Tyran David
- Rodičovství
- LennaZS
- 09.06.14 načítám...
Je to šest týdnů, co jsme si domů dovezli naše třetí dítko, syna Davida. Od té doby je můj největší kamarád skákací míč. Jinak bych už dávno byla v blázinci... :)
David
- 1
První výlet do Beskyd
Náš relax
- 2
Sabinka vlevo.Vystoupení zumby, jedna z jejích...
- 1
Zdenda
Ráda bych si ještě začerstva zdokumentovala prvních šest týdnů s Davidem. Protože jak už jsem zjistila, tak s odstupem času se mi vše zdá jako pohoda, no problem, lehárko a „klidně bych do toho šla znovu“ - viz můj porod. 
David je opravdu náročné dítě. Dcera Sabina byla pohodářka až do chvíle, než přišlo období vzdoru. To se ale taky za půl roku zlomilo a už bylo zase dobře. Teď je jí 9 a je zlatá až na to, že je hrozná bordelářka, což nesu velice těžko.
Syn Zdeněk byl spinkací miminko do druhého měsíce. Pak nastal růstový spurt a já po celé čtyři měsíce vstávala v noci na kojení co hodinu. To bylo něco, zvlášť, když jsem do toho začala v té době podnikat. Ale zvládlo se obojí.
Joo, to syn David je úplně jiná liga. Manžel se nemohl dočkat našeho návratu z porodnice (btw byli jsme tam jen 70 hodin po porodu). Ale hned první noc doma si pomalu rval vlasy a naprosto nevěřícně se mě ptal, co to jako má být. David prostě ječel a ječel a ječel. Tak jsem si říkala, že se asi musí zadaptovat, to dáme. Řvoucí dítě s nádechem fialové přecházející postupem času do temně modré barvy mi bylo do této doby úplně cizí. A opět přišlo ono prozření, že každé dítě je jiné a ano, i mě, trojnásobnou matku, může něco překvapit. Dosud jsem byla přesvědčena o opaku.
Adaptace na nové prostředí v nedohlednu, David pořád ječel. Přestal pouze v případě, že jsme s ním divoce skákali na balóně nebo pochodovali po domě třesouc s tím malým uzlíčkem tak, až nadskakoval. Babička se obávala, že mu přivodíme trvalé následky. I manžel neustále opakuje, že z toho kluka nemůže vyrůst normální člověk, protože bude mít vytřepaný mozek. Do toho přišly určité denní doby, kdy nebyl k utišení vůbec.
Začala jsem se pídit po důvodu. Vyšla mi z toho kolika - pro mě do té doby sprosté slovo, které jsem neměla ve slovníku. Takže jsem se jala na čtení odborných článků a rad zkušenějších maminek. A začal nám doma kolotoč. Začala jsem u sebe - prolévání se kojeneckými a fenyklovými čajíky, hlídání jídelníčku. S malým jsem cvičila nožičkama, masírovala bříško Pupíkem, kapala kapičky BabyCalm před každým kojením, nahřívala bříško ve vaně i termoforem, dávala pást koníčky.
(David se narodil s váhou dvouměsíčního miminka (4850 g) a vlastně se vším všudy. Druhý den po porodu při ležení na bříšku si otáčel hlavičku, po příjezdu domů začal skoro hned pást koníčky a teď nám krásně drží hlavičku. To má asi po mně, jako 14denní jsem hodila veletoč na přebalováku a naprosto konsternovaná mamka mě nestihla chytit. )
Pak jsme ho nosili na tygříka, pouštěli bílý šum na uklidnění, prostě úplně všechno. Trvalo to celkově asi fakt těch pět týdnů, než jsme to všechno vychytali. A teď nevím, jestli ta kolika prostě časem vyprchala a nebo jestli jsou to plody našeho snažení, ale David ječí jen v době mezi půl šestou a sedmou - a to se dá ještě zmírnit poskakováním na balóně.
Spinká taky jak andílek, na kojení se budí třikrát za noc, takže jsem ráno fit a můžu se v pohodě a plná sil věnovat hyperaktivnímu bráškovi Zdendovi. Do práce si jezdím vyloženě odpočinout. Naštěstí mám velkou rodinu a držíme dost při sobě, takže když už jsem měla ruky z věčného nošení vytahané jak opice a rozbrečela se bráchovi na rameni, tak hned i se švagrovou naklusali, vyfasovali všechny tři děti a my se jeli projet na motorce. Ty tři hodinky nás tak nakoply do dalších dní, že to teď tak praktikujeme každý týden.
Vždy se najde někdo ochotný, kdo vezme děcka na výlet a my vyjedeme do terénu buď na mašině a nebo naší Discaverou. Vždy jsme byli hodně aktivní a toto nám pomáhá se z toho nezbláznit a taky plánování první velké a dlouhé dovolené, poprvé o pěti členech, která nás čeká už za dva měsíce. Snad manžela zase nenapadne stejná myšlenka jako loni před dovolenou a neuslyším větu: „Zlato, pořiďme si ještě čtvrté…“ 
Přečtěte si také
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 2537
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 970
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 588
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 3336
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2392
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1176
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7553
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 4476
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 3136
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1933
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
a neblbněte s tím čtvrtým 
a neměla jsi s ním třeba hektičtější těhotenství? 
.. Jen nevím, kdy už konečně budu spát i já?? 
ještě na toto období budeme s láskou vzpomínat 
a to se narodil ve 34.tt, tak bylo plno práce s vypiplanim a přesto je neskutecne hodnej:)
Takže když se mě někdo ptá, kdy bude třetí odpovídám, že mám dvě krásný, šikovný, zdravý a hodný děti, takže to napotřetí nebudu riskovat 
měla jsi to teda krušné..
Drž se a vydrž!