Tyran David
- Rodičovství
- LennaZS
- 09.06.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je to šest týdnů, co jsme si domů dovezli naše třetí dítko, syna Davida. Od té doby je můj největší kamarád skákací míč. Jinak bych už dávno byla v blázinci... :)
David
- 1
První výlet do Beskyd
Náš relax
- 2
Sabinka vlevo.Vystoupení zumby, jedna z jejích...
- 1
Zdenda
Ráda bych si ještě začerstva zdokumentovala prvních šest týdnů s Davidem. Protože jak už jsem zjistila, tak s odstupem času se mi vše zdá jako pohoda, no problem, lehárko a „klidně bych do toho šla znovu“ - viz můj porod. 
David je opravdu náročné dítě. Dcera Sabina byla pohodářka až do chvíle, než přišlo období vzdoru. To se ale taky za půl roku zlomilo a už bylo zase dobře. Teď je jí 9 a je zlatá až na to, že je hrozná bordelářka, což nesu velice těžko.
Syn Zdeněk byl spinkací miminko do druhého měsíce. Pak nastal růstový spurt a já po celé čtyři měsíce vstávala v noci na kojení co hodinu. To bylo něco, zvlášť, když jsem do toho začala v té době podnikat. Ale zvládlo se obojí.
Joo, to syn David je úplně jiná liga. Manžel se nemohl dočkat našeho návratu z porodnice (btw byli jsme tam jen 70 hodin po porodu). Ale hned první noc doma si pomalu rval vlasy a naprosto nevěřícně se mě ptal, co to jako má být. David prostě ječel a ječel a ječel. Tak jsem si říkala, že se asi musí zadaptovat, to dáme. Řvoucí dítě s nádechem fialové přecházející postupem času do temně modré barvy mi bylo do této doby úplně cizí. A opět přišlo ono prozření, že každé dítě je jiné a ano, i mě, trojnásobnou matku, může něco překvapit. Dosud jsem byla přesvědčena o opaku.
Adaptace na nové prostředí v nedohlednu, David pořád ječel. Přestal pouze v případě, že jsme s ním divoce skákali na balóně nebo pochodovali po domě třesouc s tím malým uzlíčkem tak, až nadskakoval. Babička se obávala, že mu přivodíme trvalé následky. I manžel neustále opakuje, že z toho kluka nemůže vyrůst normální člověk, protože bude mít vytřepaný mozek. Do toho přišly určité denní doby, kdy nebyl k utišení vůbec.
Začala jsem se pídit po důvodu. Vyšla mi z toho kolika - pro mě do té doby sprosté slovo, které jsem neměla ve slovníku. Takže jsem se jala na čtení odborných článků a rad zkušenějších maminek. A začal nám doma kolotoč. Začala jsem u sebe - prolévání se kojeneckými a fenyklovými čajíky, hlídání jídelníčku. S malým jsem cvičila nožičkama, masírovala bříško Pupíkem, kapala kapičky BabyCalm před každým kojením, nahřívala bříško ve vaně i termoforem, dávala pást koníčky.
(David se narodil s váhou dvouměsíčního miminka (4850 g) a vlastně se vším všudy. Druhý den po porodu při ležení na bříšku si otáčel hlavičku, po příjezdu domů začal skoro hned pást koníčky a teď nám krásně drží hlavičku. To má asi po mně, jako 14denní jsem hodila veletoč na přebalováku a naprosto konsternovaná mamka mě nestihla chytit. )
Pak jsme ho nosili na tygříka, pouštěli bílý šum na uklidnění, prostě úplně všechno. Trvalo to celkově asi fakt těch pět týdnů, než jsme to všechno vychytali. A teď nevím, jestli ta kolika prostě časem vyprchala a nebo jestli jsou to plody našeho snažení, ale David ječí jen v době mezi půl šestou a sedmou - a to se dá ještě zmírnit poskakováním na balóně.
Spinká taky jak andílek, na kojení se budí třikrát za noc, takže jsem ráno fit a můžu se v pohodě a plná sil věnovat hyperaktivnímu bráškovi Zdendovi. Do práce si jezdím vyloženě odpočinout. Naštěstí mám velkou rodinu a držíme dost při sobě, takže když už jsem měla ruky z věčného nošení vytahané jak opice a rozbrečela se bráchovi na rameni, tak hned i se švagrovou naklusali, vyfasovali všechny tři děti a my se jeli projet na motorce. Ty tři hodinky nás tak nakoply do dalších dní, že to teď tak praktikujeme každý týden.
Vždy se najde někdo ochotný, kdo vezme děcka na výlet a my vyjedeme do terénu buď na mašině a nebo naší Discaverou. Vždy jsme byli hodně aktivní a toto nám pomáhá se z toho nezbláznit a taky plánování první velké a dlouhé dovolené, poprvé o pěti členech, která nás čeká už za dva měsíce. Snad manžela zase nenapadne stejná myšlenka jako loni před dovolenou a neuslyším větu: „Zlato, pořiďme si ještě čtvrté…“ 
Přečtěte si také
Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji
- Anonymní
- 13.09.26
- 1165
Nikdy by mě nenapadlo, že se s člověkem, se kterým jsem plánovala svatbu, jednou budu domlouvat přes email, kdo si kdy vezme koupelnu. Jenže přesně tak dnes vypadá moje domácnost.
Spím už dva týdny s dcerou v pokojíku. Čekám, až se manžel omluví
- Anonymní
- 13.09.26
- 1232
Začalo to celé naší partnerskou hádkou. Ve výsledku to nebylo nějak zásadní, ale nechtěla jsem ustupovat, protože mi přijde, že já jsem vždycky ta, která se nakonec omluví. Tentokrát jsem řekla...
Kvůli nepořádku jsme se začali hádat. Paní na úklid nám zachránila manželství
- Anonymní
- 13.09.26
- 749
Ráno hádka, odpoledne znovu a večer tichá domácnost. Táhlo se to s námi snad celé dva roky, od doby, co se narodila dcera. Společně s rodičovskými povinnostmi jsem najednou zjistila, že mám problém...
Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést
- Anonymní
- 13.09.26
- 4422
Nikdy bych nevěřila tomu, že když odrostou děti a konečně budeme mít čas na sebe, tak nás rozdělí naše zahrada. Když se děti odstěhovaly, ze začátku to bylo naprosto skvělé. Najednou jsme byli...
Syn začal až příliš řešit svoje tělo. Posilovna se stala jeho druhým domovem
- Anonymní
- 13.09.26
- 388
Ještě před rokem jsem měla doma kluka, kterého jsem musela přemlouvat, aby si po tělocviku vůbec vzal čisté tričko. Sport ho moc nezajímal, na běhání se tvářil, jako kdybych po něm chtěla uběhnout...
Osypala jsem se po vitamínech na plodnost. Manžel tvrdí, že to mám ze stresu
- Anonymní
- 12.09.26
- 1024
S manželem se snažíme už skoro rok o miminko. Před časem jsem začala brát různé doplňky stravy a současně za mnou přišla i manželova sestra, která pracuje v jedné vitamínové firmě. Doporučila mi...
Porodila jsem dceru, manžel si mě už vůbec nevšímá. Přitom já potřebuji něhu
- Anonymní
- 12.09.26
- 2223
Po porodu jsem tak nějak počítala se vším možným. S tím, že budu unavená, nevyspalá, že budu mít doma miminko a že se náš život na nějakou dobu úplně převrátí naruby. S tím, že nebudu mít čas na...
Byla jsem zoufalá, že syn je prostě mimoň. Pak jsme dostali diagnózu
- Anonymní
- 12.09.26
- 2664
Každé ráno jsem měla pocit, že vypravuji na Mars malého mimozemšťana. „Vstávej.“ Nic. „Vstávej, prosím.“ Zase nic. Pak syn konečně vylezl z postele, začal hledat ponožky, cestou si všiml lega a na...
Tchyně mi ochotně hlídá. Za každou pomoc ale později zaplatím
- Anonymní
- 12.09.26
- 5621
Když potřebuji pohlídat čtyřletou dceru, tchyně je vždy připravená pomoci. Jenže potom všem vypráví, že bez ní nic nezvládám, a při první neshodě mi připomene všechno, co pro nás udělala. Je to...
Ve školce říkají, že je syn nevychovaný. Já vím, co vidí až doma
- Anonymní
- 12.09.26
- 6266
Pětiletý Matěj nesnáší hluk, změny a situace, které nedokáže předvídat. Ve školce ho považují za neposlušného a ostatní rodiče za rozmazleného. Já však každý den vidím dítě, které se nesnaží...
a neblbněte s tím čtvrtým 
a neměla jsi s ním třeba hektičtější těhotenství? 
.. Jen nevím, kdy už konečně budu spát i já?? 
ještě na toto období budeme s láskou vzpomínat 
a to se narodil ve 34.tt, tak bylo plno práce s vypiplanim a přesto je neskutecne hodnej:)
Takže když se mě někdo ptá, kdy bude třetí odpovídám, že mám dvě krásný, šikovný, zdravý a hodný děti, takže to napotřetí nebudu riskovat 
měla jsi to teda krušné..
Drž se a vydrž!