Asi jsem psychicky vyčerpaná

1
19.2.20 18:15

Asi jsem ps

Am

Příspěvek upraven 10.03.20 v 17:41

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3173
19.2.20 19:00

Já si říkám jestli to nemá spojitost s hormony, menstruaci máš pravidelnou? A jak dlouho už ji máš? Někdy trvá delší dobu, než si to všechno sedne.. já být tebou tak si najdu nějaký koníček, sport, hudbu, kresleni,.. něco u čeho se odreaguješ a vyčistíš hlavu. Co studuješ?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3173
19.2.20 19:00

Já si říkám jestli to nemá spojitost s hormony, menstruaci máš pravidelnou? A jak dlouho už ji máš? Někdy trvá delší dobu, než si to všechno sedne.. já být tebou tak si najdu nějaký koníček, sport, hudbu, kresleni,.. něco u čeho se odreaguješ a vyčistíš hlavu. Co studuješ?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1477
19.2.20 19:05

A opravdu se nemůžeš rodičům svěřit? Proč podle tebe nemají pochopení? Třeba tvoje mamka vůbec netuší, že se trápíš. Nebo zkus linku bezpečí, třeba ti tam poradí kam se obrátit, pokud nemáš důvěru v rodiče.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.2.20 19:07
@12344321 píše:
Zdravím. Tento profil jsem si zalozila jenom na toto tema/otazku. Ani nevim kdy to zacalo, asi se to stupnovalo, mi je hrozne. Ke vsemu mam mensi a mensi city. Lidi mi prestava byt lito a prestavam se vzivat do jejich situaci a to jsem byla hodne citliva. Lidi se mi zacinaji nekdy az hnusit. Jejich chovani atd.. Nejvetsi moji potizi je ale moje psychicke vycerpani? Zdali to muzu tak vubec napsat, protoze nevim co to je. Uz pul roku si uklizim pokoj. Vyhodila jsem doslova polovinu meho pokoje. Vzdy to uklidim, ale pak zacnu od zacatku a zacnu vyhazovat zase. Ale problem je, ze me to po chvilce naprosto vycerpa, ale lezeni v posteli me strasne az rozciluje, ale nemam tu silu delat nic jineho. Nerekla bych, ze jsem telem unavena, ale spis hlavou. Snazim se vsechno restartovat, ale nejdeto. Casteji i brecim a nedokazu poradne popsat co citim. Jakobych nekdy necitila vubec nic. Nevim co chci v zivote delat. Pripada mi to jako zacarovany kruh. Nevidim to moc optimisticky. Mam strasne rusno v hlave, ale nedokazu to uklidnit. Ikdyz jsem jela pryc z baraku, tak je to to stejny. Nerekla bych, ze to bude deprese, protoze kdyz jsem ve skole, tak mam s kamaradkami zachvaty smichu a mam i energii, pak se to ale zhorsuje. Uz ani ty kamaradky mi nekdy ale neprijdou prave. Vsechno ztraci smysl. Je to hrozny, protoze mi je teprve 16 a nemam to komu rict. Nedokazu to vsechno popsat, jakoby mi slova nestacila. Rodice nemaji pochopeni. Opravdu se citim hrozne.
Nevite co mam delat? Bojim se, ze mi nic nepomuze.Omlouvam se jestli nekoho s touto otazkou tady otravuji :,( Ja jen ze nevim kam jinam to napsat.

To se přemýšlivým a citlivým lidem stává. Nemám pro tebe radu, musíš se snažit stále nějak fungovat a časem to přejde. Dnes už je to dávno za mnou, ale stále si pamatuji, jak jsem hodiny sedával v parku na lavičce a prohlížel si vlastní ruce a ptal se sám sebe, jestli jsou opravdu moje, protože je necítím. Já to nakonec vyřešil tak, že jsem si pořídil psa - o toho jsem se musel starat (nedovolil mi upadnout do úplné letargie) a dělal mi samozřejmě společnost (bez blbých keců), připadal jsem si jak „pod skleněným zvonem“ a lidi mi připadali spíše jako přízraky než jako z masa a kostí - ale po sedmi letech to přešlo. Z těch sedmi let si toho ale zpětně pamatuji jen velmi málo. Přeji ti, ať se z toho brzy sebereš.

  • Citovat
  • Nahlásit
1726
19.2.20 19:10

Normalni puberta, to prezijes… za 20 let bude lip.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1670
24.2.20 22:40

@12344321
Myslím, že by ses měla v klidu posadit s mamkou nebo tatkou, podle toho ke komu mas bliz a sverit se svymi pocity. Rict, ze ti myslis vazne, a ze te to trapi…Ten kdo ti chce nejvic pomoc, budou vzdycky oni…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat