Umělec
- Pro zábavu
- PenelopaW
- 15.12.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ve svých pětatřiceti se každý den zas a znovu přesvědčuji, že v každém dříme nějaký talent, který se jednoho dne vyklube na povrch a překvapí své okolí.
Před ním je velká bílá plocha. Nedotčená. Prázdná. Panenská příroda, než do ní vkročila noha dobyvatele. Je sám. Ostatní se věnují svým věcem, a tak má klid a prostor pro tvorbu. V ruce drží tužku, která má fialovou barvu. Fialovou má rád – stejnou barvu mají i jeho zimní boty. Sbírá odhodlání začít. Na počátku každé velké věci je nějaká idea. Nebo jen stačí začít a pokračovat, dokud se idea nezrodí v průběhu práce?
Rozechvěle přiložil hrot tužky a zvolna začal kreslit. Dlouhým tahem se před ním pomalu objevuje dlouhá čára. Jako stopa výfukových plynů do čerstvého sněhu. Nebo letadlo, které zanechalo čáru na obloze. Nůž, když se zanoří do másla. Jedna dlouhá černá čára. Má svůj začátek a svůj konec, tak jako všechno na světě.
Chvíli se díval na výsledek, poté začal druhý tah. Druhá čára jen několik centimetrů od první. Rovnoběžky, přibližně stejně dlouhé. Jako stopy kočárku na chodníku poté, co projede kaluží. Nebo koleje vlaku, který vás zaveze do nových míst za vzrušujícími zážitky a novými lidmi.
Pomalu se rodí třetí čára. Trošku nakřivo. O něco kratší než první dvě. Tři čáry jako na tom tričku s nápisem „Potkal jsem Wolverina“. Tři jako máma, táta a prvorozený syn. Přimaloval proto ještě čtvrtou čáru za dítě, o kterém říká, že ho nosí v bříšku, ale které ještě ani není vidět.
Pátá čára, nejkratší. Pět čar jako pět prstů na ruce.
Šestá čára. Šest čar, co vypadají jako vonné tyčinky vysypané z plechovky na koberec. Když se zapálí, začnou vydávat vonný dým, rozpadnou se na popel, který vypadá jako hadí svlečka, dokud ho nerozfoukáte.
Sedm čar. Sedmička je prý magické číslo. Sedm trpaslíků, sedmero krkavců. Prý je to i šťastné číslo. Sedm dní v týdnu, které se ničím neliší, kromě jmen a významu, jenž jim lidé přiřkli.
Sedmý den Bůh odpočíval. Umělec ale nezná odpočinek. Kreslí další dvě čáry. Devět černých čar září na bílé ploše. Devítka je číslo z pohádky. Počet prstenových přízraků a počet hor, moří a řek, které je nutno překonat k získání toho, po čem toužíme.
Na chvíli si odpočinul a prohlížel si výsledek. Spokojeně se usmál. Jak prosté, ale kolik významů to v sobě skrývá.
Pak uslyšel blížící se kroky…
…Máma vešla do obýváku. „No to si snad ze mě děláš srandu?! Kolikrát jsme ti říkali, že po zdi se nečmárá! Co to máš za nápady, malovat na zeď?! Dej sem tu tužku! Zlobivé batole!“
Většina velikánů byla zprvu nepochopena. Zatímco nadávala, odsunul se do bezpečné vzdálenosti a mlčel. Tužku mu sice vzala, ale zapomněla na tu fixku, co leží pod gaučem. Pod gaučem. Ten také nabízí nepřebernou škálu možností, jak zaplnit jeho prázdné plochy…
Přečtěte si také
Po porodu jsem začala spát v dětském pokoji. Po třech letech se nemám kam vrátit
- Anonymní
- 09.09.26
- 12335
Když se nám narodila dcera, přestěhovala jsem se s ní do dětského pokoje, aby se manžel vyspal do práce. Mělo to být jen na několik měsíců. Dceři jsou dnes tři roky, já stále spím vedle ní a z...
Syn se těšil, až bude předškolák. Po dvou dnech už do školky nechce
- Anonymní
- 09.09.26
- 7982
Ještě před pár týdny o tom mluvil skoro každý den. „Mami, až budu předškolák, tak už budu fakt velkej, viď?“ těšil se syn. Předškoláci pro něj byli ve školce něco jako nejvyšší liga. Ti velcí,...
Sousedka nám dávala před dveře divné symboly. Pak jsem zjistila, co po nás chce
- Anonymní
- 09.09.26
- 8227
Když jsme se s manželem přestěhovali do staršího bytového domu, těšili jsme se, že konečně budeme mít vlastní klid. Většina sousedů byla příjemná, jen paní Milena z přízemí působila od začátku...
Přítelkyně to chce skoro denně, ale já to nedávám. Bojím se, že mě opustí
- Anonymní
- 09.09.26
- 15524
S Andreou chodím půl roku. Je to ta nejhezčí ženská, kterou jsem kdy měl, a jsem do ní opravdu zamilovaný. Jenže máme jeden problém, o kterém se mi nemluví vůbec snadno. Ona se chce pořád milovat....
Dcera se mě zeptala, která z nás je doma táta. To si člověk dopředu nenaplánuje
- Anonymní
- 09.09.26
- 2010
Máme s partnerkou dvě děti a dlouho jsem si myslela, že už jsme si na otázky okolí zvykly. Nejdřív se lidé ptali, která z nás je „máma“ a která „táta“. Později už se ptali jen na to, jak to u nás...
Konečně mám doma klid na práci. Místo výkonu však prožívám absolutní kolaps
- Anonymní
- 08.09.26
- 3567
Celé léto jsem si v duchu odpočítávala dny do konce prázdnin jako malé dítě. Pracovat na home officu a mít za zády dva malé nezmary, kteří každých deset minut potřebují svačinu, rozseknout hádku o...
Dcera se stydí za oblečení po sestřenici. Na značkové věci ale nemáme
- Anonymní
- 08.09.26
- 3336
Ještě nedávno měla dcera radost z každé tašky oblečení, kterou zdědila po starší sestřenici. Teď odmítá nosit téměř všechno, co nemá správnou značku. Ve škole se jí prý spolužačky smějí. Nevím, zda...
Máma má skoro sto kilo. Přesto mi po porodu řekla, že jsem jako hroch
- Anonymní
- 08.09.26
- 6994
Moje máma má celý život výraznou nadváhu. Je malá, kulatá a jak se říká, je skoro širší než delší. Nikdy jsem ji za to nesoudila. Je to její tělo, její život a její věc. O to víc mě překvapilo,...
Dívala jsem se na Superstar a poznala svého bývalého. A oživilo mi to vzpomínky
- Anonymní
- 08.09.26
- 3048
Na Superstar se normálně nedívám. Tentokrát jsem si ale večer pustila televizi, protože manžel chtěl vidět, kdo letos zkouší štěstí v soutěži. Seděla jsem u toho s telefonem v ruce a skoro...
Učitelka mi řekla, že syn je nevychovaný. Já ho ale vychovávám jinak
- Anonymní
- 08.09.26
- 23217
Doma syna netrestáme, nekřičíme na něj a snažíme se s ním mluvit. Jenže ve školce mi paní učitelka řekla, že nerespektuje autoritu, vyrušuje ostatní a chová se jako dítě, kterému nikdo nenastavil...
.
A nejspis je brzo ceka 2. kolo zkraslovani 
.