Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Strach z řízení auta
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.9.11 09:51
momi33 píše: …a zítra vezu další 3 ženský na cvíčo,a zas večer…se bojim,abych si neudělala ostudu
4 ženský v autě, to se každá ostuda nejspíš zakecá 
držim palec
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.11 14:16
Nečetla jsem celou diskusi, tak se omlouvám, pokud už tu něco podobnýho zaznělo.
Já na tom byla ještě nedávno podobně, avšak bez dětiček. Řidičák jsem měla od 18ti a za volant jsem sedla jen v tý největší nouzi a to pouze s někým zkušeným, aby mi napovídal. po deseti letech jsem si teď v dubnu koupila své první auto a obávala se, že se mi na něj bude před barákem tak akorát prášit…:-))) Když jsem vyrazila poprvé se švagrem, třásla jsem se strachy a netušila, na co je která páčka, čudlík, atd… nehledě na to, že pravidla silničního provozu jsem řešila spíš intuitivně… 
Nacvičila jsem si dvě trasy a ty jezdila každý týden minimálně dvakrát a sama. Hezky pomalu, ať se ostatní třeba vzteknou. po půl roce jsem se docela vyjezdila a dneska už si cestu vyloženě užívám a zjistila jsem, že mě to začalo snad i bavit. Pro svůj klid jsem si koupila levnou navigaci, která mi „radí“ kde sjet, odbočit atd., používám to na trasy, které moc neznám, abych včas zareagovala při odbočování atd. Ještě teda trošku válčim s parkováním, ale abych ušetřila nervy svoje i sousedů parkujících poblíž, nechala jsem si nainstalovat parkovací senzory 
záležitost cca 1000,–. Od toho dubna jsem už najezdila cca 3000 km bez nehody 
tak zkus občas vyjet sama, s dětma bych asi měla taky nervy a ono to půjde, se vyjezdíš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.11 17:47
Ahoj, nečetla jsem všechno, ale…moje máma na tom byla úplně stejně. Po kondičních jízdách si nacvičila cestu do práce 
taky se ze začítku bála, ale jezdila každej den a dneska už v pohodě 
sice nějakou neznámou trasu by nejela, ale co už zná, tak to zvládá s přehledem - a postrachem pro ostatní rozhodně není
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.11 19:29
Ahoj,
řidičák mám osm let, a začala jsem jezdit pořádně, až když se narodila první dcera. Dříve jsem jen sporadicky, tak jednou za měsíc - a to jsem se vždycky tak klepala a měla sevřený žaludek a hlavně se manželovi vymlouvala, že nemám brýle, nemám dobré boty, nemám náladu - bolí mne hlava Teď jezdím třetí rok pravidelně, bojím se, ale už se tak neklepu. Dcery mám dvě, a taky mám o ně strach, ale bydlím na vesnici a je to pro mne nutnost, jelikož když jedeme vlakem nebo busem, tak mi pravidelně nikdo nepomůže s kočárem. Jsem dokonce rozhodnutá, že pořídíme ještě jedno auto až půjdu do práce, abych mohla vozit holky do školy. A manžel mohl jezdit do práce, tím druhým. Jinak ještě něco - dodneška neumím parkovat, raději desetkrát objedu blok, až najdu místo na zaparkování popředu zajet, popředu vyjet a hlavně místo pro náklaďák . 
A další perlička mám řidičák i na velkou motorku. Z lásky k mému muži 
Možná až budou holky větší budu s ním zase jezdit na srazy, možná jako řidič, nevím. To je pro mne horší řídit. Ale co uvidím. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.11 20:38
donaga píše:
Klidně bych se dala do klubu, ale holky, sakra mi řekněte, jak jste se odhodlaly do toho sednout poprvé samy? Já se prostě děsím, bojím se těch „blbů“ na silnici, kteří mě budou vytrubovat, že jedu pomaleji, než si oni myslí, že je vhodné. Já znervózním, a jak znervozním, tak začnu dělat chyby (asi).
Normálně nevšímačka. Mě teda pomaláči taky štvou, ale samozřejmě netroubím. Ale vždycky nějaká moje vlastní krpa mě hodí zpět na zem. Já jsem paradoxně zvyklá na ty pruhy, křižovatky, prostě velké město, ale jak vyjedu do Krasu, tak jsem ztracená a za mnou had aut. Jak tam jezdím 1× ročně, neumím ty zatáčky a ještě s nezpevněnou krajnicí. Takže klid, nedívám se do zrcátka, protože z hlediska bezpečnosti stejně 80 jet nemůžu (a jim by to stejně nestačilo 
). Pak jsem klidnější a shovívavější ve městě (tak týden ).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.11 20:50
Wiolla píše:
Holky, tak to zkuste v době, kdy na ulici skoro nikoho nepotkáte.
To je pravda. Já jela poprvé v Brně ve všední den večer a ještě krátkou trasu. Pak o víkendu přes den něco delšího. A postupně jsem jezdila víc a víc.
Pak se auto prodalo, já měla jedno dítě, druhé… a jaksi jsem přestávala zvládat. A manžel auto nechtěl. Takže u mě nešlo o nějaký strach z řízení, ale o boj o pořízení auta. Takže když jsem auto konečně vyboxovala, prostě jsem do něj po 4 letech bez řízení sedla i s oběma dětmi a jela na rehabilitaci. Chlubit se nechci, chyby byly, dělá je každý, ale jezdím, no.
Jednou jsem to trochu zrušila, byla jsem sama a nikomu dalšímu se nic nestalo (ani na majetku). Pak jsem si přečetla knížku Z. Jordánové (tuším) Já řídím a spousta věcí mně docvakla, řídím líp a dokonce podélně parkuju (dřív můj největší strašák). Formulovala bych to tak, že už „vím, kde mám auto“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.11 20:58
Violeta píše:
jeden menší zádrhelec při odbočování vlevo, kdy přejíždím tramvajový pásy a dávám přednost tramvajím sice byl, na zastávce pod křižovatkou jsem zmerčila tramvaj a jako správnej připosránek trpělivě čekala až odjede, což se zřejmě moc nelíbilo těm za mnou, ale aspon jsem si ověřila, že jestli tam byla nějaká gesta, tak mě se osobně nedotkla:) neb šrumec byl větší:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.11 20:59
LucaLuca píše:donaga píše:Normálně nevšímačka. Mě teda pomaláči taky štvou, ale samozřejmě netroubím. Ale vždycky nějaká moje vlastní krpa mě hodí zpět na zem. Já jsem paradoxně zvyklá na ty pruhy, křižovatky, prostě velké město, ale jak vyjedu do Krasu, tak jsem ztracená a za mnou had aut. Jak tam jezdím 1× ročně, neumím ty zatáčky a ještě s nezpevněnou krajnicí. Takže klid, nedívám se do zrcátka, protože z hlediska bezpečnosti stejně 80 jet nemůžu (a jim by to stejně nestačilo
Klidně bych se dala do klubu, ale holky, sakra mi řekněte, jak jste se odhodlaly do toho sednout poprvé samy? Já se prostě děsím, bojím se těch „blbů“ na silnici, kteří mě budou vytrubovat, že jedu pomaleji, než si oni myslí, že je vhodné. Já znervózním, a jak znervozním, tak začnu dělat chyby (asi).
Jé, to mám úplně stejně. Brno s přehledem, špička, nešpička, parkování téměř kdekoliv, popředu, pozadu, bokem, ale jak vyjedu na okresky kde zmizí bílá středová čára, sype se krajnice a stojí u ní stromy, tak se mi sevře zadek i žaludek. Brrr, to nesnáším… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.11 21:42
…tak dneska mám za sebou dvojitou jízdu, ráno s dcerou na nákup a venčení, z čehož jsem obzvláště u vytržení neb jsem ušetřila dvě hodinky drahocennýho času, normálně bych nejdřív hodinu venčila psa, potom spakovala dítě a hnala s golfkama do obchodu, ted jsem je všechny vrzla do auta, prošla se a pak šup na nákup, parkování před obchodem bylo tedy jako vždycky na dlouho a opocená jsem byla až kdoví kde, ale nějak jsem to tam píchla a odpoledne pro syna do školky, klepotice trochu ustupuje a vrchol všeho byl, že jsem si pustila cdéčko při jízdě! Můj prozatimní nejvypečenější kousek
Elijo…odhodlala se? Knihomyško…kolik kamionů? Momi33…jak dopadla večerní jízda? a co ostatní…donaga, clovek? jak se vám daří překonávat démona řízení? 
Moc děkuju všem, že přispíváte do diskuse, mně osobně to nakopává k lehkým, ale důležitým výkonům v tomto směru 
a co se týče těch troubičů, gestikulátorů a lepičů, za sebe musím říct, že od té doby co máme děti a psa mě takřka denně dostávají do více či méně prekérních situací a trapasů, že jsem se stala poněkud splachovací…takže jsem schopna je vypnout…spíš mám strach z tý zodpovědnosti, že rozpohybovávám nějakou věc, která je na mě totálně závislá a že s ní můžu někoho dosti pochroumat včetně mých nejbližších a sebe…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.11 21:50
Violeta píše: ....... a vrchol všeho byl, že jsem si pustila cdéčko při jízdě! Můj prozatimní nejvypečenější kousek
Tak to už jsi za vodou, skoro profík. Btw, já když mám řešit složitější situaci (nejčastěji parkování na extra malé místo někde, kde je provoz), tak okamžitě musím zlumit hudbu. A to mám jinak celou dobu rádio poměrně nahlas a ještě si u toho mohutně zpívám… (chudáci děti! )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.11 22:11
Violeto, tak já jsem teda pořád odhodlaná Musím říct, ač jsem to nečekala, že jste mě pěkně nakoply Dnes a zítra máme nahlášené návštěvy, tak to moc nejde, ale o víkendu se chystám přemluvit manžela na jedno velké a doufám, že v tu dobu i opuštěné parkoviště natrénovat rozjezdy a tak, jestli si ještě vůbec něco pamatuju. Uvidím, jak to půjde, buď zkusím i třeba na silnici s nápovědou vedle sebe , nebo si v zájmu bezpečnosti silničního provozu radši domluvím kondiční jízdy v autoškole Holky držte mi palce, ať se konečně dokopu a ať toho našeho dědečka plechového někde nerozflákám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.11 22:12
Ahoj,
přesně tohle jsem prožívala před 4 lety. Synovi byl rok a já byla znovu čerstvě těhotná. Řidičák jsem měla léta, ale praxi nulovou. Zaplatila jsem si 2 kondiční jízdy a jednou jela s manželem. Pak jsem jezdila sama a bylo to nakonec asi nejlepší. Opravdu je dobré naučit se 2-3 trasy a ty jezdit co nejčastěji. Získáš jistotu v ovládání auta, nemusíš tolik sledovat značky, protože to znáš. Když jsi si jistější, tak pomalu přidávej. Jezdila jsem téměř denně, ale jen krátké vzdálenosti, delší výjimečně a v relativním klidu jsem byla asi za rok. Dodnes mám ale z auta respekt. A podélně parkovat nemumím dodnes Kdybych mě nenutila situace, tak bych se k tomu asi neodhodlala. Ale dnes jsem fakt ráda, že jsem to dokázala. Ta nezávislost je k nezaplacení. Hodně štěstí a vydrž!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.11 22:13
Ahoj,já teď poslední 3 dny jela večer po tmě ze cvíča,a včera jsem dokonce vezla kamarádku.
Se přiznám,že jsem se bála,a před odchodem z domova jsem přemýšlela,jestli se ještě vrátím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.11 22:30
ahoj všem,
wiollo…hudbu jsem měla potichounku, poněvadž jsem zastrčila, ale čudlík na zesílení už byl další level .....navíc si pořád ještě odříkávám co budu dělat, vezu-li děti, tak směrem k nim, což je jim naprosto buřt, ale mě to uklidňuje…
elijo…super!!!! tleskám a myslim na tebe, ničehož se neboj a dej vědět, určitě to stojí za to, já se fakt nestačim divit, co všechno a v jak krátkym čase se dá stihnout…
lara74…ano parkování podél asi bude moje nedostižná meta, pokaždý skončim tak nějak vypidlená před všechny auta, kolmo se sice nějak trefim, ale hlavně většinou nepřečuhuju
momi…mě to večerní ježdění vadí hlavně z důvodu, že jezdím po praze a i za normálního denního světla mě při přejíždění z pruhu do pruhu ty auta za mnou přijdou proklatě blízko a rychlý, světla se přibližujou ještě rychlejc, uplnej masakr, jsi dobrá…taky mám občas chut dělat jako, že jsem vlastně do tý garáže vůbec nešla někdy si vypomáham tim, že třeba jenom vyjedu z tý garáže a hned zase zpátky, a když už jsem venku tak si řikám, no tak když už si hrdinně vyjela tak eště kousek
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.9.11 22:41
Violeta,já mám hlavně strach,panč se tam pohybuje plno cyklistů 
Dneska jelo za mnou auto,já vyjedu z města a tma,cesta samá zákruta,a já jela 60.
Mohl mě předjet,ale jelikož to neudělal,tak mu to asi nevadilo Ale byl na mě furt nalepenej 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
