Z vrány čápem
- Porod
- Říjňátko
- 24.09.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dne 17. 9. 2012 v 7:51 hodin se nám narodil Uzlíček s mírami 3 kg a 50 cm. No a protože bylo jeho pohlaví klučičí, dali jsme mu jméno Matyáš.
Byla neděle, 16. 9. Já jsem seděla u nás v pokoji u TV, Michal byl na srazu s hasiči, brácha se toulal po venku, mamka po drbech a taťka něco dělal v kůlně. Nebylo mi nějak dobře, mívala jsem návaly, sem tam mě v břichu jakoby píchlo. Natáhla jsem se na postel a dál koukala. Usnula jsem, vzbudil mě až Michalův příchod. Vstala jsem, udělala mu večeři, sedla si zpátky na postel, když v tom něco křuplo.
Hbitě jsem vstala, protože jsem myslela, že jsem si roztrhla kalhoty, ale po nohou mi začala téci voda, plodová voda. Ihned mi to došlo, protože jsem chodila na kurzy pro těhotné. Na digitálních hodinách blikalo zeleným číslem 20:47. Michal se na mě podíval a řekl: „To už je ono?“ „Co ono?“ „No, ten signál, že už budeš rodit.“ „Signál by to měl být, ale kdy se narodí, si usoudí Míša sama.“
Uklidnila jsem jej, že do porodnice netřeba jet, kontrakce přicházely každých 20 minut a daly se vydržet. Usoudila jsem, že to vydržím, a pokud budou kontrakce silnější, svezu se ráno s tátou do porodnice, když pojede do práce. Osprchovala jsem se, lehla si, Michal už dřímal. Já jsem ale nemohla pořád usnout. Asi ve 23:30 hodin jsem pokoušení o usnutí vzdala a šla jsem za mamkou do kuchyně. Povídaly jsme si, ona mi líčila své porody, já vydýchávala kontrakce každých 18 minut.
Po třech hodinách povídání bylo na mamce vidět, že už se jí chce spát. Řekla jsem jí, že ať klidně jde, že když bude nejhůř, řeknu jí. Nerada souhlasila, ale šla. Usnula jako špalek během 5 minut, já jsem pořád seděla v kuchyni, koukala na hodiny a počítala kontrakce. Ty byly každých 15–13 minut. „Fajn“, řekla jsem si, „dám si ještě jednou vanu, sbalím všechny věci a pojedu s taťkou.“ Jak jsem řekla, tak jsem udělala.
Z vany jsem vylezla ve 4:30, osušila se, šla do našeho pokoje, sbalila vše potřebné. Vtom se vzbudil Michal, vstával do práce, přichystala jsem mu ještě snídani, každých devět minut jsem se kroutila, ale zvládala jsem to. Do práce se mu neodcházelo nejlíp, chtěl zůstat doma, ale řekla jsem mu, ať jde, k porodu má jít se mnou mamka a že on bude první, komu pošlu SMS. Souhlasil.
V 5:15 jsme s mamkou a taťkou vyjeli. Taťka nás vyhodil u porodnice, já jsem šla jako frajerka, kontrakce každé 4 minuty, než jsem tam došla, prodýchala jsem asi tři. V porodnici mně ihned přijmuli s tím, že jsem otevřená na 3 prsty a že půjdu ještě na ozvy.
V 6:15 mě připojili, v 6:20 mi zavedli tabletku na rychlejší otevření a v 7:00 jsem už byla otevřená na 7 cm. Myslím, že na 7, měla jsem zrovna kontrakci, takže jsem dýchala jako pes. Kontrakce přicházely každé 3 minuty a byly intezivnější. Hodně se mi ulevilo, když mi PA řekla, že mě zavede na porodní sál.
Poprvé jsem začala tlačit v 7:20. Mamka ještě volala bráchovi, že jestli bude něco chtít, ať neotravuje, že jdeme rodit. Zatlačila jsem dvakrát, a v 7:51 jsem slyšela: „Je to kluk, a je krásný, gratulujeme, maminko!“ V tom jsme se s mamkou zarazily, poněvadž jsme čekali na Michaelku. „Kluk?“ zeptala jsem se ještě jednou. „Ano, chlapeček, 3 kg, 50 cm. Jaké máte jméno?“ zeptala se mně PA. „Já jsem si šla pro holčičku“, řekla jsem. „Chlapeček je taky hezký“, řekla mamka. „Jo je, tak dáme Matyáše.“ řekla jsem. PA si zjistila potřebné informace a za chvíli jsem měla Matyáška na hrudi. Ihned se přisál.
Je to krásný pocit vidět, že jste na svět přivedla tak něco úžasného. Michalovi jsem psala SMS:
Tatínku, tatínku,
mám pro tebe novinku.
Jsem tu s vámi, od 7:51,
a jelikož si vrána vzala
dovolenou, jmenuji se Matyáš.
Měřím 50 cm a vážím 3 kg.
Jsem velký kluk a jsem rád, že jsem tu s vámi!
Chtěla bych poděkovat doktorům, PA a hlavně mamce, že mi byla celou dobu, tak velkou oporou!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1814
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1067
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1916
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 784
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 458
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21812
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2675
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2957
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2668
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1798
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
a gratulujink malemu 
Gratuluji k miminku, porod vypada dle tohoto denicku jako brnkacka 
Jinak gratulace, já mám říjňátko, ale už to bude rok.. 
. Gratuluji. Toto jsem zažila před rokem. Šla jsem si pro holku (potvrzeno z několika různých UTZ) a on kluk jako buk 
Plno věcí nakoupených do určitých barev… Ale jak je maličké zdravé, tak je to důležité! 
