Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Desetiměsíční dcera po mě furt leze - prosím, co s tím
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.4.17 15:55
Zdravím zrovna prožíváme to samé syn 8m a je to lepidlo chvíli si poplazí sám a hned hledá maminku je to náročné období nezbaví se sám než začnete chodit ze zkušeností s dcerou ale pak zas bude padat… vydržet první rok a půl potom bude jen líp do takového počasí je to na bednu ja se jen vždycky utěšuji že to není napořád naštěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.17 16:06
Nám ještě funguje (když má dobrou náladu), když řeknu, že přijdu a pak přijdu dřív než začne být zoufalý, což je teda někdy v řádu vteřin, prostě takhle odbíhám z kuchyně (z naší malinké průchozí špinavé kuchyně, kde parkuje kočárek) dycky mu dám pusu na čumáček, řeknu že přijdu a pak to podle potřeby opakuju. Někdy nevydrží vůbec, někdy pár minut jo, zvlášť, když ho zaujme nějaká hračka. Některé hračky máme vyčleněné jen pro tuhle příležitost, aby byly vzácné. Nebo na něj z kuchyně mluvím, říkám, co dělám, v nejhorším i zpívám. Ale synovi je spíš 9,5, tak třeba se to ještě zhorší. A naštěstí si nikdy nezafixoval (zatím), že postýlka/ohrádka je zlo.
Další, co mě napadá je dát dítěti do postýlky lavor na prádlo, odnést postýlku k pračce, naplnit lavor, odnést k sušáku i s dítětem, dítě se v tom bude nadšeně hrabat, pověsit prádlo, a nakonec převlíct dítě do suchého…
Ale popravdě já sama většinu věcí odkládám na dobu, kdy přijde manžel z práce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.17 16:06
Zlepší se to chozenim. Kluk ma ted 11M a přestal to dělat když začal chodit. Trvalo to tak 2M neslo dělat vůbec nic.Ted už cupita sám a sem mu u…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.17 16:14
K tomu padání: taky to byl adrenalin, když si začal stoupat, slejzat z gauče po hlavě a tak, ale zas si říkám, že lepší, když se sám naučí padat z malé výšky a v malé rychlosti - tak jsem se ho snažila nechytat (a teď už to celkem zvládá). Ale je pravda, že jsem taky byla radši, když jsem u jeho pádů mohla být osobně, abych měla představu, co přesně se stalo - případně abych přecejenom chytala, kdyby šlo o zdraví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.4.17 16:48
CO máte dělat?
Věnovat se jí.
Je přesně v tom věku, kdy to potřebuje. A ne - vážně si nevystačí sama a ano potřebuje fyzický kontakt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.4.17 13:43
@lola0308 píše:
Já jí ale nezavírám a nebo nedávám do postýlky na celý den…ale když si potřebuju jít na záchod např nebo vytáhnout prádlo z pračky prostě udělat něco u čeho jí nemam na dohled tak jí dám do postýlky aby mi nespadla a nebouchla se…začíná se teprve ted stavět takže nemá takový balanc…samozřejmně že když vařím tak jí mám u sebe v lehátku ale prostě jsou chvíle kdy jí potřebuju dát do postýlky a ona ten čas celý prořvesnažim se jí věnovat 100% ale byla bych ráda kdyby si alespoň pár minut denně hrála sama
Já jsem teda obě děti s sebou brala někdy i na záchod a k pračce taky- brzy mi začali i „pomáhat“ dávat prádlo do pračky, děti se prostě snaží napodobovat, při vaření mu dám plastový hrneček a lžičku a on taky jako míchá. Když je nejhůř tak dát dítě do nosítka. Ale když jsem třeba potřebovala pro něco odskočit do sklepa nebo tak, tak jsem taky vždy malého šoupla do postýlky aby si v mé nepřítomnosti neublížil. Pro tyto chvilky je dobré mít v záloze nějakou oblíbenou hračku kterou dítě ale nemá často a tudíž je mu vzácná. Nebo to ani nemusí být hračka- třeba něco bezpečného z domácnosti- cedník, lis na česnek- chvilku to prozkoumával co to je a vydržel takto tu chvilku v postýlce v pohodě. Nebo jsem postýlku posunula ke dveřím a on se bavil tím že lomcoval klikou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
