ŠPUNTÍCI 24. DÍL - SYLVA A ONDRÁŠEK - aneb tentokrát se hlídání konalo :-)))))
- Rodičovství
- sylvah
- 13.11.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky Špuntíci a všichni ostatní! Měsíc utekl jak voda a zase je řada s deníčkem na nás. A když už se teď nejezdí na dovolené, tak se aspoň chodí do divadla. Takže jak už jste se dozvěděli v názvu, tentokrát hlídání proběhlo, v divadle byl i tatínek, žádná střevní chřipajzna naštěstí nedorazila...Hlídací slečna Klára je moc sympatická, Ondra je normálně z cizích lidí chvilku zaražený, ale ji vzal hnedka za ruku a šel jí ukazovat rybičky a knížky....Klára přišla asi hodinu předem, aby si na sebe zvykli, tak hráli si, nakrmila ho, Petr to vše přísně dozoroval...pak šli napustit vanu, Ondra dostal pusinku, zamávali jsme si a my jsme odešli. Byl to ale fakt divnej pocit :)))), odcházet bez myšáka a přitom já i Petr...každopádně nás prý Ondra nepostrádal nějak moc výrazně, nebrečel, jenom nás prý po koupání chvilu hledal a tvářil se trošku smutně.
Při usínání pak lezel do naší postele, ale nakonec Kláře v náručí a za zpěvu usnul. Takže vlastně stejně jako usíná Petrovi. Tině se Klára taky líbila, prý se s ní celou dobu, co Ondra spal, musela mazlit
Jediný, čím mě Ondra dostal, bylo to, že ho zaujala natolik, že si po kaši nevzal prso…je zvyklý až na usnutí, vím, ale normálně když mu ho nabídnu, tak se napije vždycky. Díky tomu jsem sice v divadle vypadala o něco lépe
, ale když se ve tři nevím proč vzbudil, tak jsem mu proti zá:,–(ě V noci nekojím!, mlíčko dala - a jak rááááááááááááda. Asi by mi jinak upadlo ![]()
Z toho všeho plyne - s Klárou už jsme domluvení na další divadlo, Ondra se hlídat nechá, ale musí to být někdo, s kým souhlasí
. A to všechno nás docela těší, protože v únoru nebo kdy bude v Praze Anastacia a to si prostě nemůžem nechat ujít. Takže Ondra bude nejspíš u Jany - ale bude to dýl než jeden večer, počítám spíš skoro dva dny. Myslím, že tam to zvládne nejlíp, mezi děckama. Ale stejně - ach jo, už jsme prostě zase o kousek dál k dospělosti a pryč od mého malého miminka ![]()
A další novinka je, že poté, co jsem už takřka rezignovala a chystala nekřesťanský peníze na botičky, protože se zdálo, že za rozumnou cenu neseženem…tak máme!! Hurá! Nejsou sice tak krásný, jako ty podzimní, ale rozhodně jsou minimálně pěkný
a hlavně splňují všecka moje kritéria - pevná pata, ohebná podrážka, kůže, šněrování…a stály nakonec 590,–Kč. Jsou z Tesca - přímo z toho supermarketu. Žirafku sice nemají, ale jakýchsi tisíc jiných doporučení ano. A zdají se mi kvalitnější než leckteré boty žirafkové.
Jinak už se nemůžu dočkat, až nám Terka ve středu na chatu prozradí, jak děti odnaučit kousat…Ondra hryže povětšinou jenom, když mu lezou zuby, ale tentokrát je to fakt zážitek. Dneska mně kousnul do kloubu na ukazováčku tak, že tam mám od rána ještě pořád obtisknutý zuby. Au au…a kouše čím dál víc. Prostě mi chytne ruku, narve si ji do pusy a zakousne se. Ale kdyby to bylo zadníma zubama…on hryže řezákama…:-((((
Taky včera zase s tatínkem běhali po venku…zdá se totiž, že Ondra začíná běhat. Ovšem ač to není stopro ani po rovině, tak Ondráš musí běhat z kopce. A ten není malý, brňačky potvrdí…Takže jsme včera cestou do obchodu kočár vlekli zbytečně, Petr ho vezl, vedl Tinu a já jsem se snažila přesvědčit to torpédo, že by to bylo lepší pomale nebo za ruku. Zbytečně samozřejmě. Vždycky se rozběhl, začal se děsně ale fakt děsně řehotat a padl na ?hubu?. Minimálně pětkrát. Ale vcelku bez řevu a hned zas vyrazil na novo. Nutno teda podotknout, že jsme tam šli asi ve čtvrt na sedm, takže totálně potmě. Ale to pro Ondru evidentně nebyla vůůůůbec žádná překážka.
No nic, myslím, že jsem se už rozkecala dost, takže přenechám prostor vašim komentářům ![]()
Hezky pište, užívejte si ty naše dětičky a kdyby náhodou měl někdo nějaký neotřelý nápad pod stromeček, tak sem s ním. Hlavně teda pro ostatní členy rodiny, Ondru vyřeším asi nejsnáz.
Krásný týden z Brna přeje
Sylva a Ondrášek za pět dní 16. měsíců, běžec
Přečtěte si také
Tchyně nás bere na Maledivy. Radši bych si zlomila nohu, než abych tam jela!
- Anonymní
- 28.06.26
- 2200
Mít bohatou tchyně se může na první pohled zdát jako obrovská životní výhra. Představa, že máte v rodině někoho, kdo topí v penězích a rád své příbuzné obdarovává, zní jako pohádka. Jenže v našem...
K miminku nás nepustí kvůli virům. Na sítích se přitom chlubí fotkami z herny
- Anonymní
- 28.06.26
- 955
Když se do rodiny narodí nové miminko, většinou je to důvod k obrovské radosti. Všichni se těší, až si uzlíček štěstí pochovají, a těší se na to, jak budou bratranci a sestřenice vyrůstat společně....
Po letech jsem si řekla o přidání. Reakce šéfa mě šokovala
- Anonymní
- 28.06.26
- 1799
Dlouho jsem si říkala, že peníze nejsou všechno a že hlavní je mít práci, která mě baví. Když jsem si ale po několika letech konečně řekla o vyšší plat, čekala jsem všechno možné. Jen ne reakci,...
Po nastěhování do nového domu mám pocit, že v něm nejsme sami
- Anonymní
- 28.06.26
- 764
Když jsme se s manželem a dětmi nastěhovali do vysněného domu, měla jsem pocit, že začínáme novou kapitolu života. Jenže po několika týdnech se začaly dít věci, které si dodnes neumím rozumně...
Manžel si vsadil, že do léta nezhubnu. Tvrdí, že šlo jen o vtip
- Anonymní
- 28.06.26
- 588
Nikdy jsem si nemyslela, že mě něco takového dokáže ranit. Nešlo ani tak o samotnou poznámku, ale o způsob, jakým jsem se ji dozvěděla. Od té chvíle se na svého manžela dívám úplně jinak.
Tchyně nám pomohla s bydlením. Teď má pocit, že jí patří celý náš život
- Anonymní
- 27.06.26
- 3749
Tchyně nám finančně pomohla s bydlením a já jí za to byla opravdu vděčná. Jenže od té doby má pocit, že může rozhodovat o všem: o zařízení bytu, výchově dětí, našich dovolených i o tom, jak...
Švagrová pojmenovala dítě po mé zesnulé dceři. Nikdo nechápe, proč mi to vadí
- Anonymní
- 27.06.26
- 2899
Když moje švagrová porodila dceru, měla jsem z ní upřímnou radost. Ta ale zmizela ve chvíli, kdy oznámila její jméno. Od té doby je mezi námi napětí a část rodiny si myslí, že reaguji přehnaně.
Partner v 55 letech už dítě nechce. Já ho chci, uvažuju, že si to „zařídím“
- Anonymní
- 27.06.26
- 1638
Láska si nevybírá a neptá se na datum narození v občance. Když jsem před čtyřmi měsíci potkala Igora, věkový rozdíl devětadvaceti let jsem vůbec neřešila. Je mi šestadvacet, jemu pětapadesát, ale...
Manžel chce třetí dítě, já už ale nemůžu. Bojím se, že mi to nikdy neodpustí
- Anonymní
- 27.06.26
- 955
Máme dvě děti, domácnost, práci a každodenní kolotoč, který mě vyčerpává víc, než si manžel připouští. On by si přál ještě třetí dítě, protože sní o velké rodině a dalším miminku. Já ale cítím, že...
Chlap v base, 2 děti na krku a rodičák k smíchu. Stát mě hodil přes palubu
- Anonymní
- 27.06.26
- 1179
Včera jsem stála u pokladny v supermarketu, v peněžence poslední dvě stovky a v košíku jenom ty nejlevnější plíny, mléko a pár rohlíků. Když mi prodavačka řekla výslednou částku, udělalo se mi...