Ten čas tak letí
- Rodičovství
- eVerča
- 09.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Mámino těhotenství, zejména poslední trimestr, se vleklo, já se už těšila ven a teď pořád poslouchám, jaká už jsem velká ženská a máma fňuká, kam se podělo to malinké miminko, co si přivezla z porodnice.
mámo, došel čajík!
- 1
prdim na vás )
- 2
- 3
smíšek
- 1
Samochvála smrdí, ale ani zdaleka ne tak, jako moje plenky, takže se vychválím, jaká jsem holka šikovná. Moje čtyřměsíční „narozeniny“ jsem oslavila ukázkovým přetočením na bříško. Máma byla v šoku. To mě takhle položí vedle sebe na postel a rovná si na rameno plínu, abych ji náhodou neohodila po tom mlíčku a já šup, jsem na bříšku. „Lásko, koukej!“ Haleká máma na tátu, který popíjí ranní kafíčko. To je toho, přece jsem to tak dlouho trénovala. Povím vám, nejhorší bylo vyzrát na tu ruku, která mi vždycky uvízla pod tělem! Oba jsou ze mně na nervy. Teda nejen při otáčení na bříško. Někdy mi připadají jako blázni, když se přihlouple usmívají a rozplývají se nad tím, jak se snažím v leže zvedat hlavu, abych taky něco viděla. Rozplývají se, když si v autě prohlížím knížtičku, rozplývají se, když se, já chudák, rozškytám ze smíchu.
Rozplývají se prakticky pořád. Teda kromě přebalování. To je jasné, že tak někdy musím zazlobit. Když mě přebalují, zrovna potřebuji nutně kopat nožičkama, nebo se válet z boku na bok, a to mám pak Rybilku div ne až za ušima. A samozřejmě z toho mám prču. Když mě máma obléká, pokaždé nadává, že jí kopu do břicha a vzteká se, že mám hroznou sílu. Máma je děsně směšná, když se rozčiluje. Zkrabatí čelo, nahodí rádoby přísný tón a říká mi Domíno. A já tak ráda provokuju. Nejlepší je to, když se někam chystáme a já mám ještě dostat mlíčko. To mi máma cpe savičku do mojí křečovitě zavřené papuly a já ne a ne povolit. „Potvoro, copak nemáš hlad? Schválně jsem tě nechala dýl.“ začne máma hořekovat. Když se jí povede vměstnat mi flašku do pusy, začnu se usmívat a mléko mi koutkama teče pod bradu, za krk a nejlépe na čisté oblečení. Pak začnu dělat jako že piju, ale všechno začnu prskat, někdy až na mámin obličej. Stejně nepochopí, že prostě nechci a cpe to do mně. To se pak rozbrečím a máma mě musí zvednout nad hlavu a dělat letadlo. A pak mi říká komediantko, když nevím, jestli dřív fňukat, nebo se řehtat.
Ale jinak jsem fakt hodné dítě. Ráno se v postýlce culím a natahuji ručičky na rodiče, přes den se rochním na dece a hraju si s blbečkama (teď mám nejradši chrastítko a kravičkama). V kočárku jsem hodná a nejšťastnější jsem, když jsem na bříšku a dívám se ven. Akorát mě teď trápí zoubek, tak jsem někdy trochu mrzutá, ale to mě rodiče chovají a obskakují mě třikrát víc než jindy, takže to taky tak zlé neni. Teď přichází období, kdy se mi moc nelíbí cizí lidi a to třeba i babička, kterou nějakou dobu nevidím, ale jak mi máma pořád klade na srdce, pro klid v rodině se musím usmívat. Chvíli se šklebím a držím mámu za triko, ale sotva se rozkoukám, už házím úsměvy. A to dokonce i na paní doktorku, která mi při očkování málem utrhla nožičku. Každý říká, že budu dlouhá po tátovi, každý se diví, že mi vydržely vlásky, každý má vánoce z toho, jak jsem šikovná a já jsem pyšná. Stejně tak jako rodiče, i když ti dodávají, že je škoda, že ten čas tak letí a že si ani pořádně neužili to malinké spící miminko.
Přečtěte si také
Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální
- Anonymní
- 16.09.26
- 3023
Nikdy jsem nebyla člověk, který potřebuje mít v práci nejlepší kamarády. S kolegy vycházím normálně. Pozdravíme se, pomůžeme si, prohodíme pár vět u kávy a když je potřeba, zaskočíme za sebe....
Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane
- Angelika741993
- 16.09.26
- 3819
Můj syn letos nastoupil do předškoláků. A zatímco někteří rodiče už řeší aktovku, zápis a to, která základní škola bude nejlepší, já si čím dál častěji pokládám úplně jinou otázku. Je moje dítě...
Sestra říká dceři, že je tlustá. Jedenáctiletá neteř se bojí normálně jíst
- Anonymní
- 16.09.26
- 702
Nikdy bych si nemyslela, že budu mít strach o dítě kvůli tomu, co mu říká vlastní máma. Moje sestra byla vždycky hodně zaměřená na vzhled. Vždy řešila váhu, diety a to, co kdo jí. Brala jsem to...
Našla jsem kameru v ložnici. Manžel si nás při „tom“ tajně nahrával
- Anonymní
- 16.09.26
- 788
Nikdy by mě nenapadlo, že budu o svém manželovi přemýšlet jako o člověku, kterému nemůžu věřit.
Kamarádka mi řekla, že od porodu mluvím jen o dítěti. Měla pravdu
- Anonymní
- 16.09.26
- 598
S Klárou jsme byly nejlepší kamarádky od střední školy. Věřila jsem, že naše přátelství vydrží úplně všechno. Po narození mého syna jsme se ale začaly vzdalovat. Dlouho jsem si myslela, že mi jen...
Chtěli jsme děti potěšit. Tchyně nám ale přivezla dárek, o který jsme nestáli
- Anonymní
- 15.09.26
- 3353
Dlouho jsme doma žádné zvíře nechtěli. Děti si o nějaké občas říkaly, hlavně když u někoho viděly psa nebo kočku, ale pokaždé jsme jim vysvětlili, že na zvíře teď nemáme podmínky. Oba s manželem...
Místo toho, aby mě máma podržela, rozšířila po vsi nechutný drb
- Anonymní
- 15.09.26
- 1401
Ruce se mi třásly, když jsem dočítala další dlouhou zprávu od babičky. „Srdíčko moje, proč jsi mi nic neřekla? Tvoje máma mi vyprávěla, jak tě ten tvůj trápí! Musíš od něj odejít!“
Syn nechce dávat babičce pusu. A ona je naštvaná, že ho k tomu nenutím
- Anonymní
- 15.09.26
- 857
Vždycky jsem si myslela, že dát babičce pusu na přivítanou je přece úplně normální. Jenže můj syn to tak necítí. A já jsem se kvůli tomu dostala do nepříjemné situace mezi ním a vlastní mámou.
Kamarádka mi děkovala, že jsem zachránila její manželství. Netušila ale proč
- Anonymní
- 15.09.26
- 1472
Když mi Klára před dvěma lety zavolala, že se její manžel Martin chce odstěhovat, byla jsem u ní během půl hodiny. Seděla na zemi v obýváku, plakala a nechápala, co se s jejich manželstvím stalo.
S manželem se nehádáme. Jen už spolu vlastně nežijeme
- Anonymní
- 15.09.26
- 735
Máme dvě zdravé děti, fungující domácnost a na první pohled spokojené manželství. Jenže když děti večer usnou, každý si sedneme na opačný konec gauče a nemáme si co říct. Z partnerů se postupně...
Gratuluji k malé, ať stále dělá jen takovou radost jako dosud…
Jen tak dál,ať maličká dělá pořád rodičům radost 
gratuluji k holčičce 
teda nám… Kubíčkovi samozřejmě 
fňuk 
a pak že kluci jsou línější 