Porod jsme zvládli
- Porod
- Janina1982
- 01.11.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj termín porodu byl šestého října 2012, v ten den jsem usínala se zvláštním pocitem, kdy už to přijde? Nepřišlo. Dny utíkaly, já jsem se sotva valila a náš chlapeček ne a ne přijít.
Nepomáhala žádná rada, zkusili jsme snad vše, ale naše miminko se maminky drželo zuby nehty. V noci 11. 10. 2012 (40+5), jsem nemohla spát, vše mě bolelo. Chodila jsem po bytě, usínala vestoje a najednou „lup“! Bylo to tady, praskla mi voda. Jupí, kdybych jen věděla, kolik hodin ještě uteče, než poprvé našeho chlapečka uvidíme.
Ve 4:30 hodin ráno, šla jsem probudit manžela. Ručník mezi nohama ho ujistil, že nejde o planý poplach, nikdy v životě jsem ho neviděla tak rychle vstát
„Miláčku, máš bolesti? Sedni si, lehni si, pojedeme, chceš obléknout?“ „Ne, nemám bolesti, je mi dobře, dám si sprchu.“ Tisíckrát jsme se bavili o této situaci, až jednou nastane. Manžel: "v pohodě, to zvládnu, proč bych měl být nervózní? Snad si nemyslíš, že mě ještě budeš uklidňovat?“ Cestou do porodnice jsem ho chlácholila ![]()
V 6:30 hodin příjem, ano rodíte. Máte dvě možnosti, přirozený průběh, porodíte do 24 hodin nebo tabletu, porodíte dnes. Jasná volba, chci tabletu, nemůžeme se našeho broučka dočkat, začínají slabé bolesti, stále úsměv na tváři. Modrý porodní box, manžel u mě, tableta zavedena, čekáme, začíná se něco dít, otevřená na 3 prsty, bezva. PA: „zkontrolujeme miminko, hm, to je obřík, odhad 4 300 g“, uklidňují nás, to zvládneme, musíme.
Po 2 hodinách stále otevřená na 3 cm, druhá tableta, bolestí začínám lézt po zdi, sprcha, velká úleva, manžel je mi velkou oporou, bez něj bych to nezvládla. V pokoji se jen vyměňují doktoři, co se děje? „Vaše miminko je velké, nesestupuje tak, jak by mělo, dáme oxytocin, poslední možnost, jak ho "vypudit“, chci epidural, úleva, odpočívám, hodina utekla rychlostí blesku.
V 17:15 hodin už nemůžu, prosím, udělejte něco, „zavoláme primáře“. Otevřená na 9 prstů, miminko díky velikosti stále nesestupuje. Císař… vysvobození, děkuji, pane primáři. 11. 10. 2012 v 17:55 hodin, 13 hodin od prasknutí vody se nám díky CS narodil krásný, zdravý chlapeček, který dostal jméno Tomáš, měl 54 cm a 4650 g. Jsme ti nejšťastnější rodiče na světě.
Rodili jsme v Brně na Obilním trhu a touto cestou bychom rádi poděkovali skvělé PA Kateřině Jurdové a panu primáři Hudečkovi. Dnes je našemu chlapečkovi 16 dnů, maminka se z porodu pomalu otřepala a nemůže si nový život s maličkým vynachválit. Bolelo to, ale stálo to za to!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1630
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20596
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....