Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
"Anděl strážný" ve snu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
12.10.10 13:34
"Andel strazny" ve snu?
Ahoj vsem,
asi tu budu vetsine pripadat jako magor, ale priznavam, ze ani nevim, jestli „na to“ verim, jenom proste obcas do sebe veci zapadaji… 
Pokusim se shrnout to, co pro me v zivote znamenal „blbej“ pes… Dostala jsem ji, kdyz mi bylo 12 let… Nasi byli v tu dobu v pomerne slozitym rozvodovym rizeni. Doma sem zazivala peklo na zemi a i po odstehovani taty do novyho bytu, se nic moc nemenilo. Nechce se mi zachazet az moc do detailu, protoze je to az moc osobni. Nicmene v dobe, kdy si deti uzivaly dospivani, puberty, ja uz se musela chovat jako „velka zodpovedna“ holka, co se o sebe casto musela starat sama. Ale mela sem „ji“, silene uknouranou, ale presto oddane milujici dalmatinku Bajunku. Byla jsem si jista, ze by pro me zabila, stejne jako umrela a myslim, ze to bylo oboustranny. Pokazdy vedela, kdy ji potrebuju a kdy chci byt naopak sama. Jak se rika byt 2 v 1, tak my byly 1 ve 2, jinak to asi nedokazu popsat…
Samozrejme cas utikal, vztah s tatou se uklidnil a mamce sem po case „odpustila“, protoze dokazala to, co malo kdo na svete. Bylo mi tusim kolem 23 let.
Pomerne brzo sem si zacala uvedomovat, ze cas s Bajunkou nebude vecny a starne. Kdyz ji bylo asi 11 let, poridili jsme jeste jorksirku, rok na to druhou dalmatinku, ze az Bajunka nebude, ona mi ji nahradi (To byl velkej omyl, nenahrazuje ji absolutne v nicem, presto je to original. 
) No ted k veci, 9 dnu po jejich 14 narozeninach jsem po dlouhomesicnim premysleni o jejim „zivote“ mela to pravo rozhodnout o tom, jestli ji pustit za duhovej most a nakonec sem zvolila volbu ANO. Jelo se na veterinu a po dlouhym rozhovoru s veterinarem jsem ji tam nakonec nechala. Casto zahlcena myslenkama, jestli to bylo dobre, ale bylo vic pro „ano“, nez "ne, ale to je zase na jinou debatu.
S jejim odchodem jako by odeslo cast me a samozrejme i dneska, 3 roky po jejim odchodu, mi chybi. Ta, ktera o me vedela absolutne vsechno a vzdycky vedela, jak na me. Tolik k predstave, proc mi byl pes vic, nez lidi.
Obcas se mi o ni zdalo, sny byli zmateny, topila se, ujizdela sem autem co se nezastavovalo a ona nemohla dobehnout, ozila - umrela a to nekolikrat po sobe. Na jednu stranu sem byla rano stastna, ze sem ji mela zase zivou u sebe, na druhou sem se i s tema zvlastnima pocitama probouzela a chvili se mnou jeste zustavali. Az sem si sla jednoho dne sednou se skorosvagrovou a dala se s ni na tohle tema do reci. Rekla mi, ze veri, ze kazdy clovek ma svyho „andela straznyho“ a ten do snu prijde neco ukazat, naznacit. V jejim pripade to je jeji tatinek, ktery kdykoliv se ukazal, neco se stalo. Zpetne sem si vybavovala sny s Bajunkou a zacala si je zaclenovat do skutecnyho zivota. Vybavuju si jenom to, kdy byla mrtva - zase ozila a porad dokola. Bylo to v dobe, kdy sem se svym soucasnym pritelem zacinala chodit a byla na vazkach, zda je to opravdu ten pravy. Zkusila sem s nim zustat a dneska vim, ze mam bajecnyho chlapa. Takze mi tenkrat davala najevo (tim ze ozivala), ze tam je nadeje? Kdo vi.
Nicmene od toho rozhovoru o andeli, se snazim si sny s ni spojovat. Zda se mi o ni mimalne a vlastne dneska poprve, co se to snazim prevest do skutecnyho sveta - myho… A ted k dnesnimu snu. Vim, ze jsem ji hledala a nakonec nasla zavazanou v pytli, odkud jsem ji „zachranila“… Pak nekam utikala pravdepodobne ve sklepe, ale nakonec se ztratila. Sen byl docela strasidelny, ale uz v nem dal nefigurovala, takze to sem psat ani nebudu.
Otazkou mi ted zni: proc sem ji nejdriv zachranila a pak utekla? Co se mi tim snazila rict?
Za nedlouho me ceka operace bradavicek a mam z toho obrovsky strach, takze kamaradku napadlo - cituji: „těžko říct, řekla bych, že tím pytlem se otevřelo to neznámo, co tě čeká a to, že utekla, třeba máš být opatrná, nevim“.
Kdyby to bylo obracene, spojim si to v dobry… Nejdriv utek - tudiz ceka me neznamo a pak zachrana, takze bude zase vsechno dobry, ale…
Vim, ze vetsine z vas budu pripadat asi jako totalni magor, ale uz jenom proto, ze pro me byla vsim a tak moc touzim si prat, mit toho andela straznyho, tomu chci verit.
Je tu nekdo, kdo se v tomhle trosku vyzna? Pr. kdo tomu opravdu veri (ja sama vlastne nevim, jestli tomu verim) a muze mi k tomu neco rict?
Omlouvam se za takovej roman, ale vynechat nektery veci mi pripadalo, jako z pulky slozeny puzzle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.10.10 13:44
Nemyslim si to že že se ti o ní zdá by bylo nějaké znamení,ale pokud je to pro tebe berlička tak to tak ber.
Popravdě si myslim že si se s její smrtí nesmířila a mozek se s tím vypořádává.
Já mám za sebou tragický rok .Taky mám sny a noční mury a spíš doufám že se probudím s toho ce je ted,ale nevěřím tomu že to je nějaké znamení,ale sem za ty sny ráda proto že alespon ve snech mohu obejmout ty co miluju.Jinak než ve snu se zatim potkat nemužeme.
Jak říkám pokud ti to pomáhá jako berlička a máš pak pocit že je ti lépe tak si tu berličku nenech vzít
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.10 17:09
Kamča.dalmatinka píše:
Nemyslim si to že že se ti o ní zdá by bylo nějaké znamení,ale pokud je to pro tebe berlička tak to tak ber.
Popravdě si myslim že si se s její smrtí nesmířila a mozek se s tím vypořádává.Já mám za sebou tragický rok .Taky mám sny a noční mury a spíš doufám že se probudím s toho ce je ted,ale nevěřím tomu že to je nějaké znamení,ale sem za ty sny ráda proto že alespon ve snech mohu obejmout ty co miluju.Jinak než ve snu se zatim potkat nemužeme.
Jak říkám pokud ti to pomáhá jako berlička a máš pak pocit že je ti lépe tak si tu berličku nenech vzít
já bych si dovolila souhlasit…že jsi se ještě se ztrátou nevyrovnala a že se s tím vypořádáváš ve snech-jako že jí zachraňuješ,ožívá a tak to bych si vysvětlila že jí prostě chceš vrátit zpět do tvého života
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.10 20:36
Kdysi jsem četla knížku, už si bohužel nepamatuju, jak se jmenovala, ani kdo ji napsal. Bylo to o „andělech“. Spoustě lidí se zjevovali příbuzní, nebo i neznámí „lidé“. Já, ač jsem ateista, tak nějak věřím, že nás něco nebo někdo chrání.
Teď odbočím od tématu 
. Četla jsem taky v jedné knížce, že to, co si člověk přeje, má ve svých myšlenkách poslat jako prosbu do vesmíru a samozřejmě tomu musí věřit 
. A tak jsem si naplánovala, že koupíme byt, vezmeme se, pořídíme si mimi a do dvou let druhé. Dopadlo to tak, že ten náš úžasný byt jsme sehnali po 3 týdnech od začátku hledání, vzali jsme se dva měsíce po nastěhování a pár dní po svatbě jsem zjistila, že jsem těhu 
. Mám kloučka 18m a na prosinec čekáme druhé. Vysvětluju si to tak, že je něco mezi nebem a zemí, to je první možnost 
a nebo jsem dítě štěstěny 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.10.10 20:51
To silný spojení s tvojí Bajunkou chápu. Měla jsem kdysi takovýho kokra - bohužel ne tak dlouho jako ty.
A pokud jde o anděly - zkus si přečíst něco od Doreen Virtue (aspoň myslím, že se to tak píše). 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.10 09:53
kamca + dzarunka - moc dekuju za nazor… I to je dost mozny… Obcas mam opravdu stavy, kdy si rikam (kdyz je mi nejhur), ze by to s ni bylo o dost lehci, ale porad stojim nohama na zemi a vim, ze to proste nejde.
eva a vasek - o tom vesmiru jsem taky slysela, ale priznavam, ze to uz je na me „moc“ a moc tomu neverim, takze to ani nezkousim, protoze kde neni vira....... Ale zase to, ze je neco mezi nebem a zemi - na tom uz neco je…
mischni - moc dekuju za jmeno, nasla jsem spoustu knizek o andelich a pokud me muj drahy nebude mit za totalniho blazna, rozhodne si nejaky koupim… Je jich strasne moc, nemela sem o tom ani paru. I kdyz priznavam, ze mam z duchovna trosku strach…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
