Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
2,5letý syn zlobí, neposlouchá a utíká...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.7.14 14:59
Máme to podobně… Synovi je teda 22 měsíců ale už tak 14 dní jsem z něho na vývrat 
Samík byl moc hodný, už jako miminko byl klidný a teď najednou tohle.. Celý den jen poletuje a padá, byt nám převrací naruby, píská, a prostě nám všemožně hraje na nervy… Je mi jasné, že dvouleté dítě tohle asi dělá, ale u nás mi to už příjde trochu pres čáru. Vždycky ho slušně, klidně upozorním, ať něco nedělá.. Zopakuju to i 50× ale samozřejmě to se synem nic neudělá… Spíš se mi ještě začne smát a zlobí schválně ještě víc. Někdy mi to přijde, jako by chtěl ať se dívám, že dělá něco, co nesmí a tím mě vyzývá k nějaké hře. Jako by nechápal, že mu věci nezakazuju ze srandy, ale myslím to vážně 
Většinou to u nás končí tak, že prostě dostane přes ruku a pak půl hodiny řve a chce být jen se mnou… Zdá se mi, jako by měl i nějakou separační úzkost nebo co. Na rodinu je zvyklý a je s něma v pohodě, když tam nejsem… Jakmile jsme ale všichni pohromadě, tak jenom brečí a vyžaduje si mou pozornost… Pořád se chce nosit. Když ho nosím, chce zase na zem- když ho položím opět řve, že chce na ruky… Takhle je to u nás celý den. 
teď naposled u našich na zahradě shazoval golfáč se schůdků… Můžu si vybrat, buď mu kočárek seberu a budu poslouchat do večera řev, ano opravdu do večera, nebo ho nechám, ať zlikviduje golfáč za 5000…
Začala jsem na něj reagovat až když vidím, že opravdu devastuje nebo když ubližuje… Jinak bych velý den jen řvala.. Už i tak mi přijde, že na něho jen pořád křičím a vše mu zakazuju 
dýchám jen pro něho 
ele za celý ten den už toho všeho mám po krk nemůžu ho celý den nosit a tulit se s ním, i když bych moc ráda… Nakonec na mě vlastně stejně celý den visí, jinak by byl řev 
Podotýkám, že není zákeřný… Nekouše, nebije… Všechno pujčuje, všechno rozdává, hladí, je citlivý a strašně lítostivý. Plácne mě ale kolikrát, když mu něco opravdu nedovolím, nebo když ho plácnu já- vrátí mi to. To jeho zlobení mi nepřijde z jeho strany, jako by chtěl někomu ublížit, nebo naštvat… Spíš jen zkouší a dělá to z legrace, že ho pak budu nahánět atd.. Nevím… Nevím jak se k tomu stavět nechci zamedbat výchovu, ale zároveň ho nechci třískat, řvát a zakazovat.. Docela by mě zajímalo, jak k tomu správně přistupovat.. Neví někdo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.14 15:08
Díky bohu, že v tom nejsem sama 
Naše dvouletá dcera je stejné kvítko. Celý den pracuji jen na tom, abych jí utahala a doma byly škody co nejmenší. Skáče a běhá do poslední chvíle dokud neusne, to bývá zřídka kdy dříve než v 10 večer. Péči o domácnost jsem definitivně vzdala, i když to tu máme jak v kůlničce na dříví, jsem ráda, že uvařím za vydatné pomoci naší cácorky, při vaření se nesmím otočit ani na vteřinu, nejlepší je, když peču, dam jí kus těsta a má radost, že může pátlat, to že ochutnává už přehlížím. Stejně tak už neřeším kresby na zdi, na gauči, na stolech i na oblečení, je prostě tvořivá Do restaurace nechodíme, jen teď na dovolené a byl to horor, všechno musí prozkoumat a moje zákazy ani domluvy nebere vůbec na vědomí, tak se snažím zákazy minimalizovat, nemá to žádný význam, stejně jako fyzické tresty. Na dovče mi 2× skočila pod auto a ani to ji nepoučilo. Na druhou stranu si sama dojde a řekne si v DM o balónek nebo vůbec o cokoliv, co ji zajímá, je naprosto bezprostřední a vždycky, když se ke mně přitulí a dá mi pusu, tak to smaže všechny každodenní patálie Taky spolu chodíme cvičit, ale jediná si dělá co chce, takže podobné aktivity se zcela míjí účinkem. Snad se věkem oboustranné porozumění zlepší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.14 15:10
@werousek píše:
Máme to podobně… Synovi je teda 22 měsíců ale už tak 14 dní jsem z něho na vývrat
Začala jsem na něj reagovat až když vidím, že opravdu devastuje nebo když ubližuje… Jinak bych velý den jen řvala.. Už i tak mi přijde, že na něho jen pořád křičím a vše mu zakazuju
Podotýkám, že není zákeřný… Nekouše, nebije… Všechno pujčuje, všechno rozdává, hladí, je citlivý a strašně lítostivý. Plácne mě ale kolikrát, když mu něco opravdu nedovolím, nebo když ho plácnu já- vrátí mi to. To jeho zlobení mi nepřijde z jeho strany, jako by chtěl někomu ublížit, nebo naštvat… Spíš jen zkouší a dělá to z legrace, že ho pak budu nahánět atd.. Nevím… Nevím jak se k tomu stavět
A pak s etady najdou rady typu jaký si to uiděláš, takový to máš, a matka, která má takhle nevychovaný dítě, je neschopná matka, protože MOJE dítě je úppplně hodňoučkýý a tohle by nikdy neudělalo… viď
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.14 15:14
To vztekání máme taky jak zmiňuje @werousek . Je to bomba 
A dělá mi to hlavně u babiček na návštěvě. Jakmile jsem tam já, tak usurpuje a třeba jí nesmí nikdo jiný dát na záchod než já, jakmile se o to kdokoliv pokusí, je obrovská scéna a nevyčurá se Jakmile tam nejsem, všechno je v poho a nevzteká se. Třeba hadí zkoušejí, co vydržíme
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.14 15:21
@beeerush zkoušejí.. Jsou to opičáci
Chápu, že se v tomto období prosazujou a rozvíjí se jim osobnost.. Právě proto, bych z něho třískáním a řevem nerada vychovala zamindrákovaného chlapa bez sebevědomí… Chci ať je šťastný, ať si dětství užívá, ať ví, že ho miluju a jsem ti jen pro něj… Bohužel ale nevím jak na to, abych zároveň neměla z bytu kůlničku na dříví a aby se ve zdraví dozil dospělosti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.7.14 12:04
@Emilie píše:
@79Simona Mimochodem, já byla divná matka, který se právě mezi lidi nechtělo, a nikdo nechtěl pochopit proč. Stodeset procent času jsem strávila sháněním hnízda mravenců dohromady, popřípadě likvidací škod, které napáchali. Ne, s malýma dětma bych prostě do restaurace nešla (teda s těma svejma, dneska už jsou v pohodě) a upřímně, nemám moc ráda, když si tam jdu sednout právě bez dětí a někde za rohem se nudí nějaký dvouleťák a dělá psí kusy.
Takhle přesně to mám já 
já prostě do restaurace s dětma nejdu, vím na milion procent, že z toho budu mít prd jak já, tak moje děti..a to je mám vcelku hodný..vydrží max 10 minut v klidu a pak začíná show takže do hospody max na rychlou polívku, ideálně sedět venku kde je dětský koutek
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kajale
13.7.14 12:15
Nevím, co mě čeká jednou s prckem. Ale rozhodně vím, že manžel bude třikrát a dost. Přijde výchovný nášup na zadek. Čím víc se dětem povoluje, tím víc zkoušejí. Z toho, že dostane někdo zaslouženě, nevyroste pak někdo zamindrákovaný. Když to odroste trochu víc a nebude poslouchat, přijdou jiné tresty jako stop televize nebo žádné sladké apod. Nenechte se sebou tolik cvičit. 
Dejte mu na výběr, buď to, nebo ono. Tím se naučí rozhodovat, nést odpovědnost za své činy, i když pro něj občas budou ne zrovna příjemné. Hezký den všem
- Citovat
- Upravit
kajale
13.7.14 12:17
PS:
@lyrica píše:
A na zadek dostává, výchovné to možné pro někoho není, ale mě se uleví
Výchovné to je, když to je jako přirozený důsledek a po upozornění. Tím samozřejmě neříkám, abys mu fyzicky ubližovala Na zadek dostal snad každý z nás někdy. I když si to jako nejmenší nepamatujeme…
- Citovat
- Upravit
13.7.14 13:29
@kajale píše:
Nevím, co mě čeká jednou s prckem. Ale rozhodně vím, že manžel bude třikrát a dost. Přijde výchovný nášup na zadek. Čím víc se dětem povoluje, tím víc zkoušejí. Z toho, že dostane někdo zaslouženě, nevyroste pak někdo zamindrákovaný. Když to odroste trochu víc a nebude poslouchat, přijdou jiné tresty jako stop televize nebo žádné sladké apod. Nenechte se sebou tolik cvičit.
opravdu úžasná rada i kdybych svoje dítě utřískala, tak to stejně udělá znovu a znovu sladké mu nedávám a televizi nepotřebuje, oblíbenou hračku nemá, není co mu zakazovat, navíc by si to ještě vůbec nedal dohromady, že je to trest. Tohle všechno se dá aplikovat u starších, kteří rozumí vysvětlení, proč nemůžou běhat do silnice nebo si hrát s nožem atd., ale u mladšího, který tomu nerozumí a jednoduchý zákaz prostě a jednoduše nerespektuje, protože k tomu nemá důvod a protože se mu nechce, tak občas všechny metody selhávají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.7.14 13:55
@kajale píše:
Nevím, co mě čeká jednou s prckem. Ale rozhodně vím, že manžel bude třikrát a dost. Přijde výchovný nášup na zadek. Čím víc se dětem povoluje, tím víc zkoušejí. Z toho, že dostane někdo zaslouženě, nevyroste pak někdo zamindrákovaný. Když to odroste trochu víc a nebude poslouchat, přijdou jiné tresty jako stop televize nebo žádné sladké apod. Nenechte se sebou tolik cvičit.
nemyslím si, že bude zamindrákovaný proto, že dostane na zadek. Nejsem proti plácnutí přes zadek, věřím, že v tomhle věku to má větší efekt, než vysvětlování a domlouvání. Je ale rozdíl plácnout dítě, když úmyslně něco udělá byť třeba 10× za den, než ho plávat celý den a celý den jen ječet "neotvírej to!!! Nezavírej to!!! Nechej to!! Pusť to!! Polož to!! Neházej mi iphone z balkonu!! To pálí! Jede auto!! Stůj!! " A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna… Když si přetstavím, že za to všechno by měl dostat po řiti.. Tak ho celý den jen mlátím
Víš, člověk míní, dítě mění. Pokud budeš mít zlaté dítě, určitě můžeš praktikovat metodu 3× a dost, ale jestli to bude nedobrota, názor určitě změníš…
Zamindrákovaný bude z toho, že bude mít pocit, že na jeho touze a názoru nezáleží, že co udělá, za to dostane, že je ten nejhorší a jen po něm se křičí a jen on dostává… On nechce ničit a zlobit. On je jen zvídavý.. Zajímáho co tam je, co se stane když… Samozřejmě, že když mi bude lozit do trouby, kde se peče, skákat mi pod auta, no vody nebo dělat cokoliv, co ohrožuje jeho zdraví či život, tak dostane, ale mé ani né dvou leté dítě prostě ještě nechápe, že nemůže svobodně ze zvědavosti otevřít šuplík, kde máme papíry z banky, doklady atd., aby je mohl roztrhat.. Proč ne? Žádné papíry on nepotřebuje. Nebo proč by nemohl otevřítmrazák a hodinu si prohlížet, co tam máme dobrého, proč ne? Ho to zajímá.. Proč si nemůže hrát se skleňenou vázou, on neví, že se to rozbije a i kdyby věděl, on nechápe proč by nemohla být rozbitá… Tady tímto mu akorát způsobím pocit, že nic nesmí, co udělá, za to je trestaný, že není důležitý…
Až uvidím, třeba v jeho 4- 5 letech, že chápe, že papíry maminka potřebuje, mrazák by se pokazil a nemohli bychom tam dát jídlo, že vázu nechci mít rozbitou.. Pak ho potrestám.
Doma je plno nástrah a i když se snažím dát všechno z jeho dosahu pryč, nezabráním úplně všemu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.7.14 14:18
@Emilie píše:
@79Simona Mimochodem, já byla divná matka, který se právě mezi lidi nechtělo, a nikdo nechtěl pochopit proč. Stodeset procent času jsem strávila sháněním hnízda mravenců dohromady, popřípadě likvidací škod, které napáchali. Ne, s malýma dětma bych prostě do restaurace nešla (teda s těma svejma, dneska už jsou v pohodě) a upřímně, nemám moc ráda, když si tam jdu sednout právě bez dětí a někde za rohem se nudí nějaký dvouleťák a dělá psí kusy.
Taky to mam stejne, nechodim.
A ted uz asi 2 mesice nechodim s dcerou skoro nikam protoze ty jeji zachvaty place se nedaji vydrzet. Dneska jsme prestali po dlouhe dobe nakup s ni, a uz zase dlouho staci. Upozornuju dopredu nez jedem, pri nevhodnem chovani co bude nasledovat, ale nejspis si to vykladam sama pro sebe. Na parkovisti zacala vriskat ze nechce do auta. Zkouseli jsme kazdy z nas po dobrem, nic, tak ji manzel musel za usi trhajiciho vriskotu doslova preprat v te sedacce, jeste ho pekne dokopala. 
zakazala jsem na dnesek pohadky, tak jsem zvedava jestli to pobere jako trest. Ale ve dvou letech by nepobrala podle me.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kajale
kajale
13.7.14 17:38
@smutnalucy Vychova je jedna z nejdulezitejsich veci na svete a nejde ke vsem pristupovat stejne. V tom to mame vsichni tezke. Na nektere funguje neco a na jine to druhe. Navic jednou vychovna metoda muze fungovat, podruhe uz nemusi, takze asi tak. Je to boj… Jsem sedminasobna teta a kazde dite je uplne jine. Nejtarsi ma 7 let a nejmladsi pul rocek. Obcas je potreba delsi doba na nalezeni prostredku, ktery dane dite dokaze od zlozvyku odnaucit. Proste to zkousej jako nekdy i my ostatni. Preji s tim hodne zdaru
- Citovat
- Upravit
13.7.14 18:13
@kajale díky za podporu.
Ještě bych dodala, když jsem si po sobě přečetla (psala jsem z mobilu), že ta scéna u toho auta byla až třešničkou na dortu. Před tím v obchodě stále utíkala, neposlouchala, sedala si na zem, v autě si furt něco vymýšlela no prostě fakt opruz. Je mi líto že to musím říct o vlastním dítěti. Nejjednodušší rada opravdu je nikam s ní nechodit a nějak to přežít.
Jenže - mě to strašně sejří, že se snažím vychovávat jak můžu a dítě mám „nevychovaný“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
