3,5letý si nechce hrát v pokoji

699
30.11.11 11:28

3.5 nechce si hrát v pokoji

Tak Vás chci poprosit o radu, syn 3.5 roku od září chodí do školky, zakže se tam snad vyblbne. pak přijdem domu občas jdeme na procházku, nebo spolu něco tvoříme, teď pečeme cukroví. Pak kouká na pohádky.
Ale já pak také už chci mít klídek, a chci koukat třeba na ulici nebo na zprávy. Jenže on by nejraději byl se mnou na gauči a koukal taky. Hodně jsem to tolerovala, ale teď mi to vadí čím dál více. Tak ho pošlu do pokojíčku ať si hraje, že celý den svoje hračky neviděl a řev, že tam nechce a chce se koukat se mnou. Podotýkám, že jsme spolu často.
Tady jde o to, že si vůbec nehraje, pořád je někde u mě nebo skáče na gauči a jiné voloviny.
Ale už je dost velký a já se také už nechci omezovat a na tu ulici se prostě podívat chci a ne být s ním v pokoji :cert:
Když se mě pak lidé ptají co by chctěl pod stromeček a s čím si tak hraje tak ani nevím, vždyť si fakt nehraje a hračky má důkladně srovnaté v pokojíčku. :nevim:
mě to s ním v tom pokoji nebaví aa nechci si s ním jezdit autama, ale na druhou stranu se mu věnuju dot, malujeme spollu nebo něco vyrábíme, to jo, ale něco sám to ne.
Hlavně si myslím, že je vyblblý ze školky a může si snad chvíli pohrát také sám, ne?
Teď s ním opravdu nechci trávit každou minutu, na jaaře se má narodit druhé a nechci aby se to pak ze dne na den změnilo, to by se pak cítil odstrčený a myslel si že je to sourozencem, tak ho to chci naučit do té doby. Snad chápete jak to myslím.
Tak už teď nevím ´jak to mám udělat veer až se budu chtít koukaz na TV :nevim: nekompromisně ho poslat do pokoje?
Ale zas nechci aby to bral jako trest, ale aby tříleťák znal všechny postavy ze seriálu co neni pro děti to mi fakt vadí
děkuju za jakoukoli reakci :kytka:
Jo a ještě jsem mu říkala, že ty hračky teda někomu dáme, když si snima stejně nehraje a to začne fnukat, že ne, ale hrát si snima to také ne

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
312
30.11.11 11:36

Ahoj, já to mám dost podobně, alespoň co se věku dítěte a narození dalšího týká. Akorát malej se mi občas sám zabaví, ale je to různé. Někdy se do něčeho zabere a vydrží u toho třeba půl hodiny sám, jiné dny chce být taky jenom se mnou. Co zkusit neposílat ho hned samotného do pokojíku? Ať se napřed naučí hrát si v místnosti, kde jsi ty, třeba nechce být úplně sám. Já se s malým většinou domluvím, třeba mu řeknu - teď mám dvacet minut čas, to si budeme hrát spolu ale potom chci odpočívat (vařit, koukat na TV atd.). A on to bere. Ale sám v pokojíku taky nevydrží, hraje si sám u mě v obýváku, ale já můžu koukat na TV a nechá mi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4155
30.11.11 11:38

A nemohl by si vzít ty hračky k tobě a třeba na zemi u gauče by si hrál? On jen chce být s tebou, když je celý den ve školce. Mám to doma taky, pořád je v mé blízkosti, když vařím tak si veme hraní ke mě do kuchyně na stůl (když ji nenechám pomáhat s krájením apod), když v pokoji zašívám rozdrbaný oblečení, sedne si poblíž a je prostě semnou. Mě to nevadí ani trochu, naopak si to užívám, protože za pár let mě nebude potřebovat :nevim: A ještě jednu výhodu to má, mám ji pořád okolo sebe, vidím co dělá, a snižuje to možnost, že něco provede.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4118
30.11.11 11:39

Podle mě se sice ve školce vyblbne, ale ne s tebou :nevim: Je možná už velký, ale pořád tě potřebuje :nevim:
Já když doma zaplnu televizi, hned si obě děcka před ňu sednou :zed: Mám to jednodušší, protože „můj“ seriál běží, až když děti spí :pankac:
Být tebou, nepouštím pohádky, maximálně třeba Kozelnou školku, pak TV hned vypnu a pustím až na tu „tvou“ Ulici. A prostě bych počítala s tím, že si dítě sedne vedle mě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2673
30.11.11 11:50

Mýmu synovi jsou 4 roky a mám ho pořád za zadkem :D Když jsou téměř celý den ve školce,chtějí pak být s mámou.A mě to nevadí,jak tu někdo psal,za pár let snáma už třeba chtít být nebudou :nevim: Já když chci sledovat nějaký seriál,hraje si v obýváku a je to.Sám si v pokojíčku moc nevyhraje doposud.Je rád když tam sním někdo je :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2787
30.11.11 11:51

I u nás je to podobné, s tím rozdílem, že já to teď toleruju z toho důvodu, že zatápíme v kotli až pozdě odpoledne, kdy přijde manžel z práce, do té doby celý den vytápíme krbem obývák, takže dcera má všechno co potřebuje v obýváku, hraje si tady,v pokoji by zmrzla, navíc já už toho malého mám, takže jsou tu spolu. Pamatuju si ale přesně tvoji situaci, kdy jsem byla těhotná, dcera ještě do té školky nechodila a nechtěla si hrát v pokojíku, mě to ubíjelo, protože jak píšeš nedá se jí věnovat v jednom kuse, taky potřebuju někdy vypnout a ten pokojík by mi pomohl. Jinak na ní vidím, jak chce být se mnou, ze školky si jí beru po 2h, v 7h po Večerníčku chodí spát, tak máme na sebe málo času. Nezlobila bych se proto na malého, prostě mu chybí tvoje přítomnost, jak píšou holky, ať si vezme do obýváku k tobě nějakou stavebnici, hračky, auta, ty se můžeš koukat na tv, odpočívat a on bude s tebou,ale přitom si bude hrát.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15319
30.11.11 11:57

Neposílala bych ho do jiné místnosti, ale snažila bych se ho naučit, že je čas, kdy se mu věnuji a je čas, který mám jen pro sebe. Trpělivě mu to opakuj a stůj si za svým, on se to naučí respektovat.
Já teda doteď koukám na TV, až jsou děti v posteli, když tak stahuju z ulozto.cz nebo se dívám na archív ČT, nezapínám ani zprávy, protože nechci, aby to děti sledovali (je jim 5 a 7).
Nevím, jak dlouho ti seriál běží, ale jestli je to něco třeba na půl hoďky, tak by to mohl být pro syna čas vyhrazený na pohádky a pustit mu je na PC, aby nekoukal na dospělácký pořad. :nevim:
(Hračky i dětský stoleček máme v obýváku.)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4239
30.11.11 11:59

Bohužel rady nemám…přišla jsem jen proto, že mě zaujal název tématu.....Moje mladší dcerka je od malinka taky dítě, který je prostě celej den na mně přilepený-doslova mi visí na zadku(už jsem si taky zakládala pár témat) Popravdě jsem čekala, že rada na to není a čekám a čekám a čekám, že to trochu přejde věkem :think:Myslela jsem, že aspoň okolo 2.roku to bude lepší-nebylo a není…Když to napíšu reálně, tak mě Emička nenechá vlastně v podstatě 1-2 minuty v klidu 8o 8o 8o celej den za mnou chodí, kama udělám krok, tam ho udělá i ona…navíc se neustále snaží upoutávat pozornost-příkladně třeba potřebuju oloupat cibuli a nakrájet a během těch cca 3 minut, mi neustále něco ukazuje-říká:Koukej, podívej-když se nedívám, tak ječí, je vzteklá, takže loupání a krájení cibule je místo cca 3-5 minut tak na 20 minut :roll:
Přiznám na rovinu-že jsem z toho dost psychicky unavená-nehledě na to, že dcerka je navíc uječenec a vztekloun, takže někdy ráno vstávám a přemýšlím-jak zase ten den přežiju :mrgreen:

Takže jen chci říct, že si mě moc nepotěšila, pač mě všichni chlácholej, že ve 3 letech to bude určitě lepší :P

Ale je fakt, že zvažuju školku-i když mám 4 letou mateřskou…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3140
30.11.11 11:59

Ono možná že až se mu narodí ten sourozenec, tak se do toho pokojíku začne zavírat rád, aby měl klid:-) Alespoň já tu na klukovi pozoruji, má 2 mladší ségry a občas už si zaleze, že řekne, že chce mít klid…ale je mu skoro 5 a dělá to až poslední dobou. 3,5 mi přijde poměrně málo, prostě je mu smutno, když má být v pokojíčku sám a ty jsi jinde. Ať si ty hračky vezme za tebou, můžeš mu u toho hraní lehce asistovat a koukat se při tom… i když já sama jsem si začala pouštět Ulici na počítači večer, až děti usnou. Přijde mi to milejší, než pak na ně ječet- ticho! Neslyšim, co říkali! Taky i právě proto, že to kluk začal vnímat a nepřišlo mi to jako vhodná potrava pro malou klučičí duši.

Prostě abych to shrnula, každé dítě má nějaký svůj vývoj, až bude jeho potřeba být chvíli sám silnější, než jeho potřeba být s tebou, zaleze si. Do té doby to bude vnímat jako za trest…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
58833
30.11.11 12:00

Holky mají určitě pravdu, že si tě chce užít, když je ve školce.
Mě napadla jedna věc. Jak to u vás probíhalo, když byl doma a do školky nechodil? Byl zvyklý si sám hrát? Je jedno jestli ve stejné místonosti nebo v pokojíčku. Podle mě to dělá taky hodně. Pokud byl zvyklý na téměř stálou pozornost a tvojí přítomnost, tak teď najednou nechápe proč to má být jinak než je zvyklý :nevim:
Je to jenom nápad, protože tohle neznám. Děti jsou schopné si chvíli pohrát v pokojíčku sami a já mám čas na úklid nebo i odpočinek :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
699
30.11.11 12:03

děkuju,Já jsem taky s ním moc ráda a pořád e mmazlíme tulíme atd. mě spíš de o to čumění na tv páč tam se lidi i hádaj a on to pak řeší proč e hádaja co e mu stalo, že je v nemocnici atd. Nám se jako malým rodiče moc nevěnovali a mohli jsme koukat jen na večerníček, jinak jsem byla sama. |To samozřejmě nechci, aby to tak bylo i u synka.
Tak asi já prostě koukat budu a on at si do obýváku veme co chce, ale ať nekouká. Jinak pokoj je hned vedle obýváku máme to tu moc malé tak mám přehled i kdybych ležela u tv co se tam děje.
Nebo vy byste ho na tu ulici, prostřeno atd nechali koukat? My do teď nechávali, ale fakt mi to vadí čím dál víc.
Jinak jsem ráda, že teda ani ostatní děti v jeho věku si tam nevydrží moc hrát, jte mě uklidnili.
A taky jsem moc ráda, že jste mě nezlinovali za to, že se prostě večer chci koukat na tv a ne se věnovat jen jemu :roll:
jinak jako kulisa u nás tv neběží, právě až veer a nebo na pohádky, ale být po jeho jede dvd pořád

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21897
30.11.11 12:04

Je mi ho lito..chce byt chudak jen s tebou,prave proto,ze je cely den ve skolce a ty ho posilas do pokoje.Ze se vyblbne tam,hm to je hezky..chapu,ze jsi treba unavena,tehotna.Ale me by nikdy nenapadlo,pustit si televizi,kdyz mam doma dite.

Tohle posilani do pokoju si ty deti pamatujou cely zivot.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
699
30.11.11 12:07
tezi píše:
Holky mají určitě pravdu, že si tě chce užít, když je ve školce.
Mě napadla jedna věc. Jak to u vás probíhalo, když byl doma a do školky nechodil? Byl zvyklý si sám hrát? Je jedno jestli ve stejné místonosti nebo v pokojíčku. Podle mě to dělá taky hodně. Pokud byl zvyklý na téměř stálou pozornost a tvojí přítomnost, tak teď najednou nechápe proč to má být jinak než je zvyklý :nevim:
Je to jenom nápad, protože tohle neznám. Děti jsou schopné si chvíli pohrát v pokojíčku sami a já mám čas na úklid nebo i odpočinek :nevim:

nene on si doma nehrál snad nikdy sám, maximálně ty desetiminutovky v pokojíčku, když jsem vařila oběd atd. Jinak vše dělal se mnou jako teď no.
Ale já sním snad nikdy nestrávila dlouhou dobu v pokoji hraním s ním
:oops: jsem si tam třeba četla a on si hrál a nebo chodíme na nákupp a procházky a zahrada a pak spolu uvaříme - takže to je asi tím

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6926
30.11.11 12:12

Jojo, náš čtyřleťák to samý…

Ono je jim prostě dobře v naší společnosti. Taky ho občas vyháním do pokojíčku, pak si ale řikám, že bych měla být ráda, že o moji přítomnost stojí. Za pár let to bude jinak, že. :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
699
30.11.11 12:14
Eemii píše:
Je mi ho lito..chce byt chudak jen s tebou,prave proto,ze je cely den ve skolce a ty ho posilas do pokoje.Ze se vyblbne tam,hm to je hezky..chapu,ze jsi treba unavena,tehotna.Ale me by nikdy nenapadlo,pustit si televizi,kdyz mam doma dite.Tohle posilani do pokoju si ty deti pamatujou cely zivot.

Ha jsem čekala, že tto přijde :lol:
ten chudáček je semnou od 12 hod nebo od 14 hod jen se mnou!!!! takže v půl edmé se chci na hodku koukat na tv to snad neni tak strašné ne? Á´T tam klidně se mnou je, ale prohlíží si knížku nebo tak něco, mě šlo především o to tupé zírání na pro něj nevhodný pořad :nevim: Přijde mi taky blbé ho posílat do popkoje, nechci, aby to bral jako trest, ale aspoň by se po celodenním blbnutí hodil do klídku. To je jedno, asi to neumím dobře vyjádřit :oops:
Ale muž se prostě na zprávy koukat bude a nebudee se přece omezovat jenom kvůli tomu, že synátor by nejraděli koukal taky

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová