Teď už bych neměnila
- O životě
- zackova17
- 27.07.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Asi jako každá z vás jsem si miminko někdy v budoucnu plánovala, je tam ovšem to „někdy v budoucnu“! Když jsem loni v červnu ve svých třiadvaceti letech zjistila, že jsem těhotná, první, co mě napadlo, bylo, ne ještě ne, ještě je moc brzy a nic jsem si neužila! Teď, víc jak rok poté, mám doma krásnou a zdravou půlroční holčičku a za nic na světě bych ji nevyměnila!
Můj příběh začíná víc jak před čtyřmi lety, kdy jsem poznala mého současného přítele a otce naší Laurinky. V té době jsem byla hodně velký živel. Bylo mi 20, měla jsem dobrou práci, žádné závazky, bydlení u rodičů, takže jsem si užívala, co to šlo.
Ten večer jsem ale neměla nějak chuť ani náladu jet někam pařit. Můj dobrý kamarád mě přemlouval tak dlouho, až jsem polevila a na tu diskotéku jela! Po pár drincích jsem se dostala do nálady a ten večer se celkem dobře bavila! A pak se stal ten osudový moment, téměř na konci večera ke mně přistoupil on a pozval mě na skleničku (doteď nechápu, co na mě viděl, protože jsem byla fakt hodně opilá). No a jak už to tak bývá, vyměnili jsme si čísla.
Ráno po probuzení jsem měla hlavu k prasknutí a v telefonu na mě čekala milá smska: „chtěl bych tě ještě někdy vidět!“ Začala jsem vzpomínat, no popravdě pamatovala jsem si ho jen tak lehce, kdybych ho potkala na ulici, nepoznám ho. Proto jsem na sms nereagovala. Za pár dní mi došla ale další a další a já začala odepisovat (ty smsky byly tak krásné, že jsem nemohla odolat). Po pár dnech jsme si začali i volat, a pak už to jelo, po půl roce jsme spolu začali chodit a já se šíleně zamilovala!
Byl jiný než kluci, se kterými jsem chodila do teď. Byl o pět let starší, měl svůj názor a nebyl to ten poslušný pejsek, který by mi pořád jenom přitakával. Po dvou letech vztahu, kdy jsme se viděli jen o víkendech, jsme se rozhodli pro společné bydlení a já jsem se přestěhovala do města, odkud pocházel. On sem tam něco prohodil o miminku, že by ho chtěl, ale já mu pořád tvrdila, že mám ještě spoustu času, že si chci užívat, cestovat, dokonce jsem si podala přihlášku na dálkové studium na jazykové škole. V červenci jsem měla jít na zápis a v červnu jsem zjistila, že jsem v tom! Bylo to přesně rok poté, co jsme společně bydleli.
Tři dny jsem brečela, proklínala ho a on? Byl ten nejšťastnější nastávající tatínek, jakého jsem kdy viděla! U pana doktora jsem zjistila, že už jsem v 9. týdnu. Přihlášku na školu jsem zrušila a postupně se začala smiřovat s tím, že ze mě bude mamina! Nikdo z mých známých a příbuzných tomu nemohl uvěřit. Nikdo by do mě neřekl, že bych mohla být matka. A teď, rok poté, mám doma krásnou půlroční dceru a za žádný promeškaný večírek bych ji nevyměnila, protože si teď užívám života mnohem víc, ne na večírcích, ale doma s naší Laurinkou!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1594
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1632
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 686
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20603
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
ale proč jsi prosímtě hodila tu školu za hlavu?
slohovky mi totiž nikdy moc nešly 
Taky na mě dost lidí koukalo „divně“ a námitky typu že jsem si nic neužila také byly.. ale co, s přítelem jsme se vzali a máme doma už 20ti měsíční princeznu a plánujeme jí pořídit sourozence 
. Pokud chceš, napsala jsem o tom i deníček „Jak naše Šárinka přeprala antikoncepci“
to není žádná mateřská dovolená. a jestli ti vyhrožoval vyhazovem, vyhrožovala bych mu inspektorátem práce. ale neber to jako kritiku, tak svůj komentář opravdu nemyslím. jen je mi líto, že žena v dnešních podmínkách je na všechhno sama a tím pádem se nemůže nijak rozvíjet… viz miliarda dalších deníčků… přeju ti hodně pevné nervy a ať ti dcerka dělá jen samou radost. 
