Těšitelky 15 - Hopsa hejsa pojedeme do Brandejsa
- Těhotenství
- MataP
- 02.10.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky všem :) Je tu dlouho slibovaný deníček o našem minisrazu. Jeho plánování začalo už někdy na konci jara, kdy se občas některá z nás zmínila v komentáři, že by ráda osobně poznala své virtualní kamarádky. Myšlenka postupně uzrávala. A když se většina vyjádřila, že je to dobrý nápad, začala hra na Stopovanou. Znáte ji?
To se nejdřív vymyslí termín, je to dlouho dopředu, v druhé půlce září bývá ještě hezky. Pak se musí najít nějaké vhodné místo, aby to bylo pro všechny v nějakém rozumném dojezdu. Nakonec vyhrálo okolí Prahy. Hotelů na výběr nebylo až tolik, konečné rozhodnutí: Řevnice. Tak to byl předvoj, ten co chodí jako první a dává šipky a úkoly
Pak musí být pauza. Tou byla prázdninová okurková sezona, kdy jsem se většinou neúspěšně snažila dát dohromady, kdo vlastně pojede. Tak se čekalo na září, až se všechny vrátíme z prázdnin zpátky k internetu
S přibližujícím se termínem začal peloton řídnout, až jsme zbyly jen čtyři: Bramborka, Magda, Zet a moje maličkost.
A aby nebylo málo dobrodružství, na poslední chvíli nám nově zvolený vůdce smečky změnil cílové místo
A protože změna je život, vyrazily jsme s našimi ratolestmi do Staré Boleslavy. Pokoje jsme ob:,–(ily, tak jak jsem dojely, vyšlo to hezky spárovaně
Druhou noc se to projevilo jako nejlepší strategie. Na jednom pokoji byli spavci a na druhem uplakaní nespavci.
V pátek po přijezdu, vybalení a nakrmení dravé zvěře jsme vyrazily očíhnout okolí. Počasí se vydařilo, krásné babí léto. V devět už všechny děti sladce spinkaly a my si mohly v klidu vychutnat večeři a skleničku
. V sobotu dopoledne dorazili Magda s Máťou. Jen co se ubytovali, vyrazili jsme na dlouhou túru za dortíky. Jely jsme pres les, pole, louky
Občas jsme zastavily nakrmit, svezly stopaře, okoukly rybáře, až se před námi zjevil vytoužený cíl. Posezení se zahrádkou a dortíky krásné, až se sliny sbihaly v puse
A že jich bylo! Než si nás obsluha všimla a donesla jídelní lístky, byla pod námi louže. Ač jsem neměla hlad, objednala jsem si spolu s ostatními i normální oběd. To se ukázalo jako velice rozumný tah, neb než byl oběd hotov, byla jsem hladová jako vlk. Trvalo jim tam všechno straaašně dlouho. Ale bylo to dobré
A zlatý hřeb odpoledne v podobě dortíku jsme si pochvalovaly všechny. Cestou zpátky jsme se ještě stavily zkolaudovat Zet byteček. Je fakt nadhernej! V nestřeženém okamžiku si Romča s Verunkou vyrazili z kopýtka a jali se zkoumati květináč, respektive hlínu v něm. Verunka se zasekla pod hrazdičkou, tak se nedostala moc blízko ke zdroji, ale Romča jí úspěšně podestýlal
A protoze Frederika ještě neválí sudy, tak řvala jako tur, že se k nim nemůže připojit ![]()
Večer jsme celkem rychle uspaly děti a s chůvičkami v ruce se přestěhovaly dolu k baru na večeři. Frederika s Máťou asi měli pocit, že jsou moc daleko od sebe, nebo moc daleko od maminek, takže jsme s Magdou celý večer běhaly dvě patra nahoru nastřidačku konejšit ty své poklady. Nakonec jsme vyměkly a přestěhovaly se nahoru k nim. A posléze děti do našich postelí ![]()
V neděli jsme zabalily, prošly se k zámku v Brandejse, daly si pizzu na větrné zahrádce, a pak už jen se zmrzlinou čekaly, až si pro nás přijedou drahé polovičky.
Jedním slovem to bylo PRÍMA
Holky, díky moc za hezký víkend!!!
Určitě si to rády zopákneme, kdekoliv jinde, klidně i celý týden a nejlépe ve větším počtu účastnic. Předběžně jsme pro Pražandy a přilehlé naplánovaly ZOO, ještě letos, nejlépe v říjnu, jen musíme objednat hezké počasí. Přidáte se?
Mata
Přečtěte si také
Vnouček ke mě ze školy chodí na obědy. V jídelně mu vůbec nechutná
- babiMáňa
- 18.09.26
- 77
Vnouček už je pořádný mladý chlapík a s tím samozřejmě souvisí i to, že má svůj názor. Když se letos rozhodl, že přestane chodit ve škole na obědy a místo toho chodí ke mě, neměla jsem s tím...
Můj příběh: Rakovina v těhotenství a cesta zpátky k životu ❤️
- AulinkaBohunka
- 18.09.26
- 71
Každý z nás se za život potýká s různými problémy a ten můj měl podobu rakoviny, která mi byla zjištěna v těhotenství.
Můj muž je děvkař. Když vidí hezkou ženu, přestávám pro něj existovat
- Anonymní
- 18.09.26
- 132
Svého muže mám ráda a v mnoha ohledech nám manželství funguje. Jenže stačí, aby se poblíž objevila atraktivní žena, a jako bych přestala existovat. Manžel ztichne, spadne mu čelist a bezostyšně...
Nechtěla jsem dceři dát mobil. Zjistila jsem, jak složité je to bez něj
- Anonymní
- 18.09.26
- 86
Snad jen blázen by chtěl dát dítěti do první třídy mobil. Jenže od té doby, co dcera začala chodit do školy, narazila na nespočet situací, kdy bych jí nejraději zavolala. Když byla ve školce, bylo...
Podruhé jsem věřila, že to vyjde. Je to ale stejné jako v předchozím vztahu
- Anonymní
- 18.09.26
- 108
Po prvním manželství jsem si totiž přesně řekla, co už nikdy nechci. Nechci muže, který mě nebude poslouchat. Nechci vedle sebe někoho, kdo všechno nechává na mně. Nechci vztah, ve kterém se budu...
Najednou jsem zjistila, že si vlastně nic neužívám. Jen pořád něco řeším
- Anonymní
- 17.09.26
- 1086
Nedávno jsem si uvědomila něco, co mě docela vyděsilo. Mám v podstatě všechno, co jsem si kdysi přála. Mám rodinu, děti, práci, domov. Nic zásadního se neděje. A přesto mám poslední dobou pocit, že...
Moje máma nechce hlídat vnoučata. Tak ať jednou nečeká, že se o ni postarám já
- Anonymní
- 17.09.26
- 1252
Vím, že to zní hrozně. A možná mě teď část lidí označí za nevděčnou dceru. Jenže čím déle nad tím přemýšlím, tím víc si říkám, že některé věci v rodině prostě nejsou jen o tom, co kdo „musí“.
Kolegyně chodila do práce nemocná. Chytla jsem to já i mé děti
- Anonymní
- 17.09.26
- 1847
Asi jako každý rodič jsem se na začátek školního roku tajně těšila. Mít doma děti celé dva měsíce je pro pracujícího člověka opravdu náročné, i v případě, že děti jsou celkem samostatné. Když měli...
Syn už nechce, abych ho před školou objímala. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 17.09.26
- 559
Ještě nedávno se mě syn držel za ruku a před odchodem do školy mi dával pusu. Teď mě žádá, abych ho vysadila o ulici dřív a před spolužáky na něj nemluvila. Vím, že dospívá a osamostatňuje se....
„Dejte ho do speciální školy,“ říkají všichni. Autistický syn půjde do klasické
- Anonymní
- 17.09.26
- 680
Ještě před pár lety bych vůbec nevěřila, že budu muset někomu vysvětlovat, proč chci, aby moje dítě chodilo do běžné školy. Teď to řeším skoro pořád. Táhne se to s námi už nějakou dobu a čím víc se...