Rychlý porod prvorodičky
- Porod
- Zlobísek:))
- 26.01.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj první porod a pocity z něj. Nastal den D. Moc jsem se ho bála, hlavně nástřihu ale... Voda mi praskla v půl osmé ráno v sobotu 11. září 2010, samozřejmě jako prvorodička jsem se divila, že nemám žádné kontrakce, ale po hodině se mrchy ukázaly.
Já naivka jsem si myslela, že se stihnu osprchovat, umýt hlavu, jojo krásné to představy, jakžtakž jsem se umyla i vlasy a manžílek mně už pomáhal z vany a fénoval vlasy. Také jsem zkoušela míč, ale bolest byla hrozná. A co myslíte? Manžílek ten se musel jít taky osprchnout, prý že z práce nepojede špinavý, no, total. A to už bylo půl desáté.
Jelikož nevím, jak se počítají ty kontrakce, tak jsem hlásila manžílkovi každé píchnutí a výsledek: přeci nemůžeš mít kontrakce po 3-5minutách, vycházelo z úst mého manžela, ale to už jsem scházela ze schodů a funěla
Původní cíl Domažlice nepřipadal v úvahu, pro mně tedy byl horor i Klatovy na půli cesty, ale tam jsme tak nějak ještě dojeli. Po příjezdu si mně už sestřička brala z auta a všechno mi bylo už úplně jedno. Než se sepsaly papíry vyšetření, uběhla hodina a už jsem byla napojená na monitor.
Slova sestřičky, že další monitor už nebude, jelikož se natáčí až za tři hoďky, že to nestihneme, jsem brala jako lehký žert, ale pěkně jsem se zmýlila, přiběhl mně zkontrolovat primář a říká: „no, jako prvorodička se otvíráte opravdu dobře“ a v té mojí největší bolesti mně pohladil po ruce, ježíš to byl tak krásný pocit, že tam se mnou někdo je. Pak už jsem si vylezla za pomoci manžílka na tu postel a dostala jsem kapačku, bylo to super, najednou všechno odplulo, všechna bolest, ale byla sem jak na kolotoči. Pak přišla sestra, píchla urychlovačku a už to jelo.
Jenže mě nasřihovaly a jak jsem viděla ty nůžky, hrozně jsem se vyděsila, samo sebou už jsem se nesoustředila na kontrakci, psychika udělala svoje a já zařvala dvakrát bolestí, po tomto úkonu jsem řekla že dál už nemůžu a že tlačit prostě nebudu
Jenže poručte tělu. V 13:19 na nás vykoukla prdelka. Jo, to byl ten nejkrásnější moment. Potom přišlo šití au au. Prý mě malá potrhala vevnitř, no bezva a slova primáře? „Vevnitř se to nedá umrtvit.“ Chudák manžel málem přišel o ruku. Taková bolest, myslela jsem, že mu ji ukousnu. A další mimi? Jasně že jo, za tu bolest to stojí.
Markétko a manžílku, miluji Vás.
Přečtěte si také
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 36
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 102
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 98
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 117
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1874
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1119
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2004
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 820
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 497
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 22223
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
tichá závist
, že si to měla tak rychlé.já se několik hodin otevírala a to jsem měla bolesti po minutě, ale prý nikam nevedly
.
gratuluji ti a přeji hlavně zdravíčko