Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Dollorres mýlíš se v tom, že holce Táta až tak nechybí.. může…
u kluků v jistém věku je to ještě horší.. obecně se doporučuje (i já za tím stojím) zajistit takovým klukům správný mužský vzor jinde - takže tvůj brácha-táta-trenér-vedoucí skautu, prostě kterýkoliv fajn spolehlivý chlap se vztahem k dětem! fakt to udělej, je to důležité (viz. Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Pelíšky, jak hledala Holubka tatínky), fakt to ti kluci potřebují a často to nahrazuje v mém okolí milující děda, nebo aspoň ti trenéři (fotbal, jakýkoliv sport..), škoda, že dnes nefrčí turisťáky jako za mne, já měla třeba úžasného vedoucího ve vodáku (skauti, ale museli jsme se jmenovat pionýři), byl boží, neměl vlastní děti a jednou v zimě mě nesl na ramenou s vymklým kotníkem na základnu
taky jsem doma neměla tátu a toho vedoucího jsem tehdy brala jako poloboha ![]()
@topazio píše:
@Dollorres Já jsem už několik let na syna sama. Jeho táta s velkým T umřel. Jsem máma a táta dohromady.
Mnoho dětí má otce na baterky, jsou to naprosto nepoužitelní jedinci.
To je mi líto. Zvlášť, když byl úžasnej.
Taky si logicky říkám, že lepší žádnej než vadnej.
Já si myslím, že otec je v rodině velmi důležitý - jak pro syny, tak pro dcery. Chlapi nebývají tak úzkostní jak matky, často dětem dovolí víc a věci tolik neřeší. Děti ve správně fungující rodině taky vidí, jak se k sobě chovají rodiče navzájem a berou si to jako vzor do dalšího života - a to i nechtěně, když to doma neklape. Vidím to občas na holkách kolem sebe - ty, co měly nefunkční rodinu, tak jim to ve vztazích hapruje častěji, protože se neměly od koho naučit, jak má správně fungovat vztah a jak se k chlapovi chovat. Popisuje to i zakladatelka - starší syn se snaží dělat otce tomu mladšímu. Nevím, proč dalšího chlapa už nechceš, ale kvůli svým synům bys jim nějaké pozitivní chlapské vzory obstarat měla - např. kroužky, skaut, sport, dílna… Můžou na tom jedině profitovat.
@Dollorres …já věděla, že to sama zvládnu, ale cítila jsem, že děti potřebují toho chlapa. Jsou situace, kde je třeba dvou -matky i otce a to pro holky i kluky.
Do života se mi nový partner dostal rychle a měl své problémy. Ale já je měla taky (cítila jsem nutnost rodiny pro děti i sebe, což mi přišlo jako veliký problém) Takže jsme si oba vyšli vstříc v řešení našich problémů. Není problém sehnat chlapa, ale najít otce a manžela problém je. Takovou roli plno mužů neumí nebo vydrží jen chvíli, než jim dojdou síly.
Stav, kdy se otec nezajímá vůbec mě přijde daleko lepší než stav, kdy se objeví jen „jak jemu to vyhovuje“ aby vypadal jako starostlivý otec u případného soudu o alimenty
leze dětem do života a nic jim nedává (kromě zmatku o jakou osobu jde a špatného vzoru)
@Lucy75 píše:
@Dollorres mýlíš se v tom, že holce Táta až tak nechybí.. může…u kluků v jistém věku je to ještě horší.. obecně se doporučuje (i já za tím stojím) zajistit takovým klukům správný mužský vzor jinde - takže tvůj brácha-táta-trenér-vedoucí skautu, prostě kterýkoliv fajn spolehlivý chlap se vztahem k dětem! fakt to udělej, je to důležité (viz. Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Pelíšky, jak hledala Holubka tatínky), fakt to ti kluci potřebují a často to nahrazuje v mém okolí milující děda, nebo aspoň ti trenéři (fotbal, jakýkoliv sport..), škoda, že dnes nefrčí turisťáky jako za mne, já měla třeba úžasného vedoucího ve vodáku (skauti, ale museli jsme se jmenovat pionýři), byl boží, neměl vlastní děti a jednou v zimě mě nesl na ramenou s vymklým kotníkem na základnutaky jsem doma neměla tátu a toho vedoucího jsem tehdy brala jako poloboha
Tak sama jako žena si myslím, že bych dcerám dokazála víc nahradit ten hlavní vzor. U kluků je to bohužel opravdu ten mužskej. Ve škole má k mélu údivu hodně mužských učitelů. Děda se jim také věnuje. Ty kroužky ještě ladíme.
Tak snad to bude dobré.
Jsem s dcerou odmalička sama a nemyslím si, že by jí to nějak vadilo. Pravda, nemá takové ty klasicky ženské stereotypy - třicatery šatičky, několik druhů účesů… Ve školce říkali, že je na půl kluk. Je v pohodě, otce nechce. Už jako asi čtyřletá mi řekla: „Mami, ale mně nevadí, že nemáme tátu.“ To mě potěšilo a uklidnilo hodně.
@Dollorres píše:
To teď asi dělá ten starší syn, jak kdyby vychovává toho mladšího. Takovým dospělým stylem.
Potřebuje vidět více vzoru jinde a pochopit, že j3 dítě. Dříve to tak možná bylo, že nejstarší muž se staral, ale to už je hodně dávno.
@Mosie píše:
Já si myslím, že otec je v rodině velmi důležitý - jak pro syny, tak pro dcery. Chlapi nebývají tak úzkostní jak matky, často dětem dovolí víc a věci tolik neřeší. Děti ve správně fungující rodině taky vidí, jak se k sobě chovají rodiče navzájem a berou si to jako vzor do dalšího života - a to i nechtěně, když to doma neklape. Vidím to občas na holkách kolem sebe - ty, co měly nefunkční rodinu, tak jim to ve vztazích hapruje častěji, protože se neměly od koho naučit, jak má správně fungovat vztah a jak se k chlapovi chovat. Popisuje to i zakladatelka - starší syn se snaží dělat otce tomu mladšímu. Nevím, proč dalšího chlapa už nechceš, ale kvůli svým synům bys jim nějaké pozitivní chlapské vzory obstarat měla - např. kroužky, skaut, sport, dílna… Můžou na tom jedině profitovat.
Jsem dost stará (47) a neplodná. Nedala bych mu jeho potomka. Zároveň nemám prakticky žádnej čas. A to málo času, co mám věnuju dětem. Tj. Neměli bychom nikdy čas 1 to 1. Pravděpodobně by ho vyděsil moje pracovní vytížení a neschopnost se přizpůsobit jeho požadavkům.
Proto to ani nezkouším.
Já si myslím, že otec je hodně důležitá osoba a celkově každá anomálie dítě do života ovlivní. Třeba v okolí děti samoživitelek v dospělosti taky nevychovávají děti v páru. Ale člověk musí pracovat s kartami, které mu byly rozdány.
@Dollorres píše:
Tak sama jako žena si myslím, že bych dcerám dokazála víc nahradit ten hlavní vzor. U kluků je to bohužel opravdu ten mužskej. Ve škole má k mélu údivu hodně mužských učitelů. Děda se jim také věnuje. Ty kroužky ještě ladíme.
Tak snad to bude dobré.
jasný, moc ti držím palce… ![]()
já jen zmínila fakt, že otcovskou lásku a objetí, jistotu a přístav nikdy nikdo 100% nenahradí.. může se k tomu jen přiblížit.. můj táta se vzpamatoval na stará kolena, vše jsme si vyříkali, odpustili, pochopili se.. měl své důvody, já taky.. takže v dospělosti už jsem ho měla… dost let… o to více mi od loňska (opět) chybí
RIP
@Anonymní píše:
Jsem s dcerou odmalička sama a nemyslím si, že by jí to nějak vadilo. Pravda, nemá takové ty klasicky ženské stereotypy - třicatery šatičky, několik druhů účesů… Ve školce říkali, že je na půl kluk. Je v pohodě, otce nechce. Už jako asi čtyřletá mi řekla: „Mami, ale mně nevadí, že nemáme tátu.“ To mě potěšilo a uklidnilo hodně.
To je krásný, to bych taky ráda slyšela. Bohužel klukům pořád chybí. Ale snad se dočkám.
@Dollorres píše:
Jsem dost stará (47) a neplodná. Nedala bych mu jeho potomka. Zároveň nemám prakticky žádnej čas. A to málo času, co mám věnuju dětem. Tj. Neměli bychom nikdy čas 1 to 1. Pravděpodobně by ho vyděsil moje pracovní vytížení a neschopnost se přizpůsobit jeho požadavkům.
Proto to ani nezkouším.
No, všichni chlapi děti nechtějí, kór ve vyšším věku, takže v tom bych neviděla problém. S tím časem je to horší, ale to si musíš sama zvolit, jak to chceš mít. Jen bych na tvém místě začala myslet na budoucnost - synové povyrostou, už na střední škole budou mít své zájmy, a ty zůstaneš sama. Takže nějaký kamarád s výhodama by se do budoucna hodil ![]()
@Fiveone píše:
Potřebuje vidět více vzoru jinde a pochopit, že j3 dítě. Dříve to tak možná bylo, že nejstarší muž se staral, ale to už je hodně dávno.
Já to hlavně pp něm ani nechci. Nechci bejt ta matka, co si ze syna dělá partnera a pak žárlí na snachu. Brr.
Snad ho to přejde, ale občas je to něco.
@Dollorres píše:
Já to hlavně pp něm ani nechci. Nechci bejt ta matka, co si ze syna dělá partnera a pak žárlí na snachu. Brr.
Snad ho to přejde, ale občas je to něco.
Přejde, syna to taky přešlo, když viděl mužské vzory jinde a viděl, že se k němu všichni chovají jako k dítěti a nemusí být hlavou rodiny.
@Mosie píše:
No, všichni chlapi děti nechtějí, kór ve vyšším věku, takže v tom bych neviděla problém. S tím časem je to horší, ale to si musíš sama zvolit, jak to chceš mít. Jen bych na tvém místě začala myslet na budoucnost - synové povyrostou, už na střední škole budou mít své zájmy, a ty zůstaneš sama. Takže nějaký kamarád s výhodama by se do budoucna hodil
Pokud bych si našla dejme tomu 50 letého, tak ten už má ty děti obvykle i dospělé a logicky chce buď klid nebo znova začít cestovat, užívat si. A já mám ty děti celkem malé.
A pokud by šlo jen o mě, tak mě ten muž vůbec nechybí.