Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Negativní názor ti napíšu, ale na tvojí tchýni..Tohle vážně není její problém, ona už si odchovala a ozvala bych se.
Já měla stejně jako ty byt bez balkonu a nechodila jsem dvakrát denně ven.Za prvé, protože na to nemám čas, nestíhám to, za druhé protože mám vesnici tak prošlou, že chodit znova a znova dokola mě neskutečně nudí.Kamarádku do tandemu jsem neměla, takže jsem mohla leda koukat po stromech a rejpat se 3 hodiny v rypáku.
Nakonce jsme byteček nechali a přestěhovali se na vesnici k babi do baráku se zahradou, právě kvůli malému…Ale každej nemá tu možnost, že.
ahoj no tak my chodíme ven s dekou, rozložím ji v parku a malá se tak píďalí, vezmu jí hračky a hrajeme si…pak ji uspím v kočárku procházkou a to jsme venku cca tři hodinky…sváču sebou, pití, prostě všechno. Nebo jezdíme na kole s vozíkem croozer a to samé, někde po cestě to zapíchneme a svačíme, nebo klidně obědváme a na večír domů. Jednou týdně plavání, víkendy většinou u babičky na zahradě. Když je hezky, přijde mi škoda toho nevyužít. Domácí hraní máme jen když prší. Někdy jsem také líná, tak zůstáváme doma a jdu max. nakoupit
.Ještě mě napadá, nějakou kamarádku s prckem a zahrádkou, občas to také uvítáme, děti se zabaví zkoumáním sebe a já si ještě pokecám
a tchýně ať si dělá co chce, ale bez vás
Jo, klidně bych věřila tomu, že to může být tím, že tchýni nechceš půjčit kočár. ![]()
Jestli jsi denně 1,5 hodiny venku, přijde mi to fajn. Já si osobně myslím, že děcko má chodit ven, neumím si představit zavřít se s ním a týden nevylézt z paneláku, z toho by hráblo teda v první řadě mně.
Moje malá už v kočárku být nechce. Vozím ji na bříšku, kouká na cestu (viz. foto), ale poslední dobou tak vydrží cca 5 minut a pak se zvedne a vystupuje. Přikšírovat ji nejde, v leže nebude ani náhodou a sedět neumí. My máme barák, takže to řeším tak, že vyhodím ven deku a jsme třeba od tří do šesti tam, když je vedro, tak přidám vedle deky bazánek, nechám ji na dece nahatou jen v kloboučku. A procházky provádíme v šátku, o tom si nepřemýšlela? Nebo o nějakém dobrém nosítku?
Až bude větší, tak se chystám kouknout do mateřského centra, zatím mi to přijde skoro zbytečné, hlavně když je venku hezky a můžeme být na té dece.
Nikoho tu holky neznám. Jsem přistěhovalec. Jenže ona to dává sežrat přítelovi. Já ji nesnáším, ale mrzí mě to kvůli malé a příteli. Ale zároveň jsem ráda, že tady nebude otravovat.
Bylo mi do breku, když říká, že jsem na ni hnusná. Ale co dělat, když mi říká, že ji špatně vychovávám atd.
O šátku jsem ani neuvažuji neboť mě bolí záda. Uvidíme po masážích. Třeba pomůžou a pak budu řešit šátek.
Brunifid takhle jezdíme taky, ale moc tam nevydrži.
Holky, ale kam ve městě s dekou? A téměř kam mé oko dohlédlo jsou psí výkaly na trávnících. A moje dítě se taky jen plazí a na dece ani to ne (ozkoušeno u kamarádky). ![]()
Já jsem fakt divná, dopoledne chodím v takovém počasí, jaké máme tady teď víceméně minimálně, to taky potřebuju udělat něco doma, navíc dítě mi spí dobře už jen v postýlce. ![]()
Bruni: Ale ty taky nežiješ v paneláku.
Já mít domek a zahradu s tím, že se tam musí leccos dělat venku, tak jsem taky venku, dítěti bych postavila slunečník a bylo by.
Zakladatelko: A musíte se s tchýní hodně vídat? Já prostě nechápu, proč jsou lidi, co nutně musí kecat jiným do výchovy. Mně to naštěstí nikdo nedělá, protože kdyby dělal, tak to by byl kravál. ![]()
z ní si nic nedělej, věřím, že je ti to líto, zvlášť, když tam nikoho neznáš. Také jsem se přestěhovala a nikoho tu moc neznám, chodíme sami, když to nejde jinak. Dobré na seznámení je plavání ![]()
mikelka píše:
z ní si nic nedělej, věřím, že je ti to líto, zvlášť, když tam nikoho neznáš. Také jsem se přestěhovala a nikoho tu moc neznám, chodíme sami, když to nejde jinak. Dobré na seznámení je plavání
Na plavání dojíždíme a všichni bydlí tak něco přes 20km od nás. ![]()
Na tchyni se vykašli, mají pocit, že můžou do všeho kecat. Je to přece tvoje dítě a ne její. My sice balkon máme, ale malý tam moc nespí. Taky než začal sedět, tak jsme měli období, že mi pořád brečel, obracel se, div, že nevypadl z korby, tak jsem se naštvala a dala mu už sportovní korbičku a to moc sedět taky neuměl, dala jsem mu to do polosedu a byl už spokojenější, že vidí aspoň trošku a já taky, protože byl už zašrákovaný, časem si zvykl a už začal sedět sám. Jo a na procházce jsme taky někdy jen 1,5 hodiny, protože když jsou takový vedra, tak se to ve měste fakt nedá vydržet a taky si myslím, že záleží na dítěti, některý vydrží v kočárku půl dne a některý jen chvíli a už chce z něho. Spíš bych se řídila potřebama svýho dítětě, vždyť ty sama nejlíp víš, co mu vyhovuje než kdokoliv jiný.
Ahoj zakladatelko,
skoro 2hod denně venku je super. My takhle chodili taky a musím říct, že mi to už lezlo neskutečně krkem. Pořád ty stejné trasy, děti v kočárku řvali a nechtěli ležet atd. Chodila jsem taky jen jednou denně a úplně to stačilo. Balkon máme a děti tam nesmí, není zasklený a nechci, aby se jim něco stalo a tím jak jsou dva, tak tam ani nespávali.
Tchýni neřeš a dělej si to jak to vyhovuje tobě a malé. O to přece jde, spokojená matky a dítě.
A když má člověk zahradu, tak je to taky o něčem jiném. a to se to radí, že máš chodit 2× denně ven. Ale je to fakt otravný, jednu dobu jsem to už i nenáviděla, pořád dokola to stejné a ještě věčně sama.
Zakladatelko, myslim, že neděláš nic špatně.
Tchýni bych slušně vysvětlila, že ať to bere tak, že to je přechodný období - že uplně malý miminko, který prospí v kočáře klidně půl dne už není, a ještě není batole, který lze venku už nějak na dýl zabavit (houpačky, kolotoč, písek …), takže pro ní je v tomhletom věku prospěšnější si doma vesele hrát a moc protahovat svoje svalíky než se nudit v kočárku bez pohybu.
Doma máš kyslík taky a paradoxně je jí tam líp než na přehřátým asfaltu (schválně si někdy sedněte na bobek hlavou do výše kočárku, když na chodník pere slunko - je to jak v troubě, jak ten asfalt sálá horko), mezi výfukama aut, psíma výkalama, vajglama, pylem … je hodně těžký ve městě bez vlastní zahrádky najít místo, který by bylo pro takhle malý mimčo ideální!
Máme balkon, ale bez výtahu, tak tam nikdy malej nespal.
Ven chodím jen 1× denně (odpoledne), a to proto že 1) dopoledne si udělám veškerý nutný domácí práce (uvařit, vyluxovat, vyprat/pověsit/vyžehlit, zkultivovat se mezi lidi, sbalit nás na ven …), 2) doma se mi dítě vyspí kvalitnějc než venku (venku je zvědavej a neusne a když už, tak jen na chličku), 3) doma má taky spoustu „užitečných“ podnětů - hračky, zpíváme si, blbneme spolu … to by venku tolik nešlo, 4) chodit ven 2× denně prostě časově nezvládám, protože jako ANO půjdu dopoledne, ale kdo uvaří oběd a udělá věci v bytě? Večer chci mít klid už pro sebe a bejt milá na manžela a ne tu do jedný vztekle vařit, žehlit do úmoru a bejt ráno vyřízená (ďáblík nám vstává před šestou). Ani nevim, kam tady v okolí 2× denně lítat.
Chodím ven jen odpoledne - na cca. 4 hodiny (vypadnem po 2. a vracíme se před 7.). Když to vychází, jedu k našim na zahradu a tam malej teda lítá polonahej klidně do půl jedenáctý
(včera, předevčírem a předpředevčírem např.) ale je to fakt jen občas a je zapotřebí mít i nějakej „odvaz“ oproti stereotypní večerce v 20:00, ne? Kor když takovejch krásnejch dní a teplých večerů je do roka jen pár! Ale kdo takovou možnost nemá, tak chápu, že je těžký celej den trávit „na vzdoušku“.
Má tchýně nějakou zahrádku? Ne? Tak co jako by s malou hodlala dělat? Vozit jí mezi barákama a pak ti jí otrávenou a uplakanou vrátit zpět domu? Když tě tak kritizuje, tak ať ti i dá JASNOU konkrétní radu, jak to přesně dělat tedy líp. Jsem uplně alergická na ty chytráky, který jen upozorňujou na to, co je špatně, ale když se ozvu - tak JAK to tedy mám dělat dobře, tak odpověď zní „no to já nevim“
Takže tyhlety kritiky tohohle typu si fakt k srdci neber.
POšli jí do háje s tím, že za rok budete venku furt, ale že jako co teď venku s ní, když v kočáře být nechce a lezt po chodníku jí přece nenecháš, to je lepší být doma.
Hele, když jsou děti krátce po sobě, tak je taky těžký uzpůsobi režim tak, aby se bylo dlouho venku a 1,5hod je třeba maximum, co se zvládá, ne?
me to malo prijde
ale je pravda ze mam hodne akcni dite a jsme venku opravdu hodne, v lete v zime, porad…
taky mame veliky balkon, kde jsme taky hodne a o vikendech jezdime „na chalupu“ k babi kde jsme venku v podstate cely dny..
proste asi jiny zivotni styl..my jsme nervozni kdyz leje ze ven nemuzem ![]()
zkus vzit deku, slunecnik a vyrazit k vode nebo do pekne prirody, k nekomu na zahradu - kamaradce nebo tak, uvidis ze kdyz tam nechas malou lizt tak bude v sedmem nebi ![]()
Asi budu se svým názorem nepopulární, jak to tady tak čtu, ale mně teda připadá hodina a půl venku strašně málo. Takhle krátce jsem s dětmi venku v zimě, když mrzne nebo prší. Ale když je krásné počasí? To jsme venku pořád. Výmluvy, že někdo nemá s jedním dítětem čas, mi připadají - jak to říct a neurazit?
A proč teda nepůjčíš kočár tchyni, ať si procházky užije. A ty si odpočineš. Mně nikdy s kočárem nikdo ven nejel, protože nemám mámu ani tchyni poblíž. A můžu říct, že mi teda pobyt venku s dětmi nevadí, ať už v jakémkoli počasí nebo věku dítěte. Pokaždé se to dá řešit, když se chce. Já chodím minimálně 2× denně. A teď při pěkném počasí třeba i na celý den
Hlavně i kvůli starší dceři, která by se doma zbláznila. A já taky. Uvařím nejpozději do 9 a pak jdeme ven, na oběd jsme doma, dám děti spát (nebo jen jedno - jak kdy), pak sváča a hurá zase ven. Nevím, co bychom doma pořád dělali. V zimě si doma malujem, hrajeme si atd…ale teď v létě by mi to přišlo líto nevyužít krásného počasí. Balkon máme malý a chodím na něj jen věsit prádlo. jinak nevím, co by tam tak děti dělaly. A s 8 měsíčním plazícím se? Jo, kdyby byly louže a bláto, ale když je hezky, tak tomu stačí kousek deky, hračky, máma… Víc nepotřebuje. Přece nemusí být jen v kočáře
(Náš malý má sice rok, ale taky se jen plazí, a nevidím v tom problém
Ten vidí jen něktří v okolí, které strašně pobuřuje, že se plazí mimo deku - co kdyby se umazal
).
Všem děkuji za názory a ani jsem nečekala kladné odpovědi. Díky
Přítele teď mrzí, že se na ni ani nechce přijít podívat. Její dcera s ní taky nemluví.
Vždycky jsem mu řekla ať jim zavolá a staví se. Když odešli, tak jsem si to vždy vyčítala- bylo plno rozumu okolo. Ještě, že mam hodnou mamču, která mi do ničeho nekecá a nechává všemu volný průběh. Když chci, tak poradí. Když chci, tak pomůže. Ale nevnucuje se. Protože to samaneměla ráda. Když k nám příjde, tak si malé půl hodinu ani nevšimne a nechá ji rozkoukat. Pak k ní malá sama příjde a hraje si s ní.