Severomoraváček č.70- Egyptské dobrodružství
- Rodičovství
- Anini
- 30.07.09
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj, tak Vám posílám slíbený popis naší adrenalinové dovolené s Tomi tour :o) Odlétaly jsme 13.7. po poledni. Den před odletem vysílali na TV Nova reportáž o lidech, kteří nebyli ubytovaní ve vybraném hotelu,ale úplně jinde. Shodou okolností se jednalo i o náš hotel, do kterého jsme mířili. Volala jsem tedy na linku Tomi, kde mi řekli, že pondělnímu letu se to rozhodně nestane. na letišti mě paní ještě ubezpečovala, že opravdu nic nehrozí. Let probíhal v pohodě, Adélka vzorná celé 4 hodinky, malovala, hrály jsme hry, koukaly na telku.
Po přistání a odbavení nás čekali delegáti, kteří nás rozřazovali do hotelů, pořád platil náš zaplacený Titanic, dokonce i řidič jméno našeho hotelu vykřikoval, tak jsme až do této chvíle byli všichni v pohodě. Nastoupil delegát, řekl, že teda Titanic se nekoná a že nás překnihovali do hotelu LilllyLand. Po tomto prohlášení delegát vystoupil z autobusu a zmizel. Nikdo ten název neznal, rozčilovat se v tu chvíli nemělo moc cenu, bylo 23,00 hod místního času. Po příjezdu na „hotel" nám popadla čelist. I přes tmu jsme viděli, že to teda bude síla. Už ta neklimatizovaná recepce v tom vedru, plná much a nějakého smradu nás dostala. Nejdřív jsme teda odmítli vystoupit, jenže bylo už po půlnoci, tak jsme se šli „ubytovat" a ráno že to vyřešíme. K večeři jsme dostali rohlík a vodu. No na all inclusive to nebylo špatné přivítání.
Ráno jsme teda objevili i jiné slasti tohoto „hotelu" . Jídelna rovněž neklimatozovaná, plná much a bůhví čeho ještě. Navíc, pokud jste o jídlo nebojovali s asi 200 rusákama, neměli jste co jíst. Do 15 minut po otevření jídelny už nebylo opravdu nic. Zachránili nás Tesco tyčinky, co jsme měla v kufru. Bazén krásný, velký a liduprázdný- hned jsme zjistili proč- k nejbližší pitné vodě to bylo 18 minut chůze.Bar tam sice byl, ale nikdo a nic v něm. No nic, třeba tu bude moře jsme si říkali. Moře bylo, opravdu slané, zátoka s loděma a na konci pláže hřebčím a velbloudi. Ten smad Vám nebudu ani popisovat. Už jsme věděli odkud se bere tolik much.
Ráno v 10,00hod se dostavil delegát- no delegát byl to klučina, který tu noc přiletěl s náma letadlem, tudíž nevěděl zhola nic. Mohli jsme po něm křičet, jak jsme chtěli. Aspoň řekl, že odpoledne přijede z Prahy paní manažerka řešit situaci. Den jsme strávili u moře, na smrad se dalo rychle zvyknout, v poledne jsme vybojovali kus žvance a čekali na manažerku. Ta dorazila v 15,00 hod. s tím, že se teda snaží najít volný hotel, kam by nás přestěhovala,ale že je to teda v sezonu hodně těžké. Ať teda vydržíme do rána. To mě namíchl a ještě s jednou paní jsme jeli taxíkem do našeho původně objednaného hotelu titanic. Po dlouhé rozmluvě s manažerem hotelu jsme se teda dověděli, že ačkoli někteří klienti měli zájezd zaplacen již 7 měsíců předem, Tomi tour pokoje nezaplatila a proto nás tam odmítli ubytovat.
Druhý den opět přišla manažerka s tím, že pořád nic. Takže jsme jí řekli, co jsme se dověděli a žádali okamžité přestěhování, jinak jí z recepce nepustíme. Mobil měla u sebe, takže situaci mohla řešit po telefonu. Opravdu jsme jí tam drželi násilím, až rezignovala a po dvou hodinách na recepce přislíbila večer stěhování. Čekalo se jen na transfer peněz přes Western Union. Takže večer- po zavírací hodině všech poboček Tomi tour se peníze z tržeb toho dne převedli do Egypta a nás se zaplatil hotel 5*, který teda již odpovídal alespoň co do kvality, čistoty a množství jídla. Nebyl tam sice aquapark, na který se těšili děti,ale na druhou stranu měl opravdu nádherné moře plné barevných rybek, takže konečně po 3 dnech nám začala dovolená. V pátek jsme se teda dověděli o úpadku CK, běžela jsem na recepci, jestli teda nás vystěhují, naštěstí jsme to měli cash zaplacené až do 27.7., tudíž jsme mohli zůstat a ČSA nás odvezla domů v neděli 26.7.
Ve čtvrtek v noci se mi Adélka začala dusit- dostala laringitický záchvat, já jsem byla vybavena mobilem na místní českou kliniku, takže do 10 minut pro nás přijeli, profesionální ošetření, vše sterilní, vše dělali v jednorázových rukavicích, platit jsem nic nemusela. Horší by to bylo, kdybych si kontakt neobstarala už v čechách, to pak nevím, kam bych se obracela. Po dvou kapačkáchnás odvezli na hotel, Adélka byla fit a druhý den už zase řádila s rybama.
Tak toliko naše dobrodružství, takže až zase bude některá cestovka krachovat, jedu s nima, už vím, co a jak
))) A jak říkal včera pan doktor i malý Egypťan Sinuhet to přežil, takže v podstatě krásná dovolená
))
A.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1598
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1636
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20614
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....


