Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Asi nemiluji své děti stejně - co s tím
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
14.9.18 08:41
- Citovat
- Upravit
14.9.18 08:50
Určitě to tvoje vina není, tu lásku způsobují hormony, asi bych se poradila s doktorem, psychologem, psychiatrem?
U mě to byla euforie hned na porodním sále, a to dcera nebyla nebyla plánovaná.
Příspěvek upraven 14.09.18 v 08:51
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.9.18 08:51
Měla jsem to s druhým dítětem stejně. Nebyla jsem poprděná z břicha, o dítě pečovala automaticky, nenechala jsem je plakat, kojila jsem, ale ten vztah přišel později.
Dítě už je velké, a miluju je stejnou měrou jako staršího sourozence, jen každého jiným způsobem.
Kytička proto, že i miminko se jednou naučí číst 
- Citovat
- Upravit
14.9.18 08:53
Sama určitě nejsi. Já jsem to tak měla u prvního dítěte. On tak strašně řval, že si ten jeho první měsíc vůbec nepamatuju, jela jsem na autopilota a jen se snažila přežít. Ani potom to nebylo kdovíjak super. Láska přicházela postupně a už ani nevím, kdy se to zlomilo, nebylo to žádný „aha, teď už ho miluju.“
Edit. Teď jak si to po sobě čtu, to zní dost drsně. Tak jen dodám, že tento divný stav trval fakt jen chvíli, pár týdnů, asi nějaká hormonální bouře. Teď mám ty kluky dva a nikdy jsem si ani v nejmenším nedovedla představit, jak moc je možný někoho milovat.
Příspěvek upraven 14.09.18 v 09:04
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.18 09:03
mě naskočila ta vlna lásky až tak kolem 3. měsíce dítěte, prostě člověk jede na autopilota, unavený, vyš´tavený…a až se najel nějaký systém, tak mi to začalo docházet…věřím, že kdyby se tvému děťátku něco dělo, budeš se za něj bít jako lev…
Ještě jeden citát: " Mateřská láska je to, co ženy cítí, když děti spí"…něco na tom bude 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.18 09:05
Taky jsem u svého syna pocítila lásku až později,cca za 14 dní od porodu jsem se na něj podívala a najednou jsem si říkala,já tě tak strašně miluju 
to přijde neboj..Já na to byla připravena od kolegyně,že se tohle může stát
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.18 09:07
Já to měla u syna stejně tak. Pamatuji si,když mi ho dovezli na pokoj,držela v náručí a v hlavě měla strašný zmatek. Šestinedělí si téměř nepamatuji,bylo to strašné automatické. Možná tím, že jsem ho musela mít pořád nalepeného na sobě,jinak plakal,tak to bylo ještě horší. Dneska je mu deset měsíců a každý večer na něj koukám se slzami v očích,když spinká. A nejraději mám chvíle,kdy si hraje a zničehonic přijde,chce pochovat a mazlí se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.18 09:08
Já to tak měla s prvním. Navíc vlastní zdravotní problémy. Přišlo to když jsem po nehodě skončila s 4 týdenním mimcem v nemocnici ( naštěstí jen na pozorování,ale vyděsilo mě to). Šestinedělí bylo psychicky náročné období.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.18 09:12
Klid. Taky se nedostavil ten výbuch lásky, když jsem ho poprvé uviděla náš vztah se synem se rozvíjel časem. Z automatické péče je teď láska jako trám a na celý život 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.9.18 09:16
@lenk ahoj já mám teda zatím jedno dítě, ale měla jsem přesně to samé …fungovala jsem jako robot , že je to jako moje povinnost, ale nával lásky jsem teda žádný neměla 
přišlo to postupně
- Citovat
- Upravit
14.9.18 09:18
Taky jsem to tak měla u prvního dítěte, které bylo celkem uřvané - jak moc ji miluji jsem si uvědomila, když jsem ji ve 2 měsících ráno našla první pupínek neštovice. Ten strach, že je nemocná mě přiměl k tomu, že jsem si uvědomila jak moc ji miluji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.9.18 09:18
Já zase měla pocit když jsem byla těhotná že k malému nic necítím a že to zůstane i po porodu. Porodila jsem a přišla ohromná vlna lásky k němu. Spíš si to teď víc užívám a přijde mi že já zase dávám víc lásky miminku než starší predskolni dceri 
.
Anonym P.
- Citovat
- Upravit
14.9.18 09:22
@Anonymní píše:
Ahoj holky, mam takový problém mam teď tydeni miminko a pořad necitim tu vlnu obrovské lasky. Jsem spis jako robot dat najíst uklidnit dat do postýlky. Manžel mi strasne pomáhá,ale i tak je mi uzko miminko jsme moc chtěli a teď kdyz tady je tak není laska nechápu to. Prosím řeknete ze v tom nejsem sama.
Já taky žádný nával necítila, cítila jsem obrovský stres a strach, že něco pokazím, šílenou odpovědnost a přesně pocit, že funguju jako robot.
Láska přicházela postupně, pomalu rostla a tak kolem roku dvou dostáhla top, víc už milovat nikdy nemohu a nebudu, je to úplný max. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.18 09:23
@lenk píše:
Určitě to tvoje vina není, tu lásku způsobují hormony, asi bych se poradila s doktorem, psychologem, psychiatrem?U mě to byla euforie hned na porodním sále, a to dcera nebyla nebyla plánovaná.
Příspěvek upraven 14.09.18 v 08:51
Protože to neměla jako ty, měla by jít za psychiatrem? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.9.18 09:41
Já to tak měla u prvního dítěte, ale jen do druhého dne. To jsem si pořád říkala, že já se nikdy neměla stát mámou. Teď jsem pro změnu na ní tak závislá, až to není zdrávo. Když jsem čekala druhé, byla jsem přesvědčená, že ho nebudu mít ráda, aspoň ne tak jak dceru, že to prostě nejde. Dceru jsem „bránila“, ještě když byl v bříšku „neboj, když ho budeme mít dost, dáme ho k babičce na hlídání a užijeme si čas spolu…“. Milovala jsem ho od prvního pohledu! Doteď se stydím za to, že dceru jsem od prvního pohledu nemilovala 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Ahoj holky, mam takový problém mam teď tydeni miminko a pořad necitim tu vlnu obrovské lasky. Jsem spis jako robot dat najíst uklidnit dat do postýlky. Manžel mi strasne pomáhá,ale i tak je mi uzko miminko jsme moc chtěli a teď kdyz tady je tak není laska nechápu to. Prosím řeknete ze v tom nejsem sama.