Těhotenství je krásná věc
- Těhotenství
- andrea555
- 01.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chci vám popsat pocity a průběh mého těhotenství. O dítko jsme se s přítelem vůbec nesnažili a ani nepočítali s tím, že by měl na svět přijít náš Románek. Asi rok jsem nebrala antikoncepci a najednou nepřišla menstruace. Chytala mě panika, co se děje.
Když jsem byla mladá, doktor mi řekl, že nemůžu mít děti, byla jsem z toho smutná a myslela si, že mě kvůli tomuhle nebude nikdo chtít. Když jsem se seznámila s mým přítelem, na dítě jsme vůbec nemysleli, řekla jsem mu, že děti mít nemůžu a pochopil to. Chodili jsme spolu a bylo nám dobře. Jednoho rána jsem šla na normální prohlídku a přítel se nabídl, že půjde se mnou, ať nejdu sama. Čekali jsme dlouho, než nás vzali na řadu 
Pak, když přišla řada na mě, tak jsem byla jak přibitá, protože jsem se bála, že mi tam dr. zase něco řekne a já budu smutná. Pán doktor mě vyšetřil a řekl: Tak a tady něco vidím, jste těhotná. V tu chvíli jsem měla zatmění, protože jsem nevěděla, jestli si dělá legraci nebo to myslí vážně, tak jsem se ho znovu zeptala: myslíte to vážně? A pan doktor řekl: Ano, myslím to vážně jste těhotná a jste ve 3 měsíci.
Když jsem šla z ordinace, motala se mi hlava. Přítel se mě zeptal, co se děje, že jsem zbledla a já jsem mu řekla: jsem těhotná. Myslela jsem, že to nevezme a odejde ode mě, ale on mi jen řekl, neboj, to se zvládne, nějak to uděláme, pryč ho dávat nebudeme. Pořád jsem měla strach, protože jsem bydlela u rodičů a ty mi dříve řekli, že když otěhotním, tak jdu z baráku, tak jsem se bála. Když jsme přišli domů, tak jsem řekla, že prohlídka byla v cajku, že to nic vážného není, řekla jsem, že mám zánět. Jenže to bylo chvilkou času, dokud to babička nepoznala, řekla jsem jí, že jsem jí ale, ať to nikomu neříká. Tajila jsem to dosti dlouho, bylo mi jasné, že to neututlám. Když jsem šla na brigádu k mamce do práce, naznačovala jsem jí, že jsem těhotná a že mám těhotenskou průkazku, ale ona mi nevěřila. Když jsem skončila ráno z prací, ukázala jsem jí doma průkazku, v té chvíli mi řekla, jak dlouho? Tak jsem jí odpověděla, že 3 měsíce.
Řekla jsem jí, aby to neříkala tátovi jenže oni pak jeli do Králík a řekla mu to. Když přijeli, ležela jsem, bylo mi blbě, tak potom, když přišli dovnitř, na mě táta koukal a zeptal se, jsi zdravá? A mně bylo hned jasné, že mu matka řekla, že jsem v tom tak jsem mu řekla: Tati, pojď si sednout a promluvíme si o tom. Táta řekl, dobře, alespoň někdo tady má rozum tak jsem si s ním o tom promluvila, bylo to hrozné, jelikož mě to všechno vyčítal, že nemáme finance na to, abychom živili mrňouska a že nemáme kde bydlet a tak. V 7. měsíci těhotenství jsme se s matkou pohádaly, tak mě vyhodila ven, byla docela ještě zima, byl sníh, tak přítel přijel a vzal mne sebou k němu domů. Po několika dnech matka volala, ať se vrátím, ale já jsem řekla, že se vracet nebudu, že se s ní nechci pořád hádat a že je to takhle je lepší. Od té doby nás otravovali pořád, až před několika dny nám dali pokoj.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 529
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 356
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 577
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 264
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 177
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18063
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2417
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2614
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2342
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1557
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
kolik ti je? kdy rodíš? není tam nic konkrétního a člověk si ztoho moc nevezme :-/ 
tak a máme jasno…(viz. autorčiny příspěvky výše) ty těhotenský hormony jsou fakt peklo, ale že to s ženskou takhle zacloumá 
Ahoj. Tak já Ti teda nevím. Nadpis mi absolutně neodpovídá s obsahem textu. Čekala jsem, že si tu přečtu něco hezkého až třeba do času porodu, ale připadá mi to jako „úryvek“ z jednoho nešťastného týdne, který je i poměrně zmatený.
To se mi nezdá.
Prosím, neurážej se, ale přijde mi to, jako by to psala ani ne 18.ti letá holka. Ku všemu nechápu, kde by lékař mohl vzít verzi v Tvém mládí, že nemůžeš mít děti. Pokud vím, dělá se na to spousta testů a pochybuji, že by je u Tebe dělal předčasně. Ano, mohl třeba zjistit, že budeš mít problém s otěhotněním, nebo robě udržet, ale říct, že nebudeš moci mít děti??
Každopádně přeji Tobě, dítěti hodně zdraví i štěstí a následné udobření s rodinou - není nic hezčího, než být za jedno.
Neuvádíš ani svůj věk, co konkrétně studuješ, celkově Tvou situaci, takže se k reakci Tvých rodičů nemohu vyjádřit.. Třeba jsi jen zbytečně paličatá. Každý rodič se s tím smiřuje jinak (hlavně s ohledem na věk dítěte).