Umělec
- Pro zábavu
- PenelopaW
- 15.12.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ve svých pětatřiceti se každý den zas a znovu přesvědčuji, že v každém dříme nějaký talent, který se jednoho dne vyklube na povrch a překvapí své okolí.
Před ním je velká bílá plocha. Nedotčená. Prázdná. Panenská příroda, než do ní vkročila noha dobyvatele. Je sám. Ostatní se věnují svým věcem, a tak má klid a prostor pro tvorbu. V ruce drží tužku, která má fialovou barvu. Fialovou má rád – stejnou barvu mají i jeho zimní boty. Sbírá odhodlání začít. Na počátku každé velké věci je nějaká idea. Nebo jen stačí začít a pokračovat, dokud se idea nezrodí v průběhu práce?
Rozechvěle přiložil hrot tužky a zvolna začal kreslit. Dlouhým tahem se před ním pomalu objevuje dlouhá čára. Jako stopa výfukových plynů do čerstvého sněhu. Nebo letadlo, které zanechalo čáru na obloze. Nůž, když se zanoří do másla. Jedna dlouhá černá čára. Má svůj začátek a svůj konec, tak jako všechno na světě.
Chvíli se díval na výsledek, poté začal druhý tah. Druhá čára jen několik centimetrů od první. Rovnoběžky, přibližně stejně dlouhé. Jako stopy kočárku na chodníku poté, co projede kaluží. Nebo koleje vlaku, který vás zaveze do nových míst za vzrušujícími zážitky a novými lidmi.
Pomalu se rodí třetí čára. Trošku nakřivo. O něco kratší než první dvě. Tři čáry jako na tom tričku s nápisem „Potkal jsem Wolverina“. Tři jako máma, táta a prvorozený syn. Přimaloval proto ještě čtvrtou čáru za dítě, o kterém říká, že ho nosí v bříšku, ale které ještě ani není vidět.
Pátá čára, nejkratší. Pět čar jako pět prstů na ruce.
Šestá čára. Šest čar, co vypadají jako vonné tyčinky vysypané z plechovky na koberec. Když se zapálí, začnou vydávat vonný dým, rozpadnou se na popel, který vypadá jako hadí svlečka, dokud ho nerozfoukáte.
Sedm čar. Sedmička je prý magické číslo. Sedm trpaslíků, sedmero krkavců. Prý je to i šťastné číslo. Sedm dní v týdnu, které se ničím neliší, kromě jmen a významu, jenž jim lidé přiřkli.
Sedmý den Bůh odpočíval. Umělec ale nezná odpočinek. Kreslí další dvě čáry. Devět černých čar září na bílé ploše. Devítka je číslo z pohádky. Počet prstenových přízraků a počet hor, moří a řek, které je nutno překonat k získání toho, po čem toužíme.
Na chvíli si odpočinul a prohlížel si výsledek. Spokojeně se usmál. Jak prosté, ale kolik významů to v sobě skrývá.
Pak uslyšel blížící se kroky…
…Máma vešla do obýváku. „No to si snad ze mě děláš srandu?! Kolikrát jsme ti říkali, že po zdi se nečmárá! Co to máš za nápady, malovat na zeď?! Dej sem tu tužku! Zlobivé batole!“
Většina velikánů byla zprvu nepochopena. Zatímco nadávala, odsunul se do bezpečné vzdálenosti a mlčel. Tužku mu sice vzala, ale zapomněla na tu fixku, co leží pod gaučem. Pod gaučem. Ten také nabízí nepřebernou škálu možností, jak zaplnit jeho prázdné plochy…
Přečtěte si také
Žiju s ex-tchyní v domě své bývalé ženy. Nemám sílu začít znovu
- Anonymní
- 24.05.26
- 3297
Když tchyně před patnácti lety přepsala dům na mou manželku, bral jsem to jako důkaz obrovské důvěry. Byli jsme mladí, měli jsme plány a já měl chuť do práce. Všechny své úspory, každou volnou...
„Manipuluje vámi,“ řekla mi učitelka o synovi (9) a doporučila další vyšetření
- Anonymní
- 24.05.26
- 5668
Seděla jsem na židli v kabinetě, který byl až nepříjemně stísněný. Ostatně jako celá atmosféra této schůzky. Opět jsem byla na koberečku u paní učitelky. Po kolikáté už?
Já podstupovala IVF, zatímco manžel utrácel v bordelu. Chci rozvod
- Anonymní
- 24.05.26
- 2112
Před třemi lety jsme si řekli, že je čas. Chtěli jsme rodinu. Jenže osud měl jiné plány a přirozená cesta nikam nevedla. Následoval kolotoč vyšetření, hormonálních injekcí, nekonečného čekání v...
Manžel přišel o práci a pořád se válí u televize. Prý si potřebuje odpočinout
- Anonymní
- 24.05.26
- 1928
Už mám dost svého muže, ze kterého se stal absolutně líný a nepoužitelný člověk. Martin býval vždycky pracovitý a akční. Jenže loni na podzim ho vyhodili z práce, kde dělal mnoho let. Nejdřív...
Dcera je podle manžela na sport levá. Nutí ji k pohybu a platí drahé kroužky
- Anonymní
- 24.05.26
- 780
Naše desetiletá Simonka má talent na zpěv a malování, ale rozhodně ne na sport. Žádný ji nebaví a vlastně jí ani moc nejde. Snažím se ji rozhýbat alespoň na procházkách a cvičíme spolu jógu. Jenže...
„Tak se mluví u vás na vesnici?“ Tchyně mě ponížila před všemi
- Anonymní
- 23.05.26
- 6311
Na rodinných obědech už poslední dobou skoro radši mlčím. Stačí totiž, abych něco řekla po svém, a moje tchyně si ze mě okamžitě začne dělat srandu před ostatními. A čím dál víc mám pocit, že jí...
První výročí svatby mělo být romantické. Manžel ale odešel do hospody na hokej
- Anonymní
- 23.05.26
- 6064
Nedávno to byl rok, co jsme měli s Michalem svatbu. Doufala jsem, že zajdeme na večeři, do kina nebo se jen projdeme večerním centrem. Nemusela to být žádná drahá romantika jako z filmu. Stačilo by...
Na oslavě mě přemluvili stoupnout si na váhu. To, co následovalo, bolelo
- Anonymní
- 23.05.26
- 2992
Měla to být obyčejná rodinná oslava, během které jsem jen nešťastně zmínila, že se mi po porodu podařilo trochu zhubnout. Netušila jsem ale, že o pár minut později budu stát před celou rodinou na...
Fitness trenér se navážel do mé postavy. Teď nemám vůbec žádnou motivaci
- Anonymní
- 23.05.26
- 2929
Sebrat odvahu a poprvé přijít do fitka pro mě bylo těžší, než si asi někdo umí představit. O to víc mě zasáhlo, když mi trenér během prvního tréninku řekl větu, po které jsem měla chuť se otočit a...
Kadeřnice mi úplně zničila vlasy. Teď tvrdí, že je to moje vina
- Anonymní
- 23.05.26
- 1574
Po dlouhé době jsem se chtěla cítit hezky a objednala se na zesvětlení vlasů. Místo radosti jsem ale odcházela z kadeřnictví v šoku, se zničenými vlasy a pocitem, že za všechno vlastně můžu já sama.