Těhotenství je krásná věc
- Těhotenství
- andrea555
- 01.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chci vám popsat pocity a průběh mého těhotenství. O dítko jsme se s přítelem vůbec nesnažili a ani nepočítali s tím, že by měl na svět přijít náš Románek. Asi rok jsem nebrala antikoncepci a najednou nepřišla menstruace. Chytala mě panika, co se děje.
Když jsem byla mladá, doktor mi řekl, že nemůžu mít děti, byla jsem z toho smutná a myslela si, že mě kvůli tomuhle nebude nikdo chtít. Když jsem se seznámila s mým přítelem, na dítě jsme vůbec nemysleli, řekla jsem mu, že děti mít nemůžu a pochopil to. Chodili jsme spolu a bylo nám dobře. Jednoho rána jsem šla na normální prohlídku a přítel se nabídl, že půjde se mnou, ať nejdu sama. Čekali jsme dlouho, než nás vzali na řadu
Pak, když přišla řada na mě, tak jsem byla jak přibitá, protože jsem se bála, že mi tam dr. zase něco řekne a já budu smutná. Pán doktor mě vyšetřil a řekl: Tak a tady něco vidím, jste těhotná. V tu chvíli jsem měla zatmění, protože jsem nevěděla, jestli si dělá legraci nebo to myslí vážně, tak jsem se ho znovu zeptala: myslíte to vážně? A pan doktor řekl: Ano, myslím to vážně jste těhotná a jste ve 3 měsíci.
Když jsem šla z ordinace, motala se mi hlava. Přítel se mě zeptal, co se děje, že jsem zbledla a já jsem mu řekla: jsem těhotná. Myslela jsem, že to nevezme a odejde ode mě, ale on mi jen řekl, neboj, to se zvládne, nějak to uděláme, pryč ho dávat nebudeme. Pořád jsem měla strach, protože jsem bydlela u rodičů a ty mi dříve řekli, že když otěhotním, tak jdu z baráku, tak jsem se bála. Když jsme přišli domů, tak jsem řekla, že prohlídka byla v cajku, že to nic vážného není, řekla jsem, že mám zánět. Jenže to bylo chvilkou času, dokud to babička nepoznala, řekla jsem jí, že jsem jí ale, ať to nikomu neříká. Tajila jsem to dosti dlouho, bylo mi jasné, že to neututlám. Když jsem šla na brigádu k mamce do práce, naznačovala jsem jí, že jsem těhotná a že mám těhotenskou průkazku, ale ona mi nevěřila. Když jsem skončila ráno z prací, ukázala jsem jí doma průkazku, v té chvíli mi řekla, jak dlouho? Tak jsem jí odpověděla, že 3 měsíce.
Řekla jsem jí, aby to neříkala tátovi jenže oni pak jeli do Králík a řekla mu to. Když přijeli, ležela jsem, bylo mi blbě, tak potom, když přišli dovnitř, na mě táta koukal a zeptal se, jsi zdravá? A mně bylo hned jasné, že mu matka řekla, že jsem v tom tak jsem mu řekla: Tati, pojď si sednout a promluvíme si o tom. Táta řekl, dobře, alespoň někdo tady má rozum tak jsem si s ním o tom promluvila, bylo to hrozné, jelikož mě to všechno vyčítal, že nemáme finance na to, abychom živili mrňouska a že nemáme kde bydlet a tak. V 7. měsíci těhotenství jsme se s matkou pohádaly, tak mě vyhodila ven, byla docela ještě zima, byl sníh, tak přítel přijel a vzal mne sebou k němu domů. Po několika dnech matka volala, ať se vrátím, ale já jsem řekla, že se vracet nebudu, že se s ní nechci pořád hádat a že je to takhle je lepší. Od té doby nás otravovali pořád, až před několika dny nám dali pokoj.
Přečtěte si také
„Máš mu jednu vrazit. Tohle by sis ty nikdy nedovolila,“ připomněla mi máma
- Anonymní
- 14.11.26
- 757
Naši byli na mě a bráchu vždycky dost přísní. Táta dokonce nešel pro ránu daleko a máma to schvalovala. Já jsem se ale zařekla, že svoje děti nikdy bít nebudu. Jenže mladší syn je pořádné kvítko....
Zaplatíme 65 tisíc za dovolenou, abychom týden jen leželi. Letos už fakt ne
- Anonymní
- 14.11.26
- 832
Letos jsem manželovi oznámila, že na další dovolenou u hotelového bazénu nepojedu. Jeho reakce mě utvrdila v tom, že už spolu možná ani neumíme trávit volný čas. Zatímco on si představuje další...
„Podívej se na sestru!“ vyčítá mi máma. Nechápe, že o víkendech musím pracovat
- Anonymní
- 14.11.26
- 536
„Podívej se na sestru, ta si na rodinu čas vždycky najde.“ Tuhle větu od mámy poslouchám skoro každý víkend. A pokaždé mám chuť jí připomenout, že zatímco moje sestra v sobotu dopoledne peče buchtu...
Vydělává 50 tisíc, ale doma nehne prstem. Jen chlastá pivo a čumí na televizi
- Anonymní
- 14.11.26
- 639
Už mě nebaví poslouchat, jak je můj manžel unavený z práce. Já totiž také pracuji, starám se o dvě děti, domácnost a všechno, co je potřeba zařídit. Jenže zatímco já večer padám únavou, Petr si...
Vysnila jsem si hodnou holčičku. Místo toho už 16 let trnu, co zase provede
- Anonymní
- 14.11.26
- 439
Nepíše se mi o tom vůbec snadno. Po dvou synech jsem strašně chtěla dceru. A dlouho se nedařilo. Kluci jsou dvojčata a porodila jsem je jako velmi mladá. Bylo mi 19 a já si to tehdy ani moc...
„Trápíš vlastní děti!“ vyjela na mě tchyně, protože je nechci večer uspávat sama
- Anonymní
- 13.11.26
- 767
Tchyně mě obvinila, že jsem špatná matka, když jsem oznámila, že už večer nehodlám uspávat obě tříleté holčičky sama. Stála jsem uprostřed obýváku, v ruce držela pyžama a chvíli jsem přemýšlela,...
Myslela jsem, že mám tu práci v kapse. Pak šéf zmínil něco, co mě šokovalo
- Anonymní
- 13.11.26
- 898
Na pohovor jsem šla s docela dobrým pocitem. Měla jsem za sebou roky praxe, uměla jsem jednat s lidmi, zvládala cizí jazyky a věděla, co práce na hotelové recepci obnáší. Říkala jsem si, že...
„Musíš zhubnout, říkal táta,“ sdělil mi syn. Jakoby nestačilo, že se nenávidím
- Anonymní
- 13.11.26
- 609
Zrcadlo dokáže být občas neúprosně kruté, ale to, co vám vmete do tváře vlastní dítě, má sílu dýky vražené přímo do srdce. Děti jsou totiž nejupřímnějším, a proto i nejbrutálnějším filtrem našeho...
Po smrti táty jsem hledala muže, kteří mi ubližovali. Pravdu odhalila až terapie
- Anonymní
- 13.11.26
- 493
Bylo mi deset, když táta zemřel. V té době jsem ještě netušila, jak moc mi bude v dospělosti chybět. Dlouho jsem si myslela, že mám jen smůlu na muže. Jeden vztah střídal druhý a já se pořád...
Učitelka křičí na děti, že na střední školu nemají. Syn má přitom samé jedničky
- Anonymní
- 13.11.26
- 460
Když mi můj deváťák nedávno přišel ze školy s tím, že si vybral obor opravář zemědělských strojů s výučním listem, málem mi zaskočil oběd v krku. Můj syn, který má od první třídy na vysvědčení samé...
Ahoj. Tak já Ti teda nevím. Nadpis mi absolutně neodpovídá s obsahem textu. Čekala jsem, že si tu přečtu něco hezkého až třeba do času porodu, ale připadá mi to jako „úryvek“ z jednoho nešťastného týdne, který je i poměrně zmatený.
To se mi nezdá.
Prosím, neurážej se, ale přijde mi to, jako by to psala ani ne 18.ti letá holka. Ku všemu nechápu, kde by lékař mohl vzít verzi v Tvém mládí, že nemůžeš mít děti. Pokud vím, dělá se na to spousta testů a pochybuji, že by je u Tebe dělal předčasně. Ano, mohl třeba zjistit, že budeš mít problém s otěhotněním, nebo robě udržet, ale říct, že nebudeš moci mít děti??
Každopádně přeji Tobě, dítěti hodně zdraví i štěstí a následné udobření s rodinou - není nic hezčího, než být za jedno.
Neuvádíš ani svůj věk, co konkrétně studuješ, celkově Tvou situaci, takže se k reakci Tvých rodičů nemohu vyjádřit.. Třeba jsi jen zbytečně paličatá. Každý rodič se s tím smiřuje jinak (hlavně s ohledem na věk dítěte).