Porod off-line
- Porod
- eVerča
- 12.03.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Aneb kterak jsem prospala svůj druhý porod. Přesně po týdnu stráveném na oddělení gynekologie v hořovické nemocnici, kde jsem skončila s vysokými jaterními testy, nastal den D. Den, kdy se naše rodina rozrostla o druhého chlapa.
Čtvrteční večerní vizita mi vlila do žil optimismus, ale pochopitelně i nervozitu a strach. Strach? Z porodu? Vždyť to ještě není ani rok, co jsem porodila Domču, tak přece vím, co mě čeká. Nikdo ale nemůže předem vědět, jaký porod bude. V pátek ráno mě čekají kontrolní testy z krve, opět monitor srdíčka a preindukce porodu. Nemohla jsem dospat. Místo snídaně šup na sál, malý opět utíkal z pod sondy a dělal si z mladé studentky legraci. Potom přišel pan doktor, vyšetřil mě a s úsměvem prohlásil: „Prd preindukce, dáme tabletku celou. Jste otevřená na dva prstíky.“ Poplácal mě konejšivě po stehně, zavedl tabletku na vyvolání a poslal mě sbalit si věci.
V devět už jsem seděla na sále i se studentkou, které jsem mimochodem od nástupu do nemocnice říkala, že chci, aby mě rodila, a pomalu jsem začala vnímat zesilující kontrakce. Tatínek předal naše zvíře tetě Hance na hlídání a na moje naléhání, chudák, odložil rozdělaný oběd do lednice a jel za mnou. Než dorazil, praskl mi kolem desáté pan doktor vodu, studentka udělala přípravu a kontrakce sakra zesílily. „Vidíte, do večera určitě porodíte“, opět se zazubil doktor a odběhl na druhý sál ke křičící mamince. Divila jsem se, že opravdu odběhl, protože ještě v půli týdne pajdal po špitále se sádrou na kotníku ![]()
Sedla jsem si na balón, držela se střídavě postele a střídavě Ládi a prodýchávala stahy. Padla na mě únava, začala jsem klimbat, sotva jsem mluvila a Láďa mi stopoval, jak dlouho jsem spala. Vím, že mi ještě točili monitor, vím, že jsem opravdu tvrdě usínala, a pak už si pamatuji jen to, jak mě to nutilo přitlačit a začala jsem vydávat neartikulovatelné zvuky a samo jsem si taky zakřičela
PA spolu se studentkou se mě snažily otočit na záda, ale s polospícím člověkem zmítajícím se v kontrakci moc nezmohly. Nakonec se jim to podařilo, uslyšela jsem doktora, jak říká: „Ještě chviličku, mamino, už bude prcek s vámi.“ Chytla jsem si nohy pod koleny, nezvykle dlouho jsem počkala na kontrakci a zatlačila, co mi síly stačily. Rychle ještě jednou, ještě jednou a žbluňk, miminko bylo venku.
Podívala jsem se na uslzeného Láďu, na malinkého Ríšu, na to, jak malý totálně počůral PA, studentku, i dětskou sestřičku a… usnula jsem. Sice mě ještě tak napůl probralo, jak mi doktor mačkal břicho, jak se ve mně hrabal, aby mě co nejvíc vyčistil, a jak mi stříkal nějaký sprej na poranění, ale ty dva stehy jsem necítila vůbec. Po ošetření mi Ríšu zkusili přiložit, ale to už jsme spali oba. Na sále byla zima, tak malého odnesli do inkubátoru na zahřátí, tatínek šel s ním a já chraplavým hlasem volala našemu dědkovi, že prohrál sázku, ať chystá flašku. Tvrdil totiž, že se doktoři zase pletou a bude to druhá holka. Za chvíli se Láďa vrátil a chválil, jak jsem šikovná, povídal, jak je Ríša nádherný, a pak jsme se rozloučili, on jel vyzvednout Domču a já jsem se mohla konečně dosyta prospat… alespoň ty krásné spásné tři hodinky na sále.
Takže náš Richard se narodil 9. 3. 2012 ve 13:45 s váhou 3200 g a délkou 49 cm ![]()
Přečtěte si také
Nechala jsem děti manželovi a odjela. Reakce mojí mámy mě zarazila
- Anonymní
- 24.09.26
- 1012
Mám dvě skvělé děti a musím říct, že na nedostatek pomoci si stěžovat nemůžu. Moje máma hlídala odjakživa velmi pravidelně a já jí za to byla vděčná. Jenže se postupně stal zvykem vzorec, který mě...
Chtěla jsem si přivydělat pronájmem pokoje. Spolubydlící si spletl byt s hotelem
- Anonymní
- 24.09.26
- 1218
Když mi letos zvedli nájem, začala jsem přemýšlet, jak si trochu ulevit. Bydlím sama ve větším bytě a jeden pokoj jsem stejně používala jen jako skladiště. Řekla jsem si, že ho nabídnu někomu, kdo...
Kroužky nám měly zpříjemnit podzim. Místo toho máme každý den závody s časem
- Anonymní
- 24.09.26
- 1308
Když se mě někdo v létě zeptal, na jaké kroužky budou děti chodit, měla jsem z toho ještě docela radost. Připadalo mi to jako hezká součást podzimu. Děti budou mít nějaké aktivity, najdou si...
Doma se pořád hádáme o peníze. Manžel prý jen vydělává a já na rodičáku utrácím
- Anonymní
- 24.09.26
- 516
Dokud jsme neměli Anežku a já chodila do práce, peníze jsme nikdy moc neřešili. Každý jsme měli svůj účet a bylo to v pohodě. Jenže na rodičovské jsem přišla o svůj příjem a co si budeme povídat,...
Pořád si stěžuju, že mi je zima. Manžel už mě prý nemůže poslouchat
- Anonymní
- 24.09.26
- 525
V poslední době je mi pořád zima. Stačí, aby se venku trochu ochladilo, a já už vytahuju mikinu. Ráno mám studené ruce, večer si beru ponožky a když sedím delší dobu na gauči, nejraději se zabalím...
Jsem organizovaná, ale iritují mě ženy, co přesypávají mouku do krabiček
- Anonymní
- 23.09.26
- 8231
Občas mám pocit, že bych potřebovala mít život víc pod kontrolou. Pak otevřu sociální sítě a vidím kuchyň, kde má někdo přesypanou mouku do nádoby s popiskem FLOUR, a okamžitě chuť organizovat svůj...
Odmítla jsem opilého šéfa. Od té doby mám v práci peklo a přemýšlím o výpovědi
- Anonymní
- 23.09.26
- 1777
Pracuji v jedné marketingové agentuře. Jsem tu už pár let a vždycky to bylo fajn. Můj šéf je sice trochu zvláštní člověk, ale vždycky jsem s ním tak nějak vycházela. A pak jsme jeli na...
Myslela jsem, že manžel chodí jen s kamarády na pivo. Pak jsem zjistila pravdu
- Anonymní
- 23.09.26
- 2709
Manžel mi roky říkal, že když jde večer ven, sedí s kamarády v hospodě. Nikdy jsem to neřešila. Máme děti, práci, hypotéku a každý občas potřebuje vypadnout z domu.
Měli jsme se nastěhovat k sobě. Po jeho návrhu uvažuji spíše o rozchodu
- Anonymní
- 23.09.26
- 10749
S přítelem jsme spolu dva roky a náš vztah fungoval do teď skvěle. Když přišla řeč na společné bydlení, přišlo mi to jako přirozený posun. Dohodli jsme se, že se přítel nastěhuje ke mně i se svým...
Zjistila jsem, že moje děti mají úplně jinou představu o tom, co je drahé
- Anonymní
- 23.09.26
- 1880
Věta „Mami, kup mi to, stojí to jen dvě stovky“ mi nedávno doslova vyrazila dech. Vlastně jsem si do té doby ani moc neuvědomovala, že moje děti žijí v naprosté nevědomosti. Tak nějak jsem myslela,...