Jak umí být občas život nespravedlivý a těžký
- O životě
- Anonymní
- 10.05.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Už jako malá jsem to měla dost náročné. Rodiče hned byli spolu a hned ne, nakonec to skončilo rozvodem. Pro mě a maminku znamenal časté stěhování a z otcovy strany ne moc velký zájem. Za nějakou dobu si maminka našla přítele, byla spokojená a já taky, konečně tu byl někdo, kdo se mi věnoval a měl mě rád.
Maminka otěhotněla a nový „strejda“ nezvládl situaci ve své rodině, se svou matkou, která nesouhlasila se vztahem, a tak si vzal život. Opět jsme zůstaly samy, pro mámu to byly těžké časy, k tomu ještě těhotenství. Naštěstí se narodila zdravá sestřička. Chvíli jsme žily samy, pak se opět objevil nový „strejda“.
Po nějaké době jsme se k němu přestěhovaly do domu, zpočátku to bylo fajn, měla jsem svůj pokoj, jezdili jsme na občasné výlety… ale na prvním místě byla sestra. Pak se narodil bratr a „strejda“ začal být často bez práce, doma začalo být dusno. Hádky, alkohol, napadání. Za danou situaci mohli oba rodiče, v tohle se vzájemně doplňovali. Bratr často plakal, byl malý a nechápal situace, které byly čím dál častější. Já měla jasno: jak dokončím školu, odstěhuji se. A taky se tak stalo, po škole jsem se odstěhovala, prožívala různá dobrodružství, první lásky, zklamání.
Potkala jsem svého muže, začali jsme spolu bydlet, cestovat, koupili byt a plánovali rodinu. Zpočátku se moc nedařilo, ale nakonec se přece jen štěstí usmálo a já byla těhotná. Štěstí však netrvalo dlouho a musela jsem těhotenství ukončit, miminko mělo vadu neslučitelnou se životem. Prožívali jsme s manželem těžké chvíle. Po nějaké době jsem opět otěhotněla, byli jsme šťastní, zvláště po všech vyšetřeních, že je miminko v pořádku. Narodila se nám krásná a zdravá holčička.
Roky šly dál, my prožívali šťastnější i těžké chvíle… jako každý rodič. Po čtyřech letech se nám narodil syn. Byl zdravé miminko, které se mělo k světu. Museli jsme cvičit vojtovku, ale zvládli jsme to. Po nějaké době jsem pozorovala, že je trošku jiný, kolem roku žvatlal jako každé miminko. Začal později chodit, měl pár zvláštností, ale tak nějak se říkalo „on z toho vyroste“… Uběhl druhý rok a pořád nemluvil, teď měl tři a stále nic. Honí nás po různých vyšetřeních, ale stejně se nemůžou shodnout.
V kartách máme strašáka – autismus. Vidím, že syn je jiný, nemluví, nemusí být ve větším kolektivu. Stále věřím, doufám, že se této diagnóze vyhneme. A už se na mě konečně usměje štěstí a syn nebude mít nějaké větší postižení…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1027
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 607
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1036
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 456
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 283
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18840
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2493
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2709
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2448
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1638
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
At uz se na tebe usmeje stesti? Mas manzela, koupili jste byt, mas dve deti… Co je pro tebe stesti?