Těhotenství je krásná věc
- Těhotenství
- andrea555
- 01.10.12 načítám...
Chci vám popsat pocity a průběh mého těhotenství. O dítko jsme se s přítelem vůbec nesnažili a ani nepočítali s tím, že by měl na svět přijít náš Románek. Asi rok jsem nebrala antikoncepci a najednou nepřišla menstruace. Chytala mě panika, co se děje.
Když jsem byla mladá, doktor mi řekl, že nemůžu mít děti, byla jsem z toho smutná a myslela si, že mě kvůli tomuhle nebude nikdo chtít. Když jsem se seznámila s mým přítelem, na dítě jsme vůbec nemysleli, řekla jsem mu, že děti mít nemůžu a pochopil to. Chodili jsme spolu a bylo nám dobře. Jednoho rána jsem šla na normální prohlídku a přítel se nabídl, že půjde se mnou, ať nejdu sama. Čekali jsme dlouho, než nás vzali na řadu
Pak, když přišla řada na mě, tak jsem byla jak přibitá, protože jsem se bála, že mi tam dr. zase něco řekne a já budu smutná. Pán doktor mě vyšetřil a řekl: Tak a tady něco vidím, jste těhotná. V tu chvíli jsem měla zatmění, protože jsem nevěděla, jestli si dělá legraci nebo to myslí vážně, tak jsem se ho znovu zeptala: myslíte to vážně? A pan doktor řekl: Ano, myslím to vážně jste těhotná a jste ve 3 měsíci.
Když jsem šla z ordinace, motala se mi hlava. Přítel se mě zeptal, co se děje, že jsem zbledla a já jsem mu řekla: jsem těhotná. Myslela jsem, že to nevezme a odejde ode mě, ale on mi jen řekl, neboj, to se zvládne, nějak to uděláme, pryč ho dávat nebudeme. Pořád jsem měla strach, protože jsem bydlela u rodičů a ty mi dříve řekli, že když otěhotním, tak jdu z baráku, tak jsem se bála. Když jsme přišli domů, tak jsem řekla, že prohlídka byla v cajku, že to nic vážného není, řekla jsem, že mám zánět. Jenže to bylo chvilkou času, dokud to babička nepoznala, řekla jsem jí, že jsem jí ale, ať to nikomu neříká. Tajila jsem to dosti dlouho, bylo mi jasné, že to neututlám. Když jsem šla na brigádu k mamce do práce, naznačovala jsem jí, že jsem těhotná a že mám těhotenskou průkazku, ale ona mi nevěřila. Když jsem skončila ráno z prací, ukázala jsem jí doma průkazku, v té chvíli mi řekla, jak dlouho? Tak jsem jí odpověděla, že 3 měsíce.
Řekla jsem jí, aby to neříkala tátovi jenže oni pak jeli do Králík a řekla mu to. Když přijeli, ležela jsem, bylo mi blbě, tak potom, když přišli dovnitř, na mě táta koukal a zeptal se, jsi zdravá? A mně bylo hned jasné, že mu matka řekla, že jsem v tom tak jsem mu řekla: Tati, pojď si sednout a promluvíme si o tom. Táta řekl, dobře, alespoň někdo tady má rozum tak jsem si s ním o tom promluvila, bylo to hrozné, jelikož mě to všechno vyčítal, že nemáme finance na to, abychom živili mrňouska a že nemáme kde bydlet a tak. V 7. měsíci těhotenství jsme se s matkou pohádaly, tak mě vyhodila ven, byla docela ještě zima, byl sníh, tak přítel přijel a vzal mne sebou k němu domů. Po několika dnech matka volala, ať se vrátím, ale já jsem řekla, že se vracet nebudu, že se s ní nechci pořád hádat a že je to takhle je lepší. Od té doby nás otravovali pořád, až před několika dny nám dali pokoj.
Přečtěte si také
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 3400
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 1310
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 731
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 3513
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2494
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1230
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7628
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 4655
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 3224
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1958
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
Ahoj. Tak já Ti teda nevím. Nadpis mi absolutně neodpovídá s obsahem textu. Čekala jsem, že si tu přečtu něco hezkého až třeba do času porodu, ale připadá mi to jako „úryvek“ z jednoho nešťastného týdne, který je i poměrně zmatený.
To se mi nezdá.
Prosím, neurážej se, ale přijde mi to, jako by to psala ani ne 18.ti letá holka. Ku všemu nechápu, kde by lékař mohl vzít verzi v Tvém mládí, že nemůžeš mít děti. Pokud vím, dělá se na to spousta testů a pochybuji, že by je u Tebe dělal předčasně. Ano, mohl třeba zjistit, že budeš mít problém s otěhotněním, nebo robě udržet, ale říct, že nebudeš moci mít děti??
Každopádně přeji Tobě, dítěti hodně zdraví i štěstí a následné udobření s rodinou - není nic hezčího, než být za jedno.
Neuvádíš ani svůj věk, co konkrétně studuješ, celkově Tvou situaci, takže se k reakci Tvých rodičů nemohu vyjádřit.. Třeba jsi jen zbytečně paličatá. Každý rodič se s tím smiřuje jinak (hlavně s ohledem na věk dítěte).