Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
8 let na rodičovské - minimum hlídání. Má to některá taky tak?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.8.18 13:10
Asi blby priklad, ale nic lepsiho me nenapada. ja jsem pejskar. Rozhodla jsem se mit dva psy. Je to rehole, je to starost. Hlavne ted jeste s malou je to cestovani s miminkem, kocarkem a dvouma pejskama o to slozitejsi. Ale byla to ma volba. Ja svoje psy nedam za nic na svete, neumim si zivot bez nic predstavit. I kdyz se to vse zkomplikovalo. Nemuzeme napriklad k mori. Takze vybirame dovolenou takovou, aby tam mohli psi a byla tam turistika. Napriklad rakousko hory apod. Lezeni na plazi pro nas neni, i kdyz bych si rada odpocinula. To nemluvim o velikosti naseho auta. Mame velke psy 
Je to moje volba a muj zpusob zivota, ktery jsem si vybrala. Ty sis vybrala zivot se 4 detma. To je zase tva volba a zpusob zivota. Takze se nadechni a zij svuj zivot
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.8.18 13:11
@Anonymní píše:
@vejilka ale myslím, že to není vyloženě třetím dítětem, dítě je hodné, není ubrečené apod. Spíš mám dojem že se cítím divně jak jsem pořád jen doma s dětmi, u vany, se smetákem a vařečkou v ruce, tlustá, upocená, unavená, spíš že ze sebe mám takové divné pocity a už se snad i bojím do té práce vracet, jestli to vůbec nějak zvládnu a budu se mezi lidma cítit normálně, úplně se mi přenastavil mozek na plíny, kaše a třídění hraček, asi to zní divně, ale nějak tak mi to připadá. S láskou k dětem to nemá nic společného, problém určitě není v nich, ani v manželovi si myslím, ten nás zajišťuje a s rozdělením rolí - on pracuje, já se starám o děti a domácnost jsem souhlasila a sama to tak vlastně chtěla. Mám jen pocit že mi teď nějak dochází ten správný elán a optimismus, proto jsem chtěla vědět, jak to třeba řešily jiné maminky, takový ten splín z toho kolotoče povinností mimo přátelé a dospělé lidi, já si ten čas někam jít asi neumím moc najít a přes chůvu se asi nepřenesu, to je mi strašně proti chutiRaději bych zkusila tu variantu bavit se více i s dětmi, to by bylo určitě moc fajn, zatím je to opravdu hodně o tom, že dělám dozor a hlídače u prolézaček, pískovišť atp atp, ale stavět si bábovky mě samozřejmě 4 hodiny několikrát týdně nebaví, ale děti ano. Na výlety si s nimi sama po pravdě troufám jen hodně opatrně, abych je uhlídala (jsou velmi akční) k vodě o to více a jsou to pro mě spíš nervy, než odpočinek.
muž je většinou pryč, dřív jezdíval s námi, ale teď opravdu výjimečně, spíš vůbec, je buď v práci, nebo u rodičů atd.
- Citovat
- Upravit
6.8.18 13:52
radu asi nemám, en mně osobně zabolela ta věta od tebe, že mít dítě je víc než být žena… je to velký trend, a ženy, které nemoou mít děti, v dnešní době, kdy je mateřství kult a největší štěstí, hrozně trpí. myslím, že nepředstavitelně víc než dřív, kdy se to tolik neřešilo, kdo byl neplodný, tak prostě děti neměl, víc dětí umíralo atd.
je to těžký…zkus až budou děti větší, profi hlídání..nebo pak až se budou moct hlídat vzájemně..je super mít kopu dětí, mysli na ty, které nemohou mít ani to jedno…moc to možná nepomůže, ale na chvilku si představ, že bys mámou být nemohla… jo a strašně dobře na psychiku pomáhá běh! nemyslímn na km, ale jít a zaběhat si a dokázat to dodržovat. vrátí tě t do formy, jen to chce překonat ten odpor před a při běhu. pak se uvolní endorfiny:)
držím palce, mít 4 děti je krásné a jistě je moc miluješ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.18 13:58
@Niemeyer píše:
radu asi nemám, en mně osobně zabolela ta věta od tebe, že mít dítě je víc než být žena… je to velký trend, a ženy, které nemoou mít děti, v dnešní době, kdy je mateřství kult a největší štěstí, hrozně trpí. myslím, že nepředstavitelně víc než dřív, kdy se to tolik neřešilo, kdo byl neplodný, tak prostě děti neměl, víc dětí umíralo atd.
To je kec, nevšímej si toho, zakladatelka se vnímá především jako matka, proto něco takového píše. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.18 14:28
@Anonymní píše:
@vejilka ale myslím, že to není vyloženě třetím dítětem, dítě je hodné, není ubrečené apod. Spíš mám dojem že se cítím divně jak jsem pořád jen doma s dětmi, u vany, se smetákem a vařečkou v ruce, tlustá, upocená, unavená, spíš že ze sebe mám takové divné pocity a už se snad i bojím do té práce vracet, jestli to vůbec nějak zvládnu a budu se mezi lidma cítit normálně, úplně se mi přenastavil mozek na plíny, kaše a třídění hraček, asi to zní divně, ale nějak tak mi to připadá. S láskou k dětem to nemá nic společného, problém určitě není v nich, ani v manželovi si myslím, ten nás zajišťuje a s rozdělením rolí - on pracuje, já se starám o děti a domácnost jsem souhlasila a sama to tak vlastně chtěla. Mám jen pocit že mi teď nějak dochází ten správný elán a optimismus, proto jsem chtěla vědět, jak to třeba řešily jiné maminky, takový ten splín z toho kolotoče povinností mimo přátelé a dospělé lidi, já si ten čas někam jít asi neumím moc najít a přes chůvu se asi nepřenesu, to je mi strašně proti chuti
ale vždyť my ti tu radíme. Dej si chvíli od dětí oddych. Když si myslíš, že nedáš dlouho, tak jen třeba ten nákup oblečení, kadeřnice…
Já třeba hned věděla, že nechci být dlouho doma. A velmi záhy jsem zjistila, že děti tak do roka a půl moc nedávám. Právě proto, že se od nich v podstatě nemůžu hnout. Kojení, separačka…
Teď v zimně jsem měla slušnou krizi. Menší neodložitelný, větší často nemocný, počasí mizerný, ven se moc nedalo. Zlepšilo se to, když se udělalo líp, protože venku si děti vyhrajou samy (neříkej, že musíš 4h dělat bábovky, když máš dvě velké děti a jedno malé. Moji mají 3,5 a 16m a venku je to s nima zlatý). Takže já mám aspoň trochu času „pro sebe“ prostě chvíli, kdy po nich sice koukám, ale nic s nima aktivně nedělám (a oni to ani moc nevyžadují, na rozdíl od toho, když jsme doma).
Včera třeba jsem byla půl dne s kamarádkama bez dětí. Manžel měl děti, i je nakrmil (toho se bojí, máme nejedlíka) a uspal. Jednou týdně chodím cvičit (jedno z dětí spí, druhé jak kdy), starší chodí do školky. Podařilo se mi najít skupinu maminek, co se fakt scházíme a i když vždycky o dětech mluvíme, zvládáme mluvit i o jiných věcech a víc dětí se zase líp zabaví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.18 17:01
To je marné, to je marné, to je marné…
Chtěla bych, ale… Mohla bych, ale…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.18 19:22
@Anonymní píše:
@Limi123 Za všechny reakce děkuji, já tu nemůžu být tak často. Ohledně toho Radlera to samozřejmě nejde z důvodu kojení - kojím nejmladší dítě tak 2× za den, 2× za noc určitě, i častěji. Nechci zatím s kojením končit, nevidím důvod to dítěti upírat jen proto, že mělo zrovna přesně 2 roky, postupně se to snižuje samo, takže to chci nechat nějak uplynout volně. Kojím takto téměř celých těch 8 let, byla mezi tím pauza, když to druhé těhotenství skončilo potratem (bylo to už několik měsíců) ale i tak jsem byla vlastně nonstop kojící, nebo těhotná. Děti mají nějaké menší zdrav. problémy, takže nechat je bez dozoru a ležet ve vaně když spí moc nemůžu, ono by to asi šlo, ale jsem tak na drátkách jestli jsou v pořádku (záchvaty, problémy s dýcháním) že prostě nemůžu jen tak ležet ve vaně kde v koupelně není tolik slyšet. Zasmát nahlas jsem myslela spíš tak, že na sřídačku spí jeden, pak druhý, večer zase, takže zasmát se nahlas třeba u knížky když se k ní už na chvilinku dostanu stejně nejde, ale to jsou maličkosti, nejde o ty jednotlivé možnosti nebo omezení, ale spíš celkově že jsem se necítila a někdy necítím už úplně nejlíp, ikdyž každý očekává, že se musím cítit na rod.dovolené a s tak super dětmi pořád skvěle super šťastně a perfektně, jako ano, cítím se šťastná, ale jsem unavená a chvílemi už cítím, že to psychicky úplně nezvládám. On s námi muž moc není, má teď práci mimo ČR, určitě ale nejsme jediná taková rodina a 3 děti nejsou nějaký extrém. Do práce se plánuji vrátit, to je jasné a ano, mám i kam. Práci ale nemám moc dobře placenou (v sociální péči), je to obor, který mám vystudovaný. A že je to fňukání, tak možná i je, nejspíš jsem si říkala, že mě třeba jiné maminky pochopí, protože chlap to právě moc nechápe. Jinak se ale nehádáme, taky jsme spolu hodně málo kdy
Hele víš co, tohle jsou jenom řeči. Jeden Radler můžeš i u kojení když tak nutně potřebuješ k životu kojit 2leté dítě. I vanu si můžeš dát, i se zasmát nahlas i všechno ostatní, ale to by sis musela přestat hrát na matku roku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.18 19:31
@Anonymní píše:
@Limi123 Za všechny reakce děkuji, já tu nemůžu být tak často. Ohledně toho Radlera to samozřejmě nejde z důvodu kojení - kojím nejmladší dítě tak 2× za den, 2× za noc určitě, i častěji. Nechci zatím s kojením končit, nevidím důvod to dítěti upírat jen proto, že mělo zrovna přesně 2 roky, postupně se to snižuje samo, takže to chci nechat nějak uplynout volně. Kojím takto téměř celých těch 8 let, byla mezi tím pauza, když to druhé těhotenství skončilo potratem (bylo to už několik měsíců) ale i tak jsem byla vlastně nonstop kojící, nebo těhotná. Děti mají nějaké menší zdrav. problémy, takže nechat je bez dozoru a ležet ve vaně když spí moc nemůžu, ono by to asi šlo, ale jsem tak na drátkách jestli jsou v pořádku (záchvaty, problémy s dýcháním) že prostě nemůžu jen tak ležet ve vaně kde v koupelně není tolik slyšet. Zasmát nahlas jsem myslela spíš tak, že na sřídačku spí jeden, pak druhý, večer zase, takže zasmát se nahlas třeba u knížky když se k ní už na chvilinku dostanu stejně nejde, ale to jsou maličkosti, nejde o ty jednotlivé možnosti nebo omezení, ale spíš celkově že jsem se necítila a někdy necítím už úplně nejlíp, ikdyž každý očekává, že se musím cítit na rod.dovolené a s tak super dětmi pořád skvěle super šťastně a perfektně, jako ano, cítím se šťastná, ale jsem unavená a chvílemi už cítím, že to psychicky úplně nezvládám. On s námi muž moc není, má teď práci mimo ČR, určitě ale nejsme jediná taková rodina a 3 děti nejsou nějaký extrém. Do práce se plánuji vrátit, to je jasné a ano, mám i kam. Práci ale nemám moc dobře placenou (v sociální péči), je to obor, který mám vystudovaný. A že je to fňukání, tak možná i je, nejspíš jsem si říkala, že mě třeba jiné maminky pochopí, protože chlap to právě moc nechápe. Jinak se ale nehádáme, taky jsme spolu hodně málo kdy
Rad tady zaznělo dost, ale podle tebe nic nejde. Radlera můžeš i u kojení, stejně jako sklenku vína nebo piva, stačí si o tom něco přečíst. Pokud kojíš nejmladší 2× denně, tak po jednom kojení si dej, do druhého je to pryč… Zasmát se můžeš taky, dokonce i když děti spí. Ty nemáš chůvičku? Nemyslím osobu, ale takové to zařízení, co se jeden konec dá do pokoje dětem a druhý si dáš k sobě a slyšíš každé šustnutí. Lehni si do vany, chůvičku si dej vedle sebe a je to.
Víš, proč ty ostatní matky se cítí šťastně, uvolněně a sluníčkově? Protože na rozdíl od Tebe to tak nehrotí a ty všechny věci si užijou, zaplatí si hlídání a zapojí manžela, aby měly taky čas někdy pro sebe. Mám známou se 4 dětma, její muž pořád pryč a ona s nima dělá kde co, cestuje atd… Je to o povaze. Ty jsi prostě domácí puťka a musíš si na to přijít sama. Ty sis na sebe vzala roli domácí hospodyňky v době, kdys měla užívat života a poznávat svět…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.18 19:38
Alkohol
Kojeni neni duvod nedoprat si obcas sklenicku vina!
http://m.poradkyneprikojeni.cz/…l-a-koureni/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.18 19:39
A je jasný, že chlap to nechápe, protože jaký sis to udělala, takový to máš. On má doma kuchařku, uklízečku, hospodyni a chůvu k dětem. Má veškerý servis, nemusí hnout prstem, dětem se nevěnuje a netráví s nima čas. Nedivila bych se, kdybych zde četla za pár měsíců diskusi, že muž opustil ženu se třema dětma a šel za milenkou, bezdětnou… I když takoví možná neodejdou, doma mají zázemí, vypráno, navařeno, 5 minut poškádlí děti a jde za jinou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.18 19:44
Proc nechces chuvu? Jako k miminku to pochopim, ale nejmladsimu jsou dva ne? Musis se hecnout a neco pro ten relax udelat a ne hledat vymluvy.
Jak casto je manzel doma,.kdy vubec?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.18 19:45
@Niemeyer píše:
radu asi nemám, en mně osobně zabolela ta věta od tebe, že mít dítě je víc než být žena… je to velký trend, a ženy, které nemoou mít děti, v dnešní době, kdy je mateřství kult a největší štěstí, hrozně trpí. myslím, že nepředstavitelně víc než dřív, kdy se to tolik neřešilo, kdo byl neplodný, tak prostě děti neměl, víc dětí umíralo atd.je to těžký…zkus až budou děti větší, profi hlídání..nebo pak až se budou moct hlídat vzájemně..je super mít kopu dětí, mysli na ty, které nemohou mít ani to jedno…moc to možná nepomůže, ale na chvilku si představ, že bys mámou být nemohla… jo a strašně dobře na psychiku pomáhá běh!
držím palce, mít 4 děti je krásné a jistě je moc miluješ.
Ale ona nemůže jít běhat, protože nemůže nechat děti hlídat někoho jiného. Muž není doma nebo nehlídá a chůva je považována za selhání její mateřské role…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.18 19:45
Hlavne jestli se nechces opravdu zblaznit, tak je jen pro tve dobro a hlavne dobro tbych deti a rodinne pohody tu chuvu zaridit na 2h v tydnu a jit si na nakup, relaxovat, precist knizku, cokoliv. Neskutecne te to dobije, ver mi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.18 20:00
jako jedno dítě by mělo být v škole, druhému jsou minimálně tři, takže klidně školka a s jedním dvouletým se dá i na nákup oblečení. Nebo když spí se naložit do té vany, nebo se smát, nebo si číst nebo co já vim, stát na hlavě, jestli jí to pomůže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.18 20:03
@Ornwen píše:
jako jedno dítě by mělo být v škole, druhému jsou minimálně tři, takže klidně školka a s jedním dvouletým se dá i na nákup oblečení. Nebo když spí se naložit do té vany, nebo se smát, nebo si číst nebo co já vim, stát na hlavě, jestli jí to pomůže.
Mám dojem, že to prostřední dítko do školky jen tak nedá:-)))
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
