Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, nevím jestli jsem ve správné kategorii, ale přijde mi nejblíž k mému problému ![]()
Poslední dobou máme problém s babičkou (75). Je hrozně zlá na dědu (78). Nevím co se mezi nimi stalo (jestli vůbec něco), ale přijde mi, že jakmile děda promluví, je zle..
Všimly jsme si toho s mamkou i ségrou. I když je dům dědy rodné místo, „paní domu“ byla vždy babička a děda ten mírnější, submisivní. Poslední dobou je ale na něj opravdu zlá.
Babi hrozně zapomíná. S tím jsme smířené, je to (dle lékařky) jednoduše věkem. Např. jeden den jsme se bavily o lokalitě, kde ségra bude bydlet (oblast babi zná, tak jsme jí popsaly u čeho je, jaký směrem atd. a dobrý).
O týden později to už nevěděla a snažily jsme se jí to opět přiblížit. Děda se chopil vysvětlování a to na něj už vyštěkla ať mlčí, že to přece nemůže vědět, že se vždycky do všeho plete, jak to může vědět, že to nezná a podobně.. takové shazování.. Ona tedy s oblibou shazuje i sebe.. vždycky používá věty „to víš, my už to neznáme“, „to už jde mimo nás“, „to už pro nás není“, „to víš, ty už jsi jiná generace“.. ale používá je u takových kravin, prostě ze sebe (i dědy) s oblibou dělá s prominutím „bl.bku“
Na nás (vnoučata a mamku) je ale jako andílek, na nás nikdy nevyštěkne, pro nás by se prostě celá rozdala.
Já nevím jestli se mezi nimi něco stalo. Oni se nikdy s problémy nesvěřují (nechtějí obtěžovat). Když se dědy zeptám, tak jenom mávne rukou, ale dneska když se s námi loučil, tak odevzdaně, se slzami v očích řekl „To je tady pořád“.. To mě právě dostalo, vážně byl dneska úplně naměkko. Přitom on v/na baráku dělá všechno, pro babičku by se celý život rozdal a ona je na něj teď taková. Vyjíždí na něj vyloženě kvůli pitomostem. Nevím jak to tam vypadá, když jsou tam sami.
Napadlo nás, jestli by nemohla být nějak nemocná, ale na magnetické rezonanci nic nenašli, u psycholožky prý taky v pořádku. Navíc kdyby to byl neurologický problém, tak bude kousavá na všechny, ale ona je taková jenom na něj.
Kolikrát jsme jí říkaly, že je na dědu zlá.. jen zkříží ruce na prsa, našpulí pusu a odsekne, že už teda bude mlčet - jako malý par. chant. Chvíli si potrucuje a je na nás zase jako andílek, na dědu hází vražedné pohledy a nepromluví s ním.
Nevím jestli mi vůbec můžete nějak pomoct, ale vážně si už nevíme rady.. Jsou spolu 53 let, od sebe určitě nepůjdou, ale je to čím dál horší. Děda si nedupne, ten to bude prostě snášet a trápit se.
Tak se musite dedecka zastat. Az na nej vystekne, ze neco nemuze vedet, tak bych rekla, ze to rika naprosto spravne, protoze jste jim to jiz rikali pred tydnem a deda si to pamatuje. A nechala bych, aby to dovysvetlil on.
@Cuddy jojo, už jsme na ní nejednou docela ostře vyjely.. ale u babi je to těžký, když se pak načuří, jde se koukat z okna a neslyší, neposlouchá.. ![]()
@Annie94 píše:
@Cuddy jojo, už jsme na ní nejednou docela ostře vyjely.. ale u babi je to těžký, když se pak načuří, jde se koukat z okna a neslyší, neposlouchá..
To je jedno, ale dedecek alespon bude mit pocit, ze ho nekdo bere vazne. Jako 75 let neni zadny extra vek, aby se zacala chovat jak male decko.
To je vždy problém. Pokud byla babička ta dominantní „generálka“, a děda si to nechal celý život líbit, krom toho nikdo se jí nějak nepostavil, ani dědy doteď nezastal, oni už jedou v tomto módu, a s věkem se takové manýry ještě zhoršují. Je taky možné, že spolu řeší nějaký dávný problém, a babička mu to takto dává „sežrat“. Možná by bylo dobré nenápadně promluvit s dědou bez přítomnosti babičky. Třeba se někomu svěří, a ozřejmí, co se mezi nimi děje. ![]()
@Saatine píše:
Jenže tohle bohužel zní, že by se mu mohla mstít, až odejdou :/
Tvá rada je správná, ale pokud si dědeček nezvládne doma udělat pořádek, bude nešťastný, bohužel.
no to právě netušíme co se děje, ale tak nějak přemýšlím, jestli to po našem odchodu není ještě horší.
Děda byl vždycky hodný, měkký, prostě tvárný „trouba“ (achjo, musela jsem to napsat). Babi byla vždycky ta dominantnější, ale co je moc, to je moc ![]()
U starých lidí se tohle stává a není ani zanedbatelné procento, kdy se ve vysokém věku rozvádějí, protože už se nesnesou.
Když budete do babičky rýt, vylije si to po vašem odchodu na dědovi, když se urazí (a to se urazí, jak jste psala).
Často u nich hraje roli ponorková nemoc, kdy jsou bez dostatečných podnětů stále spolu, často je sužují nemoci, vztek, že nedokážou to či ono, co dříve šlo ap. Zkuste vymyslet aktivity, kdy byste je na čas oddělili. Dědu vzít na nějakou mužskou zábavu (i kdyby to měla být pomoc s opravou komínu, auta nebo něco, co vlastně dělat nebude a bude jen radit či prostě posedíte někde s ním samostatně a uděláte si výlet), babičku zas na něco jiného, chvíli si od sebe odpočinou a zas se na sebe možná budou těšit a budou si mít i o čem vypravovat. Je dobré oslovit to pozitivní v nich, zeptat se na radu s dítětem, se zahrádkou, čímkoliv, s čím si oni vědí rady, aby se cítili jako důležití a nejen trpění staříci.
Osvědčilo se mi o to u táty. Vzala jsem ho na chatu, tam radil, večer jsme si udělali skvělý táborák, byla sranda, on se odvázal jak za mlada, smáli jsme se, zpívali a druhý den již volal partnerce a těšil se domů, přitom mu před tím lezla na nervy z ponorky.
@nostress píše:
Možná by bylo dobré nenápadně promluvit s dědou bez přítomnosti babičky. Třeba se někomu svěří, a ozřejmí, co se mezi nimi děje.
zkoušíme, ale jemu vždycky trvá než řekne něco co neměl.. asi 4 měsíce zpátky babi upadla, měla nateklou nohu ještě snad týden po tom, ale do nemocnice nechtěla, nám taky nic neřekla (prostě aby neobtěžovala).. no a z dědy to vypadlo (pochopitelně v nepřítomnosti babi) teprve 2 týdny nazpátek.. a se slovy, jen jí to neříkej.. Nevím jestli to tak měl vždycky, ale fakt až poslední dobou si všímáme, že se jí snad i bojí..
Znám to u svoji babi.Deda nikdy nic nevěděl spravne. Nevim, mam pocit ze to tam muselo byt trochu porad, ale zhoršuje se to prave s věkem, kdy jsou spolu porad sami, nikam uz skoro nechodí, k nim taky moc často nikdo.Pak se asi touží babička prosadit a užít si vasi pozornost. Navic se asi zhoršuje taková ta ponorka mezi nima. K tomu jeste babičky zdravotní problémy (zapominani),které asi těžce nese a potřebuje si vybit vztek - a děda je bohužel nejblíž (snadný cil).
@Anonymní píše:
Znám to u svoji babi.Deda nikdy nic nevěděl spravne. Nevim, mam pocit ze to tam muselo byt trochu porad, ale zhoršuje se to prave s věkem, kdy jsou spolu porad sami, nikam uz skoro nechodí, k nim taky moc často nikdo.Pak se asi touží babička prosadit a užít si vasi pozornost. Navic se asi zhoršuje taková ta ponorka mezi nima. K tomu jeste babičky zdravotní problémy (zapominani),které asi těžce nese a potřebuje si vybit vztek - a děda je bohužel nejblíž (snadný cil).
No je fakt, že se to podle mě zhoršilo od doby, kdy děda začal pracovat jenom jako střídač (z HPP kdy chodil do práce normálně tak 15× za měsíc se teď staly tak 4-5 směn).. Je pravda, že jsou spolu pořád. Babička nikam nechce, ve vesnici jsou poslední starousedlíci, tak si ani nemají s kým pokecat.. Děda by možná rád někam vyrazil, ale samotnému se mu nechce (což na jednu stranu chápu
)
Tady bohužel nepomůže nic, je to příznak Alsheimerovy choroby, s babičkou nic nenaděláte. Někdy pomáhá podpůrná léčba u praktického lékaře, nějaké vitamíny a léky na podporu činnosti mozku, nevyléčí se to, ale jde to na chvíli zastavit.
Spíš bych se zaměřila na podporu dědy, jestli se na to cítí, třeba že byste ho někam vzali, co by ho bavilo, na nějaký nenáročný výlet, posezení v restauraci, výstava drobného zvířectva, prostě co by ho bavilo. Vysvětlovat babičce, že děda není tak špatný, jak ona ho vidí, je zbytečné, oni mají nějaké výpadky mozkové činnosti a nebere vaše argumenty, protože si neuvědomuje, že je nemocná. My jsme to u babičky a dědy měli jak přes kopírák, děda ji pak ještě doopatroval, staral se o ni moc hezky
@Annie94 Bohužel, smiřte se s tím, že neodhalíte nějaké tlačítko, kterým by to šlo zastavit, nějakou příčinu nebo se něco vyříkalo a byl klid nebo se babička chytla za nos a přestalo to.
Možná by jí prospěly třeba lázně, pokud se vám ji podaří na ně přesvědčit, případně totéž pro dědu, ale někde jinde.
@Swami Harashimi píše:
@Annie94 Bohužel, smiřte se s tím, že neodhalíte nějaké tlačítko, kterým by to šlo zastavit, nějakou příčinu nebo se něco vyříkalo a byl klid nebo se babička chytla za nos a přestalo to.Možná by jí prospěly třeba lázně, pokud se vám ji podaří na ně přesvědčit, případně totéž pro dědu, ale někde jinde.
do lázní jedou za týden, ještě s jedním párem (babičky brácha s družkou).. Když jsou takhle ve čtyřech tak to jde, jezdí každý rok, ale sami ve dvou by opravdu jet nemohli, ale každý zvlášť? Na to ani jeden nepřistoupí ![]()
@stinga Příznak Alzheimera by to byl kdyby taková byla na celé okolí, ale ona je taková opravdu jenom na něj.. nebo se pletu? ![]()
@Annie94 píše:
zkoušíme, ale jemu vždycky trvá než řekne něco co neměl.. asi 4 měsíce zpátky babi upadla, měla nateklou nohu ještě snad týden po tom, ale do nemocnice nechtěla, nám taky nic neřekla (prostě aby neobtěžovala).. no a z dědy to vypadlo (pochopitelně v nepřítomnosti babi) teprve 2 týdny nazpátek.. a se slovy, jen jí to neříkej.. Nevím jestli to tak měl vždycky, ale fakt až poslední dobou si všímáme, že se jí snad i bojí..
Příspěvek upraven 23.03.19 v 17:23