Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@Anonymní píše:
Máte prosím někdo zkušenost s touto diagnozou? Min týden ho mé dceři diagnostikovali v motole. Hrozně by mě pomohlo pokecat si s maminou co je na tom podobně. Manžel je časově hodně vytížený, nehlídá skoro vůbec, bohužel asp. syndrom má také. Rodiče mám nehlídací, jsem na všechno už 4roky sama (dřív jsem zkoušela chůvy, ale buď malou nezvládaly, nebo jsem do hlídání investovala jeden plat, hlavně malá na změny reagovala hrozně, začala pak koktat. Od porodu to bylo jedno velké peklo. S malou jsem to zkoušela po dobrém a po zlém, vše bylo složitější. Na roce dostala záchvat až upadla do bezvědomí, v 3 letech začala brutálně koktak, někdy nemluvila vůbec…říkala jen mmmmmmmmmmmmmmaaaaaaami a pak se rozbrečela, měla strašné tiky. Je strašně nespavá, když jí vyzvednu ze školky, musím s ní chodit 3 až 4hod venku aby šla spát v 22.15 a to jí musím dát fakt nůž na krk, večer jí nemůžu uspat, ráno vzbudit, nebo naopak vstává v 2, 5, 6hod. Jsem už strašně unavená, ze všeho. Ve školce jí nutí spát a používají k tomu své metody. No tento článek je jedna velká depka, vlasně i můj život, snad se vše krůček po krůčku obrátí k lepšímu. Malá působí jako normální dítě, když zrovna nemá záchvat vzteku, prý mluví nadprůměrně, momentálně jen v rýmovačkách. Prosím napište jak jste na tom vy. Co mě teď čeká. Hlavně vůbec nevím zda to chci tady u nás na malém městě vybalit, všichni si na nás budou ukazovat…zvažuji, že bych se i kvůli malé odstěhovala do většího města, ale to asi neutáhnu finančně. Ve školce to teď zvládá (je tam ráda), jen má hrozné záchvaty, když pro ní přijedu a pak když přijedeme domů apod.
Napis do sz, dcera ma a. s take
Anonymní, já mám taky AS. Taky mi ho diagnostikovali v Motole, skoro ve 14 letech. Určitě si zkuste zažádat pro dceru o příspěvek na péči a průkaz ZTP. Taky jsem všechno řešila vztekem jako malá, s věkem se to zlepšilo - ale člověk musí sám chtít a sám na sobě pracovat. Jinak já mám normální základní školu, gymnázium a vysokou školu sociálně správní, jsem bakalář. Mám i zaměstnání. Mám špatnou prostorovou orientaci, takže při cestách v terénu potřebuju doprovod druhé osoby.
Díky za vzkaz, ještě jsem se chtěla optat, když jste si tím vším prošla…je něco čeho bych se měla u výchovy dcery vyvarovat, nebo jak bych se k ní měla chovat? Chce pořád hrozně chválit. Někdy to prostě nevydržím a seřežu ji diagnóza nediagnóza. Prostě někdy se chová nepřípustně. No snad se to věkem zlepší. Zatím a díky.
Je dobré, když dcera bude mít pravidelný režim - když bude přesně vědět, co se kdy bude dít. Ale je jasné, že v životě dochází k nečekaným situacím a změnám, každý se s nimi setká. Já už snáším změny o něco lépe, ale často mě nenadálá situace rozhodí. Já to mám taky tak, že nesnáším kritiku, i když si uvědomuju že je oprávněná. Nejradši mám, když udělám nějakou chybu, tak reakci takovou, že okolí na to nic neříká a nechá mě se s tím vypořádat samotnou. Ale chápu, že dítěti se musí různé věci vysvětlovat - já už jsem dospělá.
Jinak dcera může jezdit na tábory s pražskou Aplou, jezdí tam i např. pan Jůn nebo odborníci na autismus.
@Anonymní píše:omlouvam se pisu z tel. a blbne mi to tady:-(;-). jen jsem chtela napsat ze dcera 4 roky ma od 2,5let potvrzenou hyperaktivitu.Ted ji jsou 4 roky a pridal se Asperger. Uplne se umim di Vas vcitit.Ja jsem na malou sama od narozeni otec nezajem jen pri vanocich si vzpomene kdyz ma spliny;-);-);-). Rodice mam starou skolu kteri nic takoveho nechapou ze je Ellinka jina a ja s tim porad bojuju a je mi vzdy smutno kdyz ma zachvat a tak s k ni v klidu sednu chytnu ji za rucicky a rikam Ellinko dobry dobry a po chvili se zklidni ale pro mne je to vycerpavajici na chodniku kdyz jdeme ze skolky urika ma paniku ze psu klidne by skocila i pod auto a tak ji silou vule drzim nebo radeji prejdu a uklidnuju ze jsem s ni a ze se ji nic nestane ale porad se s tim nemuxu vyrovnat.Doma a kdyz jdeme z kramu peklo. V aurobuse peklo.Uz jsem bezradna a jdu si pro radu;-);-)
Máte prosím někdo zkušenost s touto diagnozou? Min týden ho mé dceři diagnostikovali v motole. Hrozně by mě pomohlo pokecat si s maminou co je na tom podobně. Manžel je časově hodně vytížený, nehlídá skoro vůbec, bohužel asp. syndrom má také. Rodiče mám nehlídací, jsem na všechno už 4roky sama (dřív jsem zkoušela chůvy, ale buď malou nezvládaly, nebo jsem do hlídání investovala jeden plat, hlavně malá na změny reagovala hrozně, začala pak koktat. Od porodu to bylo jedno velké peklo. S malou jsem to zkoušela po dobrém a po zlém, vše bylo složitější. Na roce dostala záchvat až upadla do bezvědomí, v 3 letech začala brutálně koktak, někdy nemluvila vůbec…říkala jen mmmmmmmmmmmmmmaaaaaaami a pak se rozbrečela, měla strašné tiky. Je strašně nespavá, když jí vyzvednu ze školky, musím s ní chodit 3 až 4hod venku aby šla spát v 22.15 a to jí musím dát fakt nůž na krk, večer jí nemůžu uspat, ráno vzbudit, nebo naopak vstává v 2, 5, 6hod. Jsem už strašně unavená, ze všeho. Ve školce jí nutí spát a používají k tomu své metody. No tento článek je jedna velká depka, vlasně i můj život, snad se vše krůček po krůčku obrátí k lepšímu. Malá působí jako normální dítě, když zrovna nemá záchvat vzteku, prý mluví nadprůměrně, momentálně jen v rýmovačkách. Prosím napište jak jste na tom vy. Co mě teď čeká. Hlavně vůbec nevím zda to chci tady u nás na malém městě vybalit, všichni si na nás budou ukazovat…zvažuji, že bych se i kvůli malé odstěhovala do většího města, ale to asi neutáhnu finančně. Ve školce to teď zvládá (je tam ráda), jen má hrozné záchvaty, když pro ní přijedu a pak když přijedeme domů apod.
Příspěvek upraven 09.06.15 v 22:06
Ahoj, sice ne zkušenost s vlastním dítětem, ale učím na speciální škole a s aspergerovým syndromem mám zkušenosti. Ve třídě mám teď jednoho aspíka s těžkou diagnozou, ale vše se dá zvládnout. Chce to pevné nervy, tak se drž a kdyby cokoliv klidně písni sz ![]()
A máte někdo vlastní zkušenosti s dědičnosti? Já mám Aspergera a teď čekám miminko. Docela se bojím, nechci, aby někdo měl takové dětství jako já
@Anonymní píše:
A máte někdo vlastní zkušenosti s dědičnosti? Já mám Aspergera a teď čekám miminko. Docela se bojím, nechci, aby někdo měl takové dětství jako já
Ahoj, bohužel nepřispěji se zkušeností… pouze jsem na tom podobně asi jako ty… Manžel má AS a teď čekáme chlapečka… taky bych si přála, aby neměl tak těžký život jako manžel, ale zase na druhou stranu máme výhodu, i ty, že víš, jak mu pomoci a jak jej chápat… Ty ani můj manžel jste jistě takovou oporu neměli… tedy můj manžel neměl podporu v rodině žádnou…
@Anonymní píše:
A máte někdo vlastní zkušenosti s dědičnosti? Já mám Aspergera a teď čekám miminko. Docela se bojím, nechci, aby někdo měl takové dětství jako já
A co genetika? preco Vam nespravia geneticke vysetrenia..
@Reaskiller Nám tedy genetik řekl, že to nelze z testů zjistit… není to chyba konkrétního chromozomu atd… takže to myslím nelze… ![]()
@hipisek84 Aha
a safra.. to je blbe.. hmmm..co hovori Google? ako, viem, ze hladat na nete je uplna blbot niekedy ale najdu sa tam aj uzitocne informacie..
@Anonymní píše:
A máte někdo vlastní zkušenosti s dědičnosti? Já mám Aspergera a teď čekám miminko.
Docela se bojím, nechci, aby někdo měl takové dětství jako já
Ahoj anonymni, uz jsem to tu nekde nedavno psala. Moje dobra pritelkyne je predsedkyni organizace ProPAS, ma relevantni info ohledne AS i dedicnosti. Zkus se s ni spojit. www.petraskala.cz ![]()
@Reaskiller Upřímně… já se těmi informace tolik už neprobírám… s AS se dá žít, určitě bych na ukončení těhotenství nešla, ikdyby to syn měl mít… s AS se dá pracovat, ikdyž to je strašně moc náročné… sama jsem byla na pokraji osobního vyhoření ze vztahu s manželem, ale nevyměnila bych jo…
Chodíme na terapie a hodně jsem prostě díky tomu pochopila a člověk to tak musí brát…
Jak říkám, pokud syn AS bude, my mu pomůžeme, aby se necítil divný, odstrčený, šikanovaný a nepochopený… to manželovi nikdo nedal…
Příspěvek upraven 10.08.15 v 14:36
@hipisek84 Já vím!
Neznám erudovanější bytost na tuhle problematiku a jsem ráda, že se znáte ![]()