Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Syn byl vzdy zivejsi, ale hodny. V posledni dobe se ale velmi casto vzteka, sprajcuje, klidne nas i uhodi. Na dovolene se to jeste zhorsilo, v restauraci ho to prestane bavit, zvedne se a rekne, ze jde, jeste se rozlouci a jde. Utika kdekoli, domluvy a vysvetlovani, ze ho mohlo prejet auto apod.ho vicemene nezajimaji. Zakazy mu vadi, to hled place, ale za minutu o incidentu nevi a udela to za pet minut znova… Manzelovi uz parkrat ujely nervy a maly dostal na zadek, to je ovsem taky bez efektu…
Mame jeste 8 letou dceru, s ni takove zkusenosti nemame, tak jsem ted z chovani syna nestastna, spis se zhorsuje a nevim, jestli je vhodne jen cekat, ze „to prejde“…
Říká se tomu první dětská puberta. Nedá se nic víc, než láskyplně, ale tvrdě dodržovat mantinely a hranice chování, přes netolerovat… a prostě to vydržet.
To, že to dcera nedělala, dokazuje jen, že každé dítě je jiné. Monžá, že si s ní užijete až v její pubertě, a kluk bude v pohodě.
Taky si myslím, že to přejde, ten věk mezi 2 a 3 rokem to tak bývá, období vzdoru atd. Náš malý má 3,5r a byl taky podobně zlobivý, teď už je to lepší, ale má zase jiné vrtochy. ![]()
Ahoj,
no, vhodné čekat, že to přejde… Spíš je to to jediné, co můžete udělat
. Syn nejspíš prochází obdobím vzdoru. Znám to, je to příšerné, ale říkej si, že za to nemůže a patří to k jeho zdravému vývoji
. Navíc dobrou zprávou je, že to skutečně velmi pravděpodobně přejde
.
@79Simona No a co bys chtěla dělat jiného než čekat?
Ono nic jiného ani nejde, to že se 2leté dítě v restauraci nudí je úplně normální. To, že utíká a vzdoruje je též přiměřená reakce k jeho věku. Mě už dítě odmlouvá a jí je 18měsíců. Když jí řeknu:uklid si botičky řekne jen né-e-é a ještě na mě vyplázne jazyk, tak jí to prostě opakuju tak dlouho, dokud to neudělá. Mlátit je fakt nemá cenu, to už jsem taky zkoušela, ale to bys je musela mlátit furt hlava nehlava
Prostě to chce klídek, trpělivost a pevné nervy ![]()
Mluvíš přesně o mém synovi, tomu je také 2,5 let a dělá to samé, nejhorší je to utíkání, je schopný vletět do silnice a nechce chodit za ruku. Už se také nemůžu dočkat, až to skončí… ![]()
Jenze on zdrha vzdy a vsude, bojim se, ze se mu jednou fakt neco stane. Absolutne nulovej pud sebezachovy… Rikam mu o autech a on mi odpovi, ze tam preci zadny nebylo…
@79Simona tak aspoň, že něco říká, ten náš navíc říká jen pár slov a to nemluvím o nočníku, to je další kapitola ![]()
To utíkání je fakt hrozné, já když jdu s ním sama, tak ještě beru kočár…
@79Simona píše:
Jenze on zdrha vzdy a vsude, bojim se, ze se mu jednou fakt neco stane. Absolutne nulovej pud sebezachovy… Rikam mu o autech a on mi odpovi, ze tam preci zadny nebylo…
Bohužel, musíš zapnout svůj radar za tisíc procent a nespustit ho z očí. Vhodné by bylo přivázaht ho třeba na vodítko nebo na řetěz, a le to moc vhodné z toho sociálnío hlediska není. Fakt se nedá nic jiného dělat. Opakovat do zblbnutí, ne, nesmíš, a hlavně ho hlídat, protože on poslouchat prostě nebude.
Z toho důvodu říkám, že kdybych měla mít třetí dítě, taka by se ideálně narodilo už jako tříleté. Aby tohle mělo ideálně už za sebou.
@79Simona Mimochodem, já byla divná matka, který se právě mezi lidi nechtělo, a nikdo nechtěl pochopit proč. Stodeset procent času jsem strávila sháněním hnízda mravenců dohromady, popřípadě likvidací škod, které napáchali. Ne, s malýma dětma bych prostě do restaurace nešla (teda s těma svejma, dneska už jsou v pohodě) a upřímně, nemám moc ráda, když si tam jdu sednout právě bez dětí a někde za rohem se nudí nějaký dvouleťák a dělá psí kusy.
Mám doma to stejný! akční dítě…taky mi je schopen vletět na cestu, kde jezdí auta. Rozčiluje se i venku, tím že si lehá na zem
atd atd, je toho hodně. Ze začátku mi bylo hrozně, měla jsem výčitky, že dělám někde chybu ve výchově. Ale už se to začíná pomaličku uklidnovat, začíná víc poslouchat. A ted ty scény hážu za hlavu, venku když mi udělá scénu, už to tolik neřeším a nechám ho ležet a trucovat. Když vidí že je mi to jedno, nechá toho ![]()
Malému je 25 měsíců a je stejný, nikdy neposlouchal, domlouvání ani přes zadek nepomáhá, beztak to udělá za minutu znovu
S malým se do restaurace taky jít nedá, to bych ani nezkoušela a den trávím tak, že lítám za ním a uklízím co vyvedl, než douklidím jedno, je vytahané druhé. Uklidit či uvařit stíhám málo kdy, max. nějaké rychlovky ![]()
Mám podobně starého syna. Do restaurací nechodíme. Chodíme jen tam, kde je hřiště, pískoviště a to jen tak na hodinku. Jinak je na zabití. Je na zabití teď v podstatě všude. Doma, na návštěvách, venku…co naděláme, musíme vydržet. ![]()
A na zadek dostává, výchovné to možné pro někoho není, ale mě se uleví
![]()