Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Billi píše:
Moje teta ze druhého kolene se taky dožila 104 let. Ještě v 95 letech chodila na výlety 15 a víc km. Pekla, vařila, uklízela… Do 100 let byla doma a žila sama.
Sousedka v 88 hlídala prapravnučku.
Můj praděda v 90 řezal dřevo na cirkulárce, aby si táta (jeho vnuk) neuřízl prsty. Dokonce přelezl plot, aby se k němu dostal
Ale to jsou čestné výjimky. Spíš znám víc těch, co ve věku 70+ už potřebují někoho, kdo jim pomůže.
A náš soused, kterému uřízli kvůli cukrovce nohu v 63 letech umřel. A předtím byl rok po nemocnicích.
Pokud chceš někomu pomáhat, tak řešit přes organizace. Ono je to individuální. Někdo je v 80r. čipera a někdo je pomalu ležící. To zas nejde brát automaticky. Že v tomhle věku je člověk starý, nemohoucí a musí sedět na zadku.
Moje babi má 80r., je onkologický pacient. Měla rakovinu. Celý život byla zvyklá dřít lítat v práci i kolem domu. Praděda měl obrovský statek. Ani nemoc ji neutlumila. I na elektrokotle jezdí dál. A to si toho prožila dost. Kdyby ji někdo zakázal, že nesmí fungovat na zahradě nebo nebude v domě. Zavřít ji do bytu, kde nikdy nežila. Tak zemře. To by nedala. Je živel a potřebuje být aktivní. Je prostě stará škola. To je většina starších.
@Anonymní píše:
Když jsem viděla, jak teď už i staří lidé opouštějí Ukrajinu, napadlo mě adoptovat starou ukrajinskou babičku, třeba i s dědečkem. Ale opravdu starý vesnický pár, který by mě třeba naučil pěstovat slepice, krůty a tak, zabíjet králíky.. občas by upekla buchtu a mohla bych s ní nechat dítě doma. Měla by u mě svůj pokoj, vozila bych jí k doktorovi, na nákup.. Vlastní rodinu nemám, chybí mi máma, babička.. Klidně by to mohl být někdo taky bez rodiny, s kočkou, psem.. Ale aby byla hodná. Myslíte, že je to blbost, nebo je to reálné? A kde by se dala taková babička najít? V Čechách jsem se snažila už dřív a když už se mi nějaká paní ozvala, byla z opačného konce republiky a chtěla si jen psát. Prosím anonym, osobní.
Twl.. můj táta, co je 80 + se nepostara ani o sebe, natož o druhé.. to chceš jako otroka? V 80 mají mít full servis od jinych ![]()
Se starými lidmi je to různé, určitě může být 80ník vitální a naopak 70ník potřebuje výraznou pomoc, ale já bych spíš brzdila s takovou „pomocí“ jednak kvůli jazykové bariéře (mám Ukrajinku v rodině už celé roky a dodnes pořádně česky nemluví), ale hlavně bych se obávala, že si třeba opravdu takzvaně nesedneme - co potom? Budete na sebe zlé (znám totiž zblízka pár lidí, kteří chtějí pomoct, ale „bude po jejich“), nebo jí přizpůsobíš svůj život z úcty ke stáří?
Jak bys to řešila?
Jdi s těmahle bukolickejma fantaziema, kde se ukájíš svou svatostí někam do háje.
Pokud chceš pomáhat, tak pomáhej. Ale tak, jak to lidi potřebujou.
Ne takovýhle hovadiny. Sorry - ale z živých, traumatizovaných lidí co musí opustit veškerý svůj život děláš nějaké fantazijní náhražky svých rodičů.
Umíš ukrajinsky? Tím bych začala, protože babička 80+, když nějakou vitální najdeš se už česky moc nenaučí.
Jsi ochotná se přizpůsobit? Jakože jejím výchovným a domácím metodám? Protože taková babi už si do ničeho kecat nenechá a je otázka jak tě bude respektovat.
Co s babi uděláš až už prostě nebude moct? Nenapeče koláč, nepohlídá dítě a naopak budeš ty muset uvařit a přebalit?
Na 80+ člověku si prostě nemůžeš léčit své bolístky.
Tak hlavně na Ukrajině těch lidí 80+ zase tolik nebude, protože mají nižší životní úroveň i nižší délku dožití. Je to ušlechtilá myšlenka, ale po všech stránkách naivní.
A jsi pripravena i na to, ze se budes muset starat ty? Nebo co udelas, az stara pani bude nemocna, nepohyblibva nebo bude trpet demenci? Vykopnes ji? A ty umis ukrajinsky, nebo jak si to ptedstavujes? Tvoje myslenka mi prijde velmi naivni, starala ses nekdy o stareho cloveka?
@lucad77 píše:
Ano, věřím, ale nemusela v tomto vysokém věku nikam utíkat před válkou, že ne?
Ovšem kdyby utíkala, tak by jistojistě utíkala pěšky, v jedné ruce by měla pět sousedových dětí, v druhé smečku opuštěných pitbulů, na hlavě barokní sekretář a v zubech by táhla auto.
Hlavně buď připravená na to, že zmrší chutě děti. V žádné zemi kde jsem byl se nesladí tolik, jako právě na Ukrajině. ![]()
Tak pokud nejsi Troll tak dejme tomu že je to hezká myšlenka. Bohužel v tom vidím spoustu ale. Co třeba jazyková bariéra? Umíš ukrajinsky? Dejme tomu že třeba umíš trochu rusky ale ruština a ukrajinština není totéž.
A starý člověk už se bude nový jazyk učit opravdu těžko. Navíc co když si tak říkajíc nesednete a vůbec to nebude prostě odpovídat tvé představě? Co když místo milé a přívětivé stařenky se ti domů nastěhuje nepříjemná nervózní a nevrlá paní? Ono totiž celkově trauma z války a nutnost opustit dům na který byl člověk třeba celý život zvyklý a má na něj vzpomínky člověka dost změní
Já nechci být zlá ale pravdou je že někdy se prostě představy a realita dost míjejí. Ať už jde o rodičovství nebo o cokoli jiného… a bohužel se hodněkrát stane že člověk něco myslí dobře jde do toho naplno a po hlavě a nedopadne to úplně nejlíp…
Faktem bohuzel je, ze na Ukrajine vetsina starych lidi zustane, protoze nemaji silu nebo kontakty nebo moznost odcestovat. Nekde nemaji ani potraviny, nekteri jsou nepohyblivi, je to strasne a je jasne, co nektere čeká.
U nich to bude i o tom, že si nedělala nějaké naděje a představy. Jí už je přes 50, děti má z domova, vnoučata nemá, tak chtěla udělat něco užitečného. Oni tam těch lidí už měli víc. Prý tyto dva jim tam zůstávají a neplánují, že by někam šli.