Zobrazuji pouze komentáře k záznamu Zimňátka 2005/2006 č. 45 - Naše dítě jako šance pro nás, zpět na záznam v deníčku můžete jít ZDE.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
1124
16.3.06 12:16

Nonu díky, Lactobacilus baštím mimochodem já, je to jediné, co mě celoživotně zachraňje od zácpy,nedám na něj dopustit (ovšem mám na mysli tablety, nikoliv ten reklamní tahák Actimel) tak řeba z něj Matýsek taky něco dostvá, zase dávat ho takhle malýmu mimču - prášky se mi zatím nezdá. On se podle mě přepíjí a pak se mu to tam nevejde. Ale zas ten řev při odtrhnutí, to si nedovolím :--))
Claudie

  • načítám...
  • Zmínit
195
16.3.06 12:23

Oni jí nedávali celý prášek, jen ten obsah vysypali do mlíčka. Tak hodně zdaru s krmením a blinděním :)

Nonu

  • načítám...
  • Zmínit
601
16.3.06 12:39

Ahoj holky,

na co jsem zapomněla včera:

NICOL - dojalas mě svým popisem toho, jak Stelinka plakala kvůli svědění… Ať vás to co nejrychlejc přejde!
Já jsem si četla teď příběh Burdových a jejich Dominička - něco jsem o tom zaslechla už dřív, ale až teď když jsem si to přečetla podrobně, mi došlo, co už museli chudáci podstoupit. Nechápu, proč je ta operace v zahraničí tak drahá… 5 000 000,– … Upozornění od Missorky, že sbírka pokračuje, je hned na úvodní stránce emimina.

A díky za ujištění, že cucání pěstiček je normální - holt co se dá dělat. To jsou ale problémky ve srovnání např. s těmi Burdovými, co…

Musím letět za Míšou, zatím dnešek prospal (CO S NÍM JE?!), ale právě se budí…

Zdravím všechny

Monika + Michal

  • načítám...
  • Zmínit
601
16.3.06 12:46

CLAUDIE - i když to blinkání není nic veselého, výborně jsi mě svým popisem cucání ruky a blinkání pobavila! :-)))

  • načítám...
  • Zmínit
980
16.3.06 13:28

Janičko - včera jsem se na Sama doma sice nedívala ale hned jsem si to dneska zapnula a říkali tam www adresu tak pokud se chce někdo podívat tak tady je : http://www.rett-cz.com/

Hani - tak to je dobré já mám jen 157cm a manžel 185cm. Tvému manželovi sedí klokanka dobře? Chtěla jsem tě poprosit jestli by jsi byla tak hodná navlíkla se do ní a vyfotila se.Ten pán kam jsem včera volala mi samozřejmně hned začal nabízet klokanky jiných značek(samozřejmně dražší) a lepších materiálů.Říkal že materiál je taková šusťákovina.Prosím tě jak se ti ten materiál jeví? Já bych v tom takový problém neviděla.

Holky zítra musím do nemocnice a nemám hlídání.Manžel se vrátí až v sobotu tak se možná zkusím poptat sousedky jestli by nám neudělala na 2 hodinky chůvu.Jdu na kontrolní echo srdce po porodu a jsem na to objednaná už 2 měsíce.Teď by se mi tady hodila i tchýně.No pokud to neklapne tak si ho vezmu sebou.

Martina a Tadeášek 3m 14d

  • načítám...
  • Zmínit
980
16.3.06 13:30

Holky teď jsem v tv zachytila ještě jednu www adresu : http://www.detstvibezurazu.cz/

Je to úrazech dětí a jak jim předcházet.

Martina

  • načítám...
  • Zmínit
460
16.3.06 13:40

Nicol - Míšovi docela pomáhala proti svědění koupel z dubové kůry nebo směsi bylinek koupených v lékárně, ale nějak už jsem tu krabičku vyhodila a firmu si samo nepamatuju, ale zkus se na to zeptat. Taky jsou docela dobré otruby. Teď už to nepoužíváme, už stačí promazávat a když je nejhůř, může už Fenistil kapičky. Taky mu celkem zabírá jak on dřív říkal šamprlík (štamprle) Vincentky jednou denně. To už je ale pro starší děcka, tříměsíční mimčo si šamprlíka dá asi těžko, navíc to málokomu chutná.

Pěstičky - tak to je momentálně největší dobrota na světě.

Blinkání - Vojťula stále blinká vždy, všude, za každé situace, třeba i těsně před dalším kojem. Nutriton nepomohl, prospívá výborně, takže závěr pí dr. - Stále se přepíjí, za čas se to srovná, vydržet!!!

Katty - strašně moooooc si vážim toho, že jsou ti naši broučci v pořádku, co jsou oproti tomu naše problémy. Ze srdce jim přeju, aby i jim vyšlo sluníčko.

Holky, sestřence zemřelo mimčo loni v lednu při porodu, psycholog jim poradil zkusit co nejdřív další a teďko se jim narodil krásnej zdravej chlapeček - konečně radost v rodině!!!

Jinak muj taťka měl jít včera na to vyšetření plic, jenže se jim rozbil nějaký přístroj, takže stále netuší, co tam vlastně má, jak ho mají léčit a pustit domů si ho nedovolí, aby se mu neudělalo zase špatně, takže si tam asi poleží. Už se smířil s tim, že tam prostě každej den běhat nemůžu, takže mam sice trochu víc času, ale hlavu plnou starostí. Do toho kromě Klárky začínají kašlat i Míša s Vojtíkem, tak jsem zvědavá co z toho zas vyleze.
Verča a Vojtík 3m a 2 dny

  • načítám...
  • Zmínit
634
16.3.06 13:46

Ahoj holky,
včera mě tak nakopla ta infomace od Monhy, že se už Matýsek přetočil sám na bříško, že jsem začala s Helčou usilovně cvičit. Ona je sice skoro o měsíc mladší, takže má času dost, ale prostě mi to nedalo.
Zkoušela jsem, jak hodně jí musím pomoct, aby se překulila a zjistila jsem, že ani moc ne. Dneska se jí podařilo, že když jsem ji hodila na bok, tak se na to bříško dostala sama. Takže máme za sebou defakto tu druhou půlku otočky. Zatím Helču totiž moc nebere, aby se sama otáčela na bok. Ale měla jsem z toho tak velikou radost, že jsem skákala a tleskala jak blázen. Kdyby nebyl manža doma, tak bych asi takhle nešílela, to bych si připadala divně-jen tak sama před sebou.

Jdu teď s Helenkou k Dr. Má na tělíčku takovou suchou kůži a nějak se jí to už delší dobu neztrácí, tak chci, aby se na to Dr. koukla. Doteď to měla jen na jedné půlce, ale teď to má i na druhé. Tak jsem zvědavá, s jakým verdiktem přijdeme.

Pa

Katka a Helenka 3m15d

  • načítám...
  • Zmínit
2580
16.3.06 14:01

Holky, bulím jak želva… Katty už je doma z porodnice, jejich Filípek je po 2 dnech v nebíčku… viz diskuze str. 16

  • načítám...
  • Zmínit
292
16.3.06 14:05

Taky jsem z toho celá špatná… Život je jeden velký boj…

M.

  • načítám...
  • Zmínit
884
16.3.06 14:33

LACTOBACILUS-holky,mi bereme kvůli salmonele kapsle Lacidofilus(no,řekla bych,že je to to samé) a na to,že má Kubíček zjištěný ten reflux,tak když si to zpětně uvědomím,od té doby,co to bere,tak vůbec neblinká.A že sebou mrská jak drak a dokonce už ho i přebaluju po jídle,což dříve bylo nemožné.No,tak možná na těch „bakteriích“ něco bude :-)

KATARINA-já když Kubu hodím na bok,tak je na bříško natotata.Takže půl cesty taky máme hotovo :-)

pa Yasmin

  • načítám...
  • Zmínit
634
16.3.06 15:08

Ahojda,
tak už jsme zpátky od Dr. Helča dostala Infadolan a ještě nějakou emulzi Excipial U Lipolotio. Nemám jí dávat do koupání žádné pěny (nedávám), používat více vrstev oblečení než jednu silnou (to dělám). Tak uvidíme, jestli se to zlepší.

Katka

  • načítám...
  • Zmínit
195
16.3.06 15:24

Ten Excipial jsem dostala na Elišku hnedka od narození, byla extrémně vysušená a pomohlo nám to. Teď mažu jen někdy, když se Eli objeví nějaký suchý flíček tak ho hnedka máznu Excipialem :)

Nonu

  • načítám...
  • Zmínit
292
16.3.06 16:30

Ahoj holky,

před chvílí jsme se s Týnou vrátily z procházky a protože jsme jely kolem Vysočanské polikliniky, tak jsem nakoukla do lékárny a zjistila, že haxavakcína tam stojí 1527,– Kč. Tu jenom tak pro Pražandy :-)

Dneska pořád musím myslet na Katty a na to, co ji potkalo a jak se s tím musí vyrovnávat. Člověk si uvědomí, jaké má štěstí, že má zdravé miminko, ať už ta cesta k němu byla jakákoliv, třeba i složitá a těžká.

Jinak, PĚSTIČKY, jsou taky naše oblíbená disciplína a když omrzí, tak je v puse ještě takový ten kus něčeho, který se nazývá jazyk, a za ten se dá tak krásně tahat a vyplazovat ho :-))

Týna má dneska nějakou super dobrou náladu, doufám, že to nezakřiknu, tak toho jdu využít :-) Brblá si tady a směje se, tak utíkám nějaký ten úsměv uloupit pro sebe :-)

Mějte se krásně

Milka & Týna

  • načítám...
  • Zmínit
384
16.3.06 16:40

Ahojík holčiny,

teda to byla fuška přečíst všechny komentáře od úterka:-)Teď mám ale v hlavě pěkný chaos a ani nevím která z vás co psala.

Na Katty jsme mysleli celá rodinka a pokaždé když si na ni vzpomenu tak mi leze mráz po zádech!Je to moc smutné a kor když jsme matky tak to člověk prožívá mnohem intenzivněji a honí se mu chmurné myšlenky hlavou:-(

Očkování-v úterý jsme dostali první injekci a už v ordinaci jsem litovala,že jsme neinvestovali peníze do hexi:-)Anetka strašně plakala,ale naštestí pak doma skoro celé odpoledne prospala a měla mírně zvýšenou teplotu,ale jinak ťuky,ťuk žádná jiná reakce.

Včera jsem se rozhodla naučit Anetku samotnou usínat.Doteď jsme ji uhoupávali v košíku,ale už chci aby si zvykla na postýlku a ta nemá kolečka:-)Brečela snad 40 minut,já u ní jen byla a hladila ji a nandávala dudák a pak usnula.Uvidíme jak to bude probíhat dnes.Postupně bych ale chtěla už ji nehladit a jen občas k ní přijít a docílit toho,že nakonec bude úplně sama usínat:-/No,za týden vám povím výsledek.Chce to ale opravdu pevné nervy.Srdíčko mě bolelo jak brečela,ale musíme tohle období překonat.

Jinak je ohromná šikulka a na 10týdnech se mi už dvakrát překulila na bříško.Ležela na zádičkách a najednou ji něco začalo zajímat po straně,tak šup byla na boku a další šup byla už na bříšku a já nestíhala.Do uchopování hraček se jí ale nechce,jakoby se jich najednou bála:-/Ale moji ruku si vždy dokáže najít a chytit mě za prst:-)Nejlepší cvičení je se psem,když ji mám na posteli na bříšku a kolem pobíhá ten náš lotr(srnčí ratlík) tak se zvedá,otáčí,prostě se může přetrhnout aby ho viděla:-)

Také zjišťujete jaká je už s nima sranda a mnohem větší pohoda?

Berčo-o příkrmech jsem ještě ani nepřemýšlela,ale nejspíš budu v tomhle poslouchat doktorku.Docela mám strach,že nebudu vědět co ji můžu dát a co ne.Mrknu na ty stránky.

Ještě dotaz a už musím běžet-kolikrát za den krmíte?Já pozoruji,že poslední dobou je to asi jen 7krát za den.Tak jen abych byla v obraze:-)

Mějte se krááásně,
papa Paulinka + Anetka 10týdnů

  • načítám...
  • Zmínit
555
16.3.06 16:59

Ahoj holky,
tak jsem si teď v diskusi přečetla že Kattyin Filípek je už v nebíčku a bulím tady do klávesnice.Je to strašný, pořád na to myslím a jsem strašně moc vděčná za to, že mám obě děti zdravé

Holky, strašně mě bolí zub.Nevím co mám dělat, jsem sama doma s dvouma dětma a momentálně to bolí tak, že bych vyskočila z kůže!Přes den to trochu pobolívalo, ale myslela jsem že je to spíš ucho.Za poslední hodinku se to tak vystupňovalo, že jsem si nakapala kapky a ono nic, takže to bude zub.Nejhorší je, že ani nevím který, protože mě bolí celá půlka pusy.Všichni doktoři už skončili a pohotovost u nás není.Už jsem si vzala 2 panadoly a doufám, že trochu pomůžou.Děsím se noci!!!

Chtěla jsem napst spoustu věcí, ale jsem rozhozená z Katty i z toho svého zubu :(((, tak až zítra

Petra

  • načítám...
  • Zmínit
317
16.3.06 17:18

Ahoj,

já krmím určitě tak 10×. Přetáčení teda rozhodně nehrozí.

Očkování - já jdu k Dr až za 3 týdny a zatím nic neříkala, jen že máme čas. Tak snad nic neprošvihneme. Chtěla jsem jít do klasiky, ale všichni si tak chválíte tu Hexa a Paulinka lituje, tak to ještě zvážím. Když nám schválili ten RP :-). Nám to fakt bodne, ale to asi každýmu.

Peníze - spočetla jsem, že na spol. zdanění bysme ušetřili 17000 a tak po 10 letech přesvědčuju přítele ke svatbě. Cuká se… :-).

Claudie - taky mám dnes dobrou historku z úřadu. Šla jsem podat to odvolání, ale ne přímo na soc.odbor, ale do podatelny městské části, pod kterou to spadá. A paní mi řekla, že mi to sice vezme, ale zaručit že se to tam dostane nemůže, protože to vozí řidiči a na ty není spoleh. A že ona všechno radši posílá doporučeně poštou, že je to jistější! No ještě že už na ně aspoň nejdou moje daně.

Mašinka + Ondra 9,5 týdne

  • načítám...
  • Zmínit
317
16.3.06 17:22

Pepi - držím palce at to přejde.

Katty - nějak nemám sílu to číst. Ale co si pamatuju z diskuze, mohlo to trvat týdny i měsíce, tak je snad lepší, že se to trápení neprodlužovalo. Je to hrozný to takhle napsat, ale snad víte jak to myslím. Snad najdou sílu jít dál a přijde k nim zdravé miminko.

  • načítám...
  • Zmínit
634
16.3.06 17:32

Ještě jsem zapomněla, nechala jsem si Helču zvážit a za 14 dní přibrala 200g, takže teď máme 5,7kg a Dr. na to vůbec nic neříkala.

Katty-je to hrozně smutný, četla jsem to v diskuzi a bulela u toho. Nezbývá než jim přát, aby se u nich brzy zabydlelo další mimi.

Katka

  • načítám...
  • Zmínit
317
16.3.06 17:37

tak já na tu Kattyinu diskuzi nakonec šla, teď bulím, Ondra vedle brečí a já ani nemám sílu k němu jít, aby to na mě nepoznal …

vidět svý miminko, pohladit si ho a pak ho nemít … :-(((((((

strašně smutná M.

  • načítám...
  • Zmínit
978
16.3.06 17:38

Holky tak jsem se konečně odhodlala k dodatečnému přečtení příběhu Katty a nalila jsem litry slz do klávesnice, od té doby jsem taková rozněžnělá nebo jak to nazvat a oňuchňávám tady to naše malý zlato a nemůžu se jí nabažit. Manžu bolí ze stresu neskutečně žaludek a tak ho utěšuju taky, protože věřím, že ho to fakt bolí a tentokrát je fakt z čeho, bohužel si dal ještě u pumpy nějakého smrťáka-kafe a tím se to rozjelo o 106. Měli jsme jít na návštěvu, místo toho míchám bylinné lektvary :-)))

Tak ještě třeba večer
loučím se a nemůžu se zbavit myšlenek na Katty a jejího Andílka

Janička

  • načítám...
  • Zmínit
324
16.3.06 18:11

Katty - taky jsem si nedovedla představit, že by se o něj starali s tím, že může každou minutou odejít, ale zjevně by stejně byl v nemocnici. Je mu snad líp. Svítíme na cestu.

Verčo, díky za recepis. Vyzkoušíme.

Tak máme doma taky maroda, Amálka se od včerejška potácí v horečce, oba se budí a jsou unavení a pláčou stereo… Doufám, že se z toho už probere. Boříka jsem teď vytáhla chvíli ven, když manžel hlídal Amálku a spí ještě v kočárku, nějak nemám to srdce ho budit, asi ho pak jen přesunu do postýlky.

Nu, dopláču a jdu něco dělat.

cífka

  • načítám...
  • Zmínit
1124
16.3.06 19:23

Taky jsem si „bohužel“ přečetla str.16 diskuze -o návratu Katty. Teď budu vyřízená celý večer, ale samozřejmě co je to proti tomu, co prožívá ona. 13.komnatu Svobodové jsem viděla taky a „blb“ jsem si to i nahrála a viděla ještě jednou. Plus teď příběh o Dominičkovi a utýraném Erikovi … ježíš, je toho nějak moc!!! :--OOO

Milko - díky za zjištění ceny, takže můj tip (teda mojí doktorky) nebyl špatný, opravdu tam hekcínu mají takhle levně.

Claudie

  • načítám...
  • Zmínit
1242
16.3.06 20:26

Ahoj holky,
tak jsem uplne vyrizena, dnesek byl hrozny…

Dnes rano mi zemrela babicka, bylo to hrozne rychle. Ani jsem se s ni nerozloucila, ani Stellinku nevidela. Pred mesicem mi zemrela teta, Stellinku taky nevidela…
Tu diskuzi Kattyinu jsem take cetla, brecim tady ze vseho jeste ted…

Ani nemam nejak silu, respektive naladu reagovat, tak se nezlobte. Je toho nejak moc.

Sestrenici se narosdila pred tydnem holcicka, takze v rodine dve umrti a dve nove clenky - Stellinka a Julie. Asi to tak melo byt…

N

  • načítám...
  • Zmínit
684
16.3.06 20:34

Opravdu se budu vdávat. Plánujeme to někdy v létě na zahradě nového baráčku. Je to hlavně kvůli malé a kvůli hypotéce. Je to pro jistotu, kdyby se nedejbože tomu mému chlapákovi něco stalo, aby z toho pak nebyly problémy s dědictvím. No a kvůli malé, aby pak neřešila, proč se jmenuje jinak než já a tak. No a zásnubní prstýnek jsem dostala o vánocích. Jen jsem si to nějak moc neužila, protože jsem měla jen na štědrý den propustku a druhý den opět nástup do nemocnice na kapačky, takže jsem nechala prstýnek zase doma a byla zase jak na trní, jak se má to mimčo ve mně. Nicméně už ho hrdě nosím, ale můžu vám říct, že budu možná ráda, až ho vyměním za snubák, protože ty dva briloše, co na něm mám se neustále o něco zatrhávají, nebo na nich jsou nějaký zachycený nitě, který neustále vytahuju.

claudie: mě ten rodičák taky nechtěli vzít, ale ze zákona musí převzít jakoukoliv žádost. Pokud to máš blízko, tak si to ofoť a nech si od ní na to ofocený dát razítko. S originálem ať si udělá co chce. Já to mám daleko, tak posílám na doručenku poštou. Babám jedněm :o(

Potničky: holky, na potničky jsem dostala radu od babičky, že je dobrý dát do koupele škrob. Třeba solamil. Že to ty potničky krásně vysuší. My je máme jen někdy na krčíku, tak nemůžu z vlastní zkušenosti potvrdit, ale babička byla kdysi dětská sestra v jeslích.

Díky za tipy ohledně svatby, klidně můžete se zkušenostmi pokračovat. Budu moc ráda.

Gejby a Síma

  • načítám...
  • Zmínit
117
16.3.06 20:39

Nicol,drz se.Cas vsechno zahoji.Ja vim,je to hrozny.Myslim na Tebe.
 Sophie

  • načítám...
  • Zmínit
2580
16.3.06 20:50

Nicol, myslím na tebe, drž se. Nevím co napsat, slova bolest nezaženou… Posílám tobě i Stellince obětí.
 D.

  • načítám...
  • Zmínit
980
16.3.06 21:00

Nicol - drž se holka naše.Máš svojí p.Starostlivou tak to zvládneš.Myslíme na tebe i na Katty.

Holky tak já jsem dneska kupovala rovnou tři dávky hekcíny po 1650,– Včera jsem obvolala snad všechny lékárny tady v Ml.Bol. + přilehlé okolí a byla to nejlepší cena.Jinak se to tu pohybuje na 1760,–

Jo a zítra jdu do nemocnice sama.Tadeáška mi pohlídá sousedka.Tak snad bude hodný.Dneska jsem u nich s Tadeáškem byla aby se potom bobeček nebál.

Martina a Tadeášek 3m 14d

  • načítám...
  • Zmínit
601
16.3.06 21:20

Dobrý večer všem,

tak jsem si tu přečetla, že jste četly Kattyinu diskusi. Tak já se přiznám bez mučení, že ji určitě číst nebudu. Je to v rámci zachování psychického zdraví… Vím, co takové věci se mnou dělaly v těhotenství a mám opravdu strach, že by mě to zbytečně vzalo. Mám toho přiznám se nějak dost… Věřím ale a doufám, že jí určitě ta diskuse pomůže a možná bych se tak chovat neměla, protože něco podobného může potkat i mě a pak budu ráda za každé povzbudivé slovo… Strašně moc jí přeju, aby se tato rána brzo zahojila a ona mohla chovat v náručí krásné zdravé děťátko. Jiný lék pro ni asi neexistuje…

PAULINKO - my krmíme už hodně hodně dlouho 6× denně - v 10 týdnech teda už určitě. Myslím, že 7× je taky tak akorát. Míša by měl správně (podle tabulek) vypít denně asi tak o 100 ml víc, ale dr. říkala, že pokud mu to takto vyhovuje (evidentně krásně přibírá), tak si z toho nemusím dělat hlavu.

Přeju vám všem dobrou noc, všem, co máte s miminky starosti, ať se jich brzo zbavíte (pravda proti těm, co prožívají někteří rodiče s nemocnými dětmi to nic není) a hlavně krásné a optimistické sny!

Monika + už sladce chrupkající Michal

  • načítám...
  • Zmínit
601
16.3.06 21:26

NICOL, taky mě to moc mrzí. Mám už starého tatínka (83 let) a jsem teď moc ráda, že bydlím u rodičů, protože jsem asi tak 12 let byla mimo svoje rodné město a navštěvovala rodiče tak jednou za měsíc, někdy ani to ne a kdybych bydlela s miminkem někde daleko, tak vím, že by byl problém sem zajet a dělala bych si výčitky, že si taťka malého ani neužije, protože stát se může kdykoliv cokoliv. Tak jsem ráda, když ho vidím, jak si s malým hraje a jak to s ním umí a jak u toho pookřeje. Takže chápu, jak moc tě to mrzí, že jste to se Stellinkou nestihly… Ale všechno člověk zvládnout nemůže… Drž se…

Monika

  • načítám...
  • Zmínit
803
16.3.06 22:24

Ahojky,
tak jsem pěkně nasr.......Dneska jsme jeli k soudu kvůli výživnýmu a naprosto zbytečně. Stání je zrušeno, soudkyně nemocná-prý jsme určitě byli obesláni. Houbeles…vždyť přeci existuje telefon. Nechápu, že nás někdo nemohl předem informovat. Takhle jsem zase zbytečně tahala prcka. Pak jsme chtěli na internetu objednat varnou desku za super cenu a oni nám napsali, že za tu cenu už není a teprve po našem upozornění si tu cenu změnili.....No ale nakonec jsem sehnala jinou a ta je taky super :o)

Nechci být pesimista, ale na cumlání ručiček dávejte, maminy, trochu pozor. Když jsme byla miminko, tak jsem si ruce žužlala tak, že jsem si je, podle mamky, skoro snědla. Museli mi dát na ruce trubky, abych si nedosáhla do pusy. Prsty jsem měla úplně rozcumlaný. Má to pak taky trochu vliv na tvar prstíků a nehtíků. Ne že bych měla místo rukou něco příšernýho, ale nejsem prototyp modelky na ruce a nehty :o) Neděste se, ale trošku si to pohlídejte…

Paulinka-já jsem někde četla, že se dá na hekcínu přejít. zeptej se své doktorky-měla by tyhle informace znát.

Nicol- je mi moc líto babičky. A taky myslím na paní S. Dneska jsem kopupila Peťulovi A-derma exomega, tak prubnem a dám vědět. Ale jinak jsem mazala na ty suchá místa holtovku a taky docela dobrý.

Katty-ještě jsem nečetla, jak to všechno dopadlo, ale vím to vlastně od vás. Myslím, že je lepší, že to takhle dopadlo. Když to píšu, připadá mi to hrozný to vůbec napsat, prostě si jen myslím, že se Filípek tak netrápil. Pro katty je to asi taky lepší a doufám, že se brzo ozve jako nastávající maminka. Někdo tu psal, že psycholog doporučuje mít mimčo co nejdříve a to má tedy můj plný souhlas.

Dneska jsem koupila na mimibazaru hop:,–(lo a je úžasný. Péťa nám bude „lítat“ mezi futrama :o)

Holky, jsem moc ráda, že máme ty naše uzlíčky v pořádku. Fakt si toho moc vážím…

Klára a Peťula /14týdnů + 4dny/

  • načítám...
  • Zmínit
922
17.3.06 09:35

Ahoj holky,
Nikol, je mi moc líto tvé babičky a chápu, jak ti je. Mě obě babičky i dědové zemřeli už dávno, poslední před 6 lety, ale dodnes mě to moc bolí a když se narodil Jiříček, taky mi slzička ukápla, že se toho ani jeden z nich nedočkal. Myslím na tebe.
Jiříček v noci krásně spinka, usnul v půl 10 a vzbudil se až v 3.30, paráda. Já jsem někde nachladla a je mi pěkně špatně, bolí mě v krku a mám rýmu a tak se mi to moc hodilo. Beru na to paralen, ale teď jsem v letáku zjistila, že se nesmí brát déle než 1 den, když kojím. Máte s tím někdo zkušenost? Beru ještě homeopatika, ale zatím mi je pořád špatně.
Jdeme papat.
Zdraví Berča

  • načítám...
  • Zmínit
555
17.3.06 09:48

Ahoj holky!

Tak včera se to s tím mým zubem už nedalo vydržet, volali jsme známému zubaři a ten se mi chudák ještě večer na to podíval.Nakonec mám rozvrtaný 3 zuby, protože jsem přesně nedokázala říct, který mě to vlastně bolí.Všechny byly tak nějak načatý ale ten poslední to bylo ono - bolelo to jako čer.Několikrát jsem to měla opíchnutý injekcí, takže jsem pak vůbec necítila polovinu pusy a jazyka - pěkně hnusný!Díky tomu jsem se ale vyspala, dnes ráno dobrý, akorát mě bolí dásna po těch opichách.Za týden jdu na pokračování :((.

Ručičky - taky dumláme a mlaskáme u toho strašně.Vždycky vyletí dudl´íka už je tam nacpaná ručička.

NICOL - drž se, taky to znám, já si tohle prožila v těhu :((.

holky, máme teď v deníčku takový smutno, mě to vždycky úplně rozhodí!!!
Když už máme ty naše krásné štěstíčka u sebe, nechcete třeba psát o tom, jak jste poprvé zjistili, že budete mít miminko a objevili se // ?!
Tak já třeba začnu:Druhé miminko jsme chtěli asi 2 roky po prvním, takže jsem ž ádnou aniko nebrala, jenže pořád se nic nedělo(na první mimi jsme čekali 3
roky, takže jsme se moc nevzrušovaly).Když se blížily Davídkovi 3 roky začínala jsem být nervózní, protože jsem musela nastoupit do práce a to se mi moc nechtělo.Nakonec jsem nastoupila, Dádula začal chodit do školky, začal nám trošku jiný život,diocela mi to vyhovovalo :)).Občas jsem si udělala těhu test, to když se měsíčky opozdily, ale já je neměla nikdy moc pravidelné, takže když se tam vždy objevila /, bylo mi z toho smutno, ale nakonec jsem byla docela ráda. V květnu jsem chytla parádní chřipku, byla jsem totálně odrovnaná.Jelikož jsem měla jít do práce, chtěla jsem si dát jeden lék, který je totální driják oblbovák, ale vžy mě postaví na nohy po jednom úplně prospaném dnu.Spíš ze zvyku jsem si raději předtím udělala test.Vyšlo mi / a půl, na což jsem koukala jako tele na vrata.Před tím jsme s manžou totiž skoro spolu nebyli :)), myslela jsem si, že je to špatný test, ale pro jistotu jsem si koupila ještě jeden, který mi vyšel úplně stejně.Volala jsem švárovi - gynekolog, že jsem totálně nachcípaná a vyšlo mi tohle, že se těhotná necítím, spíš jestli to nemůže udělat cysta.Švára radil, ať si radši nic neberu a nechám si vzít krev na HCG.Nechala jsem si vzít teď už nevím proč tak složitě krev , kdy mi řekli výsledky až po týdnu!!!T6akže jsem týden chcípala jen o čajíčkách!Vyýsledky přišly mnohokrát překročené, ale já tomu pořád nevěřila, myslela jsem ,že to bude zlobit nějaká cysta.Pak jsem šla na kontrolu k Dr.A BYLO TO TAM!!!Byla jsem hrozně moc šŤastná, manža taky, i když moc nevíme, kdy vlastně jsme se o to přičinili :))No, teď už má to naše štěstíčko 2 a půl měsíce a připadá mi jako by jsme ji měli odjakživa a jsem strašně vděčná za to, že ji máme a je zdravá!!!

Tak to byl můj román, doufám, že se taky přidáte, třeba tu bude trochu veselo!

P.

  • načítám...
  • Zmínit
292
17.3.06 10:16

Ahoj maminy,

NICOL, taky se musím připojit k holkám, je nám líto tvé babičky. Ale jak píšeš, narodily se dvě holčičky v rodině a život musí jít dál. Já už mám jenom jednu babičku a ta žije docela daleko, v Přerově. Sama jsem původně z F-M, takže na Moravu jezdím, ale je to vždy tak náročné, že na Přerov nezbývá moc času. Babičku jsem neviděla asi 1,5 roku… :( V neděli, když jsme se vraceli od mamky, tak jsem pro:,–(ila Přerovskou zastávku, teď už prababička si malou pochovala a já jsem za to hrozně ráda. Taky není nejmladší, vždyť jí letos bude 80. Měla jsem hrozný strach, že to nestihnu. Navíc, je to mamka mého otce, který nám umřel před 20. lety, takže mám alespoň trošku pocit zadostiučinění, že Týnu aspoň někdo viděl… :-(

Ale PEPI měla dobrý nápad, jak deníček oživit, takže moje troška do mlýna…

// jsem na testu hledala pro mě docela dlouho… Když to vezmu úplně od začátku, tak jsem asi před 5 lety v 8tt potratila a od té doby jsem měla strašný strach z dalšího těhu. Ale příroda a čas jsou mocné čarodějy a tak i já jsem zatoužila po miminku. O mimi jsme se snažili asi rok, ale podotýkám, že z toho byl manžel 2× po 3 měsícíh mimo republiku. Navíc jsem měla problémy s menstruací, takže jsem měla nasazen Daphaston, který jsem poctivě asi ten rok užívala. Jednou jsem si tak zapomněla lék vzít a menzes nikde. První co mě napadlo bylo, že léčba je na prd, že zase jsme tam, kde jsme byli… Ale něco ve mně mi říkalo, přálo si, aby to bylo jinak, aby na testu byly //. Když mi začaly těžknout prsa a zpoždění bylo asi 2 týdny, tak jsem natěšená vyrazila do lékarny… a byly tam :-)) Manžel měl hroznou radost a já taky. Po týdnu jsem si udělala nový test, to už jsem byla 7tt :-) Celá šťastná jsem vyrazila k doktorce, ale ta mě jenom zpražila, že ona tam nic nevidí a píchla mi injekci na vyvolání menzes. Já kráva si ji normálně nechala píchnout. Odcházela jsem s brekem a přísahou, že k ní už nikdy. Počkala jsem asi 5 dní a když se menstruace nedostavila, tak jsem se vydala do Podolí, kde samozřejmě těhotenství v 8tt poznali, že ano :-)) Kdy se nám to podařilo fakt nevím, ale výsledek je naprosto úúúúžasnýýý :-)) Po rodině a kamarádech jsme to řekli až v 13tt, přece jenom, byla jsem celé těhu jak na trní :-)) No a tak se narodila Týna, naše první dítě, první vnučka a první pravnučka… :-)) A že to byl dárek, aspoň ona se tak rozhodla, stvrdila tím, že vykoukla 24. prosince :-))

Tak tolik zase můj román :-))

PEPI, taky jsi to neměla hned, ale o to je ta radost potom větší, že? :-))

Přejeme krásný den

Milka & Týna 2, skoro 3 měsíce :-)

  • načítám...
  • Zmínit
292
17.3.06 10:40

Holky, v diskuzi píšou maminy o nebezpečných hračkách, nějaké kroužky a snad i spínací špendlík, tak se raději jukněte, jestli nevlastníte… Myslím, že ten špendlík, myslím, má Stella od Nicol?? v oblibě..???

https://www.emimino.cz/modules.php?…

M.

  • načítám...
  • Zmínit
803
17.3.06 11:22

Tak jsem mrkala na diskuzi a máme oboje.

Malej vyžaduje pozornost, tak písnu později, jak to bylo s // u nás :o)

Klára a Peťula /14týdnů + 5dnů/

  • načítám...
  • Zmínit
884
17.3.06 11:23

Ahoj holky,
NICOL-moc mě s tvojí babičkou mrzí…já jsem před rokem a půl zažila něco podobného.Moje babí byla v nemocnici,jel za ní taťka a říká ať jedu s ním.Jenže já měla něco na práci,tak jsem řekla,že tam pojedeme s manžou až druhý den......bohužel babi tu noc zemřela.Do smrti si to budu vyčítat,že jsem za ní ten den nejela :-( Byla to strašně hodná ženská,pořád se ptala,kdy už budeme mít miminko,že by ho ještě chtěla vidět…no nebudu to tady rozebírat,protože už zase přestávám vidět přes slzy na klávesnici.

PEPI-máš recht,musíme to tu nějak rozveselit.Je tu poslední dny nějak moc smutno.A s tím zavzpomínám na výrobu Kubíčka si mi kápla do noty.Já jsem totiž přesně před rokem v tyto dny otěhotněla a zrovna včera jsem nostalgicky čučela na těhu test se //,který mám schovaný v koupelně v galerce.
Já jsem po mimískovi toužila asi tak rok…ve dne v noci jsem o tom mlela a mlela a manža už mě měl plný zuby.Dostavovali jsme domeček,fůra práce,starostí a manžovo pomyšlení na miminko bylo na bodu mrazu.Na podzim 2004 jsme se konečně přestěhovali do našeho hnízdečka a mě opět přepadla silná touha po miminku.Manžovi jsem oznámila,že vysazuju HA,aby se mi tělíčko trošku pročistilo a že se časem můžeme pustit do výroby.A zase jsem začala ve dne v noci mluvit o miminku.Manža už byl ze mě na nervy,že máme milion dluhů a starostí…atd…atd..a že jak o tom furt melu,že mu tím lezu na nervy.Tak jsem se zařekla,že o mimískovi neřeknu už ani slovo a nechám manžu na pokoji.A ejhle, po 2 měsících mlčení se ke mě manža jednoho večera přitulil a pošeptal mi,jestli nezkusíme vyrobit nějaké to mimčo.No já byla šťastná jako blecha.V lednu 2005 jsme to začali zkoušet, dostavila se MS…v únoru další MS…nějak jsem to neřešila,přeci jen 2 měsíce jsou nic…Nějak v tom únoru jsem onemocněla chřipajznou,pak mě začali bolet vaječníky,tak jsem vyfásla na gyndě antibiotika a 3 týdny jsem proležela v posteli,pak jsem se tak nějak uzdravila a byli jsme pozvaní na oslavu…na které alkohol tekl proudem.Jelikož v této době mých nemocí jsme se s manžou přitulili jen 1×,tak jsem si říkala,že nějaké těhu nehrozí a že jsem vlastně ráda,protože jsem spořádala tolik léků a alkoholu,že by se u nás dost těžko nějaký mimís zabydlel…ehle…člověk míní…a život mění…v březnu jsem slavnostně očekávala další MS,ale nějak nepřicházela.Říkala jsem si,no jo,to je po těch lékách asi normální zpoždění.Asi týden mě pobolívalo břicho,takže jsem ms čekala každým dnem.Ale jednoho večera si manža udělal k večeři míchaná vajíčka,která miluju,ale tentokrát se mi z toho smradu zvedl žaludek…to mi přišlo divný,tak mě manža druhý den vyzvedl v práci a jeli jsme pro těhu test,pro jistotu jsem koupila 2.Samozřejmě jsem to nevydržela do rána a testík provedla večer.Výsledek byl dost zmatený, druhá čárka se objevila asi po 10 minutách a byla hrozně slabá.Manža povídá,že jsem si jí tam snad vymodlila a že je ten test určitě vadný.Testík letěl do koše a já byla v klidu.Ráno jsem ale nemohla dospat a letěla si udělat další testík.A byly tam.Takový // tlustice jsem v životě neviděla:-) Manža ještě spal,tak jsem ho šla probudit se slovy „miláčku,budeš tatínek“, nejdřív na mě zmateně rozespalý koukal a nechápal o co jde,ale za chvíli už mě objímal a říkal jak je hrozně šťastný…
Teď se dívám do postýlky na toho našeho 4,5 měsíčního Kubíčka a pořád tomu nemůžu uvěřit,že ten malej drobeček je fakt náš…je nádhernej,krásnej a „zdravej“…
No a už se mi zase derou slzy do očí.......toť naše „výrobní“ story :-)

pa,pa Yasmin+Kubíček 4,5měs.

  • načítám...
  • Zmínit
803
17.3.06 11:24

Holky, mrkněte na www.vlacek.cz Bude to asi jen na skouknutí, ale mají tam naprosto super hračky. Nějaká firma BAWI, ale na netu jsem moc odkazů nenašla. Je to šíleně drahý /něco jako Lamaze/, tak možná nějaký ty narozky nebo Vánoce :o)

Klára

  • načítám...
  • Zmínit
803
17.3.06 12:06

My jsme se pro mimčo rozhodli společně po roce a půl chození-bydleli jsme spolu rok. Předtím jsem byla dlouho nezaměstnaná, lítala jsem po všemožnýh konkursech a téměř pokaždý mi bylo řečeno, že kvalifikace je fajn, jsem sympatická, ale že mi táhne na třicítku a budu chtít rodinu…Jeden mi dokonce řek, že mi biologický hodiny tikají. V září 2005 jsem sehnala docela fajn práci jako tel. operátorka. Bylo to trochu náročnější na psychiku, ale peníze docela dobrý. Ke konci listopadu jsme si nějak řekli, že bychom možná!!! chtěli mimi. Musela jsem nejdřív změnit léky na jiné, které by neměli mít špatný vliv na mimi a museli jsme tudíž počkat tři měsíce. V únoru začalo naše „snažení“. Hodně jsem se bála, jestli jsem vůbec plodná /nikdy jsem nebrala HA, používali jsme jen kondom a se současným partnerem ani to ne, prostě jsme si „dávali bacha“ :o) /. Na začátku února měl přítel nástup do nemocice a bylo to zrovna v období mé plodnosti :o) Ale stejně jsem si říala, že by se to mohlo povést, zvlášť, když se menstruace neobjevovala. No, mrška přišla a přestože to byl náš první měsíc, strašně jsem to ořvala. Následoval březen. Přítel byl ze mě trochu nervózní, protože jsem mu diktovala, jak to dělat budem a jak ne :o) Den před Velikonocemi, jsem se ráno vzbudila a protože mi zbyk ještě jeden test /ostatní jsem vyplácala v březnu/, tak jen ze zvědavosti, jestli náhodou, jsem ho použila. No a byly tam. Bylo brzo ráno a já začala zmatkovat-jako co budeme teď dělat, že na to nejsem připravená, jak to vůbec mám říct přítelovi-chovala jsem se strašně :o) A přitom jsme to mimčo tolik chtěli.....? Ještě ten den jsme se strašně pohádali a já byla u mamky, protože jsme malovaly vajíčka. S přítelem to vypadalo skoro na rozchod, tak jsem mu nakonec napsala SMS, že bych byla ráda, kdyby na Velikonoce přišel a že bychom se měli sklidnit, hlavně teď, když chceme miminko. V pondělí naklusal i s obr pomlázkou a hned se ptal, jestli v tom není něco víc, než co jsem napsala do SMS. Přinesla jsem mu test s tím, že jsem těhu, protože jsou tam //. Hnedka po mě chtěl návod, aby si to zkontroloval :o) Reakce nic moc, ale u mě taky na začátku byla spíš negativní. Když to vstřebal, tak se mi hned omluvil, že asi reagoval blbě a byl takovej rozněžněnej. Nejdřív jsme to nechtěli nikomu říct, ale mamce jsme to řekli ještě týž den, protože i trochu viděla, že se něco děje :o) Od té doby až do prvních třech měsíců jsme se o mimi dost báli, hlavně kvůli genetice. Všechno dopadlo dobře a když se dozvěděl, že bude mít syna, tak byl ještě nadšenější-je to první vnouček u nich v rodině a první vnouče-kluk pro moje rodiče /Peťula má dvě sestřenky/
Tak jsem se rozepsala, ale ještě teď na to ráda vzpomínám a vždycky, když koukám na Peťulu, tak si nějak nedovedu představit, jak se do toho mýho břicha vlastně vešel :o)

Klára a Peťula /14týdnů a 5dnů/

  • načítám...
  • Zmínit
324
17.3.06 12:14

Výroba: Máme doma dva výrobky, takže začnu trochu ze široka, nu, bude to delší a asi ne nijak k popukání, jenom příběh. Ale smutný to teda nebude!

Výrobek č. 1 Amálka
Chodili (tančili a horolezili) jsme spolu něco přes rok, když jsem shledala, že mám po tančení i horolezení. Zřítila se mi příčná klenba obou chodidel. Dostala jsem se do deprese, která (chybně) neléčená trvala skoro 3/4 roku. Čímž děkuji mému milému, že mně za tu dobu nezapudil. Řvala jsem a řvala. Mira jednou přijel s tématem svatba, kde a jak… Já se rozčilovala, co je to za systém, když nemůžu mít děti, když se na ně cítím, nejdřív školu, dům, praxi apod. Podotýkám, že jsem byla ve 4. na Vš a Mira už po několikátý ve 3. Chtěla jsem se vdát (nemám ráda hlášku, museli se vzít), než budeme vyrábět. Mira mě požádal o ruku:" tak se vezmeme" já říkám:" to je jako vono?" on:„hm“. Dál jsme to neřešili.
Nějak jsem se uklidnila, v létě jsem jela na týden s našima k moři a po návratu mi Mira oznámil, že se rozhodl, že budeme mít dítě, že mám vy:,–(it prášky. To jsem nečekala! V půlce července jsme dohodli svatbu, všichni z nás byli trochu paf, ale nakonec to byla samozřejmě nejlepší svatba. 11.10.2003. Má přezdívku Malý folklorní festival, na obřadu bylo 178 lidí, 3soubory a 2bandy námořníků. To už jsme se rozhodli a prášky jsem vy:,–(ila začátkem října. Plodili jsem pilně. Sledovala jsem se jak ucho. Přišla jsem k doktorovi, že jsem asi těhotná hned. Vzal mi krev a řekl, že tam teda nic nevidí, ale když mu dám ty 200, tak mi zavolá výsledky. Byla jsem si jistá. V den D jsme jeli do Nivnice pro dlaždice, volala jsem Dr. Řekl: je to pozitivní, že jsem byla asi ve 3 týdnu! (Věděla jsem to, ráno jsem si dělala u kámošky test a ten po asi deseti předchozích, které byly moc brzo, měl //) Ještě se mě blbě ptal, jestli si to chci nechat!! Mira se potutelně smál a hlavně jsme se těšili, co na to rodiče. Stále jsme studovali. Nu, nakonec byli samozřejmě nadšení, i když měli pocit, že to už přeháníme.
Mira nastoupil v březnu do práce, já koncem června dělala státnice a 19.7.2004 měla promoce. Amálka se narodila 21.7.2004. Nemohli jsme se na ní vynadívat, dopusinkovat a vlastně tomu pořád nevěřím, jakej je to zázrak. Nikdo z ní není poprděnější než tatínek. Nejvíc se dojímají (se slzičkama) dědečci, ňuchňají babičky a přísná má být maminka. Je nádherná, šikovná, naše, zdravá, celá a vůbec (už zase řvu).

Omlouvám se za román, ještě přidám 2.díl. Bořivoj.

  • načítám...
  • Zmínit
10
17.3.06 12:30

Ahoj*zdravím všechny, ráda bych se přidala k Vám do klubu Zimňátek -pokud to tedy je možný :o))).Manžel mi včera zajistil konečně trvalý přístup na internet, tak už nemusím jen občas nakukovat od rodičů. Náš poklad Alešek se narodil 17.1 a zrovna spí.Tak jsem to zakřikla a letím kojit.

  • načítám...
  • Zmínit
884
17.3.06 12:50

WERTY-vítáme s otevřenou náručí všechny nové přírůstky k nám do deníčku.Až budeš mít čas,trošku nám o sobě a svém pokládkovi Aleškovi něco napiš :-)

pa Yasmin

  • načítám...
  • Zmínit
189
17.3.06 13:17

Ahojte holky,

musím si tu postěžovat. Včera jsem dostala menstruaci a Adámek odmítá moje mlíčko. Vždycky se přisaje a ve chvíli, kdy to začne téct, tak prso vyplivne. Celou noc se budil hlady. Jsem z toho hotová. V mrazáku mám zásobu tak na 1 den. Navíc Adámek odmítá mlíčko ze lžičky, strašně se u toho vzteká. Už jsem poslala manžela pro Nutrilon, abych mu případně měla večer co dát. Chtěla jsem ho krmit lžičkou UM než ta mrcha odjede a mezitím odstříkávat, abych o mlíko nepřišla, ale vypadá to, že budu muset zajet pro lahvičku a mám strach, že už pak nebude prso chtít. Ach jo. Už jsem to obrečela. No snad to nějak zvládneme a překonáme a po menstruaci budeme dál kojit. Myslíte, že až ochutná UM, bude ještě chtít to moje? Snad jo. Jsem z toho hotová.
Zkoušela jsem Adámka trošku obalamutit tím, že jsem si na bradavku dala trošičku medu. Cucal jak o život, ale za chvíli už zase plakal a bradavku vyplivl.

Martina

  • načítám...
  • Zmínit
803
17.3.06 13:18

A taky šup s Aleškem do galeky ať víme, jak mu to sluší :o)

Holky, mě se zdají všichni ti kluci tak podobní. Asi to bude proto, že jsou všichni skoro plešatí-včetně toho našeho :o)

Klára a Peťula /14týdnů a 5dnů/

  • načítám...
  • Zmínit
634
17.3.06 13:19

Ahoj holky

Téma // - Já už jsem jedno mimčo čekala v roce 2001, ale bohužel to samo skončilo v 9tt. To bylo s mým bývalým manželem. Dnes mám jiného muže. Jsme spolu od srpna 2002, v červnu 2003 jsme se vzali-moje iniciativa, v lednu 2004 jsme odletěli na rok na Nový Zéland. Já jsem o miminku mluvila už před tímto výletem, ale manža ještě nechtěl. V lednu 2005 jsme se šťastně vrátili zpět do Čech a začali jsme si hledat práci. Manžel nastoupil začátkem března do nového zaměstnání, kde je doteď. Já jsem taky hledala a shodou náhod se ve stejné společnosti, odkud jsem odešla, uvolnilo místo. Nabídku jsem velice ráda přijala a už jsem se těšila, že 11.dubna 2005 nastoupím. Antikoncepci jsem nebrala a oba dva jsem si už říkali, že když se k nám nějaké mimi nastěhuje, budeme rádi. Takže jsme se tulili bez omezení. Nevím, jak dalece na to myslel manžel, ale já jsem na to myslela při každém tulení. Měsíčky jsem pravidelné neměla, ale stejně mi přišlo divné, že se po 4 týdnech nedostavily. Udělala jsem si 30. března test a byl negativný. Jenže ani po dalším týdnu nic a mě už to bylo divný a taky mi začínalo být jaksi divně. 6. dubna jsem si udělala další test a byly tam. Do práce jsem nakonec neanastoupila. Manžovi jsem to hned oznámila, oba jsme měli velikou radost a moc jsme se na mimíska těšili a teď si každý den říkám, že je to zázrak, že se z takového nic vyklubalo takové dokonalé stvoření, jakým je naše milovaná Helenka. Blízkému okolí jsme to museli říct defakto hned, právě kvůli tomu, že jsem měla nastoupit do práce a najednou, že nenastupuju.Jo a oním osudovým dnem bylo asi tak 13. nebo 14. března, takže teď je to vlastně rok. To to letí.

Toť náš příběh se //

Katka a Helenka 3m16d

  • načítám...
  • Zmínit
634
17.3.06 13:21

WERTY-Vítej i s Aleškem u Zimňátek! Napiš míru, váhu atd. Prostě jak se máte a co děláte.

Katka

  • načítám...
  • Zmínit
684
17.3.06 13:25

Nicol: je mi to moc líto. Taky to známe. Přeji ať čas hodní tuhle událost do pozadí a ať Stelinka dělá jen samou radost.

Vítám taky novou maminku a jejího Aleška

Teda když čtu ty příběhy, mám taky slzy v očích , ale tyhle jsou jiné než po přečtení příběhu Katty, tyhle jsou s dobrým koncem a tak to má být. Přikládám i ten svůj.

Já to musím vzít v bodech, jinak by to vydalo na deníček :o) a popíšu můj celý minulý rok, protože to byl mazec :o)…
Půlka roku 2004 rozchod s dlouholetým přítelem kvůli ženský…konec roku jeho chuť se ke mě vrátit…marně…půlka ledna 2005 seznámení po netu ( kam jsem si chodila zvednout náladu ) s mým současným přítelem…tři týdny poté dovolená v Dominikánské republice…po návratu z dovolené přestěhování mě k němu…březen otvírám časopis o rod. domech za zvuku klavíru, lesního rohu a trubky ozývajícícho se od sousedů na patře ( dělí nás od nich jen zeď) a štěkajícícho, chvílemi vyjícího psa nad námi…líbí se nám dům a chceme ho ( nejsou tam sousedi tak blízko)…hledáme pozemek…konec března na návštěvě přítelových rodičů padne náš záměr stavět a je nám nabídnut jeden zarezervovaný pozemek jeho otce…den poté jedeme se kouknout na pozemek-líbí, chceme, posléze kupujeme…duben hledáme firmu, plánujeme dům…hádáme se o počtu volných pokojů ( oponuji že dva dětské nepotřebujeme, co když nebudeme moci mít děti, tak nám dva budou na nic)…konec dubna vysazuji HA z důvodu už nesnesitelných migrén po dohodě s neurologem…začátek května propočet plodných a neplodných dnů…13.5. (upozorňuji pátek 13.5. )propočet na tento den již hlásil den neplodný…chyba…zvracím, nalévají se mi prsa, tloustnu…test //…návštěva Dr. podezření na mimoděložní těhotenství…návštěva nemocnice, řada vyšetření, 14 dní napjatých co se děje…opět chyba tentokrát doktora. Na UTZ je gestakční váček…velká radost…do 20tt trnutí a čekání na triple testy…radost vše v pohodě…Pak byl chvíli klid, jen plánování domu, shánění hypotéky a předávání věcí v práci…červenec dovolená v Řecku, těhotenská nevolnost ani tam nemizí…začátek prosince zvýšení mých jaterních testů…půlka prosince opětné ztrojnásobení mých jaterních testů a poslání do Podolí…dopékám cukroví, v kuchyni prostírám vánoční ubrus, dobaluju dárky…19.12 po kontrole jaterek okamžitá hospitalizace v podolí a nasazení prášků…nezabírají, testy se neustále zvyšují…22.12. kapačky do žíly…kapačky zastavili nárůst hodnot jaterek a následuje propustka v 11:00 na štědrý den…večer dárky a žádost o mou ruku…přijala jsem…25.12. opět kapačky…další den poslední kapačky a následující den odběry…jaterky stále stoupají, vedikt primáře- Vyvolat porod než dojde k selhání jater a tím i placenty…ohrožení života mého miminka…brečím jak želva chci zdravé živé mimčo a chci být už konečně doma…30.12. první vyvolávací tableta…nic se neděje, neotvírám se, jen silné kontrakce, jaterní testy už raději nikdo nesleduje…31.12. dopoledne další tableta…za dvě hodiny další…stále nic, otevřená na prst, kontrakce nepříjemné…15:00 kontakce pravidelné po 3 minutách, otevření nepokračuje, rizikovka se mne zříká, volám příteli a jdu na por. sál…na příjmu kontrakce žádné, je tam ale volno, tak zkusí ještě rupnout plodovou vodu…Chodím po sále a kontrakce stále žádné…18:30 mi píchnou vodu…2 minuty poté kontrakce k nevyržení…sprcha nepomáhá, sednout na míč nemůžu, klečím bosá na zemi a nechci porodit na podlahu…přítel zvoní na doktory…rvou mě na porodní křeslo, nemůžu se bránit…19:00 otevřená na 4 prsty, porod slibují do půlnoci…jedna šílená kontrakce za druhou, prý mám prodýcháva-blbost, nejde to…něco po 19:30 kontrola jak jsem otevřená…hodně…můžu tlačit…jednou…podruhý…potřetí…přítel hlásí jéééé vidím hlavičku a má tmavé vlásky…můj přiblblý strnulý úsměv…čtvrté zatlačení…přítel:je už se klube, zlato vydrž…19:58 31.12. popáté štiplavá bolest, zalití nečím teplým, nic mě netlačí, otevřu oči…halda lidí okolo (asi 5) a jedna ženská má v ruce můj poklad nejdražší…můj poklad křičí a jeho hlas se mi v tu chvíli moc líbí…slzy v očích…jsem máma :o)

Tak tohle vše jsem stihla v roce 2005

Gejby a Síma

  • načítám...
  • Zmínit
195
17.3.06 13:56

Ahoj holky,

zdravím novou maminku a miminko :)

Dneska jsou Elišce 3 měsíce a hlásím první otočení z bříška na záda. Pásly jsme koníky a najednou šup, už to bylo. Zkoušela jsem to ještě několikrát, jestli to nebylo jen tak náhodou a ono asi ne. Pokaždé, co jsem ji dala na bříško, tak se otočila. A strašně se jí to líbilo :) Naše momentálně nejoblíbenější poloha je na boku s obličejíčkem zabořeným do deky :) tak dlouho, dokud ji nepřekulím na bříško.
Včera i dnes pásla koníky jako o život. Holka šikovná :)

Nonu + Eliška dnes 3 měsíce

  • načítám...
  • Zmínit
980
17.3.06 13:58

Ahoj holky

Werty - vítej se svým broučkem Aleškem v našem deníčku.

// - my jsme s manželem od srpna 2000.Bydlíme spolu vlastně od prvního dne(teda prvních 5měsíců na ubytovně v sousedních pokojích) Seznámili jsme se v Brně na vojenské škole.Potom jsme se kvůli práci nastěhovali do Mladé Boleslavi.V 3/04 jsme si tu koupili na hypotéku 2+kka a v červenci 2004 jsme se vzali.Od svatby jsem vy:,–(ila antikoncepci aby se tělo samo srovnalo.Jenže srovnání se nedostavovalo a já skoro pořád krvácela a špinila a nebo se naopak MS nedostavovala.Tak jsem změnila doktora a dostala léčbu na 3měsíce.Dnes je tomu přesně rok co jsem dostala poslední MS.Od dalšího cyklu už jsem byla beze všech prášků.Byli jsme u tchánovců na Moravě kde jsem měla i svého gyn.dr..No a takhle v neděli jsme si zašli na večeři a povídali jsme si a nějak jsme zabloudili k MS no a já si až v té restauraci uvědomila že jsem to měla dostat ve čt.Hned druhý den ráno jel manžel koupit test.Na něm se druhá čárka ukázala ale byla hodně slabá.No a poučená švagrovou která 3 roky nemohla otěhotnět a za tu dobu měla hodně druhých čárek jsem si říkala že to je jen blud.K doktorovi jsme ale raději jeli protože ten den jsme odjížděli a než bych se k němu dostala tak to by byla doba.Doktor měl dovolenou ale měl tam za sebe záskok.Tak mě náhradní doktorka udělala hned UTZ ale nebylo nic vidět.Když jsem jí řekla že na testu druhá slabá byla tak mi pro jistotu vzala ještě krev.Dala mi taky injekci a říkala že buď do 5 dnů dostanu MS anebo jsem těhotná.Injekce mimču ublížit neměla.Výsledek měl být až za týden a já byla jak na trní.Přesně za týden jsme měli velitelskou přípravu takže to znamenalo celý den sedět ve vydýchané učebně.Po pár hodinách se mi udělalo šoufl.Tak jsem od tamtud vypadla a šla zavolat do ordinace pro výsledek.Sestřička mi hned oznámila že jsem opravdu těhotná.Tak jsem si u toho telefonu trochu zaslzela a vrátila se na učebnu (manžel seděl vedle mě).Pořád do mě strkal „tak co???“ Tak jsem se na něj usmála a řekla „no tak jo“. Začali jsme se tam na sebe tak zubit že to jedné kolegyňce hned docvaklo. Den den jsme šli do cestovky podepsat smlouvu na dovolenou a na té dovolené jsme dostala PRVNÍ kopanec.Do práce jsem chodila ještě měsíc.Potom mě začalo bolet v podbřišku tak jsem si musela říct o volno a přiznat že jsem těhotná.Od té doby jsem byla pořád na neschopence,moje práce je pro těhotné a kojící matky stějně ze zákona zakázaná.

Tak takhle to bylo u nás.Sice jsme mimi ještě neplánovali ale teď jsme oba dva rádi že takového krásného a zdravého drobečka máme.

Martina a Tadeášek dnes 15.týden (3m15d)

  • načítám...
  • Zmínit
14
17.3.06 14:00

Ahoj, doufám, že se nebudete zlobit, když se také přidám do Zimňátek… Odvahu mi dodala Werty. Sice si čtu vaše komentáře už přes měsíc, ale trochu jsem se bála mezi vás, staré známé, zařadit. Tak snad to nebude vadit…

Objevila jsem vás při hledání vývoje miminka, protože nemám doma žádnou knížku a když jsem začala číst všechny vaše zkušenosti, mrzelo mě, že jsem vás neobjevila dřív, vyvarovala bych se asi mnoha počátečních trápení…

A teď k mému „zimňátku“: jmenuje se Barunka a narodila se 5. 1. Koukala jsem, že se ten den narodila Anetka od Paulinky a taky byla malinká, asi to byl den, kdy se rodila malinká miminka. Barunka totiž, ač přenošená, měla jen 2,5 kila a 45 cm (já i partner jsme totiž šílení hubeňouři a taky jsem chudince v těhotenství nedopřála chvilku klidu, jezdila jsem dlouho na kole a ještě v den termínu porodu jsem byla na 20 km výletě hustě zasněženým terénem… Někdy si říkám, jestli jsem se neměla krotit, možná bychom teď neměli tak aktivní a divoké mimi:-). Takže jsem si užila nervy s nedostatečným přibýváním (stresovala mě především doktorka, já měla načteno, že přírůstek je sice malý, ale dostatečný…), pak přišly prdíky a taky šílený reflux, obojí trvá, ale člověk už to bere úplně v pohodě. Kdybych tušila, že se jednou budu cítit tak, jako teď, když Barunka točí třetí měsíc, brala bych všechno úplně jinak. A taky kdybych bývala objevila dřív vaší diskuzi, jak už jsem uvedla, protože tam jsem se dočetla, že jste to prožívaly úplně stejně. To je zatím vše, musím taky něco udělat, když Barunka spinká. Pokud vám to teda nevadí, že se přidám, ráda popíšu i ty // :-) Jo jinak teď má Barunka jen něco přes 4 kg, takže je pořád za vámi dost pozadu… Pokud se mi to podaří, ukážu vám její fotku - ale dost dlouho mi trvalo než jsem vůbec přišla na to, jak napsat komentář - jsem zvědavá, kde se objeví:-)

Lucik

  • načítám...
  • Zmínit