Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
11 létá dcera chování
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.1.24 20:02
@Tichošlápek píše:
@an-na no a není to prave o tom? Ze potřebuje víc klidu? Prijde mi, ze ma docela zaprah na holku před pubertou z rozpadlé rodiny. Co trochu zvolnit i za cenu trochu horších známek? Aby se ti nesesypala
Bojím se sesypaní kvůli neúspěchu 
O známky mi vubec nejde. Jen o to, aby procházela a ostatní ji nevyřadili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
MamkaDouDou
16.1.24 20:06
@an-na píše:
Ano ma solidně naloženo to vím. Ale to snad ze mě ještě nedělá špatnou mámu? Vy si dokážete představit vzdát se dítěte? Jako proč? O kvalitách jejího táty kvůli kterých jsme se rozešli mluvit nebudu.
Já si dokážu dobře představit jaké to je být v pozici vaší dcery. Špatná máma? Nevím, nesoudím. Ale určitě soudnému člověku dojde co s psychikou dítěte, který právě přišel o kompletní rodinu a zažil bouřlivý rozchod, udělá rychlý příchod dvou nových osob. Tresty obecně ve výchově neschvaluju, to jen dodatkem.
Nevím, proč byste se měla dcery vzdávat? Snad ji milujete a chcete pro ní to nejlepší ne? Jestli je jí teď u táty dobře, tak proč ji nenecháte být na čas tam? Mně teda přijde, že chcete lámat její emoce na sílu.
- Citovat
- Upravit
16.1.24 21:10
Jen utesim, máme doma to samé v bledemodrem.. přesně to vidím, bozee.. a ty oči 
puberta jak vyšitá.. ta naše chce víc pozornost, sle když ji dostane, tak ji paradoxně nechce.. podle mne chtějí jen vědět, ze tu jsme, ze jsou důležité a ze nás muzou mít.. i když reálné nechtějí, taky co s nami, trapný matky 
ještě ze mám taky dvouleté pro které jsem Bůh 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.24 21:20
@Eoma píše:
Jen utesim, máme doma to samé v bledemodrem.. přesně to vidím, bozee.. a ty oči
Teď jste mě trosku uklidnila. Já si proste pořad nejsem jistá jestli je její chování nastupující puberta, nebo jestli je to kvůli tomu, ze to nemá úplně lehký co se tyče rodiny a školy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.24 21:45
@an-na píše:
Teď jste mě trosku uklidnila. Já si proste pořad nejsem jistá jestli je její chování nastupující puberta, nebo jestli je to kvůli tomu, ze to nemá úplně lehký co se tyče rodiny a školy.
Naprosto klidně to může být obojí dohromady. Jako nástup puberty bych to tipla určitě a s tím se budou pojit další problémy.
Mimochodem, že nemůže vystát nevlastní stejně starou sestru… ona přesně jí dává (třeba nevědomky) najevo, co je to to být normální, úspěšná, možná chytrá. Vidí to hned vedle sebe a naprosto chápu z její pozice, že ji nemůže ani cítit. Prostě ji stresuje vidět to „dokonalé dítě“, když ona sama selhává a nedaří se ji. To je jako by měla všude po zdech napsáno „Jsi marná! Jsi deb-il!“.
Ona potřebuje zažívat úspěch, soustředit se na to, co ji jde. Neporovnávat s nevlastní stejně starou sestrou!!! Dát pozor, aby se ji neposmívala.
V ní samotné se toho prostě teď děje hrozně moc. Hlučný sourozenec, nevlastní sourozenec, neustále pendlování, hormony začínají bláznit. No, není to snadné.
Zkusila bych v nějakou hodně klidnou a intimní chvíli s ní promluvit jako s dospívající ženou, bez výčitek, vzteku, zesměšňování, upozorňování na chyby. Že to je pro všechny těžké, že vnímáš, že se ji asi něco honí v hlavě s čím se třeba nechce svěřit a tak.
Chce to kopec empatie od rodičů. A naprosto přecházet koulení očima a podobné jevy, prostě je to ventil emocí, neřešte to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.24 21:48
@an-na já bych řekla pubertou.. a částečně tím, ze to nemá lehký.. oni to dnešní děti mají v něčem hrozné lehký, pořad se na ne někde berou ohledy a zároveň to mají o mnoho těžší, nejsou už takovými dětmi a mnohem dřív na ne tlačí nějaké problémy.. jsou více soutěžive a více se dbá na postavení, image a další.. obzvlášť u těch holek to vidím.. té moji to kolem 11 také začalo, se mnou dobrý, skola dobra, s tátou horší a s mým partnerem peklo.. ve 12 hrozny všude, jen skola celkem fajn a teď měsíc, je ji čerstvé 13, doma dobrý a skola, hrozná 
jeden průšvih za druhým.. někdo mi stále před očima mění dite, tu krásnou malou, milou holčičku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.24 22:10
@an-na píše:
Ano i s tímto souhlasím, naše paní učitelka je vyloženě ze staré školy, i když se snaží, tak moc individuální přístup nemá, musela jsem ji k některým věcem vyloženě donutit. Ale třeba ty úkoly denně to je katastrofa. O alternativní školy jsem se zajímala a bohužel v našem okolo není žádná, která by byla vhodná. Ač tu Montessori je, stojí za starou bačkoru
Když jsem šla do šesté třídy, dostala jsem taky matikářku padlou na hlavu. Byla jsem dyslektik, dyskalkulik a já nevím co ještě. Ona tohle neuznávala a nandavala mi hrozně úkolů navíc, abych se to naučila když to v tý hodině nezvládám 
No máma se mnou psala úkoly do večera, chodila do školy a vysvětlovala matikářce. Skončilo to přestupem na jinou základku, kde byly učitelky mnohem otevřenější individuálnímu plánu. Neměla jsem školu za rohem, jezdila jsem autobusem 20 minut, ale díky tomu ze mě něco je.
A další výhoda byla, že se vědělo o otevřenějším přístupu učitelek, takže jsem do třídy chodila s dětmi, které potřebovaly taky úlevy ve výuce. Nebyla jsem tam tak sama a naopak jsem občas i vynikla.
Určitě zkus pohledat jinou školu… nemusí bejt v speciální, ale někde jsou otevřenějším ‘pomalu chápajícím dětem’.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.24 22:47
Chce obsluhovat jako mala segra rovna se chce ujistit, ze je stejne dulezita…
Musi se snazit, aby obstala.
Doporucuju pravidelne se venovat jen ji, bez sestry v dohledu. Chce vedet, ze je milovana a dulezita. Vim o cem pisu. Tri kluci. Zdravous, autista, tezkej dysfatik. Kazdej jinej uplne, i povahove.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.24 14:19
@Tarjei píše:
Chce obsluhovat jako mala segra rovna se chce ujistit, ze je stejne dulezita…
Musi se snazit, aby obstala.
Doporucuju pravidelne se venovat jen ji, bez sestry v dohledu. Chce vedet, ze je milovana a dulezita. Vim o cem pisu. Tri kluci. Zdravous, autista, tezkej dysfatik. Kazdej jinej uplne, i povahove.
To je dost možné, snažím se ji věnovat co nejvíc to jde. Povinnosti do školy a trenink nám ale zabere tolik času, ze na blbnutí už pak zbývá minimum a musim se věnovat i te mladší, musíme se u ni s partnerem v době příprav do školy vystřídat. No je to hrozné těžký, když je těch děti víc. Jak jste to dělala vy? Člověk, kdyby se uměl rozkrajet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.24 16:13
@an-na no chce to davat hlavne ne vsem stejne, ale to, co potrebujou. Treba aktualne s nejstarsim kazdej vecer mluvim, probirame den a tak. A nenecham se vyrusit nicim. S autistou mame ritual, ve stredu vybere obchod a zajedem tam a koupi si auticko. A nejmladsiho semtam nekam vezmu samotnyho, na pizzu treba. A v nedeli nove hravame hru, treba pexeso, s nejstarsim a nejmladsim.
Neni potreba se rozkrajet ale najit takovy ty dulezity veci..ktery uznavam muzou vypadat zvenku banalne, ale nejsou. Pomhaj budovat a udrzovat vztahy. Nejde o to, dat co nejvic casu. Ale dat hodnotnej cas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
