Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
19 let a neměla jsem nikdy vztah
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.12.22 17:24
A to by snad rodičům udělalo větši radost kdybys přišla v15ti zbouchnuta 
Nemáš důvod se fo něčeho nutit určitě to přijde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.12.22 17:40
@Anonymní píše:
Ahoj.Začínám být zoufalá, jelikož jsem ve svých 19 letech neměla žádný vztah. Jen jednou jsem něco cítila k mému o dva roky mladšímu kamarádovi, ale protože bojuje s psychickými problémy po sexuálním zneužívání v dětství, tak nikdy nebylo nic víc, než jen dopisování a to jsme se znali ze školy. Takže jsme zůstali kamarádi, ale vadí mu, když si s jiným klukem píšu, nebo jdu ven.
Nějak mě to netrápilo, ale od doby co si má nejlepší kamarádka našla kluka, tak mi to pořád vrtá v hlavě. Známe se od základky a kvůli odkalu jsem ve třídě nebyla se svýma vrstevnikama. Je jí 17 a jedna část mě ji to neskutečně závidí, ale druhá zas přeje, protože nemá úplně ideální rodinu.
Doma na mě celkem tlačí a furt mě popohání, že když nezačnu teď, nezačnu už nikdy.
Píšu si a bavím se s klukama, ale nepřeskočilo to u mě do té zamilovanosti. Jinak jsem spíš introvert, ale praxe mám v obchodě, takže se už otrkávám, ale na nějaký diskotéky to nevidím. Byla jsem jen jednou s partou kamarádů a necítila jsem se.
Připomínáš mi mojí dceru. Ale ona má v sobě trauma z předchozího života. Ať už na to někdo věří či ne, v jejím případě je ta vzpomínka extrémně živá. Promítá se jí to stále do snů, vidí tvář toho, kdo ji jako holčičku v předchozím životě zneužíval a nakonec zabil. Vidí, pamatuje si, je schopná to i nakreslit místo, kde se to odehrálo, byla tam vězněná ještě s další holčičkou. Obě byly asi malé, možná tak 5-7 let max., podle šatů to mohla být 30.-50. léta dvacátého století. Pamatuje si na medvídka, kterého držela, když s tou druhou holčičkou utíkali, nepovedlo se, byly obě chycené a následně zabité.
Ta vzpomínka je pro dceru tak extrémně živá, bolavá, kdykoliv o tom začne mluvit, brečí. Začala si vzpomínat někdy kolem 6. roku věku, ale tehdy ještě nechápala, co to je, co se jí to vlastně stalo. Nicméně to trauma v ní je a kvůli tomu má obrovský problém mít ráda chlapa, mít s ním vztah, poměr, sex. Zkoušela to, ne že ne, dala sama sobě šanci hned několikrát, ale jak sama říká, motýlky cítí jen první 2-3 měsíce, ale i tak tam není chuť na sex a když už k tomu dojde, v ní se všechno šprajcne a prostě to bolí, neužije si to, je jí to odporné.
Zvažujeme regresní hlubinnou terapii, zda by se podařilo znovu projít tím, co se tehdy stalo a odbourat tak ten blok a trauma, které se přeneslo do dalšího života.
Prosím anonym - dost citlivé téma pro mě i dceru a ne každý je o reinkarnaci přesvědčen. Já ano, tohle není jediný případ v naší rodině, kdy si někdo vzpomněl na něco z předchozího života.
- Citovat
- Upravit
4.12.22 17:46
Jsi ještě mladá, není třeba se tím trápit. Kluci, kteří tě budou zajímat se objeví a i ta jiskra přeskočí. Na rodinu se vykašli, přece se nebudeš tlačit do něčeho co nechceš - nějaký hon na kluky jen abys někoho měla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.12.22 17:58
@JiříkMazlík píše:
A to by snad rodičům udělalo větši radost kdybys přišla v15ti zbouchnuta
Nemáš důvod se fo něčeho nutit určitě to přijde
No možná by i raději byli, protože dnešní doba je podle nich rychlá a jakmile někdo nespadá do té šablony klasickýho náctiletýho „sopla“, tak je divnej. Podle mamky bych se měla s někým aspoň vyspat, ať nejsem pak prej pro nejakyho potencionálního kluka divná.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.12.22 18:02
@izabe píše:
Jsi ještě mladá, není třeba se tím trápit. Kluci, kteří tě budou zajímat se objeví a i ta jiskra přeskočí. Na rodinu se vykašli, přece se nebudeš tlačit do něčeho co nechceš - nějaký hon na kluky jen abys někoho měla.
No přišlo mi to jako kravina, ale protoze to do me tlaci kazdej, na oslavách nebo setkáních kazdej musí hodit nějakou „vtipnou“ poznámku. Úplně nevím jak je odpálkovávat.
- Citovat
- Upravit
4.12.22 18:04
@Anonymní píše:
No možná by i raději byli, protože dnešní doba je podle nich rychlá a jakmile někdo nespadá do té šablony klasickýho náctiletýho „sopla“, tak je divnej. Podle mamky bych se měla s někým aspoň vyspat, ať nejsem pak prej pro nejakyho potencionálního kluka divná.
Tak tu mamku pošly do míst odkud jsi před 19 lety vyšla 
co jí je do toho jsi plnoletá a jestli se na to necítíš tak nemusíš dát celému okolí protože maminka to chce 
No a přijít k ke dvacítce a už být 50ty v pořadí mi přijde hnusné v tomhle případě bych byl určitě šťastnější 
tedy pokud nenaraziš na nějaké jelito 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.22 18:06
Vůbec se tím netrap.
Lepší si počkat na někoho o koho fakt budeš stát a s kým opravdu budeš chtít být, než se pouštět do vztahů kvůli ostatním. To pak nekončí nikdy dobře.
Nejsou normy kdy je třeba začít randit. A to že když nezačneš teď, nezačneš nikdy… to je takový kec až to bolí.
To si máš narazit prvního přivandrovalce?
A nebo dokonce začít chodit s někým, kdo má psychické problémy a žárlí i když si jenom s někým jiným píšeš? Promiň, ale s tím tvým kamarádem bych si fakt nezačínala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.22 18:11
@Anonymní píše:
No přišlo mi to jako kravina, ale protoze to do me tlaci kazdej, na oslavách nebo setkáních kazdej musí hodit nějakou „vtipnou“ poznámku. Úplně nevím jak je odpálkovávat.
Na internetu jsem viděla super hlášku, kdy se ptali holky proč ještě není vdaná, tak je odpálkovala tímto: „Mám prostě asi štěstí.“
A tvoje matka je taky pěkně jeblá do palice. Se jí zeptej, jestli byla taky projetá jak tankodrom, než si nabrnkla tvého otce. Taky se jí to nebude líbit.
Ano, jsou chlapi, kteří preferují holky co ví a jak, ale opravdu velké množství z nich je docela rádo, když je jejich holka panna a nebo neměla moc partnerů.
Vůbec bych se tím nestresovala. Já byla panna do dvaceti. Nikdy jsem si nepřišla divná a neměla jsem potřebu cokoliv komukoliv vysvětlovat. Když dotírali, tak jsem jim řekla ať se starají sami o sebe, než začnou rýt do ostatních.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.22 18:18
@Anonymní píše:
Připomínáš mi mojí dceru. Ale ona má v sobě trauma z předchozího života. Ať už na to někdo věří či ne, v jejím případě je ta vzpomínka extrémně živá. Promítá se jí to stále do snů, vidí tvář toho, kdo ji jako holčičku v předchozím životě zneužíval a nakonec zabil. Vidí, pamatuje si, je schopná to i nakreslit místo, kde se to odehrálo, byla tam vězněná ještě s další holčičkou. Obě byly asi malé, možná tak 5-7 let max., podle šatů to mohla být 30.-50. léta dvacátého století. Pamatuje si na medvídka, kterého držela, když s tou druhou holčičkou utíkali, nepovedlo se, byly obě chycené a následně zabité.
Ta vzpomínka je pro dceru tak extrémně živá, bolavá, kdykoliv o tom začne mluvit, brečí. Začala si vzpomínat někdy kolem 6. roku věku, ale tehdy ještě nechápala, co to je, co se jí to vlastně stalo. Nicméně to trauma v ní je a kvůli tomu má obrovský problém mít ráda chlapa, mít s ním vztah, poměr, sex. Zkoušela to, ne že ne, dala sama sobě šanci hned několikrát, ale jak sama říká, motýlky cítí jen první 2-3 měsíce, ale i tak tam není chuť na sex a když už k tomu dojde, v ní se všechno šprajcne a prostě to bolí, neužije si to, je jí to odporné.
Zvažujeme regresní hlubinnou terapii, zda by se podařilo znovu projít tím, co se tehdy stalo a odbourat tak ten blok a trauma, které se přeneslo do dalšího života.
Prosím anonym - dost citlivé téma pro mě i dceru a ne každý je o reinkarnaci přesvědčen. Já ano, tohle není jediný případ v naší rodině, kdy si někdo vzpomněl na něco z předchozího života.
Pripomnelo mi to film Vcerejsi deti. Znas? Tu regresni terapii bych zkusila. Drzim palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.22 20:24
Prvni vztah jsem mela v 21. Vim, ze jsem si pripadala divna a taky me to stvalo a bala jsem se, ze si nikdy nikoho nenajdu. Pak ve 24 jsem si nasla budouciho manzela a jsme stale spolu. Zpetne nelituji. Tak neboj, nekdo se objevi… A nejspis v dobe, kdy to budes nejmene cekat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.12.22 22:25
Jak já ti rozumím. Mně je 24 let a také jsem nikdy neměla vztah. Moje vrstevnice jsou už některé vdané či dokonce mají děti a já si už říkám, že mi už ujel vlak a nic takového mi asi není souzeno. A stejně jako ten tvůj kamarád, já jsem byla v dětství také sexuálně napadená a zneužívaná, takže i kdyby se našel někdo, koho bych milovala a on mě, tak se obávám, že bych to nedokázala, mít s ním sex. Kdysi jsem byla hodně zamilovaná do jednoho kamaráda, on mě nemiloval, ale chtěl se se mnou vyspat, což jsem prostě nedokázala, ten blok z dětství je moc velký. No, stejně by mě asi poslal k vodě, i kdybych se s ním vyspala Ale zrovna dnes večer jsem ho potkala s jeho přítelkyní…ten pocit, že tohle jsem mohla být já 
- Citovat
- Upravit
Sonarka
5.12.22 01:23
@Anonymní píše:
No možná by i raději byli, protože dnešní doba je podle nich rychlá a jakmile někdo nespadá do té šablony klasickýho náctiletýho „sopla“, tak je divnej. Podle mamky bych se měla s někým aspoň vyspat, ať nejsem pak prej pro nejakyho potencionálního kluka divná.
Tvoje mamka je zajimava 
A celkem jeblá, misto toho, aby byla rada, ze nema doma dceru couru, coz je uz dnes jakysi standard, byt dávacka, tak jeste brbla a nuti te do neceho, co nechces…Proste bud sva a pockej si, az sama budes chtit…ja mela prvni sex taky v 19 
Pak jsem s dotycnym byla 15 let…holt driv nikdo vhodny neprisel A premahat se, jen abych zapadla do nejakych pofidernich meritek, jsem fakt nemela v planu A myslim, ze jsem o nic neprisla. Kvantita nerovná se kvalita 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.12.22 02:42
Jsem o několik let starší a také jsem nikdy neměla vztah, přitom paradoxně celý život trávím mezi klukama… Nemám žádné extrémní traumatické zkušenosti a díky Bohu za to… Ale mám problém s intimitou, nedokážu k sobě nikoho pustit, obyčejné obejmutí je pro mě těžký úkol. Strašně lehko se mi dokáže dotyčný zhnusit. Po sexuální stránce nic necítím, jenom odpor, ale čím jsem starší, tím víc mi chybí nějaká blízká osoba, která by mě měla ráda a já ji. Bez sexu bych se obešla, ale moc toužím po tom emočním splynutí a důvěře v někoho… Po někom, koho bych mohla bezpečně obejmout bez tohož, aniž by čekal něco víc..
Jsem dost vnímavá a svým způsobem „vidím do lidí“, takže si opravdu pečlivě vybíráme své blízké okolo sebe.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj.
Začínám být zoufalá, jelikož jsem ve svých 19 letech neměla žádný vztah. Jen jednou jsem něco cítila k mému o dva roky mladšímu kamarádovi, ale protože bojuje s psychickými problémy po sexuálním zneužívání v dětství, tak nikdy nebylo nic víc, než jen dopisování a to jsme se znali ze školy. Takže jsme zůstali kamarádi, ale vadí mu, když si s jiným klukem píšu, nebo jdu ven.
Nějak mě to netrápilo, ale od doby co si má nejlepší kamarádka našla kluka, tak mi to pořád vrtá v hlavě. Známe se od základky a kvůli odkalu jsem ve třídě nebyla se svýma vrstevnikama. Je jí 17 a jedna část mě ji to neskutečně závidí, ale druhá zas přeje, protože nemá úplně ideální rodinu.
Doma na mě celkem tlačí a furt mě popohání, že když nezačnu teď, nezačnu už nikdy.
Píšu si a bavím se s klukama, ale nepřeskočilo to u mě do té zamilovanosti. Jinak jsem spíš introvert, ale praxe mám v obchodě, takže se už otrkávám, ale na nějaký diskotéky to nevidím. Byla jsem jen jednou s partou kamarádů a necítila jsem se.