Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jako já řeknu upřímně, že já nemám problém s žádným dítětem kamarádek, prostě některé zlobí víc, některé míň a někdy můj zlobí víc jak jejich děti ![]()
Ale nikdy jsem nehlídala jiné dítě- nejsem prostě hlídací typ, nechci mít zodpovědnost a můžu říct, že obdivuji ty, co si vemou na celý den cizí dítě a seberou za sebe zodpovědnost..
@Erwinka Takto agresivní byl ve věku 2-3 let syn kamarádky. Také chodil po špičkách, a asi v jeho 4 letech mu byl diagnostikován autismus
. To co popisuješ mi malého od kamarádky silně připomíná. V kolektivu napadal ostatní děti a když byl v „ráži“ dokázal vyvinout neuvěřitelnou sílu
Možná by se o to kamarádka měla víc zajímat, aby něco nezanedbala ![]()
Diagnostika autismu je komplikovana, cili bych nedelala zadne zavery. Kazda i dobre minena rada v tomto smeru by byla pro kamaradku nejspis dost citlive a bolestive tema. Upne stejne za tim muze byt zdravotni nebo vychovny problem. Agrese u ditete muze byt znakem zanetu v travicim traktu, problemy s vyprazdnovanim, bolest spojena s rustem zubu, alergie, hormonalni disbalance. Chozeni spickach muze byt zpusobena kvasinkami a iritaci pri vyprazdnovani.
Dalsi problem muze byt spatny jidelnicek, mnoho cukru ve strave…a nejlepsi zprava nakonec, pokud je problem jen ve vychove a dite je jinak zdrave, da se na tom pomerne dobre zapracovat. Jen najit ty spravne pristupy! Nemyslim tim mlaceni… ![]()
Ještě jednou díky za reakce. Hlídání odmítnu s tím, že si na to netroufám. Kamarádka samozřejmě ví, že její syn zlobí a šťastná z toho není. Naše přátelství nechci podmiňovat chování jejího syna, ale vídat se v současné frekvenci i s dětmi, je pro mě dost náročné, když mé děti to vždy odnesou pokousáním a podobně…To lze snad pochopit. Zkusím abychom se vídali víc bez dětí.
@Erwinka Myslím, že není špatné si nastavit mantinely hned zpočátku. Mám kamarádku, která by absolutně neměla problém pohlídat naši malou 2,5 letou. Sama má dvouletou. Ale já bych si na hlídání její holčičky nikdy netroufla - nejsem prostě hlídací. Ona to ví od prvopočátku a naše přátelství to neohrozilo. Ona má taky živější dítě a je si toho safra vědomá a bez obalu říká, že naše malá je zlatá, hodná a nevím co ještě.
@Trojlístek - to je pravda. Ona hlídání ode mně nikdy nepotřebovala, až teď, když jí někdy není dobře, tak proto, jsme to nikdy ještě neřešili. Já bych jí velmi ráda pomohla, ale bylo by to na úkor mých dětí a doopravdy nevím, jak bych s jejím synem vyšla. Zkusím navrhnout jinou pomoc, že bych jí třeba dovezla nákup nebo oběd.
No já nevím, ale tohle dělat můj kluk, tak ho asi přerazím
. Ale jednou jsem v nějakem pořadu pro ženy viděla, jak říkala psycholožka, že co dělá dítě špatně, jako že kouše, bije děti a Vy píšete, že i házel písek dětem do očí, no je to blbý, ale ta psycholožka říkala, že dělat dětem to samé, co dělají ony. Takže když kouše, kousnout ho taky, když bouchá děti, bouchnout ho taky, ale tak, aby pocítíl, že to není příjemné. Pak si snad uvědomí, že to, co dělá, dělá špatně. Možná by to pomohlo. ![]()
Tak se to vyřešilo vlastně nějak samo…Moje starší dítko začalo chodit do miniškolky a byly jsme tak často nemocní, že se vlasně s dětmi vídat snad ani nešlo. Vídáme se tedy občas bez dětí. Kamarádky jsme dál.