ŠTĚSTÍČKA DÍL 133 - KDE JSI?
Kde jsi? Kde jsi? Tak nějak smutně kvílel Dalibor Janda v jedné ze svých písniček. Zatímco on hledal dívku svého srdce, já obdobné steny a vzdechy vysílám směrem k nebi v marné snaze zahlédnou sluníčko, které by podle mého názoru mělo svítit s intenzitou již téměř letní. Leč nesvítí a u nás v paneláku dokonce pustili topení, což mi na konci května přijde jako skutečně dobrý důvod ke smutku.
Ovšem co naděláme, příroda se rozhodla, že letos se bude slunečním svitem šetřit, a tak se snažím najít pro sebe, pro manžela a hlavně pro děti program, který by sestával i z něčeho jiného než z návštěv Človíčkova nebo Technického muzea. V sobotu odpoledne jsme tedy vyrazili na Bambiriádu na Vítkově. Děti byly nadšené, střílely z vodní pistole, procházely labyrint převlečené za tužky, jezdily slalom v popelnici, kresilily obrázky a sbíraly razítka. Vydrželi jsme tam asi tři hodiny, sprchlo jenom jednou, takže jsme si to užili. Při odchodu jsme narazili na pána, který prodával házecí polystyrenová letadélka (narozdíl od překližkových mají tu výhodu, že cokoli se ulomí jde přilepit vteřinovým lepidlem). Samozřejmě jsme 150,– Kč do letadélka investovali… a já mám z velké části program vyřešený. Jakmile neprší obě děti se dožadují „vycházky“ na trávu za barákem a hází se, hází se a hází se.
Pokud nebude tenhle víkend zuřivě pršet tak to vidím na procházku v ZOO, letadélko se nepochybně poveze pod Nurinčiným kočárkem, to je také vděčný program, nikdy bych neřekla, jak dlouho je možné sledovat žirafy (Matýskovy i Sofinčiny oblíbenkyně). Jen doufám, že si je oblíbí i Nurinka, protože nevím, jak bych se za pár měsíců v té ZOO rozdvojovala a současně koukala na žirafy a třeba na medvědy. No, nezbývá než doufat.
Tolik k našemu „zábavnímu“ programu. Jinak trochu se zpožděním ale přece přeji Kubíkovi od Martiny všechno nej, nej, nej k prvním narozeninám a hlavně, aby omezil marodění a mohl se bez problémů účastnit všech rodinných akcí. Arce a Diny přeji pohodový závěr těhotenství - Arko, ať se ti vyhnou neštovice. A vy všechny ostatní pište, pište, i když komentářů není tolik jako za dlouhých zimních měsíců, člověk si rád počte, co je u koho nového. Všechny vás zdravím,
Jindra + 3 šelmičky
PS: Nejmladší šelmu jsem minulý týden vážila a v necelých pěti týdnech měla 4,9 kg a baští a baští a baští! A nezlobte se, že je deníček tak krátký, psala jsem ho narychlo, abychom nebyli až na druhé straně, to se špatně hledá.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1351
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 785
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1372
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 572
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 349
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19490
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2548
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2795
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2516
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1685
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....