Moje vzpomínky

Milé maminky, těhulky a snažilky, již delší dobu pročítám Vaše deníčky, nad spoustou z nich mi ukápne slzička smutku, nad spoustou dalších zase slzička štěstí. Do dnešního dne jsem neměla žádnou múzu, abych napsala i já, až dnes.

I já se řadím do jedné z těch tří výše jmenovaných skupin, snažíme se o miminko. Ale tento příběh nechci psát o miminku, po kterém toužím a které bych už nejraději nosila pod srdíčkem, tímto příběhem bych chtěla zavzpomínat na své dětství a svůj život.

Moje maminka otěhotněla v necelých 18 letech, tenkrát to bylo normální a v rodině ještě sláva, protože mamince odmalička říkali, že nikdy děti moci mít nebude, jelikož měla vrozenou vadu ledvin. Tři dny po svých 18. narozeninách si vzala tátu.

Těhotenství uběhlo jako voda a jednoho krásného zimního dne jsem přišla na svět já. Moje první cesta z porodního sálu byla do pokoje, kde už ležela jiná novopečená maminka – její holčička se narodila o den dřív než já. Maminy si rozuměly, ale jak to tak bývá, z porodnice hurá domů :)

Roky plynuly, přišla školka a poté ta moje vysněná škola. Přišel den D, ráno jsem se načančala, hrdě vzala školní aktovku a vyrazili jsme. Jelikož jsme bydleli na vesnici, nejbližší škola byla 6 km. Jaké bylo veliké překvapení, když se před školou potkali „maminky z porodnice“. V tu chvíli mezi námi vzniklo jakési pouto. S Markétkou jsme chodili do stejné třídy, nikdy jsme nebyly „nejlepší kamarádky“, ale to neviditelné pouto mezi námi bylo vždy.

Když jsem byla ve 3. třídě, tak jsme se přestěhovali, časem se ztratily i kontakty, ale každý rok v den jejích narozenin jsem si na ni vzpomněla a alespoň v duchu jí popřála. Ubíhaly roky, ze základní školy byla střední, a stejně tak mnohem více do podvědomí se zapisoval internet a sociální sítě, a když jsem tak jednou brouzdala po internetu (to už bylo po střední), narazila jsem na ni, na mou spřízněnou duši :), prohodily jsme pár vzkazů, povyprávěly si, jak která žije, jakou navštěvuje školu, ona byla v Praze, já stále v rodném Ústí. Od tohoto internetového setkání uběhly už čtyři roky a stále jsme se nesešly, ale dnes, v den jejích narozenin, kdy jsem jí opět napsala (přec jen je o den starší :) ) jsme si slíbily, že ten slib konečně splníme a daly jsme si datum 8. února, abychom s tím obě počítaly.

A proč to vlastně všechno píši? Sama mi napsala, že kouká na ty změny v mém životě, je ze mě paní a máme si co vyprávět, spoustu let jsme se neviděly a mě tak napadá, když jsem si brala svého manžela, vyhrála srdcová záležitost – brali jsme se na zámku v místě mé první základní školy, shodou náhod i svatební oslava se konala na mě známém místě, i když to zařídil můj děda – u jedné z dalších spolužaček z té první základní školy, mají farmu a na té se odehrál zbytek našeho krásného dne, a já si říkám, čím víc sním o svém miminku, tím víc se vracím do svého dětství. Ač bylo krkolomné a stěhovali jsme se, a když se narodil bráška, tak nás táta opustil, ale to nezměnilo nic na mém pohledu. Mé dětství bylo díky mamince nádherné a já děkuju jí a vlastně i všem náhodám za to, jak jsem mohla vyrůst. A strašně moc si přeji, abych i já mohla v budoucnu udělat svým dětem krásné dětství, aby na něj mohly s láskou vzpomínat i v dospělosti, jako na něj vzpomínám já.

A samozřejmě k té, o které celý příběh je, Markétko vše nejlepší k Tvým krásným dnešním narozeninám :)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Kačka92
415
17.1.13 10:19

Moc hezký příběh, i já měla krásné dětství, i když v několika případech nebylo zrovna ideální, tak ať brzo najdeš vytoužen // na testíku :palec: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
jaja84
6792
17.1.13 14:38

Ja jsem chodila do jedne skolky a v lete byla zavrena, tak byla nahradni a byli v ni vsechny deti z okoli. Potkala jsem tam jednu holcinu, jmenuje se Marketa. Pak jsme se potkaly v 1.tride, pak jsme splu sly na stredni a je to moje nej kamaradka doted :mrgreen: zname se 25 let, zrovna nedavno jsme si na to koupily sampicko :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Michaela13
378
20.1.13 14:26

Při takových deníčcích mi slzí oči :hug: je to milé, když se zavzpomíná na dětství a přejeme si, aby i naše děti měly krásné dětství :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
mismurka
2853
21.1.13 14:07

Pěkný deníček :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář