Z vrány čápem
- Porod
- Říjňátko
- 24.09.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dne 17. 9. 2012 v 7:51 hodin se nám narodil Uzlíček s mírami 3 kg a 50 cm. No a protože bylo jeho pohlaví klučičí, dali jsme mu jméno Matyáš.
Byla neděle, 16. 9. Já jsem seděla u nás v pokoji u TV, Michal byl na srazu s hasiči, brácha se toulal po venku, mamka po drbech a taťka něco dělal v kůlně. Nebylo mi nějak dobře, mívala jsem návaly, sem tam mě v břichu jakoby píchlo. Natáhla jsem se na postel a dál koukala. Usnula jsem, vzbudil mě až Michalův příchod. Vstala jsem, udělala mu večeři, sedla si zpátky na postel, když v tom něco křuplo.
Hbitě jsem vstala, protože jsem myslela, že jsem si roztrhla kalhoty, ale po nohou mi začala téci voda, plodová voda. Ihned mi to došlo, protože jsem chodila na kurzy pro těhotné. Na digitálních hodinách blikalo zeleným číslem 20:47. Michal se na mě podíval a řekl: „To už je ono?“ „Co ono?“ „No, ten signál, že už budeš rodit.“ „Signál by to měl být, ale kdy se narodí, si usoudí Míša sama.“
Uklidnila jsem jej, že do porodnice netřeba jet, kontrakce přicházely každých 20 minut a daly se vydržet. Usoudila jsem, že to vydržím, a pokud budou kontrakce silnější, svezu se ráno s tátou do porodnice, když pojede do práce. Osprchovala jsem se, lehla si, Michal už dřímal. Já jsem ale nemohla pořád usnout. Asi ve 23:30 hodin jsem pokoušení o usnutí vzdala a šla jsem za mamkou do kuchyně. Povídaly jsme si, ona mi líčila své porody, já vydýchávala kontrakce každých 18 minut.
Po třech hodinách povídání bylo na mamce vidět, že už se jí chce spát. Řekla jsem jí, že ať klidně jde, že když bude nejhůř, řeknu jí. Nerada souhlasila, ale šla. Usnula jako špalek během 5 minut, já jsem pořád seděla v kuchyni, koukala na hodiny a počítala kontrakce. Ty byly každých 15–13 minut. „Fajn“, řekla jsem si, „dám si ještě jednou vanu, sbalím všechny věci a pojedu s taťkou.“ Jak jsem řekla, tak jsem udělala.
Z vany jsem vylezla ve 4:30, osušila se, šla do našeho pokoje, sbalila vše potřebné. Vtom se vzbudil Michal, vstával do práce, přichystala jsem mu ještě snídani, každých devět minut jsem se kroutila, ale zvládala jsem to. Do práce se mu neodcházelo nejlíp, chtěl zůstat doma, ale řekla jsem mu, ať jde, k porodu má jít se mnou mamka a že on bude první, komu pošlu SMS. Souhlasil.
V 5:15 jsme s mamkou a taťkou vyjeli. Taťka nás vyhodil u porodnice, já jsem šla jako frajerka, kontrakce každé 4 minuty, než jsem tam došla, prodýchala jsem asi tři. V porodnici mně ihned přijmuli s tím, že jsem otevřená na 3 prsty a že půjdu ještě na ozvy.
V 6:15 mě připojili, v 6:20 mi zavedli tabletku na rychlejší otevření a v 7:00 jsem už byla otevřená na 7 cm. Myslím, že na 7, měla jsem zrovna kontrakci, takže jsem dýchala jako pes. Kontrakce přicházely každé 3 minuty a byly intezivnější. Hodně se mi ulevilo, když mi PA řekla, že mě zavede na porodní sál.
Poprvé jsem začala tlačit v 7:20. Mamka ještě volala bráchovi, že jestli bude něco chtít, ať neotravuje, že jdeme rodit. Zatlačila jsem dvakrát, a v 7:51 jsem slyšela: „Je to kluk, a je krásný, gratulujeme, maminko!“ V tom jsme se s mamkou zarazily, poněvadž jsme čekali na Michaelku. „Kluk?“ zeptala jsem se ještě jednou. „Ano, chlapeček, 3 kg, 50 cm. Jaké máte jméno?“ zeptala se mně PA. „Já jsem si šla pro holčičku“, řekla jsem. „Chlapeček je taky hezký“, řekla mamka. „Jo je, tak dáme Matyáše.“ řekla jsem. PA si zjistila potřebné informace a za chvíli jsem měla Matyáška na hrudi. Ihned se přisál.
Je to krásný pocit vidět, že jste na svět přivedla tak něco úžasného. Michalovi jsem psala SMS:
Tatínku, tatínku,
mám pro tebe novinku.
Jsem tu s vámi, od 7:51,
a jelikož si vrána vzala
dovolenou, jmenuji se Matyáš.
Měřím 50 cm a vážím 3 kg.
Jsem velký kluk a jsem rád, že jsem tu s vámi!
Chtěla bych poděkovat doktorům, PA a hlavně mamce, že mi byla celou dobu, tak velkou oporou!
Přečtěte si také
Už aby byla pořádná zima. Sousedi konečně přestanou hulit na balkonech
- Anonymní
- 22.10.26
- 748
Bydlíme v přízemí a celoročně se potýkáme s jednou nepříjemnou věcí. Oba byty nad námi obývají kuřáci. Nejen, že nám věčně smrdí do oken, když si chce člověk trochu vyvětrat, ale když trochu...
Manžel se mnou už vůbec nespí. Mám se smířit s tím, že už mě nechce?
- Anonymní
- 22.10.26
- 848
Jsme spolu dvanáct let. Na začátku jsme se od sebe skoro nemohli odtrhnout. Stačil letmý dotek a oba jsme věděli, kam večer povede. Dnes si vedle sebe leháme, manžel mi dá pusu na dobrou noc, otočí...
„Mami, zamkla jsi domeček?“ Měla bych být pyšná, ale spíš mu kazím dětství
- Anonymní
- 22.10.26
- 538
Všude kolem sebe vídám mámy, které ráno napomínají své děti, kontrolují jim batůžky, třikrát připomínají rukavice a vedou je pomyslně za ruku po celý den. U nás je to přesně naopak. Já jsem totiž...
Rozplývám se nad Hemsworthem, kolegou i poslíčkem. Manžel mě nechává chladnou
- Anonymní
- 22.10.26
- 458
Je mi skoro čtyřicet a jsem nadržená. Cítím se tak už alespoň rok. Nevím, jestli je to nějaká známka přechodu, nebo mi jen po letech manželství definitivně přeskočilo, ale vzrušuje mě téměř každý...
Manžel mi tvrdil, že nemáme peníze. Pak jsem zjistila, kam mizí jeho výplata
- Anonymní
- 22.10.26
- 1619
Můj muž se vždycky tvářil jako velký šetřílek. A poté, co všechno neuvěřitelně zdražilo, neřeší prakticky nic jiného než peníze. Musela jsem nakupovat ve slevách, otáčet každou korunu, abychom...
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 9044
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 1628
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 815
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 3294
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 1421
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...