Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ako vysvetliť, že mi to vadí?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.6.12 15:09
Ahoj, to je teda síla co píšeš. Nemyslím, že raguješ přehnaně, já jsem se nas-írala jen při tom čtení a představě, že mi toto někdo dělá. Kudla se mi v kapse otvírala při těch Tvých historkách, nekecám. 
J8 bych udělala buď to, co psala myslím Terka - vymýšlet absolutní pakárny a tvrdit jim to smrtelně vážně a v podstatě si tím z nich dělat srandu, anebo bych jim vše odkývala a udělala si to po svém - a nějak intenzivněji bych zasáhla, až by to oni třeba začni měnit - například by Ti fyzicky sami přinesli kočár na terasu, zatímco Ty tam máš postýlku. J8 jsem zas zastáncem toho, raději se nehádat, ale tvrdě a jasně prosazovat svou, prostě se nedat a chladně si jít za svým.
Tvlj nápad začít jim radit je taky vynikající, akorát já bych to asi neudělala tak „invazivně“ že bych přestavovala nábytek, spíš bych jim do toho začla pořádně kafrat. Třeba každé téma co by začli, otočit nějak proti nim, důležité je mít hlavně argumenty a těma je doslova umlátit. Jestli Ti tak radí o těhotenství, byla bych připravená doslova odborně pohovořit na jakékoliv téma těhotenství a děti včetně literárních odkazů.
Jinak synovec je na tečku… možná i dvě nebo tři. To bude otec roku, až bude mít vlastní děti. To bych si schovala do zásoby a dala mu to za pár let sežrat, frajerovi.
Drž se. 
Příspěvek upraven 24.06.12 v 15:09
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.12 15:09
Mně se líbilo, jak někdo tady v jiné diskuzi psal, že na takové kecy odpovídá - to je tvůj názor, já si to nemyslím. To mi přijde dokonale odzbrojující, protože na to se nedá nic říct, ani se pohádat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.12 16:38
Tak z toho co zakladatelka napsala znam snad vsechno… Proste kdo ma ve svem okoli chytroliny, tak muze akorat zatlacit slzu… Mame to v bledemodrem a jedine co pomaha je nevidat se a nekomunikovat. Zkousela jsem ukazat, ze mam svuj nazor, ze si s manzelem chceme delat veci podle sebe, ale kdyz narazite na lidi, ktery si mysli, ze ten jejich zpusob zivota je jediny spravny, tak nepomuze nic nez se proste distancovat. Je to smutny a rozhodne jsem chtela mit v rodine dobry vztahy, protoze si myslim, ze je to hodne dulezite, ale za ty nervicky to opravdu nestoji. Me takove chovani taky urazi, protoze to beru podobne jako zakladatelka za utok na svoji osobu, jak kdybychom byli s manzelem blbecci, kteri by nemohli bez rady fungovat. Jsme oba moc hodni na to, abychom oplaceli stejnou minci a hlavne nechceme klesnout na stejnou uroven… kazdopadne srat na hlavu si taky nenechame, tak co jinyho delat, proste ignorace a omezeni kontaktu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.12 19:25
No, věci moc řešíš…rozhodně bych s něma debatu nerozebírala, ať si povykládají mezi sebou, osobně bych si myslela něco o prdeli…Nevím, mě by tyhle jejich kecy asi nijak nerozházeli, pouštěla bych to druhým uchem ven.
Jsi těhotná, tudíš i citlivější…tak je zkus malinko ignorovat, nescházet se častěji, užívej si svých radostí s přítelem přípravou na miminko podle svého gusta
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.12 20:34
@MuffinkaM píše: A synovce bych usadila i něčim ostřejším, ten bude opravdu poslední, kdo by se měl vyjadřovat k tomu, jak se bude vaše dítě jmenovat apod. Přijde mu to debilní? No lepší debilní jméno než debil být!
Díky, moc si ma pobavila hlavne touto vetou 
A na tie rady z tvojej rodiny, tak to fakt rozum zostáva stáť!!! 
Snáď ani nie je možné, že by si toto niekto nevymyslel!! 
edit: inak ešte dodám, že boli pripomienky aj k tomu, že chcem, aby sa meno malej písalo Kristínka (po slovensky) a nie Kristýnka. Mne sa tam totiž nepáči to tvrdé „y“ pripadá mi také drsné, alebo čo a priatelovi je to srdečne jedno takže súhlasil. No samozrejme, že som si musela vypočuť pripomienky (úplne od veci) typu: budú sa jej za to smiať v škole atď 
Deti dokážu byť kruté a keď sa chcú vysmievať, tak sa budú a zámienku si na to nájdu hocikde.
Příspěvek upraven 24.06.12 v 21:06
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.12 21:03
@anabel9 práve, on sa ma tiež zastal (som sa ho na to musela spýtať, ako vlastne reagoval, pretože som mala menšie zatmenie od nervov) a tvrdí, že povedal, že je to dobrý nápad (čo som navrhla ja). Ale on im to takto narovinu nepovie, to by muselo zájsť ešte ďalej a ja pevne dúfam, že ak sa malá narodí a oni s tým neprestanú (čo ťažko, podľa toho, čo tu píšete, že to bude len horšie), tak to tak spraví. On si zase tiež nenechá s..ť na hlavu. Chvalabohu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.12 21:12
@sovicka1 píše:
Celkem jsem se pobavila, ale cítím s tebou
Máš pravdu v tom že som trochu citlivejšia, to som si tiež všimla, je pravda, že ma rozplače aj reklama na prací prášok ale v tomto prípade, keď ma niečo štve, tak som práveže viac agresívnejšia alebo čo 
Dobrý nápad, asi to tak aj spravím, nabudúce už nebudem len ticho sedieť. Nerada držím emócie v sebe, pretože potom je možné že vybuchnem pre maličkosť a to by som nerada. Je ale pravda, že už minule som švagrovi jasne povedala že budem jesť to, na čo mám chuť a otočila som sa k priatelovi a bavili sme sa ďfalej o inom no za pár minút som sa ho spýtala, čo tak si dať pizzu a bolo to odznova : No, ale aj pizza je nezdraváá 
takže komu niet rady, tomu niet pomoci. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.12 21:19
@nikol.ondrášovka A my sa poznáme? Bola si pri tých situáciách? Vieš, koľkokrát to bolo ešte horšie, ako som to tu popísala? Ani by som nepovedala, že reagujem prehnane. To by som sa neozvala po pol roku a to ešte som im dala pekne najavo že mi to vadí, prehnaná reakcia by bola keby som mu tú skleničku od zmrzliny do tej hlavy fakt hodila, nie? Povedala by som, že tým myslíš asi to, že mi vadia veci, ktoré by mi inak nevadili, nie? To je ale tiež diskutabilné, preotže mne takéto vrtanie sa v mojich záležitostiach vždy vadili. Mne zvykla volať babka, ktorá je odo mňa približne 550km vzdialená, s tým, čo som varila a čo robíme a ako sa máme. Volávala mi raz za týždeň asi, no mne to pripadalo ako každý deň. až som jej to jedného dňa zatrhla, a je pokoj. Navyše, od vtedy sa jej často ozvem aj sama od seba a myslím že aj ona je radšej, pretože vidí už aj záujem z mojej strany ach tí škorpióni… máme to zložité
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.12 23:08
@terinka4444 píše:
Já bych začala provokovat, a dokonce bych si to užila, vymýšlela bych nesmysly a podávala jim je s vážnou tváří jako holý fakt. Jako třeba: už máme jméno, máte pravdu naše jména jsou debilní, ale líbí se nám jméno, promiňte jestli se tak někdo jmenuje, Hildegarda, budeme jí říkat Hily a nebo Gerdí, to uvidíš šok, a s klidem si na tom trvat, nebo, tašku do porodnice nebalím, hodně jsem o tom přemýšlela, domoarodky mi prominou je to jen příklad, budu rodit doma, nebo svatbu chystáme, budu ráda, když mi poradíš, mám vybrané dvoje svatební šaty, líbí se mi jiné barvy, teď jsem viděla luxusní černé svatební a jedny červené, stáhla bych si nějaké takové z netu a poslala jí to, jestli by ti nepomohla vybrat, že váháš, takhle bych mohla pokračovat do nekonečna, kdyždý den by m napadla nějaká pěkná jobovka, se kterou bych se jim svěřila a radila, zcela smrtelně vážně jim to tvrdila. Já bych se s nimi nemazala, ale ani nehádala, neurážela se, nevysvětlovala, každý den pěkně nějaký malý šok.
Dobré nápady, ďakujem!!! 
S tým menom by som to aj skúsila, keby som nebola týždeň pred TP a keby mi moja babka už dávno nevyšila prikrývku do kočiarika s menom Kristínka 
Oni by to aj tak nepochopili, si myslím..neviem prečo, mám proste taký pocit, že tu nič nepomáha. Ani po dobrom ani po zlom. Švagriná zahlásila, keď hovorila s priateľom, že sa jej to dotklo a buď sa budeme stretávať alebo nie. Tak na toto nepristúpim ani náhodou. Ja sa s nimi rada stretávam, ale toto ani náhodou, že sa teda stretávať budeme a oni s tou buzeráciou neprestanú. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
nikol.ondrášovka
24.6.12 23:15
@Sebinah Chtěla jsi slyšet názor, tak jsem ti ho řekla, pokud ti to vadí tak jim prostě narovinu řekni at si to odpustí, že jinak jezdit nebudete, když ti to vadí Počkej až se miminko narodí: „Kde má čepičku?“ „Kojíš?“ případně „Proč už nekojíš?“ nebo pak „Ty ještě stále kojíš?“ „Proboha co mu to dáváš jíst?“ „On ještě nechodí?“ „A proč ho nepokřtíte?“ „Vy k nám vůbec nejezdíte“ „Ježiš tak mu to osol, když to takhle nechce“ „Namoč mu ten dudlík do medu když ho nechce“ „Proboha a proč ho koupeš každý den“ Tohle budeš slýchávat pokud to rázně neutneš, jemně to nejde, tak prostě tvrdě A ne neznáme se. já jsem Nikol, těší mě já jen že situace tvé podobné znám taky 
- Citovat
- Upravit
24.6.12 23:21
@peggy.sl píše:
A proč si je pouštíš do domu? Já osobně když mi někdo leze na nervy, tak ho doma nechci.
neviem… že by sme ich ten deň pozvali na večeru? Predsa to nejde niekoho pozvať a keď už stojí pred domom, tak povedať: Aaale, viete čo? Ja som si to rozmyslela, leziete mi na nervy, bežte do pr**le?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.12 13:39
@Baruna123456 píše:
Super to pises
Napis jeste co je za znameni partner a svagr se svagrovkou, tohle asi rozlousknout stejne nepujde, jen se muzem pobavit esoterickymi pavedami.
Ja bych jim pro zacatek suse odvetila, ze intelektualne jiste zvladnu vybrat v cem bude spat moje dite na terase a ted bych zase rada mluvila do toho, co bude v budoucnu studovat ci delat jejich syn…a pohanila vybrany obor
Priateľ je kozorožec, jeho sestra - ryby, švagor - rak a synovec lev Ja to ale nechápem, ešte aj keď odchádzajú a ja práve ležím a chcem ich ísť vyprevadiť: Nee, ty jen lež… akoby som nemala vlastný mozog bože tak hrozne to neznášam! Snáď keď vstávam, tak asi preto lebo sama chcem. No a tá posledná návšteva, tak to bol fakt koniec. Prišli sa pozrieť aj do obývačky no a máme tam studňu a je obložená kameňmi a tie sú pozliepané maltou. Švarginá: Ale tohle tak nemůže zůstat..!
Priateľ: Ale jo, to tak musí zůstat, to tak má být. Š: Ale nee, to tak nemůžeš nechat, jsou tam škáry, to se musí zadělat..!
P: Ale nee, to tak musí zůstat to je tak schválně. Š: Dyť ale to vypadá jako beton. To tak nemůžeš nechat.
P: Ale to není beton, to je malta. Š: To ale stejně vypadá jako beton..! To tak nezůstane.
P: Tak tam dáme ceduli s nápisem: MALTA..!
Čo ich doprčic do toho? My na to budeme čumieť alebo oni? A s názorom „starší sa vždy starajú“ nesúhlasím, pretože priateľ hovorí že aj keby sme mali 50 tak toto robia!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.12 13:47
@nikol.ondrášovka píše:
@Sebinah Chtěla jsi slyšet názor, tak jsem ti ho řekla, pokud ti to vadí tak jim prostě narovinu řekni at si to odpustí, že jinak jezdit nebudete, když ti to vadí
Práve! ja som písala švagrinej do emailu, že sa až desím toho čo bude, keď sa malá narodí. Citujem: "Vieš, pravdupovediac sa aj tak trochu desím toho, čo bude, až sa malá narodí. To bude samé "Tam jí neber…to jí proboha nedávej…To ještě nesmí!!! ", alebo mi ju niekto z vás príde nakojiť..:) " jej sa ale toto dotklo, no tak potom neviem. Keď niekto nedokáže pochopiť, že druhému toto vadí, tak je to fakt nadlho. A nieže by to aspoň skúsila obmedziť, ona proste príde, a ešte horšie
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
heloš
2.8.12 09:29
tchýně kecalka
Mám stejnou tchýni. Zjistila jsem, že je „kecalka“, když se narodili mé dvojčátka. Hlášky ten koš na plínky by sis měla postavit tam, typ koše je špatný kup si takový, postýku postav tady, musíš každý den utírat prach děti potřebují sterilní prostředí, apod…řekla jsem ji, že si vše udělám jak budu chtít a ať jde domů, plakala…chvilku byl klid a pak pokračovala v radění stylu moje děti spaly celou noc-to je musíš naučit, moje děti už seděli v tomto věku na nočníku - to musí jít, moje děti se nepočůravaly v tomto věku běž k doktorovi, osol jim to jídlo ať jim chutná, polívka se nevaří tak jak ji děláš, měli by jste si koupi to či ono…apod…naštěstí jsme se odstěhovali do nového, tak to není tak často, ale neodpustí si paní kecalka rady nebo spíš paní chytrá -pokračovala- nedávejte si bílé parapety, podívej se jaké mám doma ty jsou nejlepší, tady by sis měla dát skříň, ty záclony a garnýže co sis koupila do kuchyně si do kuchyně nedávej (dokonce zpracovala mojeho manžela tak, že po koupi garnýží a záclon do obýváku a kuchyně namontoval garnýž jen do obýváku, protože jeho mamka řekla…po hádkách je namontoval za půl roku) apod. Po akci garnýž jsem ji napsala smsku ať se neplete do toho do čeho jí nic není, že je to moje bydlení a ne její a zaplatí garnýž a záclonu, protože to manžel nenamontoval a záclona leží. Reakce byla podivná, stěžovala si manželovi. Poté když přišla a začala radit co na bolavý žaludek, jsem na ni vyjela, v podstatě jsem na ni zakřičela a ignorovala ji celou návštěvu, že rady nepotřebuju, to jsem udělala asi 4 x.taky mi řekla, že jsem měla méně ráda svého tatínka, který nedávno umřel než můj manžel, tak je chytrá paní chytrá - dost to bolelo. Pak, když přišla na návštěvu v den, kdy jsem ji řekla, že se mi to nehodí, že budeme montovat skříně a ukládat věci (přišla ještě se dvěma malýma holčičkama) tak jsem ječela jakože na manžela, že jsem řekla, že se mi to nehodí a ona to ignoruje, že vařit pro nikoho nebudu a o nikoho se starat nebudu. Zůstala tam i s dětma do druhého dne, já ji celou dobu igmorovala, když se mě na něco zeptala, řekla jsem hmm, to bylo vše. Po těchto celkem hodně silných scénách jsem se s ní tak dva měsíce bavila silně s odstupem, v podstatě ignorace a ona se bojí teď říct nějakou radu. Musím říct, že se to vyplatilo, sice je teď v pozici, že mě bojí, bojí se poradit, ale je to super. Samozdřejmě je taková kecalka a paní chytrá, že občas poradí, ale to už se dá není to pět rad za hodinu Tak doporučuji velký výstup, spíš výstupy, stojí to hodně sil, pak je období nebavení se, ale to časem pomine a vše dopadne, stálo to za to
- Citovat
- Upravit
2.8.12 09:45
@ncc1701 já jsem taky rak, ale tohle bych nedala.. do jisté doby si z toho dělám humor, viz. tchýně a tchán, když přijedou k nám (proč jste to udělali tak a ne takhle, takhle bychom to udělali my, tohle bys neměla, tohle nedělej, bla bla..) a potom na plnou h.bu řeknu, že jsme to udělali takto, protože jsme to tak chtěli a nikdo se jich neptal, jestli je to tak dobré, protože je to naše zahrada, a že sama vím na co stačím… ne že by to ze mě vylítlo, ale říkám to naprosto uváženě a cíleně, abych jim dala najevo, že pořád mám v hlavě tu věc, která se nazývá mozkem. když potřebuji radu, zeptám se sama a jsem ráda, že poradí
zkladatelko: normálně bych to fakt udělala.. moje rodina je na to zvyklá, přítelova si zvyká.. prostě to vezmu jako recesi, směju se u toho a doufám, že to padne na úrodnou půdu a uvědomí si, že je to dost nepříjemné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
