Štěstí díky Vám dvěma
V den, kdy jsem poznala Tvého tatínka se mi změnil život... v den, kdy jsem se dozvěděla o Tobě, jsem pocítila, že moje štěstí je dokonalé, nekonečné a díky Vám dvěma vše nabralo ten správný směr.
Jestli to nebyla láska na první pohled, tak na druhý určitě… po hodině povídání jsem byla úplně mimo… V tomhle člověku se snoubilo vše, co jsem kdy od muže chtěla a očekávala… byl dokonalým opakem všech, které jsem do té doby poznala…
Je to už déle než dva roky, kdy jsem s Tvým tatínkem prohodila první slova… a od toho dne se začal můj život rychlostí blesku zlepšovat ve všech směrech…
Ačkoliv jsme spolu začali bydlet velmi brzy, hned po 14 dnech, nelituji toho… právě naopak…
Nevím, jak je možné, že jsme za celou dobu nezažili „ponorku“, že se vůbec nehádáme, nemáme konflikty, shodneme se na všem, každý den se snažíme jeden druhému udělat něčím radost… je pro mě stále záhadnou otázkou, jak můžu mít zrovna já takové štěstí, že jsem našla někoho takového, jako je Tvůj táta…
V tom receptu na lásku a dokonalé souznění jsou snad dvě ingredience, kterých si jsem vědoma… humor a tolerance… zdá se to jako klišé, ale s nikým jsem nikdy neměla tak báječnou komunikaci, jako právě s ním… není den, abychom se nesmáli, netulili se k sobě, neřekli si „miluji tě“…
Jsem tou láskou tak naplněná, že si někdy říkám, že to snad ani není možné… a proč to celé píšu? Snad proto, abys věděl, že jsi skutečně děťátko ze 100% lásky…
Už dřív mi ten cit bral dech… co mám říkat teď, když nosím pod srdcem Tebe? Jsi vrcholem všeho, co jsem si ještě přála a čím víc se blíží den, kdy Tě budu držet v náručí, tím víc jsem nedočkavá a všechny mé myšlenky patří Tobě, náš malý kloučku.
Doma už pro Tebe máme všechno nachystané a já jsem (teda aspoň doufám), připravená, stát se mámou… A věř, že udělám vše, co budu moct, abych pro Tebe byla tou nejlepší maminkou… Jsi naše všechno, tak ráda přikládám ruku na bříško, abych v dlani aspoň na chvíli ucítila Tebe.
Úplně zanedbatelné je to, že se mi hůř spí, špatně zvedá z postele, že jsem často unavená… protože když se ve mně byť jen trošku pohneš a zavlníš, když o sobě dáš i nepatrně vědět, jsem šťastná, šťastná, šťastná…
Ještě zbývá měsíc a pár dní, aby ses uvnitř hezky dopekl a v lednu na svět vykoukl v plné síle… nemůžu se toho dne dočkat… Vím, že se od té chvíle všechno změní… Tvůj tatínek říká, že ještě k lepšímu… Jde to vůbec?
Miluji tě broučku.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1304
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 767
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1338
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 563
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 339
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19376
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2541
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2782
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2505
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1681
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....