Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj,
mám takový hloupý dotaz. Žijete s někým 4,5 roku, všechno je v pohodě, ale poslední půlrok vás ze „srandy“ vyhání za kamarádkami, jezdí pryč na motorce sám bez vás, prý si teď chce tu jízdu užít sám, a tak podobně. Hodně kvůli práci cestuje, klidně i na 4 týdny( takhle už cestuje cca 2 roky). Začal být i odtažitý. No a pak zase odjel za prací. Před 15 dny mi napsal: všechno nej k narozeninám (žádné zavolání, žádná kytka z ciziny – a to mi kdysi na pitomý Den žen poslal kytku z Německa, a teď nic). Dala jsem mu na to srdíčko a od té doby se neozval. Vydržela jsem to a celých 14 dní jsem ho taky ignorovala. Včera přijel domů, já tam nebyla, vzala jsem psa a jela pryč. Než přijel. Dnes mi po 15 dnech napsal: „Kde je pes?“
Zajímá mě, je to normální? Stalo se vám to někdy? Jak jste na to reagovali? Vím že je to konec, ale takhle.
…myslím, že je to konec…vašeho vztahu…
Nestalo, a kdyby ano, tak bych to z jeho strany brala jako rozchod s tím, že není schopen to na rovinu říci…
Ach jo, dalsi blbecek, ktery neni schopny komunikovat a rici na rovinu, jak se veci maji. Bohuzel to vypada na rozchod, jen ti to nejak zapomnel rici.
Ano, zdá se mi to „normální“. Evidentně máte problémy už několik měsíců, jsi zvyklá, že je x týdnů pryč… Ani jeden z vás nemá „koule“ na to, aby to rozseknul.
Je jasné co ho zajímá. A ty to nejsi. Vztah ukončete a jděte každý svojí cestou. Pes nevím koho je, ale ještě, že nemáte děti.
Ano, je to normální. Normální zbabělé ukončení vztahu z jeho strany.
Nikdy bych dva týdny v takovém „mezistavu“ nežila, mám ráda fér jednání na rovinu, i když má bolet..
Tohle co předvádíte VY OBA je akorát srabárna a prodlužování komatu vašeho bývalého vztahu… je to už dávno na odpojení všech přístrojů…
Lucy75 a AnastazieB Já jsem chtěla bojovat a udržet ten vztah, ne se hned rozejít. Už mě nebaví neustále někoho hledat. Chtěla jsem ty překážky vyřešit, ne před nimi utíkat. Bohužel, jak už ostatní píšou, jeho komunikace byla vždycky špatná. Když jsem se ho na něco v klidu zeptala, mlčel. Snažila jsem se mu říct, že mi to může říct v klidu, ale stejně mlčel. Po čase už člověk ztrácí sílu a začne to přijímat jako fakt, že takový prostě je a nedokáže se o takových věcech bavit.
Od samého začátku pro něj bylo těžké se mnou o těchto věcech komunikovat, ale na začátku to nebylo tak důležité nebo tak časté. Ano, neměla jsem na to odvahu, protože jsem to ani nechtěla. Miluji ho a chtěla jsem ho brát takového, jaký je, a překonávat překážky. Ale už to asi nezvládám a dostala jsem se do fáze, kdy musím to udělat, i když nechci.
Nechci se tu s nikým hádat nebo tak, jen jsem chtěla asi podporu, že dělám správně.
Tak to jsi hustá, že jsi 14 dní nic neřešila
Podle mě má jinou a jen neumí ten vztah ukončit. A zajímá ho víc pes, než ty. Je načase se sejít a vše si vyříkat. Respektive se zbytky hrdosti do poslat kam slunce nesvítí.
@unuděná píše: Více
Taky to bylo těžké jak svině. Měla jsem strach, jestli se mu něco nestalo. Nenápadně jsem vyzvídala u jeho kamarádů. Asi nejhorší bylo, když se mě zeptala jeho máma, jak se má v cizině. Nikdy jsem jí nelhala, ale musela jsem říct, že dobře, i když jsem jí chtěla říct, že nevím, protože její syn na mě kašle a nezáleží mu na mně. Prostě to bylo náročné. Dneska přijedu, posbírám si věci, dořešíme ostatní záležitosti kolem bytu, co máme, a půjdu. Jinak to asi nepůjde.
@Minitiny píše: Více
Určitě děláš správně, ten vztah je u konce, jen je asi potřeba si to připustit a říct. Je to těžké, ale určitě to zvládneš, držím palce
![]()
@Minitiny píše: Více
A tebe nezajímá, co se stalo, nebo proč je to tak, jak to je? Já bych mu to takhle neusnadňovala a chtěla po něm vysvětlení. Už jen proto, aby se nechoval jako srab.
@unuděná píše: Více
Popravdě mě to zajímá, ale vůbec nevím, jak zareaguju, až ho uvidím. Netuším, jaká bude moje reakce. Popravdě se toho bojím. Nechci na něj začít křičet, ale zároveň nechci odejít bez nějakého vysvětlení. Nevím, jsem z toho úplně v p… Totálně.