mojí sestře). Manžela i mne tím tak vykolejila, že jsme na ní jen koukali jak zavírá dveře a odchází. Copak nemáme právo, ba dokonce povinnost vědět co dělá a bude dělat naše tříleté dítě?. Tím u mne přetekla trpělivost, vzala jsem mladší dceru, že jdu balit, protože si nenechám neustále podrážet autoritu. Než jsem se zvedla manžel se vzpamatoval ze šoku a požádal mne abych šla zabalit, že odjíždíme. Během chvíle se vrátila babička, manžel se jí zvyšeným hlasem zeptal proč mu neřekla kam jdou a to že mu do toho nic není je omyl atd. A už to začalo babička nám vyčetla, že máme děti cvičené jako opice, které o vše prosí a za vše musí děkovat, musí si skládat oblečení a že já jako její dcera jsem to nikdy nedělala a ona , že má právo děti rozmazlovat a když jsou u ní, tak si budou dělat co chtějí, s čímž mi souhlasíme , ale když jsme u toho i my tak vedení dětí opět přechází na nás, tak jí to manžel i řekl. Na to konto, nám vyčetla, že si děti nesmí dělat co chtěji( což dle mého nazoru je do určité míry správně, přece si od nich nenechám rozkazovat a diktovat) a spoustu dalších hnusných věcí.. Musím dodat , že ke konci už manžel řval už příšerně, protože ho začala urážet způsobem jako, že ještě nic nedokázal tak co tu řve a že si hraje na něco co není. Co by měl do svých ani ne třiceti let dokázat? Vyčetla mu to, že je perfektní táta, který se každou volnou chvilku věnuje dětem, vše jim vysvětluje neustále je chválí, běhá s nimi za balónem , já kdybych jako malá holka takového tátu měla tak bych byla šťástná jako blecha, naštěstí mi to tímto způsobem vynahradil děda. No nakonec jsme se zbalili , rozloučili a odjeli. Teď se mi to pořád honí v hlavě a přemýšlím kdo udělá ten první krok usmíření. My byli v právu, když jsme jí žádali aby neporušovala v naší přítomnosti naše pravidla tak se nám smála do oči a naschál dělala opak . Ozve se ona, pochybuji. Máme děti připravit o babičku ? - Špatná volba. Co dál? Nechat to, jak se říká vyšumět? Jenže pak to bude to samé. Co s tím? No, snad jsem to nenapsala moc chaoticky a pochopíte co se vlastně stalo a třeba i poradíte. Tak zatím ahoj.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Drahokam
20
20.3.07 17:25

Ahoj Dejno,
i když děti mají u prarodičů určitě volnější režim než doma, myslím, že prarodiče by měli respektovat výchovná pravidla, která stanoví rodiče. Chování vaší babičky mi přijde docela zvláštní, až na hranici naschválů. Zkuste jí všechno ještě v klidu vysvětlit, ale určitě si trvejte na svém.
Sama mám trochu obavy z výchovy manželových rodičů, i když naše malá tam zatím sama nikdy nebyla. Takže zatím jsme měli drobné rozpory třeba v otázce jídla. Žijí v úplně jiném prostředí a navíc v době, kdy oni sami vychovávali děti, se spousta věcí dělala jinak.
Držím palce, ať se vaše babička „umoudří“.
 Lenka

  • načítám...
  • Zmínit
MB002
1
20.3.07 22:36

Milá Dejno,
dle mého názoru by bylo nejlepší nechat „babičku“ trošku vycukat, tedy nenavazovat s ní nějakou dobu kontakt, nedělat vstřícný krok, netelefonovat, neprobírat děti, děti k babičce nevozit. Až by se babička po delší době ozvala sama (což předpokládám, že v normálních rodinách tak funguje), děti jí budou chybět, to hrát trošku psychologicky. Tedy asi tak, že máš s jejím přístupem opravdu problém a pokud ho nezmění ona, bude kontakt z Vaší strany na této úrovni. Nechci znít nikterak drasticky, vnoučata jí jistě potřebují, ale vy potřebujete mít jistotu, klid a vyřešit tuto situaci jednou provždy. Babička musí pochopit, že vy to myslíte opravdu vážně. Z tvého vyprávění se mě zdá, že je to typ osobnosti, na kterou jinou metoda nezabere. Stůjte si za svým. Pokud povolíte nyní, bude se to do budcouna jen zhoršovat. A chce to stejný přístup ze strany tvé i manžela. Hodně štěstí. MB

  • načítám...
  • Zmínit
TAPTINKA
21.3.07 08:18

Vlastní děti sice zatím nemám, ale umím si živě představit jak se cítíš a jak to probíhalo. Já bych se babiččce neozývala, aby poznala že opravdu stojíte za tím co považujete za správné. Nechat to vyšumět také nelze, protože sice se začnete bavit a bude se dělat jako že se nic nestalo, jenže při nejbližší příležitosti to jeden druhému vyčte a bude to ještě horší. A pokud by byla babička opravdu tvrdohlavá a Tebe to mrzelo, ono se najde spoustu příležitostí na postupné sblížení - bude mít svátek, narozeniny - stačí jen popřát přes sms, tlf - a uvidíš že se chytne… pokud tedy bude chtít

  • Upravit
dejna1
56
21.3.07 10:21

Moc vám všem děkuji za názory, taky si myslím, že bych jí měla nechat chvilku „přemýšlet“. Myslím si, že až na manželovo „řvaní“ jsme neudělali nic špatného a máme pravdu a opavdu nechci aby nám podrážela autoritu a pokud chce děti vídat tak se bude muset přizpůsobit ona a né my, protože my ty děti máme na starost 24 hodin 365dní vroce a to ještě po dobu dalších mnoha let  , kdežto ona jen pár dní v roce a pak je zdeformované vrátí zpět. Nic jiného mi asi nezbyde, bude zle, ale snad to pomůže.

  • načítám...
  • Zmínit
nat02
2786
21.3.07 13:24

ahoj dejno,
no ja mam takovou filozofii . Kdyz deti hlida nekdo jiny nez ja a ja tam jako rodic nejsem, musi dite poslouchat toho, kdo s nim je…v tomto pripade babicku. Pokud tam ale rodice jsou, v kazdem pripade by se mely respektovat pravidla rodicu. Pravda je, ze babicky jsou na rozmazlovani…otazka je,jak to kdo chape? Moje mama obcas dela taky takove male naschvaly, ale jen kdyz tam nejsem :-) Vi, ze jsem natolik tvrda, ze zkouset to prede mnou nema cenu.  

Mozna, ze si tvoje mama tim kompenzuje tvou vlastni vychovu,kterou ji prebral jeji vlastni otec. Tak chce detem vynahradit vlastne tve detstvi..nevim,je to jen uvaha…  

Chapu jak te to musi stvat kdyz podryva vasi autoritu pred detmi. Jsou deti s ni spokojene? Venuje se jim hodne? Nese to ovoce?  

Vis ono ti nasi rodice jsou a budou cim dal vic jako deti,bohuzel nebo bohudik…Chce to strasnou trpelivost z vasi strany,protoze budto to neprekousnes a deti prijdou o babi s dedou a nebo jim budes nechavat deti, abys u toho nebyla :)  

Kazdopadne clovek by si mel stat za svym, ono to pak z nej vyzaruje a lide ho respektuji. Preju hodne sil a doufam, ze se s babickou brzy domluvite na pravidlech,protoze babicek je malo a je jich treba :)  

Nat

  • načítám...
  • Zmínit
dejna1
56
21.3.07 14:04

Nemám nic proti rozmázlování vnoučat, ať se s nimi mazlí, kupuje jim dobroty, hračky, bere je na výlety, když je s nimi sama ať se třeba staví na hlavu. Jenže, alespoň co jsem vypozorovala, když přijedeme, tak s nimi jde maximálně na procházku, když si s Tomáškem zahraje nějakou hru tak  to  už musí mít jó naladu, kolikrát si raději vezme noviny a klukovi pustí pohádku na DVD. Na takovou zábavu nemusí jezdit k babičce, to doma zvládnu taky.  O babičku je nehodlám připravit, stačí když už nemají „žádného“ dědu.  Ale rozhodně tam nebudeme jezdit na celý víkend celá rodina, jiné  řešení zatím nevidím.  Těch  pár hodin snad přežijeme bez hádky. Ale ze svých zá:,–( typu, pozdrav, popros, poděkuj, slož si oblečení slevit nehodlám.  Sestra  mi včera vyčetla, že  moje děti mají neustále nějaký řád, buď doma a nebo ve školce, tak  si  snad od toho řádu může odpočinou alespoň u babičky. Promíjím jí to,  jen pro to, že ještě děti nemá a že sama žádný řád a pravidla nepoznala.  Já jsem toho názoru, že děti musí mít řád a musí ho dodržovat, čím dřív se s tím začne , tím dřív to přinese ovoce. Když s tím budu chtít začít v deseti letech už s tím děckem nic nesvedu. Mám několik spatných  příkladů ve svém okolí a budu se snažit aby moje děti takové nebyli, nechodili jen s nataženou rukou a mámo, táto dej, nechci jim dělat dalších 20 let služku, která po nich uklízí, pere jim , vaří a oni  to  budou brát jako samozřejmost. I oni musí být zapojeny od útlého věku do koloběhu domácnosti a reálného života, protože nic není zadarmo a když je na to nepřipravím tak si pořádně natlučou čumák.  Chci své děti pořádně připavit do života aby se pak nedivili, že  jim nic nepadne do klína. Možná se mi nebo nám to časem vymkne z ruky, nikdy nevíme co se může stát, ale už jen to,že Tomáška učitelky ve školce chválý jak je samostatný , šikovný , jak umí poprosit a poděkovat.  A když vidí jak se loučí se mnou  nebo manželem a řekne Ahoj maminko-tatínku, mám tě moc rád, jsou z toho paf.  To je k nezaplacení.

  • načítám...
  • Zmínit
kamila3
2
21.3.07 15:56

BABIČKA A DĚDEČEK jsou lidé k nezaplacení.Mají velkou roli v životě dětí a děti je také potřebují.Já sama ani jednoho nemám a můj syn by je tak potřeboval…MUSÍ VŠAK RESPEKTOVAT VÁS,JAKO RODIČE  i za cenu toho ,že by se s nimy nestýkali.Možná je to příliš kruté ,ale takový je můj pohled na věc.Musí respektovat Vaši výchovu a je zcela na nich,jak se k tomu postaví.Možná se ani nejedná o jakési rozmazlování,ale stavění dětí proti Vám.Což je špatně.Držím palce.Kamila

  • načítám...
  • Zmínit
dejna1
56
22.3.07 08:13

Moc všem děkuji, za názory, které mne utvrdili v tom, že mám pravdu a není nic špatného na tom stát si za svým názorem.

  • načítám...
  • Zmínit
Pa
7
22.3.07 13:04

Ahoj Dejno,
přihlásila jsem se sem v rámci relaxace po hodně dlouhý době a první mi padnul zrak na tvůj článek, který jsem přečetla s velkým zájmem, taktéž i komentáře. Dost mě to vzalo, a tak i když už jste to tu probrali, píšu ti taky.  Myslím, že tvoje mamka naprosto počítá s tím, že se jí nikdo nevzepře a prostě si „najust“ bude dělat, co bude chtít - tudíž nepředpokládám, že nějaké jemné domluvy by dolehly k jejím uším. Moje mamka je taky palice a taky dělá (zatím jen ségře, naše dcera je ještě mimčo) občas takové naschvály, no ale spíš jsou to takový malý „trucy“, jako že dá dětem víc sladkostí (ségra jim jich moc nedává), nebo je učí sprostý slova (jako z legrace, ale oni je naštěstí stejně nechtěj říkat). Jinak se jim hezky věnuje a maj se rádi. ale i tak musím říct, jak se velmi nepříjemné, když nám - jako ségře a mě - no a teď už budu mluvit jen o sobě -  vnucuje svůj názor, protože prostě jednoduše řečeno si myslí, že ví všechno nejlíp a my jsme furt „ty malý blbý holčičky, co maj mámu poslouchat“. Taky jsme to doma řešili s manželem, taktéž i ségra, a došli jsme k tomu, že je potřeba mamce, když to fakt přežene, prostě „vynadat“, ne sprostě, ale ROZHODNĚ, a za svým názorem si stát, i kdyby trakaře padaly. Já s ní měla takové výměny tři (samozřejmě jsem i zdůraznila, že jí mám ráda, ale prostě tohleto mi dělat nebude! - jo, vidíš, naposledy to bylo, když bez mýho dovolení naši Julču ostříhala - ona má od narození hodně vlasů… a taky jsem patřičně rozebrala, jak mi bylo: hnusně, připadala jsem si znásilněná a bylo by do breku, pak jsem jí celkem natvrdo řekla, že si myslí, že má ve všem pravdu - ok, ale my už jsme velký a prostě nás BUDE RESPEKTOVAT a Julča je MOJE DÍTĚ. atd…), no a protože, jak už se ucho utrhlo, už jsem byla fakt naštvaná, stála jsem si fakt za svym a nenechala to jen tak vyšumět… no a výsledek? samotnou mě to překvapilo: mamka se mi dokonce omluvila (asi zabralo hlavně to hraní na city, jak mi jako bylo, když něco udělala bez mýho vědomí a proti mý vůli atd.) a vztah se nijak nepoškodil, ba naopak: spíš mám pocit, že od tý doby mě konečně jakžtakž respektuje jako dospělou osobu (i když mi furt říká, že si mám zastrčit tričko do kalhot). Takže: moc ti držím palce a neboj - nenech se zlomit, nenech se vmanipulovat do ničeho, co je ti nepříjemný, nedej se a bojuj za sebe a všechno bude dobrý. Všechno. Jenom tak je šance, že se mamka umoudří alespoň tak nějak do přijatelný roviny. At je jaká je, má tě ráda jako každá (nebo skoro každá) normální matka svoje dítě, a když uvidí, že s tebou nehne a jinak to nejde, jistě se bude snažit nějak přizpůsobit novým pravidlům - i když samozřejmě je otázka, za jak dlouho k tomu dojde). Ale prostě rozhodnutí ostatních lidí musí respektovat každej, i ona. Jo, a taky nenech mámu říkat nic hnusnýho o svým manželovi - vždyť co by za to jiná dala, mít takovýho zetě? Mějte se krásně, ahoj Pavlína

  • načítám...
  • Zmínit
andela
23.3.07 21:43

Ahoj,
souhlasím s holkama, stuj si za svym a nepolevuj. Jen nech babicku pekne vycukat … snad pochopi a prestane delat naschvaly.
Ja mam tedy ze sve tchyne krapet respekt, ale uz v mnohem jsem ji odporovala. Napr. jsem prestala sladit jajovi caj.Po par vysvetlenich proc a nac, apon teda kdyz uz Jaja ten caj pije, si ona musi rejpnout no jo mama ti to zas neosladila. A v tu chvili ja proste pekne z ostra reknu ze ani nebudu a fertig. Oni jsou babicky dost zvlastni lidi … ani mi nevadi to ze nam porad omilaji jak se co delalo a nedelalo za jejich casu, ale vadi mi to, ze nedokazi respektovat to co mi reknem.
Preju ti pevne nervy abys vydrzela a odolala svodum se s babi usmirit jako prvni. Ja jsem to vydrzela asi 3 dny - ale u nas neslo o nic moc za:,–(niho, jen ze tchyne porad blbe keca a rejpe (koulim ocima)
Andelka

  • Upravit
Coen
2
2.4.07 08:36

Určitě si stůjte za svim a babičce nepovolujte. Moje babička si taky myslí že je nejchytřeší na světě že ostatní jsou neschopní. Když jsem byl malý tak to došlo tak daleko že ji můj otec kvůli mému mladšímu bratrovy málem zbyl jak byl vzteky bez sebe. Můj bratr je totiž od mala invalidní a ona mu pořád cpala do hlavy nesmysly i přes upozorňování rodičů ať toho nechá. A vyvrcholilo to scénou kdy jsem ležel doma na lehátku a z jedné strany stál táta a z druhé babička a řvaly na sebe a táta měl opravdu jen krůček k tomu aby jí dal pěstí a pak k nám pěkných pár let nesměla. Tak to raději nenechte dojít tak daleko. Jirka.

  • načítám...
  • Zmínit
jamap
330
10.6.09 22:18

Ahoj, nepročetla jsem všechny reakce, ale z většiny musím číct, že patřím do téhož názorového proudu.
Já naštěstí - musím zaklepat - s tchýni ani s moji mamkou nemám skoro problém. Obě se naučili ptát, jestli souhlasím s tím, aby nějakou kračku Víťovi dali (hračky od ťamanců a z umouněných bazaru, jsem začala vyhazovat a tak jim to došlo).

Co se týče tvé situace. Na rovinu bych mamce řekla, že ty jsi rodič a tvé slovo a slovo tvého muže bude před dítětem pro ní zákon. V soukromí ať ti klidně řekne s čím nesouhlasí a proč, ale před dítětem neexistuje. Je to přece jen vaše dítě a vy jste zodpovědní, co za člověka z něj vyroste a né babička. Navíc na rozdíl od babičky s ním strávíte o dost více času a musíte zvládat i normální život, takže dítě, za kterým budete neustále běhat a dělat co mu na očích vidíte, si prostě nemůžete dovolit. Navíc, já bych spíš ocenila, to že s ním netrávíte každou chvilku ve společném hraní, protože dítě se pak naučí být víc samostatné (samozdřejmě, že tu pozornost a společnost potřebuje, ale rozhodně né 24 hodin).

A pokud to babička není ochotná respektovat, tak bych jí na rovinu řekla, že se s ní prostě stýkat nebudeš. Že je ti to líto, že to tak dopadne, ale přece nemáš za potřebí, abys měla doma rozmazleného fracka, který ještě od babičky obkouká jak rodičům odporovat a být na ně sprostý (a věř, že to obkoukaj rychle).

Možná se s ní nebudete nějakou dobu stýkat, možná i nějaký ten rok…ale myslím si, že ji to časem stejně nedá a začne vaše pravidla respektovat.

Jinak, kdyby jedna z babiček mému dítěti řekla něco ve smyslu, že jsem hrozná máma nebo mě nějak jinak stavěla do pozice špatné matky, tak co by pak následovalo by si za rámeček nedali a podruhé by něco říct neměli možnost. Tohle se prostě nedělá. Veškeré rozdílné názory se dají probrat v klidu bokem a soukromě, vyjasnit si proč něco dělat a nedělat. Taky se můžu mýlit. Ale před dítětem musí být slovo rodiče bible.

Jinak já vyrůstala s jednou babičkou, která moji mamku předemnou shazovala (mamka neměla na výběr, potřebovala hlídání) a dodneška to babičce nezapomenu (je 2 roky mrtvá) a nikdy jsem k ni nejezdila ráda.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Z postele rodičů do vlastní postýlky